|
|
Změny ve složení a lokalizaci gangliosidů u cholestázy v návaznosti na markery signalizující patologické procesy v jaterních buňkách.
Petr, Tomáš
Předkládaná disertační práce je zaměřena na studium glykosfingolipidů v jaterní tkáni potkana u různých typů cholestatického onemocnění a vlivu oxidačního stresu na změny ve složení a lokalizaci gangliosidů. Nejprve byly optimalizovány metodické podmínky pro imunochemickou detekci GM1 gangliosidu (zástupce glykosfingolipidové rodiny). Zjistili jsme, že zcela klíčovým faktorem při fixaci histologických řezů je minimalizace obsahu vody ve fixačním činidle. Optimalizovanou metodiku jsme poté využili při in vivo experimentech. Na modelu cholestázy indukované estrogeny jsme prokázali, že působením vysoké koncentrace žlučových kyselin a oxidačního stresu dochází ke změnám v syntéze a distribuci gangliosidů v játrech. Pokud u experimentálních zvířat indukujeme antioxidační enzym hemoxygenázu a snížíme tak oxidační stres, dojde k posunu glykosfingolipidového spektra zpět ke kontrolním hodnotám. Analogickým experimentem na potkanech s mikrochirurgickým podvazem segmentálních jaterních žlučovodů jsme zjistili, že změny v lokalizaci a syntéze gangliosidů nejsou přísně specifické pro určitý typ cholestatického poškození, ale pravděpodobně se jedná o obecnější mechanismus hepatoprotekce. Rovněž jsme potvrdili významnou roli bilirubinu, vznikajícího z hemu účinkem hemoxygenázy, v ochraně hepatocytů před...
|
|
|
Alterations in gene expression of hepatobiliary transporters as potential mechanisms for drug-induced cholestasis by amoxicillin and clavulanic acid
Řepová, Veronika ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Řepová Školitel: Prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., Prof. Ramiro Jover Atienza, Ph.D. Název diplomové práce: Změny genové exprese hepatobiliárních transportérů jako potenciální mechanismy vzniku polékové cholestázy navozené amoxicilinem a kyselinou klavulanovou Amoxicilin a kyselina klavulanová (AMO/CLA) představují v současné době jednu z nejčastějších příčin idiosynkratického polékového poškození jater (DILI). Navzdory obtížím v diagnostice a vyhodnocování kauzality byly již klinické projevy zdokumentovány a ve většině případů klasifikovány jako cholestatické jaterní poškození. Počet studií týkajících se molekulárních mechanismů polékové cholestázy se stále zvětšuje, přičemž role hepatobiliárních transportérů se ukázala být pro patogenezi zásadní. Molekulární mechanismy vzniku DILI navozeného AMO/CLA však zůstávají stále neobjasněny. Za účelem prozkoumat hepatotoxický efekt AMO/CLA a AMO in vitro byly jako hepatocelulární modely použity buňky HepG2 a lidské hepatocyty Upcyte. Hladiny mRNA klíčových transportérů pro žlučové kyseliny (BAs), enzymů a jaderných receptorů (NRs) byly změřeny použitím kvantitativní polymerázové řetězové reakce. Cytotoxické koncentrace AMO a AMO/CLA byly...
|
|
|
Alterations in gene expression of hepatobiliary transporters as potential mechanisms for drug-induced cholestasis by amoxicillin and clavulanic acid
Řepová, Veronika ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Řepová Školitel: Prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D., Prof. Ramiro Jover Atienza, Ph.D. Název diplomové práce: Změny genové exprese hepatobiliárních transportérů jako potenciální mechanismy vzniku polékové cholestázy navozené amoxicilinem a kyselinou klavulanovou Amoxicilin a kyselina klavulanová (AMO/CLA) představují v současné době jednu z nejčastějších příčin idiosynkratického polékového poškození jater (DILI). Navzdory obtížím v diagnostice a vyhodnocování kauzality byly již klinické projevy zdokumentovány a ve většině případů klasifikovány jako cholestatické jaterní poškození. Počet studií týkajících se molekulárních mechanismů polékové cholestázy se stále zvětšuje, přičemž role hepatobiliárních transportérů se ukázala být pro patogenezi zásadní. Molekulární mechanismy vzniku DILI navozeného AMO/CLA však zůstávají stále neobjasněny. Za účelem prozkoumat hepatotoxický efekt AMO/CLA a AMO in vitro byly jako hepatocelulární modely použity buňky HepG2 a lidské hepatocyty Upcyte. Hladiny mRNA klíčových transportérů pro žlučové kyseliny (BAs), enzymů a jaderných receptorů (NRs) byly změřeny použitím kvantitativní polymerázové řetězové reakce. Cytotoxické koncentrace AMO a AMO/CLA byly...
|
|
|
Bilirubin secretory pathway and its disorders.
