|
|
Využití metody QuEChERS pro analýzu fluorochinolonových antibiotik v půdě
Brabcová, Kristýna ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je aplikace hojně využívaného extrakčního postupu QuEChERS na půdu, či na další matrice, jako je podestýlka nebo hnůj, obsahující fluorochinolonová antibiotika. V teoretické části práce jsou kapitoly věnované obecně léčivům, dále pak antibiotikům a antibiotické rezistenci. Fluorochinolony jsou popsány detailněji z hlediska jejich vlastností, výskytu a chování v životním prostředí. Poslední kapitola je zaměřena na analytické metody. V experimentální části práce je na základě dostupných publikací vyzkoušen a vybrán nejvhodnější extrakční postup pro půdní matrici, který je pak dále optimalizován. Optimalizovaný postup je aplikován na reálné vzorky půdy a drůbeží podestýlky za účelem stanovení obsahu ciprofloxacinu a enrofloxacinu. Extrakční postup je také vyzkoušen na dalších antibiotikách z řady fluorochinolonů (norfloxacinu, ofloxacinu, pefloxacinu, moxifloxacinu) v půdě. Všechny vzorky byly analyzovány pomocí LC-MS.
|
|
|
Analýza fluorochinolonových antibiotik v půdě
Vdolečková, Monika ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývala celosvětovým problémem výskytu léčiv v životním prostředím, konkrétně pak fluorochinolovými antibiotiky (ciprofloxacin a enrofloxacin), které mimo jiné patří mezi kriticky důležitá antibiotika. Tato léčiva se dostávají do půdního prostředí aplikací již kontaminovaného živočišného odpadu (např. hnůj) nebo prostřednictvím odpadní vody, která je využívána při zavlažování nebo také aplikací upravených čistírenských kalů, které mohou obsahovat rezidua léčiv. Zvyšující se koncentrace těchto léčiv antimikrobiálních látek v životním prostředí představuje prostředí pro vznik a rozšiřování mikrobiální rezistence. Kumulace těchto léčiv pak způsobuje vznik rezistencí na tato antibiotika. Experimentální část diplomové práce byla zaměřena na optimalizaci metody pro extrakci a následné stanovení fluorochinolonů v půdě a podestýlce. Za tímto účelem byly optimalizovány parametry týkající se výtěžnosti extrakce fluorochinolonů z půdní matrice, a to například navážka vzorku, výběr vhodného extrakčního média, provedení SPE, způsob eluce z SPE atd. V rámci optimalizace bylo dosaženo výtěžností extrakce 70 až 140 %. Na závěr byla použita optimalizovaná metoda pro extrakci fluorochinolonů ze vzorků podestýlky a půdy, které byly poskytnuty ÚKZÚZ. Výsledky experimentální práce potvrzují dlouhodobou perzistenci těchto léčiv v životním prostředí.
|
|
|
Studium sorpcí vybraných antibiotik na polyhydroxybutyrát
Amrichová, Anna ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sorpce antibiotik na mikroplasty. Antibiotika i mikroplasty jsou v dnešní době vysoce studovaným tématem, kvůli pozitivním i negativním vlastnostem Pro experiment byly vybrány antibiotika se skupiny sulfonamidů a chinolonů. Ze sulfonamidů byly vybrány sulfamethoxazol a trimethoprim a z chinolonů enrofloxacin a ciprofloxacin, které již byly podnětem pro některé studie s mikroplasty. Jako mikroplast byl využit biologicky odbouratelný polyhydroxybutyrát. V laboratoři byly uskutečněny dva experimenty. První měl za cíl sledovat časovou závislost sorpce antibiotik na polyhydroxybutyrát, druhý pak koncentrační. Koncentrační závislost byla následně vyhodnocena pomocí Freundlichovy a Langmuirovy izotermy. K analýzám byla využita metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií.
