|
|
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Pardubickém kraji.
ŠTORKOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života pubescentů a adolescentů v dětských domovech v Pardubickém kraji s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy. V teoretické části jsou podrobně vymezeny pojmy kvalita života, pubescence, adolescence, biorytmy s dělením na cirkadiánní a diurální rytmy, spánek a ústavní péče. Větší pozornost je věnována spánku, jeho významu, kvalitě a především spánkovým cyklům, které jsou přímo spojené s následnou výzkumnou částí. Ve výzkumné části jsou stanoveny 4 výzkumné předpoklady. Následně jsou zpracována data z osmi dětských domovů získaných v období prosinec 2011 až červen 2012 v Pardubickém kraji. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 125 respondentů z toho 59 pubescentů ve věkovém rozmezí 10 - 14 let a 66 adolescentů ve věkovém rozmezí 15 - 18 let. Pro tento účel byla použita zkrácená verze standardizovaného dotazníku cirkadiánní typologie CIT - Harada, Krejčí (2010). Získaná data jsou vyhodnocena pomocí základních statistických metod. Bylo zjištěno, že pubescenti ve všední dny chodí průměrně spát ve 21:15 hodin a vstávají průměrně v 6:45 hodin. Ve všední dny spí průměrně 9,5 hodiny. O víkendu pubescenti chodí průměrně spát ve 22:30 hodin a vstávají průměrně v 8:30 hodin. O víkendu průměrně spí 10 hodin. Adolescenti chodí ve všední dny spát průměrně ve 22:00 hodin a vstávají průměrně v 6:45 hodin. Průměr spánku ve všední dny tak činní 8 ? hodiny. O víkendu chodí adolescenti spát průměrně ve 23:15 hodin a vstávají průměrně v 9:15 hodin. Z toho vyplývá, že o víkendu spí průměrně 10 hodin. Tři předpoklady byly naplněny, a to ,,Průměrná doba spánku u pubescentů ve všední dny je delší než průměrná doba spánku u adolescentů. Adolescenti mají větší problém se vstáváním ve všední dny než pubescenti. Pubescenti hodnotí svůj spánek z pohledu diurálního rytmu za dostatečný.", jeden předpoklad byl vyvrácen ,,Adolescenti spí průměrně o víkendu kratší dobu ve srovnání s pubescenty. Výzkum byl přínosný, protože přibližuje problematiku života dospívající mládeže ve výchovných zařízeních a může posloužit jak pro další výzkum, tak jako ukazatel kvality života.
|
|
|
Implementace programu Pět P do dětských domovů na Českobudějovicku
PROKOPOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se skládá ze dvou základních částí - teoretické a praktické. V teoretické části jsem definovala pojmy dobrovolnictví a dobrovolník, resilience a pozitivní vývoj mládeže, mentoring a program Pět P. V části týkající se programu Pět P jsem tento program charakterizovala, zaměřila se na jeho historii, cíle, principy a přínosy a v neposlední řadě i na organizační strukturu. Poté jsem se věnovala ústavní péči, dětským domovům obecně a v poslední kapitole jsem popsala dětské domovy na Českobudějovicku. Cílem práce bylo zjistit možnosti implementace programu Pět P do dětských domovů na Českobudějovicku. Byly stanoveny dvě dílčí výzkumné otázky a to: 1) Mají pracovníci dětských domovů na Českobudějovicku informace o programu Pět P? 2) Mají klienti dětských domovů zájem o zapojení do programu Pět P? V praktické části byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkum byl realizován v průběhu měsíců března a dubna, rozhovory se uskutečnily v kancelářích dětských domovů a ve společenských místnostech. Výzkum je rozdělen na dvě části. První část výzkumu je zaměřena na rozhovory s 5 pracovníky dětských domovů, ve druhé části výzkumu jsem se zaměřila na 10 klientů dětských domovů. Vzhledem k odlišnosti typu dětských domovů na Českobudějovicku a ke složení jejich klientů jsem výzkum dále rozdělila na jednotlivé dětské domovy. V dětském domově se školou se sídlem v Šindlových Dvorech jsem zorganizovala rozhovor se dvěma pracovníky a pěti dětmi. V dětském domově v Boršově nad Vltavou byl výběrový soubor tvořen třemi pracovníky a pěti dětmi. Pracovníci byli vybráni náhodně, rozhovor s klienty jsem uskutečnila na základě doporučení pracovníků. Při rozhovorech jsem si odpovědi respondentů zaznamenávala do předem připravené předlohy k rozhovoru. Při zpracování odpovědí účastníků výzkumu byly popsány shody a rozdíly v odpovědích na jednotlivé otázky. Před samotnou návštěvou předmětných dětských domovů na Českobudějovicku jsem z důvodu monitoringu zapojení dětských domovů do programu Pět P v jiných regionech provedla pilotní studii. V rámci této studie jsem ve spolupráci s členkou Asociace Pět P ČR rozeslala dotazníky 22 členům Asociace. Z dotazníků vyplynulo, že 5 organizací s dětskými domovy popř. obdobnými zařízeními (např. Klokánek) spolupracuje, 3 organizace nespolupracují přímo s dětským domovem, ale spolupracují s pěstounskými rodinami nebo s azylovými domy. Další 4 organizace s obdobnými zařízeními nespolupracují, ale o spolupráci zájem mají, nebo popřípadě měly, ale dětský domov spolupráci odmítl. V rámci výzkumných otázek vyplynulo, že informovanost o programu Pěti P je vysoká, všichni dotazovaní pracovníci věděli, co je program Pět P a považovali ho za přínosný. Výzkum ukázal, že klienti dětských domovů mají zájem o zapojení do programu Pět P. Z výzkumu dále vyplývá, že momentálně nejsou podmínky pro implementaci programu Pět P do dětských domovů na Českobudějovicku. Pro zavedení je potřeba další spolupráce, vyjasnění podmínek a hlavně ochota pracovníků a vedení dětských domovů spolupracovat s koordinátorem programu Pět P. Práce bude poskytnuta jak programu Pět P v Českých Budějovicích a Asociaci Pět P v České republice, tak i dětským domovům na Českobudějovicku. Pro dětské domovy by mohla být přínosná i teoretická část, kde popisuji program Pět P. Byla bych ráda, kdyby má práce přispěla k všeobecné informovanosti o dobrovolnictví a o programu Pět P a vedla k jeho rozšíření.
|
|
|
Postoj sociálních pracovníků k ukončení činnosti kojeneckých ústavů a dětských domovů
FEDROVÁ, Ilona
V médiích je v současnosti často řešena problematika dětí vyrůstajících v ústavních zařízeních. Snahou společnosti je, aby děti vyrůstaly ve funkčních rodinách. Také na základě kritiky organizace UNICEF byla vytvořena reforma. Česká republika se již dlouho snaží snížit počty dětí nevyrůstajících v přirozeném prostředí rodiny. Vydalo se několik málo opatření a různé návrhy. Některé z nich byly uvedeny do praxe, ale nedosáhly požadovaného výsledku. Transformace systému péče o ohrožené děti by měla