Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mládež a mafie v literární tvorbě Roberta Saviana
VERNEROVÁ, Darina
Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem mládeže a organizovaného zločinu v literární tvorbě neapolského novináře a spisovatele Roberta Saviana. Má za cíl představit autora a sociokulturní prostředí, ze kterého pochází a jeho rodinné zázemí, dále pak komparovat fikční obraz italské mládeže přítomný v jeho literárním díle s realitou současné Itálie. Podrobněji se zaměří především na dva romány věnované mládeži ve službách neapolské Camorry, a to La paranza dei bambini, 2016 (česky Piraně, 2019) a Bacio feroce, 2017 (česky Zuřivý polibek, 2021).
Gomora Roberta Saviana. Realita a fikce
Bursíková, Martina ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji vybraným tématům Gomory Roberta Saviana a zkoumám způsob, jakým autor pracuje s fakty a jak je prezentuje. V úvodní kapitole jsem se věnovala nástinu díla Roberta Saviana a obecné charakteristice jeho literárního stylu, práci s fakty a hlavní tematice jeho děl. Následující kapitoly pojednávají o stylu nazvaném Nový žurnalismus. Jsou představeny jeho základní myšlenky, představitelé, literární cíle, které si kladl a stěžejní body manifestu tohoto směru. Zcela zásadní pro posuzování Savianových děl v kontextu s Novým žurnalismem se jeví hlavně objektivita, pravdivé zachycení skutečnosti a komplexní přístup k vyprávění faktů literárním jazykem s estetickými rozměry. Jediný odklon od tohoto stylu spatřuji u Roberta Saviana v akcentu na roli vypravěče. Nový žurnalismus si kladl upozadění vypravěče či jeho naprostou absenci, za základní kritérium. Roberto Saviano se ve svých dílech objevuje neustále, ať v roli přímého aktéra, či nepřímo jako komentátor. V Novém žurnalismu se objevoval pohled autora, pohled dané postavy i postav vedlejších. Nejčastější formou však bylo přiblížení postavy čtenáři skrze její vlastní mysl. Postava vypravěče se tak pomalu vytrácela.
Camorra jako paralelní systém italského státu
Zima, Vojtěch ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Jiroudková, Adéla (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami a vývojem fenoménu Camorry na území jihoitalského regionu Kampánie. Camorra vznikla jako výsledek neutěšených sociálních poměrů na jihu Itálie ještě před jejím sjednocením, kdy pro chudé obyvatele představovala naději vymanit se z bídy jejich života. Italský stát byl pro běžnou populaci neefektivní a vzdálený. Naproti tomu Camorra byl každodenní systém, který okamžitě reagoval a fungoval. Před vznikem moderního italského státu v roce 1861 měla Camorra za sebou již více než půl století činnosti, kdy se pevně zachytila a etablovala mezi kampánskou společností. V průběhu let 1819 v dobách svého vzniku až do prvního desetiletí 21.století prošla komplikovaným a zajímavým vývojem. Během tohoto období došlo k několika transformacím fungování tohoto systému. Z počátečního drobného vydírání a kriminality se camorristický systém přeměnil do vysoce organizovaných obchodních společností, jejichž představitelé mohou být etablovanými členy nejvyšších pater italské společnosti. Práce dále popisuje způsob sociálního zajištění a jistot členů Camorry, který se vyvinul do stadia, kdy pro své členy představuje paralelní strukturu sociálního zabezpečení, která na rozdíl od oficiálního státního systému z jejich pohledu neselhává. Závěr práce se zabývá předpokládaným vývojem fenoménu...
Obraz camorry v prózách současných neapolských autorů
Šenkýřová, Barbora ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Résumé Obraz camorry v prózách současných neapolských autorů Camorra neboli "Systém", jak je mnohými obyvateli Neapole nazývána, je zločinecká organizace, jejíž činnost se začala plně rozvíjet od 80. let 20. století a v dnešní době proniká do všech sfér života lidí žijících v kampánském regionu. V této diplomové práci sledujeme, jak camorra ovlivnila život a tvorbu současných neapolských spisovatelů, resp. jakým způsobem je téma neapolské mafie v jejich dílech uchopeno. Mezi autory studovaných textů patří Peppe Lanzetta, Giuseppe Ferrandino, Andrej Longo, Giuseppe Montesano, Simone Di Meo, Roberto Saviano a Valeria Parrella. Pro tuto práci byla vybrána díla, která jsou zajímavá z hlediska žánrového zpracování uvedeného tématu a z hlediska charakteru postav, které v jednotlivých příbězích vystupují. Na základě jednání hlavních hrdinů totiž můžeme pozorovat přímý vliv camorry na život v Neapoli a její působení na mentalitu tamních obyvatel. Zjišťujeme, v jakých podmínkách jsou lidé pod vládou camorry nuceni žít a jak se s tímto osudem vyrovnávají: zda vytrvávají a doufají ve změnu nebo rezignují a odcházejí z rodného města zkusit štěstí jinde, ve většině případů na severu Itálie. V rámci jednotlivých děl také sledujeme soužití "běžných" obyvatel s camorristy; zkoumáme, zda je Neapol striktně rozdělena na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.