|
|
Fyzikální hydrogely na bázi biopolymerů a tenzidů
Velcer, Tomáš ; Lehocký, Marián (oponent) ; Kráčalík, Milan (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato dizertační práce zkoumá vlastnosti a chování fázově separovaných hydrogelů. Ty mohou být připraveny interakcí polyelektrolytů s opačně nabitými tenzidy. Pro tuto roli byli vybráni záporně nabitý polysacharid hyaluronan a kationtový tenzid karbethopendeciniumbromid (Septonex), jejichž vlastnosti, chování a využití jsou popsány v prvních kapitolách teoretické části. Hyaluronan se přirozeně vyskytuje v živých organismech a je znám pro svou schopnost cílení k nádorovým buňkám pomocí specifických receptorů. Septonex se používá pro své antiseptické a dezinfekční účinky. Experimentální část se zaměřuje na důkladné studium chování těchto typů hydrogelů, zejména z reologického pohledu. Stanovení mechanických vlastností a jejich modulovatelnosti v závislosti na podmínkách přípravy, jako např. složení, teplota prostředí nebo vliv rozpouštědla, je esenciální pro designování podrobnějších studií. Strukturní analýza za pomoci ATR-FTIR, iontové chromatografie či ICP-OES přispěla ke stanovení obsahu jednotlivých složek ve výsledném hydrogelu. Antimikrobiální aktivitě hydrogelů je věnována závěrečná část práce. Výsledky této práce naznačují možné potenciální užití daných typů hydrogelů na poli medicínských aplikací.
|
|
|
Uvolňování solubilizovaných látek z fázově separovaných hydrogelů
Havlíková, Martina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá uvolňováním solubilizovaných látek z fázově separovaných hydrogelů. Cílem práce je stanovit jejich solubilizační kapacitu. Hydrogely byly připraveny na základě interakce záporně nabitého polymeru (hyaluronan) a kladně nabitého tenzidu (Septonex) a byly připraveny dvěma možnými způsoby, tzv. „mokrou“ a „suchou cestou“. K solubilizačním experimentům byl použit fluorescein a akridinová oranž, jakožto fluorescenční sondy. K určení, zda se z hydrogelu dané látky uvolňují nebo ne, byla primárně použita metoda UV-VIS spektrofotometrie, kdy jednotlivá měření probíhala po 24, 48 a 72 hodinách od doby jejich přípravy. Tato metoda se ale později ukázala jako nevhodná a nepřesná z důvodů vzniku zakalených supernatantů nad vzniklými gely a nízkých koncentrací fluorescenčních sond v tomto roztoku. Z těchto důvodů byla zvolena metoda měření na základě fluorescence těchto sond pomocí přístroje MicroTime 200. Jedná se o velice přesný přístroj, proto výsledky z tohoto měření byly brány jako relevantní. Výsledky byly shrnuty na základě použití fluorescenčních sond, kdy bylo prokázáno, že fluorescein jako záporně nabitá molekula se uvolňuje podstatně méně než akridinová oranž.
|
|
|
Hydrogely hylauronan-tenzid - fázový diagram
Gruberová, Eliška ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá prozkoumáním fázové separace v systému hyaluronan-kationtový tenzid v modelu fyziologického roztoku 0,15 M NaCl vedoucí ke vzniku gelu. K tvorbě gelu byly použity nejčastěji využívané koncentrace hyaluronanu a široké rozmezí koncentrací tenzidu a bylo zkoumáno, za jakých podmínek vznikne největší množství kompaktního gelu. Bylo zjištěno, že v celém rozmezí koncentrací dochází k fázové separaci. Největší množství gelu se tvořilo při nejvyšší koncentraci jak hyaluronanu, tak tenzidu. Výsledky byly zaznamenány do přehledných grafů. K indikaci přítomnosti micelárních útvarů bylo použito hydrofobní barvivo a výsledky byly zaznamenány do schématického fázového diagramu.
