|
|
Úloha sestry v péči o chronickou ránu s využitím alternativních metod a materiálů vlhkého hojení
SKŘÍŠOVSKÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá rozborem aktuální klasifikace ran a problematikou léčby chronické rány. V úvodu teoretické části práce je definován pojem rána společně s klasickým rozdělením ran z hlediska jejich patologicko-traumatologického vzniku. V následujících kapitolách je v obecné části rozebrán proces hojení rány z molekulárně biologického aspektu, definován pojem akutní a chronická rána, nově zavádí pro chronickou ránu termín nehojící se rána. Ve speciální části jsou popsány jednotlivé patologicko-chirurgické typy chronických ran z jejich molekulárně biologického, chirurgicko anatomického a terapeutického hlediska. Následně bakalářská práce specifikuje rizikové faktory ovlivňující proces hojení rány se zaměřením na jejich terapeutickou ovlivnitelnost. Tyto faktory jsou rozděleny na systémové a lokální. Bakalářská práce pokračuje rozborem terapeutických a ošetřovatelských možností v léčbě chronické rány od tradičních převazů s využitím sterilních mulových čtverců a dezinfekčních roztoků k materiálům vlhkého hojení, dále pak navazují kapitoly zabývající se moderními metodami débridementu chronické rány jako jsou ultrazvuková hydrochirurgie, terapie řízeným podtlakem nebo larvoterapie. Jednotlivé kapitoly popisují indikace a kontraindikace pro použití těchto metod, jejich výhody a přínos pro pacienta, zaměřují se na roli sestry v péči o chronickou ránu s využitím těchto metod. Závěr teoretické části práce je věnován nutriční podpoře a systémové enzymoterapii, která má zajistit organismu dostatečný příjem energie, všech makronutrientů i mikronutrientů důležitých a nezbytných pro stavbu nových tkání. Empirická část bakalářské práce je formou kvalitativního výzkumu zaměřena na zdokumentování role sestry v péči o pacienta s jedním typem chronické rány, konkrétně o pacienta po laparotomické operaci s rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následně sekundárně se hojící chronickou ránou. K dosažení tohoto cíle bylo použito metody případových kazuistik, kdy byl u skupiny cíleně vybraných pacientů zaznamenán průběh systémové terapie s podporou kardiovaskulárních, ventilačních a nutričních funkcí a se zřetelem na provedený operační výkon, doplněn popisem lokální terapie o chronickou ránu se zaměřením na podíl sestry v péči o tuto ránu, popis dokresluje pořízená fotodokumentace. Kazuistiky popisným způsobem přibližují regresi, stagnaci či progresi vývoje v procesu hojení rány, mapují roli a míru zapojení sestry do péče o tuto ránu, využití alternativních pomůcek v péči o tuto ránu, umění improvizace. Shrnutí výsledků v bakalářské práci přináší závěr, že vědeckotechnický pokrok, který otevírá pacientovi s chronickou ranou nové možnosti a zavádí do terapie chronické rány moderní technologické postupy, přesto existuje skupina pacientů po laparotomických operacích s provedeným rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následnou dehiscencí anastomozy, která je pro využití těchto technologií kontraindikována. Tito pacienti jsou odkázáni na holisticky poskytovanou péči multidisciplinárního týmu, v němž má sestra svojí nezastupitelnou pozici. Biopsychosociální potřeby takto nemocného pacienta kladou na sestru vysoké nároky po stránce osobnostní i profesionální. Úvaha na závěr zvažuje a navrhuje možnost zapojení sestry do předoperační přípravy pacienta k plánovanému resekčnímu výkonu na GIT, a to formou edukace v oblasti podpory nutričních funkcí a systémové enzymoterapie.
|
|
|
Péče o chronické rány z pohledu sester v agenturách domácí péče v ČR
NACHTNEBLOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problémem léčby chronických ran z pohledu sester v agenturách domácí péče. První polovina teoretické části je věnována ranám. Zde můžeme nalézt orientační rozdělení ran. Především se však týká problematiky chronických ran, přesného rozdělení nejčastěji se vyskytujících chronických ran a zařazení stadia rány dle klasifikace. Důležitá je také prevence vzniku chronických ran. Zde je nejdůležitější intervencí sledování rizikových faktorů. Dále jsou v práci popsány fáze hojení ran, jejich dělení a návaznost na sebe. Při léčbě je nutná dokumentace rány. Této oblasti se věnuje celá kapitola, z níž lze jednoznačně vyčíst, jaké jsou zapotřebí vědomosti o ráně a jakým způsobem provádět správnou dokumentaci. Kontinuum hojení rány určuje průběh léčby dle barev spodiny rány. Průběh by měl být od barvy černé k barvě růžové, která znázorňuje pozitivní vývoj léčby. Faktory ovlivňující hojení jsou rozděleny do dvou kategorii - vnější a vnitřní faktory. Hlavní složkou kapitoly o léčbě chronických ran jsou moderní obvazové techniky. Druhá polovina teoretické části je zaměřena na charakteristiku agentur domácí péče. Zajímavá je historie domácí péče a okolnosti podmiňující vznik myšlenky ošetřování pacientů v jejich domácím prostředí. V součastné době se na péči o klienta v domácím prostředí podílí multidisciplinární tým. Domácí péče je