|
| |
|
| |
|
|
Molekulární příčiny lidských onemocnění a jejich výuka na gymnáziích
Jirkovská, Magdaléna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce je literární rešerší na téma Molekulární příčiny lidských onemocnění a jejich výuka na gymnáziích. První část práce se věnuje vysvětlení molekulárních příčin vybraných lidských onemocnění, o kterých se zmiňují učebnice pro gymnázia. Zmiňuji zde i možnosti výuky daného tématu na středních školách. Konkrétní onemocnění, kterým se práce věnuje, byla vybrána na základě průzkumu učebnic. Další část bakalářské práce se zabývá hodnocením učebnic. Učebnice jsou hodnoceny pouze z hlediska obsahu informací, týkajících se tématu mé bakalářské práce. Kritéria hodnocení jsem si předem stanovila pro všechny učebnice stejně.
|
|
|
Leukemie s fusním genem BCR/ABL.
Hovorková, Lenka ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Karla (oponent)
Philadelphský (Ph) chromozom je chromozomální aberací, která je nejčastěji spojována s chronickou myeloidní (CML) a akutní lymfoblastickou (ALL) leukémií. Zlomy vedoucí ke vzniku této reciproké translokace vznikají v dlouhých intronových oblastech genů BCR a ABL. Nově vzniklé přechodové oblasti jsou u každého pacienta jedinečné a otevírají tak možnost pro detekci minimální reziduální nemoci (MRN). MRN by měla přinášet informaci o množství leukemických buněk v organismu v průběhu léčby, je důležitým prognostickým faktorem a má vliv na intenzitu léčby. V současné době jsou k tomuto monitoringu využívány dvě standardizované metody. Jsou jimi detekce klonálních přestaveb genů pro Imunoglobuliny a/nebo T-buněčné receptory na genomické úrovni a detekce fúzního genu BCR/ABL na mRNA úrovni. První ze zmíněných metod není v praxi využitelná pro CML pacienty, kteří mají primárně postižené myeloidní buňky, které imunoreceptorové geny nepřestavují. Naším cílem bylo optimalizovat a standardizovat metodu hledání BCR/ABL zlomů na genomické úrovni a využít těchto přechodových sekvencí ke stanovení MRN. Podařilo se nám nalézt přechodovou sekvenci v 80 % případů. Při srovnání hodnot naměřených námi zavedenou metodou s hodnotami získanými standardně byla nalezena perfektní korelace pouze u 1 pacienta. U zbylých 14 pacientů...
|
|
|
Analýza vlivu inhibitorů Src kináz na adhezní signalizaci v lidských hematopoietických buňkách
Obr, Adam ; Kuželová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jiroušková, Markéta (oponent)
Adheze hematopoietických buněk k mikroprostředí kostní dřeně je důležitým předpokladem jejich správného vývoje. Je prokázáno, že na řízení adhezních signál-ních drah se podílejí kinázy rodiny Src (SFK), ačkoli jejich přesná role v regulaci adhezních signálních kaskád je nejasná. Většina poznatků o buněčné adhezivitě má navíc původ ve studiu adherentních buněčných typů, přičemž jen velmi málo prací se zaměřuje na buňky hematopoietické. Poruchy adhezivity jsou přitom často součástí hematologických onemocnění, jako je chronická myeloidní leukémie (CML). Zvýšená exprese SFK je také jednou z možných příčin vzniku rezistence nemoci vůči léčivu první volby pro pacienty s CML, imatinib mesylátu. Druhá generace léčiv (např. dasatinib) inhibuje kromě proteinu Bcr-Abl i SFK. Vedle toho jsou dostupné i inhibitory relativně specifické pro SFK (PP2, Src inhibitor-1), ale nic není známo o účincích těchto inhibitorů na adhezivitu hematopoietických prekurzorů. Pro sledová-ní dynamiky interakce hematopoietických buněk s proteiny extracelulární matrice jsme zavedli novou metodu využívající systém RTCA xCELLigence DP, pomocí něhož jsme v kombinaci s již déle používanou metodou fluorimetrické detekce frakce adhe-rovaných buněk pozorovali obecně proadhezivní účinky různých látek (dasatinib, imatinib, PP2, Src...
