|
|
Vyhodnocení masné užitkovosti u vybraných plemen ovcí
MAZOUROVÁ, Nikola
V horských a podhorských oblastech je chov ovcí velice vhodným zemědělským odvětvím. Stále přibývá na jeho oblibě a jeho nesmírnou výhodou je, že ovce vypásají pozemky i v těžko dostupných oblastech, čímž přispívají k údržbě krajiny. Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení masné užitkovosti dvou vybraných masných plemen ovcí ve vybraném chovu. Jednalo se o plemena suffolk a charollais. Pro dosažení tohoto záměru byl využit soubor dat získaných z databáze kontroly užitkovosti ze SCHOK (Svazu chovatelů ovcí a koz), na základě kterých byla vyhodnocena masná užitkovost. Konkrétně šlo o průměrné denní přírůstky, hmotnost ve 100 dnech, výšky svalu a tuku ve 100 dnech. Následně byly zjištěné údaje porovnány s literaturou a s údaji s celorepublikovým průměrem z KU (kontroly užitkovosti).
|
|
|
Vyhodnocení produkčních vlastností ovcí plemene suffolk a charollais v ekologickém chovu
VOSTŘÁKOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce je vyhodnocení produkčních vlastností dvou plemen - suffolk a charollais. Data k vyhodnocení vlastností byla získána z kontroly užitkovosti od roku 2016 - 2019, a poté srovnána s celorepublikovými výsledky. Práce se zejména zaměřuje na plodnost, oplodnění, odchov, počet ovcí v reprodukci, intenzitu, vyhodnocení růstové schopnosti jehňat po narození, úhyn jehňat a rozdíly v počtu ovcí s jedináčky, dvojčaty, trojčaty a čtyřčaty. Nejnižšího oplodnění u obou plemen bylo dosaženo v roce 2016 . U plemene suffolk bylo v roce 2016 průměrné oplodnění 94,1 %. U plemene charollais bylo v roce 2016 procento oplodnění 97,2 %. Ve srovnání s celorepublikovými výsledky je průměrné oplodnění na Farmě Bočan vyšší u plemene suffolk o 4,9 %. Průměrná plodnost na obahněnou ovci od roku 2016 - 2019 u plemene suffolk byla 147,4 %. U plemene charollais byla za sledované období průměrná plodnost 159,3 %. Průměrná intenzita byla u plemene suffolk 142,5 %. Nejnižší intenzita byla v roce 2016 - 129,4 %. Nejvyšší intenzity u plemene charollais bylo dosaženo v roce 2017 - 164,6 %. Další pozorovanou hodnotou byly hmotnosti jehňat po narození a ve 100 dnech věku. Průměrná hmotnost jehňat plemene suffolk po narození u jehnic byla 2,87 kg, u beranů byla průměrná hmotnost 3,04 kg. Průměrná hmotnost v České republice za hodnocené období byla 3,1 kg. Nejnižší hmotnost ve 100 dnech u jehniček plemene suffolk byla v roce 2016 - 28,40 kg. Průměrná hmotnost beranů byla 30,49 kg. Nejnižší hmotnosti po narození u jehnic plemene charollais bylo dosaženo v roce 2019 - 2,89 kg. Nejvyšší hmotnost u beranů byla v roce 2018 - 3,27 kg. Průměrná hmotnost po narození se v České republice uvádí 3,3 kg. Dalším sledovaným parametrem byly úhyny jehňat. Nejvíce uhynulých jehňat u plemene suffolk byla v roce 2019 - 12 ks, u plemene charollais bylo nejvíce uhynulých jehňat v roce - 2018 - 25ks.
|
|
|
Problematika chovu masných plemen ovcí
Picurová, Daniela ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Nohejlová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce byla zpracována formou literární rešerše na základě dostupných odborných literárních zdrojů. Zabývala se souhrnem aktuálních poznatků týkajících se chovu masných plemen ovcí, který se od roku 1990 stále více rozvíjí.
V úvodu byla stanovena struktura plemen ovcí chovaných v České republice a jejich zařazení dle směru užitkovosti. Práce byla zaměřena na masná plemena ovcí, z nichž ta nejvýznamnější byla detailněji charakterizována. V rámci problematiky byly definovány jejich užitkové vlastnosti. Největší část byla věnována masné užitkovosti a reprodukci, která ovlivňuje ekonomiku chovu.
Dalším cílem bylo detekovat základní faktory, které ovlivňují reprodukční i produkční vlastnosti. Podle poznatků z odborných zdrojů bylo zjištěno, že průkazné vlivy na živou hmotnost jehňat při narození a jejich růstové schopnosti, měla plemenná příslušnost, pohlaví a četnost jehňat ve vrhu a způsob výkrmu. Neprůkazný vliv měla tělesná kondice matek sledována v různých fázích březosti. Naproti tomu živá hmotnost matek, věk matek a sezóna připouštění měla významný vliv na životaschopnost jehňat a růstové schopnosti jehňat a tím i na ekonomiku chovu. Na základě dostupných literárních zdrojů se zdá být zajímavá problematika raného zapouštění jehnic, tedy kategorie, která dosud nebyla dostatečně sledována. Proto by bylo potencionálně zajímavé se touto problematikou dále zabývat.
|
|
| |
|
|
Sezónní dynamika vybraných krevních parametrů u vybraných masných plemen ovcí chovaných v podhorských podmínkách
ŽÁČKOVÁ, Klára
Chov ovcí je v současnosti znovu se rozvíjejícím odvětvím zemědělství. Plemena ovcí charollais, suffolk, šumavská ovce a valaška chovaná v obdobných podmínkách byla sledována v letech 2007 a 2008. V jarním a podzimním období těchto let byly bahnicím a jehňatům ({$\pm$}7{--}24 ks) odebírány vzorky krve. Byly stanovovány tyto parametry: hemoglobin, hematokrit, počty erytrocytů, leukocytů, hladina glukózy, cholesterolu, triglyceridů, močoviny a plazmatických bílkovin, aktivita alkalické fosfatázy a glutamyltransferázy, koncentrace fosforu, vápníku, hořčíku, zinku a mědi. Hlavním cílem práce bylo prokázat sezónní dynamiku krevních parametrů. Další cíle práce: prokázat odlišně probíhající změny krevních parametrů odlišných plemen a odlišných užitkových typů. Bylo prokázáno, že všechna sledovaná plemena nereagují stejně na obdobné podmínky prostředí. Nebyla prokázána sezónní dynamika krevních parametrů, přesto hodnoty hemoglobinu byly nižší na podzim než na jaře. Naopak tomu bylo u močoviny. Prokazatelná je však také skutečnost, že reakce na obdobné podmínky prostředí jsou odlišné nejen u různých plemen, ale také u různých užitkových typů.
|
host ::
RSS.