|
|
|
Využití metody QuEChERS pro analýzu fluorochinolonových antibiotik v půdě
Brabcová, Kristýna ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je aplikace hojně využívaného extrakčního postupu QuEChERS na půdu, či na další matrice, jako je podestýlka nebo hnůj, obsahující fluorochinolonová antibiotika. V teoretické části práce jsou kapitoly věnované obecně léčivům, dále pak antibiotikům a antibiotické rezistenci. Fluorochinolony jsou popsány detailněji z hlediska jejich vlastností, výskytu a chování v životním prostředí. Poslední kapitola je zaměřena na analytické metody. V experimentální části práce je na základě dostupných publikací vyzkoušen a vybrán nejvhodnější extrakční postup pro půdní matrici, který je pak dále optimalizován. Optimalizovaný postup je aplikován na reálné vzorky půdy a drůbeží podestýlky za účelem stanovení obsahu ciprofloxacinu a enrofloxacinu. Extrakční postup je také vyzkoušen na dalších antibiotikách z řady fluorochinolonů (norfloxacinu, ofloxacinu, pefloxacinu, moxifloxacinu) v půdě. Všechny vzorky byly analyzovány pomocí LC-MS.
|
|
|
Analýza fluorochinolonových antibiotik v půdě
Vdolečková, Monika ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývala celosvětovým problémem výskytu léčiv v životním prostředím, konkrétně pak fluorochinolovými antibiotiky (ciprofloxacin a enrofloxacin), které mimo jiné patří mezi kriticky důležitá antibiotika. Tato léčiva se dostávají do půdního prostředí aplikací již kontaminovaného živočišného odpadu (např. hnůj) nebo prostřednictvím odpadní vody, která je využívána při zavlažování nebo také aplikací upravených čistírenských kalů, které mohou obsahovat rezidua léčiv. Zvyšující se koncentrace těchto léčiv antimikrobiálních látek v životním prostředí představuje prostředí pro vznik a rozšiřování mikrobiální rezistence. Kumulace těchto léčiv pak způsobuje vznik rezistencí na tato antibiotika. Experimentální část diplomové práce byla zaměřena na optimalizaci metody pro extrakci a následné stanovení fluorochinolonů v půdě a podestýlce. Za tímto účelem byly optimalizovány parametry týkající se výtěžnosti extrakce fluorochinolonů z půdní matrice, a to například navážka vzorku, výběr vhodného extrakčního média, provedení SPE, způsob eluce z SPE atd. V rámci optimalizace bylo dosaženo výtěžností extrakce 70 až 140 %. Na závěr byla použita optimalizovaná metoda pro extrakci fluorochinolonů ze vzorků podestýlky a půdy, které byly poskytnuty ÚKZÚZ. Výsledky experimentální práce potvrzují dlouhodobou perzistenci těchto léčiv v životním prostředí.
|
|
|
Studium sorpcí vybraných antibiotik na polyhydroxybutyrát
Amrichová, Anna ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sorpce antibiotik na mikroplasty. Antibiotika i mikroplasty jsou v dnešní době vysoce studovaným tématem, kvůli pozitivním i negativním vlastnostem Pro experiment byly vybrány antibiotika se skupiny sulfonamidů a chinolonů. Ze sulfonamidů byly vybrány sulfamethoxazol a trimethoprim a z chinolonů enrofloxacin a ciprofloxacin, které již byly podnětem pro některé studie s mikroplasty. Jako mikroplast byl využit biologicky odbouratelný polyhydroxybutyrát. V laboratoři byly uskutečněny dva experimenty. První měl za cíl sledovat časovou závislost sorpce antibiotik na polyhydroxybutyrát, druhý pak koncentrační. Koncentrační závislost byla následně vyhodnocena pomocí Freundlichovy a Langmuirovy izotermy. K analýzám byla využita metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií.
|
|
|
Studium imunopatologických mechanismů autoimunitní uveitidy a definování nových terapeutických možností.
