|
|
Nursing students'stress factors in clinical practice
Kurišová, Miroslava ; Mádlová, Ivana (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Práca sa zamerala na psychickú záťaž študentov na odbornej praxi a s nej súvisiaci sebadôveru študentov. Ciele som si stanovila nasledovné: 1. Zanalyzovať súčasný stav problematiky psychickej záťaže študentov na odbornej praxi s využitím vedeckých zdrojov a článkov v českej a zahraničnej literatúre 2. Pripraviť neštandardizovaný štruktúrovaný dotazník a zadať cieľovým respondentom- študentom Univerzity Karlovej 2. a 3. LF /lekárskej fakulty/ v Prahe a študentom Fakulty zdravotníctva Katolíckej univerzity na Slovensku 3. Zistiť prípadné rozdiely v identifikácii stresorov v priebehu odbornej praxe a hodnotení záťaže študentami 4. Navrhnúť doporučenia pre zlepšenie vzdelávania a prípravy počas štúdia Metodika práce spočívala v analýze dát získaných pomocou štruktúrovaného dotazníku vlastnej konštrukcie, ktorý som distribuovala elektronicky celkovo 92 študentom odboru Všeobecné ošetrovateľstvo 2. a 3. ročníku na 2. a 3. LF Univerzity Karlovy v Prahe a na študentom 2. a 3. ročníku na Fakulte zdravotníctva na Katolícke univerzite v Ružomberku, Slovensko. Konečný počet respondentov za obidve univerzity bol 66, čo je miera návratnosti 72%. K analýze dát bol použitý tabuľkový procesor MS excel 2016 a štatistický software IBM SPSS Statistics verzia 22 (USA) a program Statistica verzia 12. Hypotézy boli...
|
|
|
Nursing students'stress factors in clinical practice
Kurišová, Miroslava ; Mádlová, Ivana (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Práca sa zamerala na psychickú záťaž študentov na odbornej praxi a s nej súvisiaci sebadôveru študentov. Ciele som si stanovila nasledovné: 1. Zanalyzovať súčasný stav problematiky psychickej záťaže študentov na odbornej praxi s využitím vedeckých zdrojov a článkov v českej a zahraničnej literatúre 2. Pripraviť neštandardizovaný štruktúrovaný dotazník a zadať cieľovým respondentom- študentom Univerzity Karlovej 2. a 3. LF /lekárskej fakulty/ v Prahe a študentom Fakulty zdravotníctva Katolíckej univerzity na Slovensku 3. Zistiť prípadné rozdiely v identifikácii stresorov v priebehu odbornej praxe a hodnotení záťaže študentami 4. Navrhnúť doporučenia pre zlepšenie vzdelávania a prípravy počas štúdia Metodika práce spočívala v analýze dát získaných pomocou štruktúrovaného dotazníku vlastnej konštrukcie, ktorý som distribuovala elektronicky celkovo 92 študentom odboru Všeobecné ošetrovateľstvo 2. a 3. ročníku na 2. a 3. LF Univerzity Karlovy v Prahe a na študentom 2. a 3. ročníku na Fakulte zdravotníctva na Katolícke univerzite v Ružomberku, Slovensko. Konečný počet respondentov za obidve univerzity bol 66, čo je miera návratnosti 72%. K analýze dát bol použitý tabuľkový procesor MS excel 2016 a štatistický software IBM SPSS Statistics verzia 22 (USA) a program Statistica verzia 12. Hypotézy boli...
|
|
|
Nepřátelské a agresivní chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi
ŠMEJKALOVÁ, Alžběta
Současný stav: Agresivní a nepřátelské chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi je alarmujícím a častým jevem, který ohrožuje bezpečnost a pohodu zdravotnického personálu. Cíle: Prvním cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit počet nežádoucích událostí ve skupině "Chování osob" hlášených do "Národního portálu pro Systém hlášení nežádoucích událostí (SHNU)" ve sledovaném období 2018-2021. Druhý cíl spočíval ve vyhodnocení výskytu agresivního chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi. Třetím cílem bylo popsat spektrum preventivních ošetřovatelských postupů minimalizujících riziko agresivního chování pacientů vůči sestrám. Metodika: První výzkumnou metodu představovala sekundární analýza statistických dat z Národního portálu pro Systém hlášení nežádoucích událostí (ÚZIS ČR 2022). Druhou výzkumnou metodou byla kvantitativní část výzkumné studie, realizovaná technikou dotazování sester z interních a chirurgických oborů (standardní i intenzivní péče), prostřednictvím standardizovaného dotazníku. "Agrese pacientů vůči sestrám při výkonu povolání (Lepiešová et al. 2015)". Třetí výzkumnou metodou se stal kvalitativní výzkum realizovaný technikou hloubkových rozhovorů s manažery ošetřovatelské péče. Výsledky: Z výsledků bylo patrné, že nejčastěji hlášenou událostí do Národního portálu SHNU jsou dekubity. Výsledky kvantitativního šetření ukazují, že agrese pacientů nesouvisí s oborem péče (p = 0,587). Dále ukazují, že čím delší klinickou praxi sestra má, tím častěji se setkává s agresí pacientů (p < 0,001). Výsledky kvalitativního šetření popisují nejčastější preventivní postupy minimalizující riziko agresivního chování pacientů vůči sestrám, mezi které patří: školení a vzdělávání personálu, řádné hlášení nežádoucích událostí, řešení nedostatku personálu, použití omezovacích prostředků, farmakologických prostředků a vhodná komunikace s pacienty a jejich rodinou. Vedení nemocnice se připravuje na riziko agrese ze stran pacientů pomocí školení personálu. Závěr: Praktickým výstupem této diplomové práce je soubor doporučení pro nelékařský zdravotnický personál.
