Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nacistická okupace českého pohraničí a českých zemí a její důsledky pro církevní správu
Pakandl, Josef ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá důsledky nacistické okupace pro církevní správu. Jejím cílem je co nejkomplexněji popsat důsledky nacistické okupace českého pohraničí a Českých zemí pro církevní správu a dotknout se i některých souvisejících otázek. Téma jsem si vybral kvůli svému zájmu o historii. Také problematika církví a náboženských společností mi je blízká. Při psaní diplomové práce jsem studoval literaturu, internetová zdroje, navštívil jsem biskupství českobudějovické a Národní archiv. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zaobírá obsazením českého pohraničí německými vojsky a následnou správou tohoto území. Druhá kapitola se zabývá důsledky okupace pro římskokatolickou církevní správu, konkrétně v jednotlivých římskokatolických diecézích a komisariátech vratislavské arcidiecéze na českém území, pokusy o obsazení uvolněných míst diecézních biskupů ze strany Apoštolského stolce a důsledky pro strukturu řeholí. Třetí kapitola nastiňuje německou církevní politiku a její dopad na církevní život v zabraném pohraničí, zejména vztah věřících k národnostní otázce, německá opatření namířená proti církvím, persekuci duchovenstva, řeholníků a laiků. Čtvrtá kapitola se zabývá pravoslavnou církví během nacistické okupace. Je pojednáno o církevních jurisdikcích, které fakticky (tedy nejen...
Prácheňský děkanát v pozdním středověku
Vlasák, Jiří ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bc. Jiří VLASÁK, Prácheňský děkanát v pozdním středověku, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015, Práce se zabývá církevní správou v prácheňském děkanátu, a to především v období pozdního středověku. Práce je zaměřena zejména na jednotlivé farnosti z hlediska patronátů, jejich majetkového zázemí, územní působnosti a farního kléru. Do práce jsou zahrnuty také další typy beneficií v děkanátu a nechybí ani část zabývající se děkanátem jako celkem. Jako hlavní zdroj informací jsou použity úřední prameny pražského arcibiskupství, a to především konfirmační a erekční knihy a soudní akta pražské konzistoře. Klíčová slova: církevní správa, prácheňský děkanát, 14. a 15. století, fary, duchovenstvo, majetkové zázemí kostelů, farní obvody
Farnosti Volyňského vikariátu a jejich fungování v období druhé poloviny 19. a v první polovině 20. století
STANĚK, Libor
Předkládaná práce se věnuje historii Volyňského vikariátu s vymezením časového období hlavně na druhou polovinu 19. a první polovinu 20. století. Její obsah tvoří tři hlavní části, které přibližují dění ve Volyňském vikariátu z různých úhlů pohledu. První z nich se věnuje představení pramenné základny, z které práce vychází. Najdeme v ní představení archivních fondů farních a vikariátních úřadů, upozornění na možnosti využití fondu okresních úřadů pro poznání církevních správy. Kromě toho obsahuje rozbor i popis tří typů archivních dokumentů, a to farních kronik, vizitačních písemností kanonických vizitací, inventářů kostelního a farního majetku. Druhá část práce se zaměřuje na popsání movité a nemovité vybavenosti farností Volyňského vikariátu. Obsahuje přehled stavebního vývoje a oprav u kostelních a farních budov Volyňského vikariátu. Součástí je i přehled vybavení kostelních budov kovovými předměty, bohoslužebnými rouchy, zvony a varhany. Poslední část práce se věnuje duchovním Volyňského vikariátu. Její snahou je ukázat různorodou náplň práce faráře, povinnosti kaplanů a sžití obou duchovních. Obsahuje rovněž vymezení povinností vikariátního úřadu. V práci nechybí úvod, závěr, dále stručné shrnutí využité literatury a základní přehled historického vývoje Volyňského vikariátu. Na konci práce jsou umístěny tabulky a grafy jako vhodný a ilustrativní doplněk k jednotlivým kapitolám.
Prácheňský děkanát v pozdním středověku
Vlasák, Jiří ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bc. Jiří VLASÁK, Prácheňský děkanát v pozdním středověku, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015, Práce se zabývá církevní správou v prácheňském děkanátu, a to především v období pozdního středověku. Práce je zaměřena zejména na jednotlivé farnosti z hlediska patronátů, jejich majetkového zázemí, územní působnosti a farního kléru. Do práce jsou zahrnuty také další typy beneficií v děkanátu a nechybí ani část zabývající se děkanátem jako celkem. Jako hlavní zdroj informací jsou použity úřední prameny pražského arcibiskupství, a to především konfirmační a erekční knihy a soudní akta pražské konzistoře. Klíčová slova: církevní správa, prácheňský děkanát, 14. a 15. století, fary, duchovenstvo, majetkové zázemí kostelů, farní obvody
Církevní správa na Sušicku v pozdním středověku
Vlasák, Jiří ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Jiří VLASÁK, Církevní správa na Sušicku v pozdním středověku, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2012, Práce se zabývá církevní správou v sušickém regionu, jako části prácheňského děkanátu, a to především v období pozdního středověku. Práce je zaměřena zejména na farnosti z hlediska patronátů, jejich majetkového zázemí i pronájmů far. Do práce jsou zahrnuty také další typy beneficií v regionu a pozornost je v neposlední řadě věnována také místnímu kléru. Jako hlavní zdroj informací jsou použity úřední prameny českého arcibiskupství, a to především konfirmační a erekční knihy a soudní akta pražské konzistoře. Pro zařazení informací do širšího kontextu jsou rovněž připojeny části pojednávající o stavu české církevní správy v pozdním středověku a středověké dějiny regionu. Klíčová slova: Sušice, prácheňský děkanát, 14. a 15. století, církevní správa, fary
Brandýský děkanát v pozdním středověku
Pořízka, Pavel ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Práce se zabývá církevní správou v brandýském děkanátu v období pozdního středověku. Je zaměřena zejména na jednotlivé farnosti, z hlediska obsazování faráři, jejich majetkovým zázemím a jejich patronáty. Pozornost je také věnována místnímu kléru. Jako hlavní zdroj informací jsou použity úřední prameny českého arcibiskupství, a to především konfirmační a erekční knihy a soudní akta pražské konzistoře. Rovněž jsou připojeny části pojednávající o stavu české církevní správy v pozdním středověku a stručné dějiny jednotlivých lokalit.
