|
|
Vliv managementu krmení na intenzivní chov candáta obecného (Sander lucioperca)
KUČERA, Václav
Diplomová práce se zabývá problematikou intenzivního chovu candáta obecného v RAS a vlivem předkládání různých typů pelet (potápivých a plovoucích), a různými frekvencemi podávání krmiva v průběhu jednoho dne. Celá diplomová práce se tak skládá ze dvou oddělených experimentů. V prvním experimentu byl hodnocen vliv potápivého a plovoucího krmiva na produkční ukazatele a růstové schopnosti, rozrůstání obsádky odchovávaných ryb. Do experimentu bylo celkem nasazeno 8 000 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 21,38 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 16 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,77 ? 0,55 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14% (15:00) a při počáteční biomase 13,42 kg.m-?. Tyto ryby byly krmeny pomocí pásových krmítek s hodinovým strojkem krmivy Skretting Europa -15 F (plovoucí) a Biomar Effico Sigma (potápivé) o stejném živinovém složení. Po 16 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele (FCR, SGR, WG, TL a CF, přežití). Téměř všechny ukazatele vykazovaly statisticky významné rozdíly ve prospěch potápivého krmiva. Rozrůstání obsádky bylo mírně nižší u skupiny krmené plovoucím krmivem. Na začátku experimentu 2, při kterém byly testovány různé frekvence aplikace krmiva, bylo nasazeno 600 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 37,49 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 6 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,96 ? 0,66 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14 % (15:00) a při počáteční biomase 13,35 kg.m-3. Tyto ryby byly krmeny pomocí automatického krmítka Imetronic Self-Feeder ve 3 různých frekvencích denně (DKD, tj. denní krmná dávka byla rozdělena na 3, 6 nebo 12 dávek za den) krmivem Skretting Europa - 15 F. Po 6 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele, rozrůstání skupin, odebrány orgány na stanovení somatických indexů, stanoveno poškození ploutví a odebrána krev na biochemický rozbor. Při analýze produkčních ukazatelů nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly mezi 3 skupinami. Rozrůstání bylo stanoveno jako nejnižší u skupiny krmené 3x a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Při analýze dat z biochemického rozboru krve byly objeveny zvýšené hladiny albuminů a triglyceridů u všech třech testovacích skupin, zejména u skupiny krmené 12x denně. Zároveň byly zjištěny i statisticky významné rozdíly mezi skupinami, u koncentrace amoniaku v plazmě (nejnižší koncentrace u skupiny krmené 3x denně a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně) a hladiny glukózy. U glukózy byla zjištěna nejnižší hladina u skupiny krmené 3x denně. Skupiny krmené 6x a 12x denně vykazovaly velmi podobnou hladinu glukózy. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Nejlépe hodnocená byla skupina krmená 6x denně. Ta dosáhla uspokojivých produkčních ukazatelů (vyšších než skupina krmená 3x denně ale mírně nižší než skupina krmené 12x denně), nižší rozrůstání (nižší než u skupiny krmené 12x denně), uspokojivě probíhající lipidový metabolismus (oproti skupině krmené 12x denně s poruchou lipidového metabolismu) a zároveň vykazovala nižší poškození ploutví než skupina krmená 12x denně.
