|
|
Diferenciace nabídky a metod pracovní rehabilitace osob s mentálním nebo kombinovaným postižením v praxi poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů
POŠMUROVÁ, Nikola
V bakalářské práci jsem se zabývala diferenciací nabídky a metod pracovní rehabilitace. Konkrétně u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením a to u poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů týkajících se dané problematiky. V úvodní kapitole jsem se věnovala definování pojmu mentální postižení, příčinám jeho vzniku a vymezení stupňů mentální retardace. Další kapitola je věnována kombinovanému postižení, konkrétně jeho definování, příčinám vzniku a klasifikaci. Ve třetí kapitole se věnuji významu práce, postavení práce v životě člověka a postavení práce u osob se zdravotním postižením, tedy i u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením. V další kapitole se zabývám uceleným systémem rehabilitace, konkrétně léčebnými prostředky rehabilitace, pedagogickými prostředky rehabilitace, sociálními prostředky rehabilitace a zvláštní pozornost věnuji pracovním prostředkům rehabilitace, které se bakalářské práce přímo dotýkají. Dále vymezuji cílovou skupinu pracovní rehabilitace a předpoklady pro její realizaci. V dalších kapitolách se věnuji specifikaci nástrojů a prostředků pracovní rehabilitace, nástrojům politiky zaměstnanosti a určuji pracovní místa, která jsou osobám s mentálním postižením nabízena. V praktické části bakalářské práce si nejprve stanovuji hlavní cíl a dílčí cíl práce. Hlavním cílem bylo zjištění, jaké jsou nabídky a metody pracovní rehabilitace u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením u poskytovatelů sociálních služeb. Jako dílčí cíl jsem si stanovila zjistit, jaké jsou možnosti prostupnosti z jednotlivých sociálních služeb až na otevřený trh práce. Konkrétně jsem se zaměřila na prostředky pracovní rehabilitace poskytované v rámci denních, týdenních stacionářů či center denních služeb, dále na sociálně terapeutické dílny, v chráněné zaměstnávání a zaměstnání na otevřeném trhu práce. K naplnění cílů jsem použila kvalitativní přístup, konkrétně polostrukturované rozhovor se šesti poskytovateli sociálních služeb v Jihočeském kraji, Analýzou získaných informací jsem zjistila, že pokud zařízení provozuje denní, týdenní stacionáře či centra denních služeb, poskytované služby jsou totožné, neliší se od sebe. V případě sociálně terapeutických dílen je rozmanitost širší, každé zařízení poskytuje různé služby, liší se i jejich možnostmi. Někteří poskytovatelé sociálních služeb mají sociálně terapeutické dílny přímo v zařízení, jiná je mají i externě, mimo svá zařízení. Chráněná pracovní místa jsou také u většiny poskytovatelů sociálních služeb nabízena jak v rámci zařízení, tak mimo něj, vždy se jedná o pomocné práce, například v kuchyni, při úklidu, v čajovnách a podobně. Vždy závisí na druhu a stupni postižení, na jeho základě se vybírá pro klienta vhodná činnost. Umístění klienta na otevřeném trhu práce není u většiny zařízení příliš obvyklé, některá zařízení tuto nabídku klientům ani neposkytují. Dílčím cílem bylo zjištění prostupnosti. Zjistila jsem, že jediným limitujícím prvkem je klientovo postižení, které omezuje jeho možnosti a samozřejmě také možnosti zařízení, které služby nabízí a poskytuje. Cílem všech zařízení je dosáhnout co největší míry samostatnosti klienta a umožnit mu postoupit ze stacionářů či center denních služeb do sociálně terapeutických dílen, nalézt chráněné pracovní místo a pracovní místo na otevřeném trhu práce.
