|
|
Poškození DNA spermií: metody detekce využívané v klinické praxi
Tušlová, Magdaléna ; Postlerová, Pavla (vedoucí práce) ; Koubek, Pavel (oponent)
Současná rutinní analýza spermatu, známá jako spermiogram, není schopna poskytnout úplný obraz o mužské plodnosti, jelikož standardně nezahrnuje hodnocení integrity DNA. Tento parametr úzce souvisí s potížemi během početí a se zvýšeným rizikem potratu. Tato práce se zabývá příčinami vzniku poškození DNA spermií, detekcí tohoto poškození pomocí různých metod a závěrem diskutuje o možnostech začlenění těchto testů do klinické praxe za účelem zlepšení hodnocení a léčby mužské plodnosti. Mezi mechanismy vzniku fragmentace DNA spermií patří narušení spermiogeneze, oxidativní stres a poruchy apoptózy, které mohou být ovlivněny genetickými, anatomickými i vnějšími faktory. Hlavní část práce byla věnována rešerši metod detekce fragmentace DNA spermií, zahrnující analýzu struktury chromatinu spermií (SCSA), test disperze chromatinu spermií (SCD), metodu TUNEL, test na základě rozpoznání jednořetězcových zlomů DNA (ISNT), kometovou analýzu a barvení chromatinu. Přestože jsou některé z těchto metod často používané, stále zůstávají výzvy v jejich standardizaci a plném začlenění do klinické praxe. Možnost jejich rutinního využití by však mohla přinést významné pokroky v diagnostice a léčbě mužské neplodnosti. Mezi testy s největším potenciálem pro rutinní začlenění patří SCSA, TUNEL či SCD, a to díky jejich...
|
|
|
Kompetence dětských sester v klinické praxi
PEŠLOVÁ, Klára
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat pohled dětských sester na jejich kompetence v klinické praxi. Teoretická část práce přibližuje pojmy kompetence a kompetence v ošetřovatelství, charakteristiku osobnosti a vzdělání dětské sestry, odborné ošetřovatelské činnosti dětských sester na základě jejich kompetencí a uplatnění dětských sester v klinické praxi. Praktická část je zpracována kvalitativní metodou a analyzuje data získaná z 10 polostrukturovaných rozhovorů s vybranými dětskými sestrami pracujícími na dětském, novorozeneckém a neonatologickém oddělení.
|
|
|
Kultúrne kompetentná starostlivosť v dvadsiatom prvom storočí
ČERVENÝ, Martin
Problematika poskytovania ošetrovateľskej starostlivosti o pacientov z inej kultúry je stále aktuálnou témou. Rýchle sa meniace podmienky sociodemografického zloženia obyvateľstva prinášajú mnohé benefity, ale aj kultúrne výzvy do klinického ošetrovateľstva. Mnohé kultúrne výzvy sa však dajú vyriešiť prostredníctvom rozvoja kultúrnej kompetencie zdravotných sestier. Hlavným cieľom dizertačnej práce je hodnotiť, analyzovať a porovnávať úroveň kultúrnej kompetencie sestier v Českej republike a v Slovenskej republike, v Maďarsku a v Poľsku. Ďalším cieľom bolo zistiť, aké kultúrne výzvy sa vyskytujú pri ošetrovaní pacientov z inej kultúry v týchto krajinách. Na zber údajov bol použitý štandardizovaný dotazník Cultural Competence Assesment instrument a neštandardizovaný dotazník na skúmanie kultúrnych výziev v klinickej praxi sestier, ktoré boli prevedené do online formy. Zber dát sme realizovali v štyroch krajinách. Na spracovanie údajov boli použité programy SASD 1.5.8 a IBM SPSS ver. 28. Na overenie korelácie premenných bol použitý neparametrický test Mann-Whitneyho U test, Spearmanovho koeficientu, Chí kvadrát test, Test nezávislosti a Kruskal Wallis test. Výskumný súbor tvorilo celkovo 766 sestier z vybraných krajín. Do výskumu sa zapojilo celkovo 202 sestier z Českej republiky, 222 zo Slovenskej republiky, 124 z Maďarska a 218 z Poľska. Výsledky práce ukazujú, že najdominantnejšou kultúrnou výzvou v klinickej praxi sestier vo vybraných krajinách je jazyková bariéra. Hodnotenie kultúrnych kompetencií ukázalo, že väčšina sestier vo vybraných krajinách sa považuje za kultúrne kompetentné. Sestry ženského pohlavia z vybraných štátov vykazujú vyššiu úroveň kultúrnych kompetencií ako ich mužskí kolegovia. Pracovná pozícia sestier tiež má vplyv na úroveň kultúrnej kompetencie. Zistilo sa, že slovenské, české a poľské staničné sestry prejavujú vyššie skóre v oblasti kultúrneho povedomia a citlivosti. Naopak, slovenské, maďarské a poľské všeobecné sestry majú vyššie skóre v oblasti kultúrne kompetentného správania, pričom české staničné sestry dosahujú najvyššie skóre. Taktiež bola zistená štatistická korelácia medzi vzdelaním a kultúrnou kompetenciou. České, slovenské a maďarské sestry s vyšším vzdelaním vykazujú vyššiu mieru kultúrnej kompetencie. Je však pozoruhodné, že absolvovanie vzdelávacieho školenia v kultúrnej rozmanitosti nemá vplyv na kultúrnu kompetenciu. Výsledky práce poukazujú na aktuálne problémy v oblasti kultúrne kompetentnej starostlivosti o pacientov z inej kultúry. Kultúrna kompetencia je dôležitou súčasťou kvalitnej a bezpečnej starostlivosti o každého pacienta. Na základe zistených faktorov je možné riešiť nedostatky, zvýšiť úroveň kultúrnej kompetencie sestier, a tým zvyšovať kvalitu poskytovanej starostlivosti.
