|
|
Změny antipredační strategie v průběhu ontogeneze
Schusterová, Zoe ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Změny antipredačních strategií jsou aktuálním tématem, protože nám pomáhají porozumět výhodám a omezením jednotlivých strategí. Také mohou pomoci vysvětlit určité chování živočichů v daném ontogenetickém stádiu. Má práce shrnuje dosavadní poznatky o tomto fenoménu. První kapitola poskytuje přehled taxonů, u kterých byla změna antipredační strategie v ontogenezi popsána. Poté se zaměřuji na antipredační mechanismy podléhající změně. Dále uvádím hypotézy vysvětlující vznik změn antipredační strategie a benefity, které živočichům přináší. Na konci jsou uvedeny faktory, které mohou změnu strategie ovlivňovat. Klíčová slova: antipredační strategie, predace, aposematismus, krypse, mimikry
|
|
|
Vnitrodruhová variabilita antipredačních mechanismů a automimikry
Stránská, Anna ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Šulc, Michal (oponent)
Aposematická kořist je charakteristická tím, že jedinci jsou výstražně zbarveni a jsou chráněni proti predátorům. V rámci jednoho druhu se však může objevit variabilita antipredační obrany. Přítomnost jedinců s variabilní antipredační obranou se nazývá automimikry. Automimici mohou být zcela nechráněni, nebo se lišit kvantitou, či kvalitu obranných látek. Jedním ze způsobů, díky kterému variabilita vzniká, je například konzumace rozdílných rostlin, ze kterých si jedinci sekvestrují své obranné látky. Vnitrodruhová variabilita v antipredační obraně ovlivňuje chování predátorů, kteří jsou v některých případech schopni rozlišit mezi chráněnou, či nechráněnou kořistí. Chránění jedinci však musí investovat do své obrany, na rozdíl od automimiků, kteří využívají svoji podobnost s chráněnými jedinci stejného druhu, ale nemají náklady na obranu.
|
|
|
Chemický aposematismus: reakce predátorů na chemické výstražné signály kořisti
Chalušová, Kateřina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kotyková Varadínová, Zuzana (oponent)
Aposematismus je typem obranného mechanismu, jakým kořist dává najevo predátorovi, že je nejedlá nebo toxická. Reakce predátorů na chemické výstražné signály kořisti se liší v závislosti na množství a kombinaci signálů vysílaných kořistí, na druhu predátora a jeho hlavním způsobu orientace. Většina studovaných prací testovala reakce ptáků na chuťové a olfaktorické stimuly, často v kombinaci se signály z dalších modalit. Ačkoliv jsou ptáci predátory orientujícími se hlavně vizuálně, čich, chuť a chemesteze jim významně pomáhají v určení nejedlé potravy. Mezi dalšími testovanými predátory byli ryby, obojživelníci, plazi, savci a bezobratlí živočichové, jejichž reakce na stejné chemické látky kořisti jsou pro srovnání uvedeny. V pracích týkajících se ptáků byly použity nejvíce denatonium benzoát (Bitrex), chinin a pyraziny. Predátoři často vykazovali averzivní chování, neofobické reakce, urychlení učení a zefektivnění zapamatování nejedlé kořisti, pokud jim byla prezentována spolu s chemickými signály. Někteří byli schopni regulovat příjem toxické potravy na základě již přijatého množství nebo diskriminovat mezi jedlou a nejedlou potravou podle koncentrace chemikálií v ní obsažené. Klíčová slova: Aposematismus, chemická obrana, chemické signály, učení predátora vyhýbat se nejedlé kořisti, paměť, chuť,...
|
host ::
RSS.