|
|
Automatické externí defibrilátory v teorii a praxi
Burianová, Lucie ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou a významem umisťování automatických externích defibrilátorů u složek integrovaného záchranného systému. V teoretické části popisuji základní anatomii a fyziologii srdce a také patofyziologii vybraných srdečních arytmií. Největší část je věnována samotným automatickým externím defibrilátorům. V několika kapitolách objasňuji filozofii defibrilátorů, popis přístroje, indikace a kontraindikace použití, správné užití defibrilátorů a výhody a nevýhody jejich použití v laické neodkladné resuscitaci. V práci uvádím historii defibrilace a automatických externích defibrilátorů a také zmiňuji studie, které byly na toto téma provedeny. V praktické části byla použita kvantitativní metoda výzkumného šetření formou anonymních dotazníků. Šetření bylo provedeno u složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Jazyk lékařských zpráv a jeho informačně lexikální analýza
Přečková, Petra ; Zvárová, Jana (vedoucí práce) ; Hanzlíček, Petr (oponent) ; Skalská, Hana (oponent)
Cílem disertační práce byla informačně lexikální analýza českých lékařských zpráv a využitelnost mezinárodních klasifikačních systému v českém zdravotnickém prostředí. Analýza lékařských zpráv byla založena na atributech Minimálního datového modelu pro kardiologii (MDMK). Byly použity lékařské zprávy psané volným textem a strukturované lékařské zprávy uložené v softwarové aplikaci ADAMEK. Pro práci byly využity zejména klasifikační systémy SNOMED CT a MKN-10. Bylo porovnáno, jak dobře jsou atributy MDMK zaznamenány v textových lékařských zprávách a v lékařských zprávách zaznamenávaných strukturovaně pomocí softwarové aplikace ADAMEK. Byla provedena jazyková analýza českých textových lékařských zpráv. Byla navržena nová aplikace metod pro měření diverzity lékařských zpráv psaných v jakémkoli jazyce. Tato nová aplikace je založena na obecných konceptech diverzit a byla odvozena z f-diverzity, relativní f-diverzity, vlastní f-diverzity a marginální f- diverzity. Závěrem práce je zjištění, že zapisování lékařských zpráv formou volného textu je velice nesourodé a není standardizováno. Použití standardizované terminologie by přineslo výhody lékařům, pacientům, administrátorům, softwarovým vývojářů a plátcům a pomohlo by poskytovatelům zdravotnické péče tím, že by poskytovalo kompletní a snadno dostupné...
|
|
|
Pokročilé dolování v datech v kardiologii
Mézl, Martin ; Provazník, Ivo (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na využití data miningových metod v lékařství, konkrétně na databázi kardiologických pacientů. Cílem této práce je provést analýzu dat a zaměřit se na hledání neobvyklých závislostí mezi jednotlivými atributy souboru. Součástí práce je přehled dostupných metod, které se využívají v lékařství. Z těchto metod jsou pro další práci vybrány metody rozhodovacích strom, naivního bayesovského klasifikátoru, umělých neuronových sítí a asociačních pravidel. Pro samotné hledání závislostí byly použity metody naivního bayesovského klasifikátoru a asociačních pravidel. Výstupem této práce je komplexní systém pro dobývání znalostí z databází na libovolném datovém souboru. Práce vznikla ve spolupráci s Interní kardiologickou klinikou Fakultní nemocnice Brno Bohunice. Všechny popsané aplikace byly vytvořeny v programovém prostředí Matlab 7.0.1.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zmapování kontinuity péče o kardiaky v ČR se zaměřením na ošetřovatelskou péči.
DOLEŽEL, Jakub
Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí v ČR. V populaci stále narůstá počet kardiaků, kteří vyžadují ošetřovatelskou intervenci. Ošetřovatelství v kardiologii má nezastupitelné postavení v systému poskytování kardiovaskulární péče. Náklady na péči stoupají, ošetřovatelství prochází mnoha změnami. Mění se vzdělávání kardiologických sester, jejich image i role ve společnosti. Kardiologické sestry jsou mnohem samostatnější, vzdělanější a organizovanější. V kardiovaskulárních zařízeních dochází ke standardizaci ošetřovatelské péče a zvyšování její kvality. V práci klademe důraz na ošetřovatelství v kardiologii. Úvod práce nastiňuje problematiku kardiovaskulárních onemocnění, hlavní část je věnována koncepci českého ošetřovatelství v kardiologii. Zde mapujeme jednotlivé stupně systému péče o kardiaky v ČR a postavení kardiologických sester v něm. Pozornost je věnována také struktuře kardiovaskulárních zařízení a odborným společnostem u nás i v zahraničí. Diplomové práce nese název: Zmapování kontinuity péče o kardiaky v ČR z pohledu ošetřovatelské péče. Celkem bylo stanoveno pět cílů, sedm výzkumných otázek a čtyři hypotézy. Zjišťovali jsme postoj kardiologických sester k celoživotnímu vzdělávání, zda si budují specifickou image, a jestli zajišťují kontinuitu péče. Dále jsme zjišťovali úlohu sester v edukaci kardiaků a úroveň znalostí kardiaků. Výzkumná část je zpracována na podkladě kvalitativního a kvantitativního šetření. Kvalitativní část byla realizována prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s kardiologickými sestrami komplexních kardiovaskulárních center. Kvantitativní část probíhala metodou dotazníkového šetření s klienty komplexních kardiovaskulárních center. Citováno bylo ze 70 zdrojů tuzemské i zahraniční literatury věnující se nejen problematice kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky výzkumu mají posloužit jako podklad pro koordinované úsilí všech zúčastněných sester a institucí s cílem vybudovat dobře fungující a odborně i ekonomicky efektivní systém ošetřovatelské péče o kardiaky v ČR.