|
|
|
Nursing students'stress factors in clinical practice
Kurišová, Miroslava ; Mádlová, Ivana (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Práca sa zamerala na psychickú záťaž študentov na odbornej praxi a s nej súvisiaci sebadôveru študentov. Ciele som si stanovila nasledovné: 1. Zanalyzovať súčasný stav problematiky psychickej záťaže študentov na odbornej praxi s využitím vedeckých zdrojov a článkov v českej a zahraničnej literatúre 2. Pripraviť neštandardizovaný štruktúrovaný dotazník a zadať cieľovým respondentom- študentom Univerzity Karlovej 2. a 3. LF /lekárskej fakulty/ v Prahe a študentom Fakulty zdravotníctva Katolíckej univerzity na Slovensku 3. Zistiť prípadné rozdiely v identifikácii stresorov v priebehu odbornej praxe a hodnotení záťaže študentami 4. Navrhnúť doporučenia pre zlepšenie vzdelávania a prípravy počas štúdia Metodika práce spočívala v analýze dát získaných pomocou štruktúrovaného dotazníku vlastnej konštrukcie, ktorý som distribuovala elektronicky celkovo 92 študentom odboru Všeobecné ošetrovateľstvo 2. a 3. ročníku na 2. a 3. LF Univerzity Karlovy v Prahe a na študentom 2. a 3. ročníku na Fakulte zdravotníctva na Katolícke univerzite v Ružomberku, Slovensko. Konečný počet respondentov za obidve univerzity bol 66, čo je miera návratnosti 72%. K analýze dát bol použitý tabuľkový procesor MS excel 2016 a štatistický software IBM SPSS Statistics verzia 22 (USA) a program Statistica verzia 12. Hypotézy boli...
|
|
|
Nursing students'stress factors in clinical practice
Kurišová, Miroslava ; Mádlová, Ivana (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Práca sa zamerala na psychickú záťaž študentov na odbornej praxi a s nej súvisiaci sebadôveru študentov. Ciele som si stanovila nasledovné: 1. Zanalyzovať súčasný stav problematiky psychickej záťaže študentov na odbornej praxi s využitím vedeckých zdrojov a článkov v českej a zahraničnej literatúre 2. Pripraviť neštandardizovaný štruktúrovaný dotazník a zadať cieľovým respondentom- študentom Univerzity Karlovej 2. a 3. LF /lekárskej fakulty/ v Prahe a študentom Fakulty zdravotníctva Katolíckej univerzity na Slovensku 3. Zistiť prípadné rozdiely v identifikácii stresorov v priebehu odbornej praxe a hodnotení záťaže študentami 4. Navrhnúť doporučenia pre zlepšenie vzdelávania a prípravy počas štúdia Metodika práce spočívala v analýze dát získaných pomocou štruktúrovaného dotazníku vlastnej konštrukcie, ktorý som distribuovala elektronicky celkovo 92 študentom odboru Všeobecné ošetrovateľstvo 2. a 3. ročníku na 2. a 3. LF Univerzity Karlovy v Prahe a na študentom 2. a 3. ročníku na Fakulte zdravotníctva na Katolícke univerzite v Ružomberku, Slovensko. Konečný počet respondentov za obidve univerzity bol 66, čo je miera návratnosti 72%. K analýze dát bol použitý tabuľkový procesor MS excel 2016 a štatistický software IBM SPSS Statistics verzia 22 (USA) a program Statistica verzia 12. Hypotézy boli...