|
|
|
Rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb
PECHA, Oldřich
Tato diplomová práce byla zaměřena na rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb. Pro naší studii byla zvolena rybniční soustava pod správou firmy Štičí líheň - ESOX, spol. s r.o. v obci Liderovice, v blízkosti Tábora. Právě zde probíhá každoroční produkce rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb, a to konkrétně štiky obecné, candáta obecného, kapra obecného, lína obecného a amura bílého. Tyto rybníky jsou během jedné vegetační sezóny využity hned několikrát, a právě zooplankton je hlavní potravou všech raných stádií ryb. Pro produkci rychlených stádií ryb sloužily 3 rybníky, které byly vypuštěny a znovu napuštěny 2-3x za sezónu. Čtvrtý rybník sloužil jako kontrola bez vypouštění a napouštění pod trvalým vyžíracím tlakem ryb - obsádky K1. Po slovení ryb a vypuštění rybníku sloužila voda výše položeného rybníka jako inokulum zooplanktonu níže položeného rybníka. Dle statistických analýzy chov plůdku různých druhů ryb v rybnících téže soustavy, nemá vliv na skladbu zooplanktonu po opětovném napouštění a vypouštění za sebou ležících rybníků. Jediný rozdíl jsme zaznamenali u candáta, který se dle analýzy částečně nekryje s potravní základnou ostatních sledovaných druhů. Zároveň jsme prokázali, že například druhy Cyclops vicinus, Daphnia magna, D. ambigua nebo D. pulicaria pozitivně korelovali se zvýšenou koncentrací P-PO4. Rovněž jsme potvrdili, že jsou rybníky schopny efektivně zachytávat živiny z povodí a využívat je pro svou produkci. O to silnější je pak efekt celé soustavy. Důkazem toho je i fakt, že při mírném dešti byla nad soustavou naměřena koncentrace celkového fosforu 0,50 mg/L, naopak v posledním rybníce sledované soustavy jsme naměřili hodnoty pod 0,08 mg/L. Toto zjištění je zároveň velmi pozitivní pro vodní nádrž Jordán, kde je kvalita vody bedlivě sledována. Právě naše soustava leží na hlavním přítoku této nádrže. Na soustavě byla udržena po celou dobu sledování vysoká průhlednost a byl vytvořen přiměřený ekonomický zisk. Takový management hospodaření lze aplikovat pouze na některé rybníky (soustavy). Jedná se však o postup, kde si na své přijdou jak rybáři, tak environmentalisté.
|
|
|
Embryonální vývoj a transplantace primordiálních zárodečných buněk u candáta obecného Sander lucioperca
GÜRALP, Hilal
Cílem této práce bylo popsat embryonální vývoj a migraci primordiálních zárodečných buněk neboli primordiálních gonocytů (PGC) a realizovat transplantaci PGC u candáta obecného. V práci popisuji několik specifických metod, jako je GFP značení a mikromanipulace s blastodiskem, které jsou nutné pro posouzení účinnosti transplantační techniky. Hlavní výsledky této práce mohou být využity pro vytvoření chimér zárodečné linie candáta obecného. Detailně jsme popsali embryonální vývoj candáta obecného až do prvního krmení při 15 °C a efekt teploty na rychlost embryogeneze při stanovení teplotních limit pro zpomalení vývoje a to s minimálními negativními důsledky na růst a míru přežití. Také jsme vyvinuli techniku změkčení chorionu candáta obecného díky použití enzymy za účelem snadného odstranění chorionu pomocí pinzet, což umožňuje detailnější pozorování. Navíc byla skupina jiker oplozena a inkubována v rozdílných teplotách za účelem zdokumentování vývojových stádií embrya, rychlosti vývoje a míry přežití. Optimální inkubační teplota, s nejvyšším oplozením, mírou přežití a mírou vykulení, byla 15°C. Embryonální vývoj byl významně zpomalen při 10 °C, s 45 % vykulených embryí (počítáno z oplozených jiker). Vývoj byl zrychlený při 20 °C, s 56 % mírou přežití oplozených embryí. Po sérii experimentů, charakterizujících embryonální vývoj candáta obecného, jsme dospěli k závěru, že pro výzkum, kde jsou požadovány flexibilní inkubační teploty, může být candát