|
|
|
Informovaný souhlas jako součást ošetřovatelské péče před invazivním vyšetřovacím výkonem v kardiologii
BOUŠOVÁ, Radka
Bakalářská práce zabývající se informovaným souhlasem jako součástí ošetřovatelské péče před invazivním vyšetřovacím výkonem v kardiologii je rozdělena do dvou dílčích částí. Části teoretické, kde je popisován informovaný souhlas ze strany zákona, jeho nejdůležitější aspekty a formy poskytování souhlasu, dále jako součást ošetřovatelské dokumentace a ošetřovatelské péče. Dále se teoretická část zabývá některými invazivními vyšetřovacími výkony prováděnými na kardiologii, onemocněními, která se dají těmito vyšetřeními odhalit, ošetřovatelskou péči při těchto vyšetřeních a jejich komplikacemi. Druhá část je část výzkumná, ve které byly stanoveny tři cíle. První dva cíle byly zaměřeny na vliv informovaného souhlasu a na požadavky před invazivním vyšetřovacím výkonem z pohledu pacientů. Třetí cíl byl zaměřen na efektivitu informovaného souhlasu z pohledu sester. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky, dle kterých byly vytvořeny polostrukturované rozhovory, které byly uskutečněny jak s pacienty tak se sestrami. Rozhovor se sestrami obsahoval dvacet otázek, které se týkaly identifikačních údajů, vlivu informovaného souhlasu na ošetřovatelskou péči, požadavků na informovaný souhlas a efektivity informovaného souhlasu. Rozhovor s pacienty obsahoval devatenáct otázek a byl rozdělen na stejné části jako rozhovor se sestrami. Pomocí šetření byly všechny cíle splněny a pomocí výsledků zodpovězeny výzkumné otázky. Informovaný souhlas má velký a významný vliv na péči z pohledu pacientů. Před vyšetřením jsou jim podány všechny potřebné informace důležité k dobrému průběhu vyšetření a hospitalizace a pacienti nemají žádné další požadavky. Efektivita informovaných souhlasů je z pohledu sester velká, ale samozřejmě záleží na přístupu pacienta. Řešení tohoto problému záleží především na zdravotnících pracujících na kardiologickém oddělení, a proto jsme na závěr z našich výsledků shrnuli stručný manuál ošetřovatelské péče pro podávání informací pacientům před invazivním vyšetřovacím výkonem na kardiologii, který by mohl být základním podkladem pro zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Nejčastější problémy v ošetřovatelské praxi před a po invazivních výkonech v oboru kardiologie.
VESELÁ, Hana
Tématem této bakalářské práce je {\clqq}Nejčastější problémy v ošetřovatelské praxi před a po invazivních výkonech v oboru kardiologie.``. Hlavními cíly bylo zjistit nejčastější problémy v ošetřovatelské praxi po invazivních výkonech a zmapovat informovanost pacientů před a po invazivních výkonech a její vliv na další průběh ošetřovatelské péče. V kapitole, která obsahuje současný stav dané problematiky je uvedena historie invazivní kardiologie a současnost. Dále jsou zde popsány některé invazivní výkony, které se u nás provádí a v neposlední řadě je zde zahrnuta ošetřovatelská část. Ta je zaměřena především na úlohu sestry v péči o pacienty, kteří podstupují invazivní výkon a také ukazuje na některé ošetřovatelské problémy, které se mohou u těchto nemocných objevit. Je zde také uvedena důležitost komunikace mezi ošetřovatelským personálem a pacientem. Kvalitativní šetření probíhalo formou nestandardizovaného rozhovoru a pozorováním. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon a následně přepsány. Jednalo se celkem o 5 respondentů, se kterými byly vedeny dva rozhovory, na základě kterých byly vytvořeny kasuistiky. K těm byly pro zpřehlednění zpracovány tabulky znázorňující problémy popsané v kasuistice. Šetření probíhalo na standardním kardiologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s.. V kasuistikách jsou zaznamenány oba rozhovory, a to před invazivním výkonem a po něm. V obou jsou uvedeny nejčastější problémy, které se u respondentů vyskytují. Dále zachycují přístup sestry v péči o pacienta a v neposlední řadě úroveň informovanosti jak ze strany lékaře, tak sestry. Mohu konstatovat, že stanovených cílů bylo dosaženo Výsledky této práce budou poskytnuty managementu zdravotnického zařízení, kde bylo šetření prováděno. Dále mohou sloužit k eliminaci uvedených problémů v souvislosti s invazivními výkony. Práce může být také prezentována na sesterských seminářích a konferencích.