Seidler Štangová, Petra ; Svozílková, Petra (vedoucí práce) ; Rozsíval, Pavel (oponent) ; Farghali, Hassan (oponent)
Cílem této práce bylo získat nové poznatky o mechanismech autoimunitní uveitidy a testovat nové způsoby léčby, které nebyly u uveitid studovány nebo jejichž efekt je sporný. Hlavní důraz byl kladen na úlohu mikroorganismů v procesu uveitidy. K dosažení cílů byl využit myší model experimentální autoimunitní uveitidy včetně modelu bezmikrobního a byly analyzovány vzorky nitroočních tekutin pacientů. Na experimentálním modelu byla hodnocena intenzita zánětu in vivo klinicky a post mortem histologicky. Hodnocen byl efekt imunomodulační léčby. Intenzita zánětu byla porovnána mezi skupinami bezmikrobních a konvenčních myší. U konvenčních myší byl sledován terapeutický efekt antibiotik podávaných s cílem ovlivnit mikrobiom. Ve vzorcích nitroočních tekutin pacientů s autoimunitní uveitidou byly sledovány známky po proběhlém infekčním procesu a hodnoceny hladiny cytokinů a dalších faktorů. Zhodnocení efektu imunomodulační léčby prokázalo účinnost mykofenolát mofetilu, což podporuje jeho širší využití při léčbě autoimunitní zadní uveitidy v humánní medicíně. Snížení bakteriálního osídlení vedlo k poklesu intenzity zánětu, a tím potvrdilo význam mikroorganismů v procesu autoimunitní uveitidy, a to jak u bezmikrobních myší, tak u konvenčních myší léčených antibiotiky. Výsledky analýzy nitroočních tekutin podporují...
|
|
|
Vývoj, optimalizace a validace analytické metody na stanovení antibiotika ciprofloxacin ve vodě pomocí LC/MS
VACLOVÁ, Jana
This bachelor thesis deals with the development, optimization and validation of an analytical method for determination of antibiotic ciprofloxacin in water using LC/MS. At first, the development and optimization of the analytical method was performed. The following parameters were selected for optimization: mobile phase composition and injection volume of sample, conditions of electrospray, voltage on S-lens and F-lens, collision energy, maximum trap fill time and number of microscans. Then, the analytical method was successfully validated. Finally, the method was applied for the determination of the antibiotic ciprofloxacin in the layers made from PEEK.
|
|
|
Sezónní vývoj koncentrací antibiotik v odpadní vodě ČOV České Budějovice
JANOŠÍK, David
V rámci této práce byl sledován sezónní výskyt 7 antibiotik norfloxacinu, levofloxacinu, ciprofloxacinu, azithromycinu, erythromycinu, trimethoprimu a sulfamethoxazolu v nátoku odpadních a odtoku (vyčištěných) vod na ČOV České Budějovice. Vzorky odpadní vody byly odebírány každý měsíc od března roku 2011 do února 2012 formou časově proporcionálních denních slévaných vzorků z nátoku a výtoku. Koncentrace cílových antibiotik byla stanovena pomocí in line SPE/LC-MS/MS analýzy. Nejvyšší celosezónní průměrná koncentrace antibiotik na přítoku byla zjištěna u norfloxacinu (0,563 mikrogramů/l) a ciprofloxacinu (0,406 mikrogramů/l). Nejvyšší celosezónní průměrné koncentrace na odtoku byly zjištěny u trimethoprimu (0,255 mikrogramů/l) a erythromycinu (0,117 mikrogramů/l). Vyšší koncentrace sledovaných antibiotik byly naměřeny v chladnějších obdobích roku, což souviselo s intenzivnějším užíváním antibiotik a s nižší účinností čištění odpadní vody v tomto období. Nejvyšší efektivita čištění byla zjišťována u norfloxacinu a ciprofloxacinu, nejnižší pak u erythromycinu. Byl prokázán i vliv ročního období na účinnost eliminace antibiotik (zejména azithromycinu, trimethoprimu a sulfamethoxazolu) v průběhu čistírenského procesu.
|
|
| |
host ::
RSS.