být komplexní. Objevují se však obavy a nesouhlasy s nabízeným řešením. V různých reportážích, diskuzích a v odborné literatuře jsou uváděny výhody a nevýhody této problematiky. Diplomová práce se nazývá: ?Postoj sociálních pracovníků k ukončení činnosti kojeneckých ústavů a dětských domovů.? Práce je rozdělena na dva celky. V teoretické části je uvedena problematika dnešní rodiny, ústavní výchovy, náhradní rodinné péče a jednotlivé kroky k snížení počtu dětí v ústavních zařízeních. V praktické části bylo cílem zmapovat postoj sociálních pracovníků kojeneckých ústavů a dětských domovů k ukončení činnosti těchto zařízení. Dílčím cílem bylo zjištění, zda věk a praktické zkušenosti ovlivňují postoj sociálních pracovníků kojeneckých ústavů a dětských domovů. Dalším dílčím cílem bylo porovnat postoje sociálních pracovníků kojeneckých ústavů a dětských domovů v různých krajích České republiky. Stanovila jsem si dvě hypotézy. Hypotéza 1 zní: ?Sociální pracovníci mají negativní postoj k ukončení činnosti kojeneckých ústavů a dětských domovů.? Druhá hypotéza byla vymezena takto: ?Názory sociálních pracovníků na ukončení činnosti kojeneckých ústavů a dětských domovů nevykazují diference v jednotlivých krajích České republiky.? Ke sběru empirických dat byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování a technika dotazníku. Výzkumný soubor byl tvořen sociálními pracovníky/nicemi, jež pracují ve vybraných zařízeních ústavní výchovy. Počet dotazníků rozeslaných do dětských zdravotnických zařízení (kojenecké ústavy, kojenecké ústavy s dětskými domovy, dětské domovy pro 1-3leté a dětská centra) byl 34. Další respondenti/tky byli osloveni z dětských domovů, kterých je v ČR celkem 148. Výzkumný soubor se tedy skládal ze 182 dotazovaných. Každé zařízení bylo kontaktováno dvakrát z důvodu zvýšení návratnosti. Základní soubor byl reprezentován stejnou velikostí jako výběrový soubor, jedná se tedy o vyčerpávající neboli exhaustivní výběr. Celkem se vrátilo 80 dotazníků, návratnost výběrového souboru tedy dosáhla 44 %. Získané výsledky byly statisticky zpracovány s využitím několikastupňového třídění dat v kontextu se získanými nominálními, ordinálními a kardinálními proměnnými. Z analýzy kategoriálních dat byl využit test nezávisloti chí-kvadrát. Hypotéza 1 byla statisticky potvrzena. Hypotézu 2 nebylo možné adekvátně statisticky vyhodnotit z důvodu rozčlenění do mnoha kategorií neboli krajů ČR. Výsledky byly dány do tabulek do popisné statistiky. Z popisné statistiky je zřejmé, že negativní postoj sociálních pracovníků/nic převažuje. Výsledky zpracované v diplomové práci mohou být využity k analýze stanoviska sociálních pracovníků/nic k otázce transformace systému péče o ohrožené děti. S probíhající transformací systému péče o ohrožené děti se nabízí mnoho studií, které by měly být zpracovány, než reforma začne probíhat. V průběhu psaní práce jsem rozpoznávala mnoho témat, která by se mohla stát podnětem k sepsání dalších kvalifikačních prací. Jedná se např. o stanovisko sociálních pracovníků z OSPOD, postoj dětí z ústavních zařízení, vytvoření optimálního modelu pro ohrožené děti apod.
|
|
|
Služby poskytované uživatelům Dětského domova v Kašperských Horách.
