|
|
Kawasakiho syndrom v současné společnosti očima sestry
MIKEŠOVÁ, Annemarie
Lymfonodánně mukokutánní syndrom nebo také Kawasakiho choroba, je velmi závažné onemocnění, dominující vysokými tělesnými teplotami, vznikajícími pravděpodobně na podkladě zánětlivého postižení cév, tzn. vaskulitid. Lymfonodánně mukokutánní syndrom nebo také Kawasakiho choroba, je velmi závažné onemocnění, dominující vysokými tělesnými teplotami, vznikajícími pravděpodobně na podkladě zánětlivého postižení cév, tzn. vaskulitid. Charakteristické je i tvrzení, že etiologie nemoci není známa, a příčina je tak stále společnosti neobjasněna. Centrálním ohniskem postižení jsou nejčastěji děti, a to již od několika měsíců věku, do zhruba období předškolního. Specifickými a pro tuto chorobu typickými příznaky jsou zejména dlouhotrvající febrilní stavy, konjunktivitidy, erytémy, lymfadenopatie, změny sliznic v podobě rudých rtů a jahodově červeného jazyka a mnohočetné vyrážky. U diplomové práce s názvem ,,Kawasakiho syndrom v současné společnosti očima sestry" byla využita metoda kvalitativního výzkumného šetření s doplňujícím šetřením kvantitativním. V diplomové práci byly stanoveny tři základní cíle a z toho vyplývající výzkumné otázky.
|
|
|
Ošetřovatelská péče v primární pediatrické péči
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
Péče o dítě je jednou z nejdůležitějších oblastí celospolečenských úkolů, které ovlivňují zdraví celé populace. Na komplexní péči o dítě se podílí řada společenských struktur. Nezastupitelné místo má rodina. Avšak v rámci zdravotnictví představuje základní článek v péči o dítě pediatrie, obor zabývající se vyvíjejícím se jedincem. Největší objem zdravotních služeb představuje ambulantní primární péče, tedy péče praktického lékaře pro děti a dorost ve spolupráci s dětskou sestrou. Dětská sestra organizuje a řídí ošetřovatelskou péči v pediatrii, ošetřuje zdravé a nemocné děti a ve své činnosti se zaměřuje na spolupráci s rodinou. Našim hlavním cílem bylo zjistit, jaká je náplň a obsah ošetřovatelské péče poskytované dětskou sestrou v primární pediatrické péči. Mimo jiné nás také zajímalo personální zabezpečení ordinací praktických lékařů pro děti a dorost a v neposlední řadě i to, jakým způsobem se sestry nadále vzdělávají. V návaznosti na stanovené cíle jsme si položili pět výzkumných otázek. Potřebná data pro zpracování empirické části této diplomové práce jsme získali prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo analyzováno 15 rozhovorů s respondentkami z Jihočeského kraje. Ze získaných dat z výzkumného šetření jsme mohli zodpovědět výzkumné otázky. Z výzkumného šetření vyplynulo, že dominantními činnostmi práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost jsou preventivní prohlídky, očkování, edukace, vedení dokumentace a zabezpečování dobrého chodu ordinace. Dále jsme zjistili, že sestry nemají ošetřovatelskou dokumentaci, většina sester nevykonává návštěvní službu v domácnosti pacientů a nedoporučují očkování proti rotavirovým infekcím. Pediatrii i pediatrické ošetřovatelství hodnotí jako kvalitní, ve srovnání se světem jako na výborné úrovni. Avšak co se jim nelíbí, je současné vzdělávání sester. Věříme, že tato práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů, mimo jiné i široké veřejnosti jako jakýsi nástin pracovní náplně sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče se zaměřením na potřeby dětí ve vybraných kojeneckých ústavech z pohledu sester
JAMBOROVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývala specifiky ošetřovatelské péče se zaměřením na potřeby dětí v kojeneckých ústavech z pohledu sester. Kojenecké ústavy jsou zdravotnická zařízení pro děti od 0 do 3 let věku. V některých případech se zde ale nacházejí i děti starší, a to hlavně z toho důvodu, že čekají na své sourozence, aby společně odešly do náhradních rodin či dále do dětských domovů. Specifika ošetřovatelské péče se u dětí v kojeneckých ústavech mění v závislosti na věku a jejich potřebách. Pravidelné střídání spánku, jídla, hry, pobytu venku a denní hygieny by měl zajistit denní režim. Proto je potřeba ho regulovat a budovat v něm určitý pořádek již od útlého věku. Dunovský rozdělil potřeby dětí na biologické, psychické, sociální a vývojové. Potřeby dětí jsou popsány tak, že se v různých fázích vývoje mění. Biologické potřeby jsou však trvalé a vyžadují plné uspokojení, aby vývoj dítěte nebyl narušen. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou z pohledu sester pracujících v kojeneckých ústavech uspokojovány potřeby dětí. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Všechny se nám podařilo zodpovědět. V práci bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, a to metodou strukturovaného rozhovoru, kdy respondentky odpovídaly na 32 předem připravených otázek. Výzkumný soubor tvořily všeobecné a dětské sestry ze 7 pracovišť z Dětského centra Jihlava, Znojma, Strakonic, Prahy a Dvora Králové. Dále z Dětského domova v Kamenici nad Lipou a Stránčic. Rozhovory byly přepsány do kasuistik a dále zpracovány do kategorizačních tabulek. Z šetření vyplynulo, že sestry v dotazovaných kojeneckých ústavech uspokojují biologické, psychické i sociální potřeby dětí podle svého nejlepšího vědomí a jak jim dovoluje personální i technické zázemí jejich pracoviště. Péči o svěřené děti by vylepšily větším počtem personálu, novou tělocvičnou, bazénem a dalším pavilonem, kam by mohly děti přecházet po dovršení 6 let věku. Na základě výsledků byl sestaven informační leták, který by měl informovat veřejnost o funkcích kojeneckých ústavů a možnostech náhradní rodinné péče. Tato práce může také posloužit zdravotnickým pracovníkům v kojeneckých ústavech v České republice jako edukační materiál, či k uvědomění si případných nedostatků v péči o tyto děti.
|
host ::
RSS.