|
|
|
Princip otevřených a uzavřených kinematických řetězců a jeho využití v praxi.
Hájek, Jiří ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Kurková, Simona (oponent)
Bakalářská práce Princip otevřených a uzavřených kinematických řetězců a jeho využití v praxi 7 Abstrakt Pojmy otevřený (OKŘ) a uzavřený (UKŘ) kinematický (kinetický - OKIŘ a UKIŘ) řetězec jsou velmi často využívaným prvkem ve fyzioterapii. Tento pohled však má problém v definici řetězců jako takových. V teoretické části jsme se zaměřili na definice dle jednotlivých autorů, publikace a studie, které pojmy zmiňují. Jelikož v literatuře jsou pojmy UKŘ a OKŘ resp. UKIŘ a OKIŘ vnímány velmi různě a mnoho autorů si je upravilo k obrazu svému. Na základě získaných poznatků shledáváme pohled UKŘ a OKŘ resp. UKIŘ a OKIŘ jako nedostatečný, nejednotný a tím i matoucí. V práci jsme se snažili zaměřit na zpracování co nejvíce různých zdrojů zabývajících se danou problematikou. V praktické části jsme využili strukturovaného dotazníku zaměřeného na pracující terapeuty. Dotazovali jsme se na to, jak pojmy UKŘ a OKŘ resp. UKIŘ a OKIŘ používají a jakou s nimi mají zkušenost ve své klinické praxi. Cílem bylo zjistit: pro popis jakých situací jsou tyto pojmy užívány a jak jsou vnímány v různých kineziologických situacích. A v jaké míře jsou používány ve shodě s definicemi anebo nakolik se od nich liší. Na základě výsledků z dotazníku a zmiňovaných literárních zdrojů lze usuzovat, že ve fyzioterapeutické společnosti jsou pojmy...
|
|
|
Léčivé látky používané v klinické praxi s původem v rostlinných zdrojích
Šímová, Markéta ; Suchánková, Daniela (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra Farmakognozie a farmaceutické botaniky Řešitel: Markéta Šímová Školitel: PharmDr. Daniela Hulcová Ph.D. Název práce: Léčivé látky používané v klinické praxi s původem v rostlinných zdrojích Klíčová slova: léčivá látka, rostlinný původ, vývoj, analgetika, lokální anestetika, antineoplastika, sympatomimetika, parasympatomimetika, parasympatolytika, spasmolytika Již od nepaměti se rostliny používaly k léčbě různých nemocí, avšak nebylo známo, co stojí za jejich léčebným účinkem. Zjistit se to podařilo až s rozvojem farmacie a chemie. Byly izolovány první látky a objasnil se i jejich mechanismus účinku. Bylo zjištěno, že samotné látky mají silnější a lepší účinek než směs, ale také řadu nežádoucích účinků. Snahou odborníků tak bylo jejich odstranění, čímž se podařilo připravit spoustu derivátů a v mnoha případech měly dokonce vyšší účinek. S rozvojem nových technologií se do popředí dostaly látky synteticky vyráběné a již se zapomíná, že mnoho klinicky využívaných léčiv má svůj původ v přírodě. Tato práce se zabývá látkami, které mají svůj původ v rostlinných zdrojích a jsou používány v klinické praxi jako léčivé látky. Tyto substance jsou buď přímo izolované z přírodního materiálu, nebo jsou to deriváty těchto látek. Uvádí se,...
