|
|
Big Five personality traits and chronic diseases: Who is more prone to suffer from chronic diseases?
Tkáčová, Andrea ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Bertoli, Paola (oponent)
Chronické ochorenia sa stávajú oraz v˝znamnejöou hrozbou pre zdravie a kval- itu ûivota udí vo vyööej vekovej kategórii. Táto diplomová práca sa zameri- ava na skúmanie asociácie medzi osobnostn˝mi charakteristikami a v˝skytom chronick˝ch chorôb v tejto vekovej kategórii. Na anal˝zu rizikov˝ch faktorov sme vyuûili logit a multinomialny logit. Základn˝ model postupne zahrnul alöie faktory, ako je krajina bydliska a genera né rozdiely. Vrodené osob- nostné charakteristiky z modelu Big Five, boli pouûité ako nástroje na hod- notenie duöevného zdravia. V˝sledky odhalili neuroticizmus, osobnostnú rtu charakterizovanú negatívnymi emóciami a aûkos ami zvláda stres, ako najsil- nejöieho prediktora chronick˝ch ochorení. Toto zistenie poukazuje na dôleûi- tos duöevného zdravia pri celkovom zdravotnom stave. Jedinci s vysok˝m skóre neuroticizmu sú náchylnejöí k rozvoju nezdrav˝ch návykov, ktoré následne zvyöujú riziko vzniku chronick˝ch chorôb. Okrem osobnostn˝ch t, boli pouûité demograficke údaje a údaje o zdrav˝ch návykoch, socioekonomickom statuse a vzdelaní. V˝sledky ukazujú signifikantn˝ vzostup rizika chronick˝ch ochorení pri nezdrav˝ch návykoch, ako je nadmerné stravovanie vedúce k nadváhe a konzumácia alkoholu. Naopak, pravidelnú fyzickú aktivitu a abstinenciu od fa- j enia moûno povaûova za v˝znamné...
|
|
|
Strategie podpory zdraví jako reflexe teorií determinant zdraví v současné společnosti
Strenková, Anna ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce "Strategie podpory zdraví jako reflexe teorií determinant zdraví v současné společnosti" pojednává o problematice vysoké prevalence chronických onemocnění způsobených změnou společenské struktury při přechodu z tradiční formy společnosti na moderní a s tím spojené epidemiologické tranzice. Tyto problémy spolu s výzkumy determinant zdraví iniciovaly založení teoretické a praktické disciplíny podpory zdraví ("new public health"), jež má v aktivitách péče o zdraví doplnit již fungující veřejné zdravotnictví orientované medicínským směrem. Hlavním zjištěním teoretických výzkumů bylo, že zdravotnický systém má na zdravotní stav populace jen asi 15% vliv, zatímco zdraví významně ovlivňují faktory životního stylu a okolního prostředí. Sociální a ekonomické prostředí pak působí jako kontextuální determinanta zdraví, tj. ovlivňuje zdraví i další jeho determinanty skrze společenský rámec, ve kterém působí. Cílem podpory zdraví je ovlivňovat tyto sociální a ekonomické faktory tak, aby došlo ke zlepšení zdravotního stavu a redukci nerovností ve zdraví. Práce zkoumá strategie a programy podpory zdraví na úrovni WHO, EU a ČR a hodnotí míru reflexe teoretických poznatků v rámci realizovaných programů, jakožto i úspěšnost v nastolení agendy a implementaci podpory zdraví.
|
|
|
Civilizační choroby a jejich sociologická interpretace
Vottová, Lucie ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Tato práce si klade za cíl nabídnout komplexní přehled základních příčin chronických onemocnění se zaměřením na sociální determinanty zdraví a stručný exkurz do vývoje přístupů ke zdraví a nemoci od počátku 20. století, kdy dominoval biomedicínský model po současnost, kdy jej vystřídal model psychosociální, který ke zdraví přistupuje z holistického hlediska. Za hlavní determinanty zdraví označuji stres, především v důsledku frustrace plynoucí z dlouhodobé psychicky či fyzicky náročné práce s nízkou mírou odměny (high- cost/low-reward); sociální gradient a s ním související teorii relativní deprivace, podle níž nehraje v našem sebehodnocení roli množství našich statků, ale to, jak si stojíme v porovnání s ostatními skupinami; sociální oporu a sociální kohezi, která funguje v dobách krize jako nárazník (buffer) vůči stresoru; a vývoj v raných fázích života, jehož důsledky je možné pozorovat v pozdějších fázích života. Mezi determinanty zdraví je možné zařadit nespočet dalších příčin, nicméně v kontextu této práce se omezuji na těchto pár vybraných, které považuji za univerzálně platné. V závěru práce diskutuji, zda je zdraví jednotlivce odpovědností jeho samého či zda se již v dnešní době přesunula především na společnost.
|
|
|
Kvalita života u pacientů s chronickým onemocněním pohybového systému
BITTENGLOVÁ, Ilona
Diplomová práce {\clqq}Kvalita života u pacientů s chronickým onemocněním pohybového systému`` je rozdělena na dvě části. Teoretická část pojednává obecně o kvalitě života, jejím hodnocení a o chronických onemocněních pohybového systému a jejich vlivu na kvalitu života. V části praktické je vytyčen cíl práce a jsou stanoveny hypotézy, čímž je zahájen vlastní výzkum práce. Následuje kapitola {\clqq}metodika``, kde je popsán postup výzkumu a použité prostředky k potvrzení nebo vyvrácení uvedeného cíle a stanovených hypotéz. Navazující kapitola {\clqq}výsledky`` obsahuje tabulky a grafy s výslednými hodnotami a jejich slovním popisem. Informace získané z výzkumu jsou konfrontovány v diskusi.
|
host ::
RSS.