poskytovaná v různých druzích péče tak, aby byly pokryty veškeré potřeby ze strany klienta a zároveň požadavky ošetřujícího lékaře. Bakalářská práce má stanoveny dva cíle: cíl 1. - zmapovat vzdělání sester v agenturách domácí péče v oblasti hojení ran. Cíl 2. - zjistit nejčastější metody hojení chronických ran v agenturách domácí péče. K dosažení cílů byla zvolena technika kvalitativního šetření pomocí nestandardizovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují v Oblastní charitě České Budějovice a ADP Alice v Českých Budějovicích. Druhým výzkumným souborem byly sestry pracující v Oblastní charitě Znojmo. Celkem bylo provedeno 8 rozhovorů se sestrami agentur domácí péče. Výzkumná otázka č.1 zjišťuje, jaké kurzy sestry agentur domácí péče navštěvují. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že sestry navštěvují kurzy dle svého výběru průměrně 3x ročně. Každý rok se sestry zúčastňují kurzu věnovanému problematice léčby chronických ran. Všeobecné zdravotní sestry ví, kde mohou vyhledat vzdělávací programy. Byla také zjištěna velmi zajímavá informace v podobě toho, že veškeré zúčastněné kurzy zaměstnavatel proplácí. Výzkumná otázka č. 2 řeší problematiku toho, které metody při léčbě chronické rány jsou nejčastěji používány. Zde bylo na základě provedených rozhovorů zjištěno, že všeobecné sestry upřednostňují léčbu pomocí moderních materiálů, které přináší velké množství výhod jak pro klienta, tak i pro zdravotnický personál. Nejčastěji uváděné výhody jsou ? menší frekvence převazů, rychlé zhojení defektů, šetrný převaz a především spokojený klient. Dále byl zjištěn problém v užívání moderního vlhkého materiálu. Zdravotní sestry se často setkávaní s nesouhlasem ošetřujícího lékaře, který není ochotný tyto materiály předepisovat. Z tohoto důvodu si klienti musí materiály hradit sami. Celkově se sestry shodly, že léčba chronické rány pomocí moderního krytí je přínosem pro klienta. Stanovené cíle bakalářské práce tedy byly naplněny. Sestry v agenturách domácí péče se pravidelně vzdělávají v oblasti hojení ran. Nejčastější metodou hojení chronických ran v agenturách domácí péče je metoda vlhkého hojení.
|
|
|
Využití moderních metod v léčbě chronických ran
LEPIČOVÁ, Zuzana
Hojení a léčba chronických ran je velkým problémem a ovlivňuje celkový stav a další osud pacientů imobilních po těžkých poraněních nebo následkem některých chorob a po penetrujících poraněních. Prevence a léčba vycházející z přesného poznání anatomie a fyziologie kůže, patologie a patofyziologie vzniku defektů a procesu hojení přinesla v současné době velké pokroky v ošetřování těchto stavů. Práce má 2 části. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií kůže, patologií a patofyziologií vzniku defektů, procesu hojení a správného ošetřování ran se zaměřením na rány chronické {--} syndrom diabetické nohy, bércové vředy žilní a arteriální a dekubity. Jsou popsána preventivní opatření zamezující vzniku dekubitů. Detailně je popsána dokumentace chronických ran, 3 fáze hojení a kontinuum hojení. Nejvýznamnější součást léčby je lokální péče o ránu {--} převaz. Převazy se řídí standardními postupy, které zahrnují přípravu pacienta, rány k převazu, instrumentária a ošetřujícího personálu. Důležitá je asistence u převazu. Moderní metody léčby zahrnují různé nové typy dédridementu (od mechanického přes autolytický a chemický až po enzymatický zahrnující např. použití larvoterapie) a užití velmi účinných metod vlhkého hojení. Používají se kontaktní neadherentní obvazy, pěny, algináty, hydrogely, antiseptické obvazy, krytí s aktivním uhlím, hydrokoloidy, hydroadherentní krytí, hydrofibrie, obvazy s aktivními ionty Ag, chitosin, krytí s obsahem kyseliny hyaluronové, kolagenní obvazy, krytí s jódem, mupirocinem či medem. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumu formou nestandardizovaného rozhovoru. Cíle práce byly zmapovat využívání moderních metod hojení chronických ran a informovanost všeobecných sester v tomto oboru. Rozhovoru se zúčastnilo 15 sester z různých pracovišť ambulantních a lůžkových, kde se setkávají s chronickými ranami. Informace byly sbírány od února do dubna 2010 a zpracovány do 15 kazuistik. Analýza odpovědí byla přehledně uvedena v tabulce. V diskusi jsem rozebrala jednotlivé otázky a stanovila pro každý okruh 3 hypotézy. Okruh 1: H1: Moderní metody hojení ran se na většině pracovišť systematicky neužívají. H2: Na většině pracovišť neexistují jednotné postupy a indikace užití moderních metod. H3: Na řadě pracovišť se neprovádí statistika výskytu chronických ran. Okruh 2: H1 : Školení jsou organizována zdravotnickými pracovišti ve spolupráci s distribučními firmami, ale kapacitně nestačí zájmu uchazečů H2 : Většina sester deklaruje dobrou znalost stádií chronických ran i fázového hojení. H3 : Cost - benefit léčby chronických ran není dobře znám ani vedení zdravotnických zařízení ani zdravotním pojišťovnám. Závěr je shrnutím celé práce, je zde vyzdvihnuta důležitost následné péče a rehabilitace pro další osud postižených pacientů a jejich rodin.
|
host ::
RSS.