obecný z čeledi okounovitých hodnotným modelem. Popsali jsme důležité fáze časné embryogeneze, konkrétně formování žloutkové syncytiální vrstvy (YSL) a přechod midblastuly (MBT) během stádia blastuly embryí candáta. Chorion byl odstraněn způsobem popsaným v první studii. YSL se formovalo po rozpadu marginálních buněk během stádia 512 - 1 000 buněk. Následná analýza buněčného dělení pomocí barvení 4'-6'-diaminido-2-phenylindole (DAPI) ukázala, že přechod ze synchronního k asynchronnímu dělení se vyskytuje po desátém rýhování, ve stádiu 1000 buněk. Naše výsledky naznačují, že fáze MBT nastává až po tomto stádiu. Dále jsme provedli test isolace blastodisku, za účelem nalezení kompetentního stádia pro následnou embryonální manipulaci. S embryi bylo manipulováno za použití mikrojehly a mikromanipulátoru. Každou hodinu od stádia 512 buněk do stádia "sphere stage". Poté byly vyhodnoceny vývojové rychlosti ve stádiu kulení. Nejvyšší míra přežití byla získána, když provádíme tuto manipulaci v 1k-buněčné. Výsledky jasně ukazují, že embryo ve fázi MBT je nejvhodnější pro transplantaci PGC, nebo jinou manipulaci, u candáta obecného. Popsali jsme migraci PGC a provedli jsme transplantaci blastomer candáta obecného. PGC byly vizualizovány díky injikaci uměle syntetizované mRNA GFP-nos3 3'UTR. GFP-positivní PGC se objevily ve všech embryích ve stádiu přibližně 100% epiboly. Pomocí časosběrného snímání jsme popsali migrační vzor PGC od jejich počátečního objevení až po lokaci v zárodečné rýze. Během stádia blastuly jsme provedli transplantaci blastomer. Embrya donora byla značena pomocí GFP-nos3 3'UT mRNA a tetramethylrhodamine dextran pro značení PGC a somatických buněk. Vzniklo tak 12 chimér vyniklých transplantací blastomér, z nichž 8 se dožilo kulení. Ve vyvíjejících chimérách byly zřetelné dále se vyvíjející PGC a somatické buňky pocházející od donora. Transplantované PGC byly pozorovány během migrace až do usídlení v zárodečné rýze recipienta. Naše výsledky ukazují, že transplantace blastomér může být úspěšně aplikována u candáta obecného a naše výsledky mohou být užitečné pro produkci chimér zárodečné linie u okounovitých.
|
|
|
Vliv perifytonu na rozvoj bentosu v rybnících
URBÁNEK, Marek
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv dvou typů umělých substrátů pro rozvoj perifytonu na společenstva zoobentosu v rybnících s odchovem plůdku candáta obecného (Sander lucioperca). Experiment měl dvě fáze a byl proveden ve dvanácti rybnících na pokusnictví VÚRH ve Vodňanech. V první fázi experimentu měly rybníky tři varianty ošetření: instalovaný substrát z vřesovce, instalovaný substrát z geotextílie a kontrolní varianta bez substrátu. Každá varianta měla čtyři opakování. Ve druhé fázi experimentu byl odstraněn substrát z geotextílie a varianty ošetření rybníků byly: instalovaný substrát z vřesovce, rybníky s nasazenou krmnou rybou a kontrolní varianta. V průběhu obou fází experimentu bylo v rybnících provedeno několik odběrů substrátového a dnového zoobentosu. Vzorky byly následně vyhodnoceny. Dle statistické analýzy byla zjištěna signifikantně vyšší abundance zoobentosu na substrátu z vřesovce v porovnání s geotextílií (F (1, 6) = 12,897, p = 0,011). Průměrné hodnoty početnosti jedinců a hmotnosti biomasy byly vždy větší u dnového zoobentosu, než u zoobentosu substrátového. Naopak průměrné hodnoty indexu diverzity byly vždy větší u substrátového zoobentosu oproti zoobentosu dnovému. Vliv varianty ošetření rybníků na rozvoj dnového zoobentosu nebyl potvrzen. Stejně tak vliv geotextílie pro podporu rybí produkce byl spíše negativní. Substrát z vřesovce podpořil v první fázi experimentu produkci candáta o 7 - 21 % a proto je vhodné pokračovat v dalším výzkumu v této oblasti, který může přinést zefektivnění odchovu některých druhů ryb v raných stádiích vývoje.