|
|
|
Postižení myeloidní linie u BCR/ABL-pozitivních akutních lymfoblastických leukémií
Hovorková, Lenka ; Zuna, Jan (vedoucí práce) ; Mikyšková, Romana (oponent)
Philadelphský (Ph) chromozom byl od doby, kdy byl poprvé popsán (1960), po desetiletí spojován pouze s chronickou myeloidní leukémií (CML). Avšak tuto translokaci zahrnující chromozomy 9 a 22 lze nalézt i mezi pacienty trpícími odlišným typem poruchy zrání a diferenciace bílých krvinek - akutní lymfoblastickou leukémií (ALL). Zatímco u Ph+ ALL pacientů je Philadelphský chromozom nacházen v lymfoidních buňkách, u CML je tato chromozomální aberace nalézána zejména v buňkách myeloidních. Tato onemocnění jsou si však mnohem bližší, než by se na první pohled mohlo zdát, a v určité fázi je Ph+ CML jen obtížně odlišitelná od Ph+ ALL. Touto fází je období lymfoblastické krize CML. Nabízí se hypotéza, že k odlišení mezi oběma typy leukémií postačí vyšetření zaměřené na postižení myeloidních buněk - u ALL by mělo být postižení vázáno pouze na lymfoidní buňky. Avšak tento předpoklad neplatí absolutně. V případě Ph+ ALL byli popsáni pacienti s postižením i myeloidních buněk. Navíc ani případy s Ph+ CML nemusí mít jednoznačný průběh.Vzhledem k odlišným prognózám a léčebným postupům, které se v obou případech uplatňují, je nasnadě, že správná diagnóza není nepodstatnou součástí úspěšné léčby. Nalezení odlišnosti mezi Ph+ ALL a Ph+ CML tedy není pouze teoretickou otázkou, ale může mít vliv i na úspěšnou terapii těchto...
|
|
|
Molekulární charakteristika nových variant BCR/ABL kinázové domény u pacientů s chronickou myeloidní leukémií
Dvořáková, Lucie ; Peková, Soňa (vedoucí práce) ; Kozák, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt BCR/ABL je konstitutivně aktivní tyrozin kináza, jež je příčinou vzniku chronické myeloidní leukemie (CML), a přibližně 30% akutních lymfoblastických leukemií. S nedávným uvedením tyrozin kinázových inhibitorů (TKI), představovaných Imatinibem, Nilotinibem, Dasatinibem, Bosutinibem, se pacienti s Ph+ CML a ALL stali kandidáty pro tento typ terapie. Z dostupných TKI představuje Imatinib první linii léčby pro CML pacienty v chronické fázi, zatímco u Ph+ ALL pacientů jsou za účinnější volbu považovány TKI druhé generace (Nilotinib, Dasatinib, Bosutinib) Jelikož je léčba TKI prakticky celoživotní, může se u značné části pacientů objevit rezistence, jež je zapříčiněna různým typem mutací v BCR/ABL kinázové doméně. K dnešnímu dni je identifikováno přes devadesát mutací kinázové domény, ovlivňujících přes 50 AMK. Opakovaně se vyskytující mutace byly také testovány in vitro pro stanovení svých in vivo vlastností. Naším cílem je vyvinout in vitro metodiku, která by umožňovala testování sensitivity nových BCR/ABL mutací, identifikovaných již na nízké hladině MRN, k nyní terapeuticky využívaným TKI. Pro tento záměr jsme využili technik místně cílené mutageneze, abychom in vitro vytvořili nové BCR/ABL varianty. Příprava a selekce stabilních klonů Ba/F3 buněk byla provedena transdukcí retrovirovými...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.