|
|
Využití pitev bezobratlých živočichů ve výuce biologie na středních školách
Ondrová, Radka ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na anatomii a provádění pitev 4 vybraných modelových bezobratlých živočichů využitelných ve školní výuce. Jedná se o škebli rybničnou (Anodonta cygnea), pakobylku rohatou (Medauroidea extradentata), chrousta obecného (Melolontha melolontha) a ježovku jedlou (Echinus esculentus). V případě chrousta obecného se k němu vztahuje zpracovaný text, doprovodné fotografie pitvy jsou pořízeny na tropickém zlatohlávku rodu Pachnoda, který má z chroustem velmi podobnou vnitřní stavbu. U všech vybraných živočichů se věnuji možnosti jejich získání, správného smrcení, vnější i vnitřní stavbě těla a postupu jednotlivých krovů pitvy, která je doplněna digitálními fotografiemi. Práci jsem rozšířila přehledem rozsahu učiva na základních a středních školách, který se týká rozpracovaných živočichů. Pro větší srozumitelnost je text doplněn slovníčkem cizích pojmů, které se v práci vyskytly. Součástí příloh je fotografický atlas pitev, který vznikl spojením této diplomové práce a mé bakalářské práce (obhájena v roce 2010), ve které jsem stejným způsobem rozpracovala 5 živočichů. Jedná se o škrkavku prasečí (Ascaris suum), žížalu obecnou (Lumbricus terrestris), hlemýždě zahradního (Helix pomatia), raka mramorovaného (Procambarus aff. fallax) a švába velkokřídlého (Archimandrita tesselata)....
|
|
|
Výhodnocení úspěšnosti obnovy lesa na požářišti Bzenec
Zemčík, Petr
Cílem práce bylo vyhodnotit úspěšnost zalesnění na požářišti nedaleko Bzence. Bylo použito několik druhů sadebního materiálu lišícího se druhem dřeviny, krytem, způsobem pěstování a krytím okolními porosty po výsadbě. Byla provedena dvě na sobě nezávislá měření, při nichž byla zjišťována délka nadzemní části, tloušťka kořenového krčku, délka přírůstu, ztráty, vitalita, odklon od svislice, průběžnost kmene, poškození biotickými činiteli (zejména chroustem maďalovým), hmotnost sušiny a kořenové deformace. Proužková příprava půdy prováděná půdní frézou se ukázala jako málo efektivní, protože při tomto způsobu přípravy půdy nebyly nijak postihnuty ponravy chrousta. Již při jarním vyhodnocení byly zjištěny velké ztráty, které se přes vegetační období zdvojnásobily, až ztrojnásobily. Ztráty byly způsobeny hlavně ponravami chrousta maďalového. Jako možné řešení lze doporučit, že je vhodné zalesňování zabuřenělých ploch krytokořenným sadebním materiálem borovice a prostokořennými listnáči.
|
host ::
RSS.