ŠTĚCHOVÁ, Marie
Dětské domovy jsou součástí soustavy školských zařízení pro výkon ústavní výchovy. Tyto instituce pečují a vychovávají opuštěné děti tehdy, když se o ně nemůže nebo nechce postarat vlastní biologická rodina. Po materiální stránce jsou děti poměrně dobře zajištěny. Problémová situace však může nastat v období, kdy mladý dospělý opouští ústavní výchovu. Cílem výzkumu této bakalářské práce je odhalit a blíže poznat subjektivní postoje mladistvých uživatelů Dětského domova v Kašperských Horách, které zaujímají k problematice odchodů z ústavní péče a připravenosti na vstup do vlastního samostatného života. Práce je rozdělena na dvě základní části. Nejprve část teoretickou a na ni hned navazující část výzkumnou. Teoretická část práce je tvořena několika kapitolami a s nimi souvisejícími podkapitolami. První kapitola je věnována náhradní rodinné péči. Zde jsou popsány její základní formy, jako je osvojení čili adopce, pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu, opatrovnictví, poručenství a svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče. Druhá kapitola se zabývá náhradní ústavní péčí a jejími nejčastějšími podobami. Třetí kapitola se již věnuje odchodu dětí z dětského domova. Dále je zde popsán Dětský domov v Kašperských Horách a projekty, které jsou zaměřeny právě na přípravu na odchod dětí z ústavní péče. Také jsou zde popsána zařízení poskytující ubytování mladým dospělým lidem právě po ukončení pobytu v ústavní péči. Výzkumná část bakalářské práce je zaměřena především na mapování oblasti, na niž je zaměřen výše zmíněný cíl. To je tedy hlavně prozkoumání subjektivních názorů mladistvých uživatelů dětského domova na svou osobní připravenost a představy o svém budoucím životě. K realizaci tohoto šetření bylo využito kvalitativního výzkumu. Přesněji metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Skupinu respondentů, podrobených těmto rozhovorům, tvořili mladiství uživatelé Dětského domova v Kašperských Horách ve věkovém rozmezí 15 ? 18 let včetně. Kladené otázky byly strukturovány do několika okruhů. Podle těchto stanovených oblastí byly i rozhovory následně vyhodnocovány. První okruh otázek byl zaměřen na získání základních informací, jako je věk a délka pobytu v dětském domově. Druhý okruh mapoval oblast vzdělávání a přípravu na budoucí povolání. Další oblast zjišťovala, zda mají uživatelé dětského domova přístup k finančním prostředkům a jakým způsobem s nimi umí nakládat. Také bylo zjištěno, že asi jedna třetina z nich není schopna se svými omezenými finančními prostředky správně hospodařit. Dále následovala oblast týkající se vztahů s vlastní biologickou rodinou. Posledním nejdůležitějším a nejobsáhlejším okruhem byl ten, týkající se příprav na odchod z dětského domova. Z něho jasně vyplývá, že téměř všichni respondenti se ještě nepovažují za příliš připravené na vstup do samostatného života. Dotazovaní se všichni shodují, že dětský domov poskytuje potřebné a postačující služby, díky kterým uživatelé získávají některé důležité dovednosti pro vedení svých domácností. Výpovědi také poukazují na skutečnost, že dotyční nemají o své budoucnosti prakticky žádné představy. Asi polovina z nich neví kam či ke komu po ukončení ústavní péče půjde bydlet. Rovněž se skoro nikdo z oslovených nezajímal ani o možnosti nouzového ubytování. Návrhů na řešení této problematiky se objevuje v odborných zdrojích hned celá řada. Převládá tvrzení, jehož zastáncem jsem i já, že s přípravou na osamostatňování by měly dětské domovy začít co nejdříve. Nejlépe hned ještě v útlém věku dítěte. Důležitou složkou přípravy by mohlo být i tak zvané ?Individuální plánování u dětí z dětských domovů?. To znamená, že by si každý uživatel vytvořil svůj osobní plán se současnými i budoucími potřebami a plány. V neposlední řadě by se příprava měla i více zaměřit na nácvik praktických dovedností jako je manipulace s finančními prostředky, uzavírání smluv či jednání na úřadech.
|
|
|
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihomoravském kraji
PEVNÁ, Radka
Práce se zabývá Analýzou kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Jihomoravském kraji. Teoretická část vymezuje pojmy kvalita života, pubescent, adolescent, cirkadiánní a diurální rytmy. Práce je zaměřena na spánkovou oblast kvality života. Je popisován význam a kvalita spánku, spánkové cykly a spánková typologie. Výzkumná část práce se zabývá dotazníkovým šetřením celkem 110 respondentů (60 pubescentů, 50 adolescentů). Metodu výzkumu tvoří výběr otázek ze standardizovaného dotazníku cirkadiánní typologie, CIT Harada, Krejčí, 2010. Získaná data jsou vyhodnocena pomocí základních statistických metod.