|
|
|
Indukce a optimalizace mimosezónního výtěru generačních ryb candáta obecného (Sander lucioperca)
VLČEK, Jakub
V průběhu dvou mimosezonních a jednoho sezonního výtěru candáta obecného bylo celkem použito 21 párů generačních ryb, které byly rozděleny do třech skupin odlišujících se pouze délkou studené periody (SP) a datem výtěru. Skupina časného výtěru (A) SP = 122 dnů, Skupina běžného výtěru (B) SP = 149 dnů, Skupina pozdního výtěru (C) SP = 223 dnů. Termíny výtěrů byly: A 11.3., B 26.4., C 13.6). U jednotlivých skupin generačních ryb byly sledovány základní produkční ukazatele (délka latence, úspěšnost výtěru, oplozenost jiker, líhnivost larev atd.) a kvalita spermatu mlíčáků, kteří byly vzorkováni jeden den po pozorovaném poloumělém výtěru. U skupiny A a B bylo dosaženo 100 % úspěšnosti výtěru, oplozenost jiker se pohybovala na úrovni 59,4 % (Skupina A) a 80,3 % (Skupina B). Horších výsledků bylo dosaženo u Skupiny C, kde se vytřelo pouze 42,9 % ryb s nulovou oplozeností jiker. Z analýzy kvality spermatu bylo zjištěno, že délka SP neměla vliv na kvalitativní ukazatele spermatu u jednotlivých skupin a za nulovou oplozeností jiker ve Skupině C tedy zřejmě stála nízká kvalita jiker. Hlavním zjištěním této práce je, že candáta obecného lze úspěšně polouměle mimosezonně vytřít v časném jarním období s výsledkem výtěru srovnatelným s obdobím normálního sezonního výtěru. Ovšem pro dosažení kvalitního pozdního výtěru je nutné generační jikernačky stimulovat jiným způsobem, který by vedl k zlepšené kvalitě jiker a následně pak i vyšší oplozenosti.
|
|
|
Srovnání míry kanibalismu u okouna říčního a candáta obecného v prvním roce života
SVATEK, Petr
Souhrn Do rybníků Bejkovna (1,33 ha) a Kamenný (1,54 ha) byly nasazeny rozplavané larvy okouna říčního o hustotě 100 ? 200 tisíc ks/ha a do rybníků Hejškův (0,88 ha) a Hadač (2,7 ha) nasazeny rozplavané larvy candáta obecného o hustotě 150 ? 300 tisíc ks/ha. Jako doplňkový zdroj dat byl vyhodnocen plůdek okouna, který byl odchycen na nádrži Bagr. Cílem experimentu bylo srovnat míru kanibalismu mezi okounem říčním a candátem obecným v prvním roce života. V rybníce Bejkovna a Kamenný se neprokázal výskyt kanibalismu, nebylo pozorováno ani rozrůstání chovaných jedinců okouna říčního. Na konci sledovaného období byla celková délka ryb v rybníce Bejkovna 50,5 ? 2,85 mm a v rybníce Kamenný dosahovaly průměrné délky 41,58 ? 1,56 mm. Průměrná rychlost růstu okounů v rybníce Bejkovna byla 0,86 mm/den a v rybníce Kamenný 0,7 mm/den. U okounů (TL = 57,2 ? 1,34 mm) odlovených na umělé nádrži Bagr také nebyl prokázán kanibalismus. U několika jedinců z této lokality byly v zažívacím traktu objeveny plotice obecné (Rutilus rutilus), které dosahovaly 46,7% celkové délky těla okounů. Na základě rozboru zažívadel byla v rybnících Hadač a Hejškův pozorována míra kanibalismu na úrovni 23%. Na počátku června byla celková délka těla ryb v rybníce Hadač 31,59 ? 3,89 mm (průměrnou rychlostí růstu 0,9 mm/den) a v rybníce Hejškův 26,83 ? 2,51 mm (průměrnou rychlostí růstu 0,77 mm/den). Na konci června byla průměrná celková délka těla ryb v rybníce Hadač 48,7 ? 10,04 mm. Na rybníce Hadač byl kanibalismus prokázán na začátku i na konci června. Poměr délky těla pozřených ryb byl u obou rybníků podobný (66,1 a 61,6 %). V rybníce Hejškův byl kanibalismus u candáta zaznamenán až v polovině září. Průměrná celková délka těla ryb zde dosahovala 140,6 ? 35,4 mm a kanibalismus byl pozorován u 23 % odlovených ryb. Poměr délky těla odlovených ryb a kořisti činil 54,9 %. Nejdůležitějším aspektem chovu okouna říčního a candáta obecného v monokulturních obsádkách je zajištění dostatečného množství přirozené potravy což platí zejména v případě candáta. Klíčová slova: Kanibalismus, candát, okoun
|
|
|
Optimalizace umělého výtěru candáta obecného (Sander lucioperca) pomocí HCG a nové způsoby umělého odlepkování vytřených jiker před jejich inkubací.
