|
|
Právní aspekty cla
Jamalová, Yvette ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Cílem této diplomové práce je vymezit pojem cla, popsat a rozebrat aktuální právní úpravu cla v České republice a Evropské unii, vysvětlit proces vyměřování celního dluhu a odpovědět na otázku, jaký význam vlastně clo a celní orgány v dnešní době mají. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je rozdělena do tří podkapitol, které se z teoretického pohledu věnují charakteristice a definici pojmu cla, jeho funkcím a druhům. Druhá kapitola se zabývá historií cla a přináší stručný popis jeho vývoje na území současné České republiky. Je rozčleněna na dvě podkapitoly, první se věnuje vývoji cla do vzniku Československa, druhá pak jeho vývoji do vzniku samostatné České republiky. Třetí kapitola se zaměřuje na aktuální právní úpravu cla a zmiňuje rovněž některé právní předpisy, které se stanou účinnými v budoucnu. Je členěna do tří podkapitol. První podkapitola se věnuje pramenům celního práva na mezinárodní úrovni a mezinárodním organizacím, na jejichž půdě jsou tvořeny. Druhá představuje platné právní předpisy Evropské unie, třetí se pak soustřeďuje na právní předpisy platné v České republice. Čtvrtá kapitola této práce se soustředí na proces celního řízení a je rozdělena do tří podkapitol. První podkapitola obsahuje charakteristiku základních pojmů používaných v platné právní úpravě cla. Druhá...
|
|
|
Právní aspekty cla
Jamalová, Yvette ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Cílem této diplomové práce je vymezit pojem cla, popsat a rozebrat aktuální právní úpravu cla v České republice a Evropské unii, vysvětlit proces vyměřování celního dluhu a odpovědět na otázku, jaký význam vlastně clo a celní orgány v dnešní době mají. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je rozdělena do tří podkapitol, které se z teoretického pohledu věnují charakteristice a definici pojmu cla, jeho funkcím a druhům. Druhá kapitola se zabývá historií cla a přináší stručný popis jeho vývoje na území současné České republiky. Je rozčleněna na dvě podkapitoly, první se věnuje vývoji cla do vzniku Československa, druhá pak jeho vývoji do vzniku samostatné České republiky. Třetí kapitola se zaměřuje na aktuální právní úpravu cla a zmiňuje rovněž některé právní předpisy, které se stanou účinnými v budoucnu. Je členěna do tří podkapitol. První podkapitola se věnuje pramenům celního práva na mezinárodní úrovni a mezinárodním organizacím, na jejichž půdě jsou tvořeny. Druhá představuje platné právní předpisy Evropské unie, třetí se pak soustřeďuje na právní předpisy platné v České republice. Čtvrtá kapitola této práce se soustředí na proces celního řízení a je rozdělena do tří podkapitol. První podkapitola obsahuje charakteristiku základních pojmů používaných v platné právní úpravě cla. Druhá...
|
|
|
Postavení správce daně při zabezpečení státních příjmů
Lodek, Jan ; Marková, Hana (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent) ; Šramková, Dana (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce jsou teoretické poznatky z oboru celního a daňového práva, provázané praktickými zkušenostmi realizující se prostřednictvím daňově (i celně) právních vztahů, jejich subjektů a objektů, práv i povinností účastníků řízení, v režimu procesního prostředí ZSDP, potažmo nového DŘ, jakožto komplexního pojetí řízení, v rámci samostatného odvětví finančního práva při naplnění odvětvotvorných kritérií v systému práva. Právní systém chápu ve více významech. Např. právní systém vykládám jako různě utvářený souhrn vztahů mezi odvětvími objektivního práva a právními normami. Tento termín pojímám jako soustavu základních právních systémů. V běžném významu lze charakterizovat právní systém jako právní soustavu vytvořenou na základě souboru prvků navzájem propojených určitou strukturou vztahů. Oproti tomu systém práva znamená označení struktury práva jako normativně právní konstrukce. Systém práva tak představuje vnější unitaritu a zároveň vnitřní diferencovanost práva. Diferenčním znakem členění práva na právní odvětví či pododvětví je charakter skupiny společenských vztahů, které jsou předmětem právní úpravy. Právní řád (objektivní právo) v určitém státě (národní právo) je vždy nějak strukturován. Způsob seskupení a uspořádání právních institutů do odvětví je podstatou...
|
host ::
RSS.