|
|
|
Nepřátelské a agresivní chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi
ŠMEJKALOVÁ, Alžběta
Současný stav: Agresivní a nepřátelské chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi je alarmujícím a častým jevem, který ohrožuje bezpečnost a pohodu zdravotnického personálu. Cíle: Prvním cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit počet nežádoucích událostí ve skupině "Chování osob" hlášených do "Národního portálu pro Systém hlášení nežádoucích událostí (SHNU)" ve sledovaném období 2018-2021. Druhý cíl spočíval ve vyhodnocení výskytu agresivního chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi. Třetím cílem bylo popsat spektrum preventivních ošetřovatelských postupů minimalizujících riziko agresivního chování pacientů vůči sestrám. Metodika: První výzkumnou metodu představovala sekundární analýza statistických dat z Národního portálu pro Systém hlášení nežádoucích událostí (ÚZIS ČR 2022). Druhou výzkumnou metodou byla kvantitativní část výzkumné studie, realizovaná technikou dotazování sester z interních a chirurgických oborů (standardní i intenzivní péče), prostřednictvím standardizovaného dotazníku. "Agrese pacientů vůči sestrám při výkonu povolání (Lepiešová et al. 2015)". Třetí výzkumnou metodou se stal kvalitativní výzkum realizovaný technikou hloubkových rozhovorů s manažery ošetřovatelské péče. Výsledky: Z výsledků bylo patrné, že nejčastěji hlášenou událostí do Národního portálu SHNU jsou dekubity. Výsledky kvantitativního šetření ukazují, že agrese pacientů nesouvisí s oborem péče (p = 0,587). Dále ukazují, že čím delší klinickou praxi sestra má, tím častěji se setkává s agresí pacientů (p < 0,001). Výsledky kvalitativního šetření popisují nejčastější preventivní postupy minimalizující riziko agresivního chování pacientů vůči sestrám, mezi které patří: školení a vzdělávání personálu, řádné hlášení nežádoucích událostí, řešení nedostatku personálu, použití omezovacích prostředků, farmakologických prostředků a vhodná komunikace s pacienty a jejich rodinou. Vedení nemocnice se připravuje na riziko agrese ze stran pacientů pomocí školení personálu. Závěr: Praktickým výstupem této diplomové práce je soubor doporučení pro nelékařský zdravotnický personál.
|
|
|
Princip otevřených a uzavřených kinematických řetězců a jeho využití v praxi.
Hájek, Jiří ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Kurková, Simona (oponent)
Bakalářská práce Princip otevřených a uzavřených kinematických řetězců a jeho využití v praxi 7 Abstrakt Pojmy otevřený (OKŘ) a uzavřený (UKŘ) kinematický (kinetický - OKIŘ a UKIŘ) řetězec jsou velmi často využívaným prvkem ve fyzioterapii. Tento pohled však má problém v definici řetězců jako takových. V teoretické části jsme se zaměřili na definice dle jednotlivých autorů, publikace a studie, které pojmy zmiňují. Jelikož v literatuře jsou pojmy UKŘ a OKŘ resp. UKIŘ a OKIŘ vnímány velmi různě a mnoho autorů si je upravilo k obrazu svému. Na základě získaných poznatků shledáváme pohled UKŘ a OKŘ resp. UKIŘ a OKIŘ jako nedostatečný, nejednotný a tím i matoucí. V práci jsme se snažili zaměřit na zpracování co nejvíce různých zdrojů zabývajících se danou problematikou. V praktické části jsme využili strukturovaného dotazníku zaměřeného na pracující terapeuty. Dotazovali jsme se na to, jak pojmy UKŘ a OKŘ resp. UKIŘ a OKIŘ používají a jakou s nimi mají zkušenost ve své klinické praxi. Cílem bylo zjistit: pro popis jakých situací jsou tyto pojmy užívány a jak jsou vnímány v různých kineziologických situacích. A v jaké míře jsou používány ve shodě s definicemi anebo nakolik se od nich liší. Na základě výsledků z dotazníku a zmiňovaných literárních zdrojů lze usuzovat, že ve fyzioterapeutické společnosti jsou pojmy...
|
|
|
Léčivé látky používané v klinické praxi s původem v rostlinných zdrojích
Šímová, Markéta ; Suchánková, Daniela (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra Farmakognozie a farmaceutické botaniky Řešitel: Markéta Šímová Školitel: PharmDr. Daniela Hulcová Ph.D. Název práce: Léčivé látky používané v klinické praxi s původem v rostlinných zdrojích Klíčová slova: léčivá látka, rostlinný původ, vývoj, analgetika, lokální anestetika, antineoplastika, sympatomimetika, parasympatomimetika, parasympatolytika, spasmolytika Již od nepaměti se rostliny používaly k léčbě různých nemocí, avšak nebylo známo, co stojí za jejich léčebným účinkem. Zjistit se to podařilo až s rozvojem farmacie a chemie. Byly izolovány první látky a objasnil se i jejich mechanismus účinku. Bylo zjištěno, že samotné látky mají silnější a lepší účinek než směs, ale také řadu nežádoucích účinků. Snahou odborníků tak bylo jejich odstranění, čímž se podařilo připravit spoustu derivátů a v mnoha případech měly dokonce vyšší účinek. S rozvojem nových technologií se do popředí dostaly látky synteticky vyráběné a již se zapomíná, že mnoho klinicky využívaných léčiv má svůj původ v přírodě. Tato práce se zabývá látkami, které mají svůj původ v rostlinných zdrojích a jsou používány v klinické praxi jako léčivé látky. Tyto substance jsou buď přímo izolované z přírodního materiálu, nebo jsou to deriváty těchto látek. Uvádí se,...