BLECHA, Miroslav
V Prvním experimentu byl pozorován vliv různých dávek hormonálního přípravku Chorulon, obsahující účinnou látku HCG, na základní reprodukční ukazatele jikernaček. Hodnocena byla např. synchronizace výtěru, úspěšnost výtěru, množství samovolných výtěrů, plodnost jikernaček, oplozenost a líhnivost jiker. Použité dávky HCG byly 250, 500, 700 a 1000 IU na kilogram hmotnosti generační ryby. Všechny uměle vytřené jikry byly odlepkovány směsí mastku a mléka. V druhém experimentu bylo provedeno porovnání různých druhů odlepkovacích roztoků, u kterých byla vyhodnocována zejména časová a pracovní náročnost a vliv jednotlivých odlepkovacích roztkoků na oplozenost a líhnivost jiker. V tomto pokusu bylo všem generačním jikernačkám candáta obecného injikováno stejné množství hormonálního přípravku HCG a to 500 IU na kilogram hmotnosti těla generační ryby. Testovanými odlepkovávacími roztoky byla směs mastku a mléka, pouhé promývání jiker vodou a roztok alkalázy o různých koncentracích. Použité množství alkalázy bylo 0,5; 1; 1,5; 2; a 5 ml, které bylo smícháno s destilovanou vodou, tak aby celkový objem roztoku byl 1000 ml. Třetí experimen měl za úkol simulovat poloprovozní masový výtěr generačních ryb candáta obecného. Všem jikernačkám bylo podáno stejné množství hormonálního přípravku a to 500 IU HCG na kilogram hmotnosti generační ryby. Jikry získané při tomto pokusu byly odlepkovávány směsí mastku a mléka. V posledním experimentu byla vyzkoušena jedna z metod, kterou by bylo možné omezit počet samovolných výtěrů v průběhu umělého výtěru candáta obecného. Pro zamezení samovolného výtěru byly vybraným jikernačkám (všem bylo injikováno 500 IU HCG na kilogram hmotnosti těla) zašity močopohlavní papily veterinárním sponkovacím strojkem. Jikry získané při tomto pokusu byly odlepkovávány směsí mastku a mléka. K inkubaci jiker získaných v průběhu všech experimentů byly použity Zugské lahve.
|
|
| |
|
|
Poloumělý výtěr candáta obecného a odchov plůdku na Rybářství Hluboká
MACÁK, Miroslav
Poloumělý výtěr se provádí na baště Čejkovice v areálu Ostrov. V roce 2006 byla spočítána plodnost jikernaček na rybníce č. 7. Po vykulení byla sledována intenzita rychlosti růstu plůdku na výtažnících, dále druhová a velikostní variabilita přirozené potravy a její vliv na rychlost růstu. Byly zaznamenávány základní fyzikální a chemické vlastnosti vody (teplota, pH, obsah O2). V roce 2007 vlivem nedostatku vody a nedostatku velikostně vhodného zooplanktonu bylo sloveno velmi málo candátího plůdku.
|
host ::
RSS.