Sticová, Eva ; Jirsa, Milan (vedoucí práce) ; Bronský, Jiří (oponent) ; Jirásek, Tomáš (oponent)
Identifikace a funkční charakterizace řady přenašečových systémů na sinusoidální a kanalikulární membráně hepatocytů významně přispěly k objasnění molekulární podstaty dědičných hyperbilirubinémií. Porucha regulace hepatobiliárních transportních systémů se rovněž podílí na vzniku žloutenky u mnoha získaných jaterních chorob. Předkládaná práce rozšiřuje současné znalosti metabolické dráhy degradace hemu s důrazem na nové poznatky o mechanismu transportu bilirubinu v hepatocytech, vyplývající z objasnění molekulární podstaty Rotorova syndromu. První předkládaná práce se zabývá antioxidačním působením bilirubinu v jaterní tkáni u modelu obstrukční žloutenky. Ve druhé práci jsme v rámci charakterizace nemocných s dědičnými formami konjugované hyperbilirubinémie zachytili několik nových mutací v genu ABCC2, jehož deficit podmiňuje Dubin-Johnsonův syndrom. V klíčové třetí práci o Rotorově syndromu jsme ukázali, že příčinou hyperbilirubinémie Rotorova typu je digenní porucha jaterního vychytávání konjugovaného bilirubinu podmíněná deficitem OATP1B1 a OATP1B3. Ukazuje se, že přímo do žluče je secernována pouze část bilirubinu konjugovaného v hepatocytech. Zbytek je nejprve vyloučen do krve prostřednictvím transportéru MRP3 a teprve následně vychytán zpět sinusoidálními transportéry OATP1B1 a OATP1B3. Ve...
|
|
|
Metabolismus estrogenů u UGT1A1 deficientních potkanů
Módos, Anna ; Muchová, Lucie (vedoucí práce) ; Brůha, Radan (oponent)
1. Úvod Estrogeny indukovaná cholestáza je onemocnění charakterizované poruchou tvorby a toku žluči u žen užívajících antikoncepci, hormonální substituční terapii nebo u těhotných. Metabolismus estrogenů je komplexní proces s tvorbou metabolitů různé biologické aktivity. Probíhá primárně v játrech (fáze I, hydroxylace a fáze II, methylace, sulfatace a glukuronidace). Za glukuronidaci estrogenů jsou zodpovědné enzymy z rodiny UDP-glukuronosyltransferáz, označované zkratkou UGT. 1. Cíl práce Cílem práce je definovat metabolismus estrogenů a exprese genů UGT1A1, CYP1A2 a SULT1A1 u potkanů kmene Gunn a definovat cholestatické jaterní poškození u potkanů s vrozeným defektem enzymu UGT1A1 (kmen Gunn) ve srovnání s potkany s normální aktivitou enzymu a pokusit se odvodit mechanismy, kterými k jaternímu poškození dochází. 2. Metodika Potkanům kmene Gunn a odpovídajícím heterozygotům s normální aktivitou UGT1A1 byla indukována cholestáza subkutánní aplikací ethinylestradiolu (5mg/kg) po dobu 5-ti dní. Šestý den byla zvířata usmrcena a byla jim odebrána plasma a jaterní tkáň k dalším analýzám. Markery cholestázy a jaterního poškození: ALP, AST, ALTa bilirubin byly stanoveny na automatickém analyzátoru, celkové žlučové kyseliny spektrofotometricky. Z jater jsem izolovala mRNA, přepsala do cDNA a provedla jsem...
|
|
|
Gangliosidy v játrech u cholestázy indukované podvázáním žlučovodu.
