|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
| |
|
|
US Congress Oversight Power
Červinka, František ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Political Science U.S. Congress Oversight Power - ABSTRAKT Bachelor's Thesis Author of the Thesis: František Červinka Study programme: Political Science and International Relations Supervisor: PhDr. Věra Kotábová Year of the defence: 2021 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaobírá tématem implicitní pravomocí Kongresu USA provádět dohled a kontrolu. Ústava Spojených států výslovně neuvádí, co je to kontrola a dohled a jakým způsobem má být prováděna, cílem této práce je tedy prozkoumat teoretické pozadí obklopující kontrolu a dohled, genezi této pravomoci, techniky, procesy a nástroje. Zájem je věnován rozhodnutím Nejvyššího soudu USA vztahujícím se k problematice, dále specifickým procesům, skrze které jsou kontrolu a dohled vykonávány a hlubší pohled je pak věnován vyšetřovacímu procesu. Druhá část práce je zaměřená na analýzu dat ohledně počtu slyšení v Kongresu za posledních 12 let. Cílem je určit, zda existuje korelace mezi úrovní kontroly a dohledu vykonávanými Kongresem, stranickou většinou a stranickou příslušností Prezidenta, a jaké jsou nějaké pozorovatelné trendy identifikovatelné v pozorovatelné době. Závěr je, že navzdory tomu, že obě politické strany v Kongresu vykazují v průměru stejnou úroveň prováděné...
|
|
|
Prezidentské systémy
Křtěnová, Monika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou prezidentské systémy jako jedna z rozlišovaných alternativ politických systémů existujících v dnešní demokratické společnosti. Práce je rozdělena do tří částí, z nichž první si klade za cíl podat stručný přehled jednotlivých typů politických systémů a skrze popis jejich hlavních znaků nastínit jejich vzájemné odlišnosti. Druhá část se věnuje konkrétnímu příkladu prezidentského systému ve světě, a sice Spojeným státům americkým, jež se staly inspiračním zdrojem pro všechny později vzniklé systémy tohoto typu. Část zabývající se Spojenými státy americkými je rozdělena do třech samostatných kapitol, z nichž každá nabízí pohled na jednotlivé složky státní moci, jež společně vytvářejí ústavní systém této země. Tyto kapitoly podávají nejen charakteristiku jednotlivých mocí ve státě a jejich ústředních orgánů, ale též osvětlují jejich vzájemný vztah a kontrolní mechanismy a zejména pak též vztah k osobě prezidenta, jenž je ústředním postavou celého prezidentského systému, jeho úřadu a pravomocem. Hlavním zdrojem informací, z něhož tato část práce čerpá, je samotná Ústava Spojených států amerických, která je, jako nejvyšší zákon země, stěžejním pramenem práva, z něhož americký ústavní systém vychází. Tu doplňuje nespočet federálních zákonů a usnesení přijatých Kongresem v...
|
|
|
Executive privilege v politickém systému USA
Janoušková, Johana ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Labendz, Jacob Ari (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výsadní právo prezidenta Spojených států amerických, známé pod názvem executive privilege, na neposkytování informací Kongresu a potažmo veřejnosti. Primární použité teoretické koncepty jsou teorie unitární exekutivy a také model imperiálního prezidentství, zaměřený na vládní utajování, od autora Arthura M. Schlesingera. Mechanismus, kterým je výsada executive privilege uplatňována, je ukázán na dvou případových studiích. Prvním zkoumaným případem je nárokování výsady Georgem W. Bushem v roce 2008 v souvislosti s rozhodnutím Agentury pro ochranu životního prostředí neudělit státu Kalifornie povolení uplatňovat striktnější standardy pro hladiny skleníkových plynů z motorových vozidel, než stanovoval federální zákon. Druhým analyzovaným případem je nárokování executive privilege Barackem Obamou v roce 2012 v návaznosti na kongresové vyšetřování členů exekutivy, kteří byli spojeni s operací Fast and Furious. Práce rovněž zmiňuje aféru Watergate, která vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona a stala se formativní pro budoucí nahlížení na zkoumané privilegium. Jelikož výsada executive privilege není zmíněna v Ústavě Spojených států, práce předkládá mechanismy systému brzd a protivah, které jsou schopny výsadu omezit, a zkoumá, do jaké míry se tak děje. Schlesingerova...
|
|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
| |
host ::
RSS.