|
|
|
Přístup zaměřený na člověka a jeho místo v klinické praxi
Dizon, Adam ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá pozici přístupu zaměřeného na člověka (PCA - Person-Centred Approach) v praxi českých klinických psychologů a psychiatrů, kteří prošli psychoterapeutickým výcvikem ve zmíněném přístupu a aktivně jej využívají při práci s osobami s duševním onemocněním. Teoretickými východisky práce jsou (1) základní principy PCA, (2) principy medicínského modelu, na jejichž základě funguje klinická praxe, (3) nové koncepce psychopatologie a psychodiagnostiky zaměřené na člověka. Základní data představují přepisy audiozáznamů rozhovorů s pěti respondenty (třemi klinickými psychology a dvěma psychiatry). Na základě kvalitativní analýzy přepisů rozhovorů autor nejprve strukturuje zkušenost respondentů do konceptů týkajících se různých oblastí, "témat" klinické praxe (diagnostika, psychoterapie, zacházení s PCA, zacházení s medicínským modelem, vztah k profesi atd.). Poté identifikuje společné mechanismy, kterými se PCA uplatňuje v těchto oblastech. Zkušenostní koncepty a mechanismy aplikace jsou dalším příspěvkem k teoriím o průniku principů PCA s principy západní zdravotnické praxe. Klíčová slova: přístup zaměřený na člověka, terapie zaměřená na klienta, psychiatrie, klinická psychologie, psychoterapie, diagnostika, psychopatologie, medicínský model, klinická praxe, terapeutický vztah, Carl R. Rogers
|
|
|
Možnosti uplatnění modelu Royové a Neumanové v klinické praxi u generace 50+
HEJNOVÁ, Iveta
Generace 50+ se stává věkovou skupinou, která dle statistických údajů stárne a počet jedinců v této věkové kategorii se zvyšuje. Proces stárnutí je spojený s řadou fyzických, psychických i sociálních změn. Následkem tohoto procesu se pak u těchto jedinců setkáváme s novými i změněnými potřebami, kterým je třeba poskytovanou péči uzpůsobit. Tuto problematiku jsme propojili s koncepčními modely v ošetřovatelství. A to proto, že nám koncepční model pomůže shromáždit informace o pacientovi do souvislých a pochopitelných celků. Důležitým cílem koncepčních modelů je zjednodušení práce zdravotním sestrám, které díky nim můžou na pacienta nahlížet celistvě. V souvislosti s touto problematikou jsme zvolili dva koncepční modely, a to model Callisty Royové a Betty Neumanové. Na základě zaměření této práce jsme si zvolili dva výzkumné cíle. Prvním bylo zmapovat vědomosti o vybraných koncepčních modelech u sester. A druhým cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v klinické praxi u skupiny 50+ s využitím vybraných koncepčních modelů z pohledu sester. K výzkumnému šetření jsme použili kvantitativního i kvalitativního šetření. U kvantitativního výzkumu jsme využili nestandardizovaný dotazník. V kvalitativní části pak metodu focus group. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny tři hypotézy a jedna výzkumná otázka. Ze tří stanovených hypotéz můžeme dvě z nich potvrdit. Dle statistických výsledků platí, že znalost modelu otevřených systémů a adaptačního modelu souvisí se vzděláním respondentů. Respondentky s vysokoškolským vzděláváním prokazují větší znalost těchto modelů. Naopak nebyla prokázána souvislost v oblasti zohlednění specifik v uspokojování potřeb při poskytování ošetřovatelské péče u generace 50+. Na základě výzkumného šetření byl vytvořen postup pro odběr ošetřovatelské anamnézy u generace 50+. Na základě vytvořeného postupu můžeme zdravotnickým pracovníkům umožnit třídění informací o pacientovi do logických systémů, a tím získat kvalitní a komplexní pohled na pacienta. Po zrealizování kvalitativního výzkumu jsme hodnotili návrhy našich respondentů na teoretickou i praktickou část odběru anamnézy. Tito respondenti prokazovali znalost daných modelů. Nejčastěji vytýkali nesrozumitelnost otázky, či úplnou její přebytečnost. Jako přínos uváděli jednoduchost, smysluplnost a kvalitní hodnocení ošetřovatelské péče.
|
host ::
RSS.