|
|
Secondary metabolites of plant cultures in vitro II
Pakánová, Alica ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognózie Študent: Alica Pakánová Vedúci diplomovej práce: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Sekundární metabolity rostlinných kultur in vitro II Diplomová práca sa zaoberá kalusovými a suspenznými kultúrami Juniperus virginiana 'Glauca', konkrétne stanovením ich produkcie určeného sekundárneho metabolitu. Bol pozorovaný produkovaný obsah podofylotoxínu v priebehu 15 pasáží u oboch typov kultúr. Najvyšší obsah podofylotoxínu (0,060 %) bol preukázaný v 18. pasáži suspenznej kultúry odvodenej z trojročnej kalusovej kultúry a potom pasážovanej v 21dňových intervaloch. Maximálny stanovený obsah podofylotoxínu produkovaný kalusovou kultúrou (0,0515 %) bol zistený v 46. pasáži. To bola zároveň posledná sledovaná pasáž tejto kultúry, ktorá bola pasážovaná v intervale 28 dní. Z výsledkov vyplýva, že so zvyšujúcim sa počtom pasáží nedochádza u kalusovej ani u suspenznej kultúry Juniperus virginiana k zastaveniu produkcie. Kľúčové slová: Suspenzné kultúry, kalusové kultúry, produkcia sekundárnych metabolitov, Juniperus virginiana, podofylotoxín.
|
|
|
Production of podophyllotoxin by plant tissue cultures of Juniperus virginiana
Vargovčíková, Veronika ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognózie Študent: Veronika Vargovčíková Vedúca diplomovej práce: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Produkcia podofylotoxínu v explantátovej kultúre Juniperus virginiana Kľúčové slová: Juniperus virginiana, kalusové kultúry, suspenzné kultúry, podofylotoxín Metóda pridávania elicitorou a prekurzorov je použiteľná pre zvýšenie produkcie sekundárnych metabolitov v explantátových kultúrach. Táto diplomová práca sa zaoberá sledovaním vplyvu biotického elicitoru (kyseliny salicylovej) a prekurzoru fenylpropánového metabolizmu (kyseliny škoricovej) na produkciu podofylotoxínu v suspenznej kultúre Juniperus virginiana (varieta 'Glauca' a 'Hetzii'). Suspenzné kultúry boli kultivované na živnom médiu podľa Shenka a Hildebranta pri teplote 25řC a svetelnej perióde 16 hodín svetlo a 8 hodín tma. Médium obsahovalo 15 mg.l-1 kyseliny askorbovej, a rastové regulátory 3,0 mg.l-1 kyselinu α-naftyloctovú; 0,2 mg.l-1 kinetín. Po 6, 24, 48 a 168 hodinovom pôsobení bol hodnotený vplyv vodného roztoku kyseliny salicylovej v koncentráciách 0,01 mmol.l-1 , 0,10 mmol.l-1 , 1,00 mmol.l-1 , 10,0 mmol.l-1 a vplyv roztoku kyseliny škoricovej v 60% liehu dodávanej v koncentráciách 0,10 mmol.l-1 , 1,00 mmol.l-1 , 10,0 mmol.l-1 , 100...
|
|
|
Secondary metabolites of plant cultures in vitro II
Pakánová, Alica ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognózie Študent: Alica Pakánová Vedúci diplomovej práce: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Sekundární metabolity rostlinných kultur in vitro II Diplomová práca sa zaoberá kalusovými a suspenznými kultúrami Juniperus virginiana 'Glauca', konkrétne stanovením ich produkcie určeného sekundárneho metabolitu. Bol pozorovaný produkovaný obsah podofylotoxínu v priebehu 15 pasáží u oboch typov kultúr. Najvyšší obsah podofylotoxínu (0,060 %) bol preukázaný v 18. pasáži suspenznej kultúry odvodenej z trojročnej kalusovej kultúry a potom pasážovanej v 21dňových intervaloch. Maximálny stanovený obsah podofylotoxínu produkovaný kalusovou kultúrou (0,0515 %) bol zistený v 46. pasáži. To bola zároveň posledná sledovaná pasáž tejto kultúry, ktorá bola pasážovaná v intervale 28 dní. Z výsledkov vyplýva, že so zvyšujúcim sa počtom pasáží nedochádza u kalusovej ani u suspenznej kultúry Juniperus virginiana k zastaveniu produkcie. Kľúčové slová: Suspenzné kultúry, kalusové kultúry, produkcia sekundárnych metabolitov, Juniperus virginiana, podofylotoxín.
|
|
|
Secondary metabolites of plant cultures in vitro II
Pakánová, Alica ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognózie Študent: Alica Pakánová Vedúci diplomovej práce: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Sekundární metabolity rostlinných kultur in vitro II Diplomová práca sa zaoberá kalusovými a suspenznými kultúrami Juniperus virginiana 'Glauca', konkrétne stanovením ich produkcie určeného sekundárneho metabolitu. Bol pozorovaný produkovaný obsah podofylotoxínu v priebehu 15 pasáží u oboch typov kultúr. Najvyšší obsah podofylotoxínu (0,060 %) bol preukázaný v 18. pasáži suspenznej kultúry odvodenej z trojročnej kalusovej kultúry a potom pasážovanej v 21dňových intervaloch. Maximálny stanovený obsah podofylotoxínu produkovaný kalusovou kultúrou (0,0515 %) bol zistený v 46. pasáži. To bola zároveň posledná sledovaná pasáž tejto kultúry, ktorá bola pasážovaná v intervale 28 dní. Z výsledkov vyplýva, že so zvyšujúcim sa počtom pasáží nedochádza u kalusovej ani u suspenznej kultúry Juniperus virginiana k zastaveniu produkcie. Kľúčové slová: Suspenzné kultúry, kalusové kultúry, produkcia sekundárnych metabolitov, Juniperus virginiana, podofylotoxín.
|
|
|
Fyziologický základ tolerance rostlin rodu Fragaria k abiotickým stresům.
Hamet, Jaromír ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Abiotické stresy - sucho, zasolení, extrémní teploty - způsobují morfologické a fyziologické změny omezující růst, vývoj a produktivitu rostlin. Zásadní dopad mají u hospodářských plodin, kde snižují výnosy často až o 50 %. Rostliny vyvinuly mnoho obranných mechanismů zajišťujících určitou míru tolerance k abiotickým stresům, mezi které nepochybně patří i změny v sacharidovém metabolismu. Podstata těchto změn ale zatím není zcela objasněna, nadto většina poznatků byla získána studiem modelových druhů a málo je známo o jejich platnosti u rostlin hospodářsky využívaných. Tato práce byla proto zaměřena na rostliny jahodníku obecného (Fragaria vesca L.), patřící do hospodářsky významné čeledi Rosaceae. Kontrolované podmínky a cílené působení stresových faktorů byly zajištěny kultivací rostlin in vitro. Celistvé rostliny jahodníku i kalusové kultury byly vystaveny jednotlivým stresům i jejich vzájemné kombinaci, odrážející lépe reálné podmínky. V různých fázích stresové reakce byly sledovány růstové charakteristiky, změny v obsahu a spektru rozpustných sacharidů a úroveň oxidativního stresu a byly porovnány s rostlinami rostoucími v optimálních podmínkách. Odpověď jahodníků na abiotické stresy byla velmi nehomogenní, což ztěžovalo získání statisticky významných výsledků. Jedinou průkaznou reakcí bylo...
|
host ::
RSS.