|
|
|
Analýza účinnosti poskytovaných preventivních intervencí u pacientů s ICHS
ZLATINSKÁ, Sandra
Preventivní intervence jsou důležitou součástí léčby ICHS. Díky jejich správnému dodržování, dosáhneme u pacientů rychlejší rekonvalescence, dřívějšího zapojení do plnohodnotného života a především předcházení časných či pozdních komplikací. Cílem této bakalářské práce bylo stanovit, nakolik jsou poskytované preventivní intervence od zdravotnického personálu účinné při sekundární prevenci ischemické choroby srdeční. K tomuto cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Je účinná sekundární prevence u pacientů s ICHS? Sekundární prevence není účinná, neboť respondenti nezměnili svůj životní styl a nadále je u nich vysoký výskyt behaviorálních rizikových faktorů ICHS. 2. Dodržují pacienti s ICHS poskytované preventivní intervence? Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že respondenti jsou si vědomi rizikových faktorů ICHS, ale dodržují jen některé oblasti sekundární prevence. 3. Pokud nedodržují režimové zásady v oblasti sekundární prevence, v čem mají tito pacienti problém? Pacienti mají problém již v samotné změně zažitého životního stylu, který musejí kvůli těmto zásadám změnit. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že pacienti mají problém především ve změně svých stravovací zvyklostí a sedavého způsobu života. 4. Je dodržování preventivních opatření závislé na délce od vzniku příhody {--} onemocnění? Z rozhovoru z 10 {--} ti respondenty, kteří se léčí různou délku od vzniku příhody se tento fakt nepotvrdil. Z výsledků výzkumného šetření vyšlo, že rozdíl v dodržování preventivních intervencí je mezi respondenty zanedbatelný. Jako výzkumný vzorek bylo vybráno 10 respondentů s ischemickou chorobou srdeční. Sběr dat byl proveden formou kvalitativního výzkumu pomocí dvou strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. První rozhovor byl uskutečněn v průběhu ledna 2009 na kardiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. s respondenty trpícími ICHS. Druhý rozhovor byl uskutečněn v pohospitalizační fázi léčby {--} po třech měsících a dále od propuštění pacienta z nemocnice. Tato práce by mohla přispět k rozšíření znalostí zdravotnických pracovníků v oblasti sekundární prevence ICHS a dále by mohla stát podkladem pro další studium této problematiky.
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním na JIP
KABEŠOVÁ, Jitka
Problematika spánku je v současné době velmi aktuálním tématem, neboť nekvalitní spánek, chronická nespavost či úmyslné zkracování spánku jsou rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, nadváhy, diabetu a duševních poruch. Během hospitalizace pacienta na jednotce intenzivní péče je spánek zpravidla negativně ovlivňován nejen vlastním onemocněním, ale i mnoha dalšími faktory, jako je strach, úzkost, nedostatek informací o nemoci, neznámé prostředí či hlučnost monitorů. Teoretická část je členěna do pěti základních kapitol a to následovně: charakteristika spánku, problematika spánku, kardiovaskulární onemocnění, uspokojení potřeby spánku nemocných na kardiologické JIP a intervence sestry ve spánkové laboratoři při uspokojení potřeby spánku. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: zjistit, zda-li je uspokojována potřeba spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Cíl 2: identifikovat faktory, které mají vliv na uspokojování potřeby spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: pacienti s kardiovaskulárním onemocněním, hospitalizováni na JIP, mají neuspokojenou potřebu spánku. Hypotéza 2: nejčastěji vnímaným faktorem, ovlivňující spánek pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP, je změna prostředí. K dosažení cílů práce a ověření stanovených hypotéz byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP v nemocnici České Budějovice a.s. Vyhodnocení dotazníků ukázalo, že pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP nemají uspokojenou potřebu spánku a mezi faktory, které negativně ovlivňují spánek pacientů během hospitalizace na kardiologické JIP patří především: změna prostředí, hlučnost monitorů, přítomnost světla během nočních hodin, nepohodlné lůžko a úzkost. Cíle práce byly splněny. Hypotéza 1 a hypotéza 2 byly potvrzeny. V závěru práce jsou navržena doporučení k řešení problematiky jako například používání tlumených světel na oddělení během nočních hodin, ztlumení hlasitosti alarmu monitorovacích přístrojů, aktivizace pacientů sestrou během dne, vedení uklidňujícího rozhovoru s pacientem nebo úprava lůžka a vyvětrání pokoje před spaním. V poslední části práce jsou přílohy související s danou problematikou.
|
host ::
RSS.