Nacistická okupace českého pohraničí a českých zemí a její důsledky pro církevní správu
Pakandl, Josef ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá důsledky nacistické okupace pro církevní správu. Jejím cílem je co nejkomplexněji popsat důsledky nacistické okupace českého pohraničí a Českých zemí pro církevní správu a dotknout se i některých souvisejících otázek. Téma jsem si vybral kvůli svému zájmu o historii. Také problematika církví a náboženských společností mi je blízká. Při psaní diplomové práce jsem studoval literaturu, internetová zdroje, navštívil jsem biskupství českobudějovické a Národní archiv. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zaobírá obsazením českého pohraničí německými vojsky a následnou správou tohoto území. Druhá kapitola se zabývá důsledky okupace pro římskokatolickou církevní správu, konkrétně v jednotlivých římskokatolických diecézích a komisariátech vratislavské arcidiecéze na českém území, pokusy o obsazení uvolněných míst diecézních biskupů ze strany Apoštolského stolce a důsledky pro strukturu řeholí. Třetí kapitola nastiňuje německou církevní politiku a její dopad na církevní život v zabraném pohraničí, zejména vztah věřících k národnostní otázce, německá opatření namířená proti církvím, persekuci duchovenstva, řeholníků a laiků. Čtvrtá kapitola se zabývá pravoslavnou církví během nacistické okupace. Je pojednáno o církevních jurisdikcích, které fakticky (tedy nejen...
Vývoj fundační agendy pro kostely a farnosti na území města České Budějovice a okolí ve 14. a 15. století
CAKLOVÁ, Martina
Hlavním cílem této diplomové práce je přiblížit čtenáři způsob financování charity a zajištění církevních institucí na území města České Budějovice v období středověku. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První část práce tvoří popis vývoje církevní správy v Čechách od počátků křesťanství po středověk. Druhá kapitola představuje osobu faráře a popisuje fungování farnosti. Na tuto pasáž navazuje pojednání o patronátním právu. Teoretickou část práce uzavírá kapitola o všeobecném zajištění farností. Praktická část se věnuje vývoji fundační agendy v Českých Budějovicích a zároveň přibližuje strukturu venkovských farností a farní sítě v nejbližším okolí tohoto města. Součástí práce je seznam použitých pramenů a literatury a přílohy. V přílohách jsou zařazeny tabulky, které obsahují shrnující údaje z donačního rejstříku, hlavního použitého pramene. Dále obsahují tabulky týkající se obsazení jednotlivých farních beneficií faráři a fotografie zmiňovaných kostelů.
Historie farnosti Olešnice na konci 18. a v průběhu 19. století
WAGNEROVÁ, Miluše
Předkládaná diplomová práce přibližuje na základě dostupných pramenů historii olešnické farnosti. Pozornost je věnována především jejímu vzniku a okolnostem, které mu předcházely, a to v souvislosti s josefínskými reformami. Zabývá se otázkou, do jaké míry tyto reformy ovlivnily její vznik a fungování. Dále se soustřeďuje na vnitřní organizaci a chod farnosti, spolu s jejím působením v rámci státní správy. Úvodní část shrnuje literaturu a prameny k danému tématu a je následována kapitolami věnujícími se církevní správě v době pozdního novověku, vzniku českobudějovického biskupství a Duchovní komisi Českého zemského gubernia. Vlastní studie je uvedena historií Olešnice, která si všímá majetkové držby a významných institucí v obci (škola, fara, úřady). Další kapitola je zaměřena na samotný vznik a historii olešnické farnosti, pozornost je také věnována vizitacím a místním duchovním správcům. Zbylé kapitoly se zabývají sakrálními objekty v rámci farnosti (kostelem, kaplemi a božími mukami), patronátem v místní farnosti a školskými záležitostmi. Poslední kapitola představuje písemnou produkci farnosti a zabývá se stavem farní registratury. Celkové shrnutí je uvedeno v závěru.
Duchovní správa jindřichohradeckého proboštství v letech 1840 - 1918
ŠIMKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá duchovní správou jindřichohradeckého proboštství v letech 1840 {--} 1918. Krátce popisuje dějiny města Jindřichův Hradec, vznik proboštství a jeho duchovní správu do roku 1840. Následuje vhled do kontextu církevních dějin v uvedené době. Nejobsáhlejší část práce pak tvoří chronologicky seřazené životopisy úřadujících proboštů v letech 1840 {--} 1918. Cílem je přiblížit a popsat duchovní správu a život jindřichohradecké farní obce. Pohled na významné osobnosti z řad proboštů ukazuje význam tohoto úřadu, důležité události a celkový profil duchovních správců farnosti. Potvrzuje se, že význam jindřichohradeckých proboštů vysoce převyšoval běžné správce farností

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.