|
|
|
Přístup zaměřený na člověka a jeho místo v klinické praxi
Dizon, Adam ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá pozici přístupu zaměřeného na člověka (PCA - Person-Centred Approach) v praxi českých klinických psychologů a psychiatrů, kteří prošli psychoterapeutickým výcvikem ve zmíněném přístupu a aktivně jej využívají při práci s osobami s duševním onemocněním. Teoretickými východisky práce jsou (1) základní principy PCA, (2) principy medicínského modelu, na jejichž základě funguje klinická praxe, (3) nové koncepce psychopatologie a psychodiagnostiky zaměřené na člověka. Základní data představují přepisy audiozáznamů rozhovorů s pěti respondenty (třemi klinickými psychology a dvěma psychiatry). Na základě kvalitativní analýzy přepisů rozhovorů autor nejprve strukturuje zkušenost respondentů do konceptů týkajících se různých oblastí, "témat" klinické praxe (diagnostika, psychoterapie, zacházení s PCA, zacházení s medicínským modelem, vztah k profesi atd.). Poté identifikuje společné mechanismy, kterými se PCA uplatňuje v těchto oblastech. Zkušenostní koncepty a mechanismy aplikace jsou dalším příspěvkem k teoriím o průniku principů PCA s principy západní zdravotnické praxe. Klíčová slova: přístup zaměřený na člověka, terapie zaměřená na klienta, psychiatrie, klinická psychologie, psychoterapie, diagnostika, psychopatologie, medicínský model, klinická praxe, terapeutický vztah, Carl R. Rogers
|
|
|
Možnosti uplatnění modelu Royové a Neumanové v klinické praxi u generace 50+
HEJNOVÁ, Iveta
Generace 50+ se stává věkovou skupinou, která dle statistických údajů stárne a počet jedinců v této věkové kategorii se zvyšuje. Proces stárnutí je spojený s řadou fyzických, psychických i sociálních změn. Následkem tohoto procesu se pak u těchto jedinců setkáváme s novými i změněnými potřebami, kterým je třeba poskytovanou péči uzpůsobit. Tuto problematiku jsme propojili s koncepčními modely v ošetřovatelství. A to proto, že nám koncepční model pomůže shromáždit informace o pacientovi do souvislých a pochopitelných celků. Důležitým cílem koncepčních modelů je zjednodušení práce zdravotním sestrám, které díky nim můžou na pacienta nahlížet celistvě. V souvislosti s touto problematikou jsme zvolili dva koncepční modely, a to model Callisty Royové a Betty Neumanové. Na základě zaměření této práce jsme si zvolili dva výzkumné cíle. Prvním bylo zmapovat vědomosti o vybraných koncepčních modelech u sester. A druhým cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v klinické praxi u skupiny 50+ s využitím vybraných koncepčních modelů z pohledu sester. K výzkumnému šetření jsme použili kvantitativního i kvalitativního šetření. U kvantitativního výzkumu jsme využili nestandardizovaný dotazník. V kvalitativní části pak metodu focus group. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny tři hypotézy a jedna výzkumná otázka. Ze tří stanovených hypotéz můžeme dvě z nich potvrdit. Dle statistických výsledků platí, že znalost modelu otevřených systémů a adaptačního modelu souvisí se vzděláním respondentů. Respondentky s vysokoškolským vzděláváním prokazují větší znalost těchto modelů. Naopak nebyla prokázána souvislost v oblasti zohlednění specifik v uspokojování potřeb při poskytování ošetřovatelské péče u generace 50+. Na základě výzkumného šetření byl vytvořen postup pro odběr ošetřovatelské anamnézy u generace 50+. Na základě vytvořeného postupu můžeme zdravotnickým pracovníkům umožnit třídění informací o pacientovi do logických systémů, a tím získat kvalitní a komplexní pohled na pacienta. Po zrealizování kvalitativního výzkumu jsme hodnotili návrhy našich respondentů na teoretickou i praktickou část odběru anamnézy. Tito respondenti prokazovali znalost daných modelů. Nejčastěji vytýkali nesrozumitelnost otázky, či úplnou její přebytečnost. Jako přínos uváděli jednoduchost, smysluplnost a kvalitní hodnocení ošetřovatelské péče.
|
|
|
Koncept všímavosti a jeho využití v práci s dětmi
Skokanová, Zuzana ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Práce shrnuje aktuální poznatky o všímavosti a v jejich kontextu představuje specifika a možnosti jejího využití v práci s dětmi a dospívajícími. Uvádí některé programy založené na všímavosti využívané v klinické i školní praxi a stručné zhodnocení studií, které sledují vliv těchto programů na různé aspekty psychického zdraví dítěte. Empirická část popisuje kvantitativní zkoumání míry všímavosti u dětí prostřednictvím Škály všímavosti a uvědomění (CAMM-17) a prezentuje porovnání dětí se syndromem ADHD a bez něj ve výzkumném souboru 180 dětí. Na základě Mann-Whitneyova U testu bylo zjištěno, že míra všímavosti se u dětí s ADHD významně neliší od intaktního vzorku. Statisticky významně výše skórovaly starší děti v porovnání s mladšími v souboru dětí s ADHD a stejně u skupiny s poruchami učení a v porovnání starších a mladších chlapců. Poslední část představuje návrh programu pro rozvíjení všímavosti u dětí s ADHD. Klíčová slova: ADHD, děti, programy založené na všímavosti, Škála všímavosti pro děti a dospívající, škola, všímavost, výzkum všímavosti
|
host ::
RSS.