|
|
|
Fyzikální hydrogely na bázi biopolymerů a tenzidů
Velcer, Tomáš ; Lehocký, Marián (oponent) ; Kráčalík, Milan (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato dizertační práce zkoumá vlastnosti a chování fázově separovaných hydrogelů. Ty mohou být připraveny interakcí polyelektrolytů s opačně nabitými tenzidy. Pro tuto roli byli vybráni záporně nabitý polysacharid hyaluronan a kationtový tenzid karbethopendeciniumbromid (Septonex), jejichž vlastnosti, chování a využití jsou popsány v prvních kapitolách teoretické části. Hyaluronan se přirozeně vyskytuje v živých organismech a je znám pro svou schopnost cílení k nádorovým buňkám pomocí specifických receptorů. Septonex se používá pro své antiseptické a dezinfekční účinky. Experimentální část se zaměřuje na důkladné studium chování těchto typů hydrogelů, zejména z reologického pohledu. Stanovení mechanických vlastností a jejich modulovatelnosti v závislosti na podmínkách přípravy, jako např. složení, teplota prostředí nebo vliv rozpouštědla, je esenciální pro designování podrobnějších studií. Strukturní analýza za pomoci ATR-FTIR, iontové chromatografie či ICP-OES přispěla ke stanovení obsahu jednotlivých složek ve výsledném hydrogelu. Antimikrobiální aktivitě hydrogelů je věnována závěrečná část práce. Výsledky této práce naznačují možné potenciální užití daných typů hydrogelů na poli medicínských aplikací.
|
|
|
Hydrogely hylauronan-tenzid - fázový diagram
Gruberová, Eliška ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá prozkoumáním fázové separace v systému hyaluronan-kationtový tenzid v modelu fyziologického roztoku 0,15 M NaCl vedoucí ke vzniku gelu. K tvorbě gelu byly použity nejčastěji využívané koncentrace hyaluronanu a široké rozmezí koncentrací tenzidu a bylo zkoumáno, za jakých podmínek vznikne největší množství kompaktního gelu. Bylo zjištěno, že v celém rozmezí koncentrací dochází k fázové separaci. Největší množství gelu se tvořilo při nejvyšší koncentraci jak hyaluronanu, tak tenzidu. Výsledky byly zaznamenány do přehledných grafů. K indikaci přítomnosti micelárních útvarů bylo použito hydrofobní barvivo a výsledky byly zaznamenány do schématického fázového diagramu.
|
|
|
Uvolňování solubilizovaných látek z fázově separovaných hydrogelů
Havlíková, Martina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá uvolňováním solubilizovaných látek z fázově separovaných hydrogelů. Cílem práce je stanovit jejich solubilizační kapacitu. Hydrogely byly připraveny na základě interakce záporně nabitého polymeru (hyaluronan) a kladně nabitého tenzidu (Septonex) a byly připraveny dvěma možnými způsoby, tzv. „mokrou“ a „suchou cestou“. K solubilizačním experimentům byl použit fluorescein a akridinová oranž, jakožto fluorescenční sondy. K určení, zda se z hydrogelu dané látky uvolňují nebo ne, byla primárně použita metoda UV-VIS spektrofotometrie, kdy jednotlivá měření probíhala po 24, 48 a 72 hodinách od doby jejich přípravy. Tato metoda se ale později ukázala jako nevhodná a nepřesná z důvodů vzniku zakalených supernatantů nad vzniklými gely a nízkých koncentrací fluorescenčních sond v tomto roztoku. Z těchto důvodů byla zvolena metoda měření na základě fluorescence těchto sond pomocí přístroje MicroTime 200. Jedná se o velice přesný přístroj, proto výsledky z tohoto měření byly brány jako relevantní. Výsledky byly shrnuty na základě použití fluorescenčních sond, kdy bylo prokázáno, že fluorescein jako záporně nabitá molekula se uvolňuje podstatně méně než akridinová oranž.
|
host ::
RSS.