Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí na území České republiky
Zubr, Martin ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Shrnutí Téma práce "Uznávání a výkon cizích soudních rozhodnutí na území České republiky" bylo autorem zvoleno pro svou aktuálnost, především s ohledem na změnu zákonné úpravy v této oblasti v poslední době. Práce se zabývá uznáním a výkonem cizích soudních rozhodnutí primárně z hlediska právní úpravy a jejího vývoje v posledních letech, a to se zvláštním zřetelem k úpravě unijní, v rámci které je značný prostor věnován novému Nařízení Brusel I bis, účinnému od ledna roku 2015. Dále se autor věnuje i ostatním evropským nařízením, která souvisí s uznáváním a výkonem cizích rozhodnutí, jako např. Nařízení Brusel II bis, Nařízení o dědictví, Nařízení o evropském exekuční titulu či Nařízení o evropském platebním rozkazu. Práce se dále zabývá i srovnáním dřívější a současné vnitrostátní úpravy, a to obzvláště se zaměřením na nový zákon o mezinárodním právu soukromém, platný od roku 2014, jakož i úpravou mezinárodní, pokrytou v bilaterálních a multilaterálních mezinárodních smlouvách. Práce si klade za cíl proniknout do současného stavu problematiky uznávání a výkonu cizích soudních rozhodnutí v České republice, nabídnout srovnání s úpravou dřívější, vyzdvihnout případné problematické a sporné otázky (eventuálně navrhnout možná řešení) a posloužit jako základ pro případné další studium v této oblasti. V první...
Evropský justiční prostor - nařízení Brusel I
Patočka, Radim ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Kotoučová, Jiřina (oponent)
Předmětem této diplomové práce je nařízení (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Cílem tohoto nařízení je zlepšení a zjednodušení pravidel pro uznávaní a výkon cizích soudních rozhodnutí v EU. Již samotný název Nařízení zakládá strukturu práce, kterou lze rozdělit na několik částí, jež vysvětlují stěžejní bod práce, jímž je volný pohyb soudních rozhodnutí. První část se zaměřuje na obecné základy určování příslušnosti/pravomoci s přeshraničním prvkem (evropským), který je nezbytný pro aplikaci Nařízení Brusel I, jež je součástí mezinárodního práva procesního. Protože je znění nařízení téměř totožné se zněním mezinárodní úmluvy z roku 1968, která upravovala stejné právní vztahy, je možné použít judikaturu ESD i pro aplikaci Nařízení. Druhá a třetí část pojednává o uznání a výkonu cizích soudních rozhodnutí, které směřují k tomu, aby soud státu uznání a výkonu nemohl meritorně přezkoumávat rozhodnutí cizího soudu, tedy aby byl proces uznání a výkonu co možná nejvíce automatický. Poslední část se věnuje budoucímu vývoji v této problematice, protože Evorpský justiční prostor se dále rozvíjí novými nařízeními (např. evropský justiční prostor, evropský platební rozkaz, jež mají vést k dalšímu zjednodušení a zrychlení ve specifických oblastech a nejsou prozatím obecně platná. Jedná se především o zrušení tzv. exequatorního řízení, které musí být provedeno, aby bylo možno cizí soudní rozhodnutí vykonat ve státě výkonu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.