|
|
|
Hlavní důvody odebrání dítěte rodičům a předání do ústavní, čí jiné náhradní výchovy. Případy řešené OSPOD Trhové Sviny v letech 2001-2011
PILEČKOVÁ, Jindra
Práce se zabývá konkrétními důvody, které vedou k návrhu SPOD v Trhových Svinech na odebrání dítěte rodičům a následného umístění do náhradní péče. Teoreticky práce popisuje rodinu, její funkce, rodinné vazby, rodičovství a poruchy rodičovství, rodinu neúplnou a náhradní. Dále stručně poukazuje na potřeby dětí, jejich psychickou a citovou deprivaci v raném dětství a na rizikové faktory, které mají na děti zásadní vliv. V neposlední řadě se zabývá legislativou, SPOD, ústavní péčí a druhy zařízení, kde probíhá následná péče, po odebrání z rodiny. Praktická část se zaměřuje na jednotlivé případy, dělí kazuistiky do tří základních skupin. Rozdělení spočívá v bližší specifikaci hlavních důvodů odebrání dětí rodičům ve všech dvanácti případech. Práce se dále věnuje sociální práci s rodinami realizovanou SPOD, jejich možnostmi v preventivní a poradenské činnosti. Poslední jmenované činnosti jsou velice důležité až nepostradatelné. Pokud budou zajištěny v plné možné míře, nebude docházet k výše popsaným případům tak často.
|
|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
ČÍŽKOVÁ, Eva
Diplomová práce slouží k poznání syndromu označovaného jako psychická deprivace a subdeprivace. Teoretická část slouží k vymezení základních pojmů tykajících se psychické deprivace, její charakteristiky a projevu. Zároveň je část diplomové práce věnována tématu náhradní rodinné péče a dětským domovům. Praktická část se zabývá konkrétním výzkumem. Jsou zde srovnávány dvě skupiny (děti z dětského domova a děti z funkčních rodin), které jsou vzájemně porovnávány a hodnoceny na základě dosažených výsledků výzkumu profesora Matějčka.
|
|
|
Porovnání plnění rozpočtu v konkrétních podmínkách dětského domova
Prusenovská, Veronika ; Nováková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Takáčová, Hana (oponent)
Práce pojednává o problematice různých právních forem neziskových organizací z pohledu historie, právního vymezení, hospodaření a financování a na příkladu konkrétních organizací popisuje nákladovou náročnost institucionální náhradní péče pro stát a veřejné rozpočty. Tato nákladová náročnost je dále porovnána s nákladovou náročností náhradní rodinné péče na příkladu péče pěstounské. Součástí materiálu je také vyčíslení rozdílů jednotlivých druhů náhradní péče a nastínění optimálního řešení současné situace.
|
|
|
Situace dětí v dětském domově v Žíchovci a jejich kontakt s biologickou rodinou.
