|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli
Hinterbuchner, Lukáš ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Název diplomové práce: Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli Tématem dané práce je odpovědnost zaměstnance za škodu. Práce nabízí především ucelený pohled na současnou právní úpravu dané oblasti pracovního práva. Hlavním cílem práce je analyzovat současnou pracovněprávní úpravu odpovědnosti zaměstnance za škodu, kterou způsobí zaměstnavateli, kdy za tímto účelem jsou rozebrány jednotlivé typy odpovědností, které Zákoník práce rozlišuje. Detailně se u každého typu odpovědnosti práce zaobírá především konkrétními podmínkami, které musejí být splněny, aby byla založena odpovědnost zaměstnance za škodu, kdy není opomenuto případné možnosti zaměstnance se liberovat. Práce je rovněž zaměřena na hlavní rozdíly, kterými se od sebe jednotlivé typy odpovědností navzájem odlišují. Velká pozornost je v práci věnována rovněž provázanosti pracovního práva s ostatními právními odvětvími, zejména pak s právem občanským, se kterým má vztah nejbližší, kdy pochopení tohoto vzájemného vztahu je velmi podstatné pro pochopení celé dané problematiky. Práce není koncipována pouze jako teoretická, ale je zahrnut i praktický pohled na dané téma, které se prolíná zejména s rozhodovací praxí soudů, která tak poskytuje odpovědi na některé nejasnosti vzniklé při výkladu právních norem zakotvených především...
|
|
|
Příčinná souvislost v medicínskoprávních sporech a Koncept ,,ztráty naděje,,
Loucká, Kateřina ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou odpovědnosti v oblasti poskytování zdravotní péče, konkrétně se věnuje příčinné souvislosti v medicínsko- právních sporech, jejím specifikům, úskalím jejího prokazování a možným cestám ulehčování důkazního břemene ve vztahu k příčinné souvislosti, mezi nimi zejména konceptu ztráty naděje. Práce se nejprve v části druhé věnuje stručnému uvedení do problematiky odpovědnosti, jakožto specifického fenoménu nezbytného pro fungování lidské pospolitosti, která v oblasti poskytování zdravotní péče není představována pouze občanskoprávní odpovědností, ale je doplněna také odpovědností etickou, disciplinární či pracovněprávní. Právní odpovědnost je nicméně jednoznačně dominantním a nejúčinnějším nástrojem k regulaci chování adresátů právních norem. Právní odpovědnost, pojatá jako sekundární právní povinnost vyvstávající v důsledku porušení primární právní povinnosti, je dle jejích základních stavebních prvků popsána ve třetí části práce. Jedná se o prvky: protiprávní jednání, vznik újmy, zavinění a konečně příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy. Stěžejní pozornost je přitom věnována příčinné souvislosti, specifikaci příčinné souvislosti jako pojmu a požadavku na míru jejího prokázání v českém právním řádu a také v právních řádech německém a...
|
host ::
RSS.