|
|
|
Motivace lidí s mentálním nebo kombinovaným postižením k pracovnímu začlenění na chráněném nebo otevřeném trhu práce
ŠTEMBERKOVÁ, Petra
V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou motivace osob se zdravotním postižením k pracovnímu začlenění. Hlavní cílovou skupinu tvoří osoby s mentálním, popřípadě s kombinovaným postižením. Teoretická část je v první řadě zaměřena na základní pojmy, charakteristiku, vymezení a klasifikaci hlavní cílové skupiny. V úvodní kapitole je upřesněn i současný stav, dnešní přístup k začleňování a dokumenty upravující problematiku osob se zdravotním postižením v pracovním i společenském životě. Je zde věnován prostor profesní přípravě a životu dospělých, především v pobytových zařízeních. V následující části je věnována pozornost specifikům zaměstnávání osob se zdravotním postižením a ucelenému systému rehabilitace, především pracovním prostředkům. Prostředky vedou k získání maximální možné samostatnosti a minimalizování závislosti na pomoci okolí. Kapitola je také zaměřena na význam práce a je zde vyjmenována podpora, která se snaží o pracovní uplatnění na chráněném, v ideálním případě na otevřeném trhu práce. V tomto směru se jedná o činnost úřadu práce, a to především pracovní rehabilitaci, rekvalifikaci, chráněné pracovní místo nebo povinnosti zaměstnavatelů vyplývající ze zákona. Dále zde zmiňuji i sociálně terapeutické dílny, sociální podnik, sociální firmu a nástroje na pomezí, mezi které lze zařadit tranzitní program, podporované zaměstnávaní a Job club. Část je věnována i problematice nezaměstnanosti. Také jsem se zabývala vyjasněním pojmu motivace a více jsem se zaměřila na motivační činitele k pracovnímu začlenění a na jejich ovlivňující faktory. V praktické části bylo mým cílem určit hlavní motivační činitele k pracovnímu začlenění a zaměstnávání a zjistit, které významné faktory působí na člověka, ovlivňují jeho motivaci a vedou ho k pracovní činnosti. K naplnění výše uvedených cílů jsem použila kvalitativní přístup a jako metodu sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Pro komplexnost informací jsem rozhovory se čtrnácti dospělými klienty s mentálním postižením ze dvou různých zařízení dále rozšířila a ověřila analýzou dokumentů. Získaná data budou zpracována případovou studií. Z výsledků mého šetření vyplývá, že jedinci se zdravotním postižením umístění v pobytových zařízeních jsou k pracovnímu začlenění, pracovní činnosti a k získání zaměstnání motivováni. Ve většině případů je hlavním motivačním činitelem to, že mohou v práci uplatnit své osobní dispozice. Mezi další motivační činitele patří získat hmotný prospěch, pomoci lidem a najít přátelské kontakty. Na druhou stranu těmto lidem chybí další hybné síly, které by je hnaly kupředu. V podstatě rezignovali a mají důvěru ve vychovatelky, že se o ně vždy postarají a vše jim zařídí. Nedostatečný sociální kontakt a soustavná péče vychovatelek je vedou k pohodlnosti, takže se sami nesnaží, aby si našli práci. Většinou je k práci přiměly pracovnice a vše zařídily. Zjištění faktorů nebylo jednoduché, protože jsou individuální, bylo jich nalezeno několik, dochází k jejich vzájemnému doplňování a kombinování a mohou působit jak negativně, tak naopak pozitivně. Hlavním faktorem je prostředí, ve kterém žijí. Zároveň důležité jsou osoby, které o ně pečují a rovněž možnost sociálního kontaktu. Také propojení jejich zájmů s pracovním uplatněním je na významném místě. Na základě uvedených zjištění jsem stanovila hypotézy, které mohou vést k následnému kvantitativnímu šetření.
|
|
|
Využití snoezelenu jako multismyslové stimulace u dětí s těžkým kombinovaným postižením
RICHTROVÁ, Lucie
Snoezelen je terapeutická metoda založená na komplexním zapojení smyslů. Cílovou skupinou jsou především osoby s těžkým kombinovaným postižením, a to v celém věkovém spektru počínaje novorozenci a konče seniory. Snoezelen se provádí ve specificky upravené místnosti, která jedinci nabízí příjemné prostředí a smyslové podněty, jež ho stimulují. Terapeut zde plní funkci průvodce, jedinec si určuje sám, jak volný čas ve snoezelenu naplní. Smyslem bakalářské práce bylo zjistit možnosti uplatnění snoezelenu u dětí s těžkým kombinovaným postižením. Konkrétním cílem bylo vytvoření individuálních plánů pro využití snoezelenu se zaměřením na rozvoj koncentrace pozornosti a komunikačních schopností. Teoretická část práce proto vedle definování základních pojmů, podrobné charakteristiky snoezelenu a přehledu podpůrných metod obsahuje vymezení obecných podmínek, principů a zásad využití snoezelenu jako terapeutické metody. Tyto poznatky byly poté aplikovány v praktické části bakalářské práce. Vzhledem k charakteristice cílové skupiny a individuálním specifikům terapeutické práce byly pro ověření teoretických výstupů použity kazuistiky. Pro sběr dat byla využita kombinace zúčastněného pozorování a analýzy dokumentů. Jako vzorek byly vybrány tři děti s těžkým kombinovaným postižením. Všichni probandi prošli dvouměsíční terapií ve specifickém prostředí upraveném podle zásad snoezelenu. Místnost splňovala předpoklady pro rozvoj koncentrace pozornosti a komunikačních schopností. Děti však tuto možnost během dvouměsíčního terapeutického působení nevyužily. U všech byl zaznamenán pouze relaxační efekt snoezelenu, v jednom případě pak byl zjištěn posun v interakci s prostředím, kdy dítě samo aktivně ovlivňovalo prvky snoezelenu. Z výsledků vyplynulo, že příčinami nenaplnění stanovených cílů byly patrně krátká doba a malá četnost terapeutického působení s ohledem na charakter a stupeň postižení probandů. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro osoby či zařízení, které se o využití snoezelenu zajímají a chtěly by multisenzorickou místnost v praxi využívat.
|
|
| |
host ::
RSS.