VOJTOVÁ, Lenka
Diplomová práce je zaměřena na zmapování životní situace dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci a zjištění kontaktu s jejich biologickou rodinou. K získání informací za účelem realizace cíle a verifikace hypotéz byl použit kvantitativní výzkum. Stanoveny byly tři výzkumné soubory. 1. cílem bylo zmapovat životní situaci dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci v letech 2008 až 2010. Dílčím dílem tohoto cíle bylo zmapovat rodinnou situaci dětí umístěných v dětském domově v letech 2008 až 2010. 2. cílem bylo zjistit průběh návštěvy dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci v roce 2010 v jejich biologické rodině. U prvního a druhého výzkumného souboru byla využita technika sekundární analýzy dat, která slouží k odhalení obsahu dokumentů. První soubor tvořily děti, které byly v letech 2008 až 2010 umístěné v dětském domově v Žíchovci. Jednalo se o 56 dětí. Druhý soubor tvořily rodiny těchto dětí, kterých bylo 42 a to proto, že ve čtyřech případech šlo o tříčlennou sourozeneckou skupinu, v pěti případech o dvoučlennou sourozeneckou skupinu a v jednom případě šlo o sirotka. Životní situace dětí byla rozčleněna do 4 oblastí: 1. Osobní anamnéza - etnikum, pohlaví, věk při příchodu do DD, věk při odchodu z DD, délku pobytu v DD, místo odchodu z DD, typ školní docházky. 2. Důvody pro přijetí do DD ? nařízení soudu o ústavní výchově nebo předběžném opatření, důvody ze strany rodiny, důvody ze strany dítěte. 3. Rodinná anamnéza ? složení rodin, počet sourozenců vlastních i nevlastních, ekonomická situace rodiny, bytové podmínky. 4. Kontakt biologické rodiny s dítětem ? forma a četnost kontaktu s biologickou rodinou v DD, kontaktní osoba, průběh návštěv v DD, délka návštěv v DD. U třetího výzkumného souboru byla použita metoda dotazování, technika dotazníku, tento soubor tvořilo 28 dětí, které jezdily v roce 2010 na návštěvu ke svým biologickým rodinám. Pro výzkum byl sestaven dotazník, který obsahoval 14 otázek zaměřených na styk dětí s biologickou rodinou a jeho průběh pohledem dítěte. Na začátku diplomové práce byly stanoveny tyto hypotézy, které se potvrdily: 1. Hlavním důvodem pro umístění dětí do dětského domova v Žíchovci v letech 2008 až 2010 je dysfunkční rodinné prostředí. 2. Většina dětí umístěných v letech 2008 až 2010 v dětském domově v Žíchovci je v kontaktu se svou biologickou rodinou. 3. Většina dětí, které byly v roce 2010 propouštěny se souhlasem ředitele dětského domova v Žíchovci mimo zařízení, jezdila na návštěvu ke svým biologickým rodičům. Diplomová práce bude využita pro interní potřeby dětského domova, informace mohou dále sloužit všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají. Závěry práce mohou být zároveň podkladem k řešení negativních prvků v rodině v rámci prevence.
|
|
|
Práva dětí v ústavní péči
KREJSOVÁ, Petra
Má diplomová práce má název Práva dětí v ústavní péči. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části jsou rozebrány pojmy právo, dítě, část je věnována charakteristice Úmluvy o právech dítěte či Výboru pro práva dítěte. Metodou pro výzkum se stal řízený rozhovor (částečně standardizovaná metoda) vedený pomocí dotazníku vytvořeného profesorem Gary Meltonem a jeho týmem v Jižní Karolíně ve státě Columbia. Dotazník obsahuje identifikační otázky (věk, pohlaví, třída), čtyři obecné otázky, jež se týkají pojmového vyjádření práva a dvanáct situací, kde dítě přiznává práva či nikoliv. Dotazník byl rozšířen o doplňující otázky pro děti (vytvořený prof. Dunovským a doc. Kovaříkem), o 15 otázek vymezujících pojmové chápání {\clq}qdobrého občana``. Dále byla pro výzkum použita metoda dotazování (technika dotazník). Výzkumný soubor tvořilo celkem 80 dětí a 20 zaměstnanců. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: cílem práce je zjištění, zda děti mají svá práva. Cíl 2: Cílem práce je ověření, zda v ústavních zařízeních jsou dodržována dětská práva. Byla stanovena jedna hypotéza. H1: Právní povědomí dětí z dětských domovů je na nižší úrovni než právní povědomí dětí z běžné základní školy. Domnívám se, že cíle byly splněny. Hypotéza nebyla potvrzena.
|
host ::
RSS.