Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Měření fonologického povědomí – test skládání hlásek na počátku školní docházky: porovnání klasického přístupu a teorie odpovědi na položku
Gorčíková, M. ; Šafr, Jiří
Cílem příspěvku je ukázat výhody a limity dvou přístupů klasické teorie měření (CCT) a teorie odpovědi na položku (IRT) k posouzení úrovně diagnostického nástroje pro hodnocení fonologického povědomí (FP) mezi žáky prvních tříd. FP bylo měřeno testem skládání hlásek v rámci longitudinálního výzkumu 25 škol v Praze a Středočeském kraji (N=439). Výhodou přístupu IRT oproti klasické testové teorie je především pojetí nezávislosti položek v testu. Pravděpodobnost určité odpovědi je tak závislá na úrovni latentní schopnosti žáka a charakteristikách konkrétní položky. Pokud tedy známe parametry položek (obtížnost) lze na základě odpovědí žáka odhadnout úroveň měřené lingvistické schopnosti uplatnitelné v praktické diagnostice. Výsledky poukázaly na vhodnost úpravy testu skládání hlásek (zejména pro konec první třídy) tak, aby adekvátně měřil velkou dynamiku růstu úrovně schopnosti FP během první třídy.
Automatizované testování znalostí uživatelů v projektu StartupJobs.cz
Mikschik, Filip ; Koubský, Petr (vedoucí práce) ; Hrkal, Filip (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na návrh a implementaci automatizovaného testování uživatelů v projektu StartupJobs.cz, které popisuje od teoretických příprav přes implementaci po vyhodnocení celého projektu s ročním odstupem. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části se věnuje popisu samotné firmy, která testování zavádí. Hlavně popisuje důvody a očekávané přínosy zavedení testování. Dále staví teoretický základ práce popisem klasické testové teorie (CTT), teorie odpovědi na položku (IRT) a celé řadě dalších. Závěrem teoretické části práce zpracovává rešerši dalších prací, které se testování věnují. V druhé praktické části se práce zabývá využitím těchto teorií v praxi, jakým způsobem by je bylo vhodné pro účely firmy využít, následně popisuje implementaci a hlavní část práce je věnována vyhodnocení zavedení testování znalostí pomocí dat nasbíraných za první rok provozu. Cílem práce je ověřit hypotézy, které jsou spojené se zavedením testování (vztah vyplněných testů a úspěšnosti zájemců). Hlavním přínosem práce je komplexní pohled na danou tematiku od teorií až po praktickou aplikaci, ze které pochází i celá řada unikátních dat, získaných během ročního provozu testování.
Počítačové adaptivní testování pro ověřování gramotnosti žáků na základě teorie odpovědi na položku
Arnhold, Martin ; Šedivá, Zuzana (vedoucí práce) ; Chadima, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá současnými možnostmi počítačového testování žáků, konkrétně počítačového adaptivního testování, založeném na teorii odpovědi na položku. Ačkoliv je tento způsob testování ve světě již běžným standardem, v České republice se zatím bohužel nepoužívá. Cílem práce je popsat současný stav používaných technik testování a vytvořit funkční dll knihovnu, která bude poskytovat základní funkcionality, které jsou potřeba pro úspěšné spuštění webového rozhraní pro počítačové adaptivní testování žáků. Dále by měla knihovna sloužit jako podpora autorům při tvorbě testů na základě teorie odpovědi na položku. První část práce poskytuje základní popis hodnocení žáků v současném školství a snaží se přiblížit problematiku tvorby profesionálních testů. Další kapitoly zjednodušeně zachycují fungování klasické teorie testu, která je v současnosti základním stavebním kamenem při vývoji testů, a teorie odpovědi na položku, jako možného nástupce klasické teorie. Popis obou teorií je zakončen jejich porovnáním. Druhá část práce je pak rozdělena na teoretickou část, která popisuje možnosti počítačového adaptivního testování, zachycuje jeho vznik a vývoj, představuje základní druhy a poukazuje na výhody a nevýhody tohoto způsobu testování. Praktická část obsahuje názorné ukázky a popisy jednotlivých metod prezentované dll knihovny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.