Hynková, Barbora ; Entlicher, Gustav (vedoucí práce) ; Ledvinová, Jana (oponent)
Gangliosidy patří mezi sfingolipidy obsahující kyselinu sialovou. Nachází se na buněčném povrchu všech typů živočišných buněk. Zde plní funkci receptorových molekul, dále se účastní mezibuněčných interakcí a díky své rigidní struktuře zpevňují buněčnou membránu a chrání tak buňku před škodlivými okolními vlivy. Tato diplomová práce studuje vliv experimentální cholestázy na složení gangliosidů jaterní tkáně. Cholestáza byla vyvolána podvazem žlučovodů u potkanů kmene Wistar. V játrech zvířat s cholestázou ve srovnání s kontrolami byl zjištěn signifikantní nárůst celkové lipidní kyseliny sialové a gangliosidů b-série (GD1b, GT1b event. GD3). Tyto výsledky zjištěné u obstrukční cholestázy odpovídají výsledkům které publikoval Majer a spol. Biomed. Chromatogr., 21, 446-450 (2007) u cholestázy vyvolané 17-α− ethinylestradiolem, ale nárůst gangliosidů b-série je v naší studii mírnější. Dále tato práce zkoumala vliv modulace aktivity hemoxygenasy 1 (HO-1) při cholestáze vyvolané podvazem žlučovodů (hemin jako aktivátor HO-1, Sn-mesoporfyrin jako inhibitor HO-1) na složení gangliosidů. U skupin zvířat s podávaným Sn-mesoporfyrinem bylo zjištěno zvýšení celkové kyseliny sialové, zatímco u některých gangliosidů a- i b- větve byl zjištěn pokles. U skupin zvířat s heminem aktivovanou HO-1 byla zvýšená celková...
|
|
|
Gangliosidy v játrech u cholestázy indukované podvázáním žlučovodu.
Hynková, Barbora ; Entlicher, Gustav (vedoucí práce) ; Ledvinová, Jana (oponent)
Gangliosidy patří mezi sfingolipidy obsahující kyselinu sialovou. Nachází se na buněčném povrchu všech typů živočišných buněk. Zde plní funkci receptorových molekul, dále se účastní mezibuněčných interakcí a díky své rigidní struktuře zpevňují buněčnou membránu a chrání tak buňku před škodlivými okolními vlivy. Tato diplomová práce studuje vliv experimentální cholestázy na složení gangliosidů jaterní tkáně. Cholestáza byla vyvolána podvazem žlučovodů u potkanů kmene Wistar. V játrech zvířat s cholestázou ve srovnání s kontrolami byl zjištěn signifikantní nárůst celkové lipidní kyseliny sialové a gangliosidů b-série (GD1b, GT1b event. GD3). Tyto výsledky zjištěné u obstrukční cholestázy odpovídají výsledkům které publikoval Majer a spol. Biomed. Chromatogr., 21, 446-450 (2007) u cholestázy vyvolané 17ethinylestradiolem, ale nárůst gangliosidů b-série je v naší studii mírnější. Dále tato práce zkoumala vliv modulace aktivity hemoxygenasy 1 (HO-1) při cholestáze vyvolané podvazem žlučovodů (hemin jako aktivátor HO-1, Sn-mesoporfyrin jako inhibitor HO-1) na složení gangliosidů. U skupin zvířat s podávaným Sn-mesoporfyrinem bylo zjištěno zvýšení celkové kyseliny sialové, zatímco složení gangliosidů zůstalo nezměněno. U skupin zvířat s heminem aktivovanou HO-1 nebyla zvýšená celková lipidně vázaná...
|
|
|
Změny ve složení a lokalizaci gangliosidů u cholestázy v návaznosti na markery signalizující patologické procesy v jaterních buňkách.
Petr, Tomáš ; Muchová, Lucie (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Befekadu, Asfaw (oponent)
Předkládaná disertační práce je zaměřena na studium glykosfingolipidů v jaterní tkáni potkana u různých typů cholestatického onemocnění a vlivu oxidačního stresu na změny ve složení a lokalizaci gangliosidů. Nejprve byly optimalizovány metodické podmínky pro imunochemickou detekci GM1 gangliosidu (zástupce glykosfingolipidové rodiny). Zjistili jsme, že zcela klíčovým faktorem při fixaci histologických řezů je minimalizace obsahu vody ve fixačním činidle. Optimalizovanou metodiku jsme poté využili při in vivo experimentech. Na modelu cholestázy indukované estrogeny jsme prokázali, že působením vysoké koncentrace žlučových kyselin a oxidačního stresu dochází ke změnám v syntéze a distribuci gangliosidů v játrech. Pokud u experimentálních zvířat indukujeme antioxidační enzym hemoxygenázu a snížíme tak oxidační stres, dojde k posunu glykosfingolipidového spektra zpět ke kontrolním hodnotám. Analogickým experimentem na potkanech s mikrochirurgickým podvazem segmentálních jaterních žlučovodů jsme zjistili, že změny v lokalizaci a syntéze gangliosidů nejsou přísně specifické pro určitý typ cholestatického poškození, ale pravděpodobně se jedná o obecnější mechanismus hepatoprotekce. Rovněž jsme potvrdili významnou roli bilirubinu, vznikajícího z hemu účinkem hemoxygenázy, v ochraně hepatocytů před...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.