|
|
Ověřování efektu jemných vláken a absorpčních přísad na proces self-healing betonu
Dokoupil, Tomáš ; Ťažký, Tomáš (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá samohojením mikrotrhlin či defektů v betonovém kompozitu. V teoretické části představuje vliv polymerních mikrovláken na omezení rozvoje mikrotrhlin a na zlepšení samohojivých vlastností cementové matrice. Dále popisuje nejčastěji používané druhy bakterií používané pro umocnění samohojícího procesu a jejich vliv jak samostatně, tak ve spolupůsobení s vlákny, zdroji vápníku a absorpčními přísadami. Představuje také podpůrné příměsi ve formě superabsorpčních polymerů. V praktické části ověřuje vliv výše uvedených prvků a popisuje, jak bylo samohojení betonu umocněno užitím kombinací vláken, absorpčních polymerů a zdroje vápníku ve formě laktátu vápenatého. Ověřuje také, zda nebyly použitými složkami samohojivé vlastnosti zlepšeny na úkor zhoršení mechanických vlastností kompozitu.
|
|
|
Vliv morfometrických a mikrostrukturálních charakteristik na rozklad ulit plžů v lesních ekosystémech
Říhová, Dagmar ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Rozklad schránek suchozemských plžů je komplexní proces, na kterém se podílí množství činitelů a vlivů, včetně vlastností schránek samotných. Důležitá je především velikost ulity, se kterou je svázán průběh i rychlost rozkladu. Posmrtné změny začínají ztrátou původního zbarvení a u průhledných druhů zakalováním stěny schránky. Následně dochází k narušení periostraka a rozpouštění vápenatých vrstev. Tato posloupnost však v případě některých malých druhů (např. Columella aspera, Nesovitrea hammonis) může být obrácena. Živočichové mechanicky ničí prázdné schránky, huminové kyseliny ze substrátu způsobují jejich obarvování. Na povrchu schránek vyrůstají houbová mycelia či kolonie bakterií r. Streptomyces. Na rozkladu se rovněž podílí kořeny rostlin. Zatímco velké schránky se rozkládají způsobem periostrakum nejprve, periostrakum malých ulit vytrvává i po rozpouštění ostraka. Jev je způsoben vysokou odolností periostraka malých druhů. V případě velkých schránek má periostrakum především stavební funkci při tvorbě schránky a již za života plže někdy oprýskává. Pro malé druhy představuje důležitou součást schránky, která zvyšuje její odolnost, což se rovněž projevuje odlišným průběhem rozkladu. Velikost schránky ovlivňuje především rychlost rozkladu: malé schránky mizí velmi rychle, v závislosti na typu...
|
|
|
Ověřování efektu jemných vláken a absorpčních přísad na proces self-healing betonu
Dokoupil, Tomáš ; Ťažký, Tomáš (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá samohojením mikrotrhlin či defektů v betonovém kompozitu. V teoretické části představuje vliv polymerních mikrovláken na omezení rozvoje mikrotrhlin a na zlepšení samohojivých vlastností cementové matrice. Dále popisuje nejčastěji používané druhy bakterií používané pro umocnění samohojícího procesu a jejich vliv jak samostatně, tak ve spolupůsobení s vlákny, zdroji vápníku a absorpčními přísadami. Představuje také podpůrné příměsi ve formě superabsorpčních polymerů. V praktické části ověřuje vliv výše uvedených prvků a popisuje, jak bylo samohojení betonu umocněno užitím kombinací vláken, absorpčních polymerů a zdroje vápníku ve formě laktátu vápenatého. Ověřuje také, zda nebyly použitými složkami samohojivé vlastnosti zlepšeny na úkor zhoršení mechanických vlastností kompozitu.
|
|
|
Vliv morfometrických a mikrostrukturálních charakteristik na rozklad ulit plžů v lesních ekosystémech
Říhová, Dagmar ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Rozklad schránek suchozemských plžů je komplexní proces, na kterém se podílí množství činitelů a vlivů, včetně vlastností schránek samotných. Důležitá je především velikost ulity, se kterou je svázán průběh i rychlost rozkladu. Posmrtné změny začínají ztrátou původního zbarvení a u průhledných druhů zakalováním stěny schránky. Následně dochází k narušení periostraka a rozpouštění vápenatých vrstev. Tato posloupnost však v případě některých malých druhů (např. Columella aspera, Nesovitrea hammonis) může být obrácena. Živočichové mechanicky ničí prázdné schránky, huminové kyseliny ze substrátu způsobují jejich obarvování. Na povrchu schránek vyrůstají houbová mycelia či kolonie bakterií r. Streptomyces. Na rozkladu se rovněž podílí kořeny rostlin. Zatímco velké schránky se rozkládají způsobem periostrakum nejprve, periostrakum malých ulit vytrvává i po rozpouštění ostraka. Jev je způsoben vysokou odolností periostraka malých druhů. V případě velkých schránek má periostrakum především stavební funkci při tvorbě schránky a již za života plže někdy oprýskává. Pro malé druhy představuje důležitou součást schránky, která zvyšuje její odolnost, což se rovněž projevuje odlišným průběhem rozkladu. Velikost schránky ovlivňuje především rychlost rozkladu: malé schránky mizí velmi rychle, v závislosti na typu...
|
|
|
Fylogenetický a ekologický vliv na mikrostruktury schránek měkkýšů
Nedvědová, Jana ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Simon, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje dostupné informace o mikrostrukturách schránek měkkýšů. Cílem bylo přehledné uvedení jednotlivých typů mikrostruktur pro konkrétní zástupce z různých prostředí, a také získání co možná nejvíce informací o ekologii těchto živočichů. Úvodní část práce shrnuje základní informace o stavbě schránek měkkýšů. Následuje kapitola s přehledem druhů mikrostruktur, které se u zkoumaných měkkýšů vyskytují. Další část se zabývá zastoupením mikrostruktur schránek jednotlivých druhů v terestrickém, sladkovodním a mořském prostředí. Podrobněji byl zmíněn vliv teplotních změn na mikrostrukturu ulity V. viviparus, výskyt vateritu u C. fluminea, extrémní prostředí hydrotermálních průduchů a studených vývěrů a také extrémní teploty na skalnatých pobřežích. V další kapitole jsou skupiny příbuzných měkkýšů porovnány z pohledu ekologie za účelem zjištění, zda je výskyt mikrostruktur v určité skupině dán příbuzností těchto živočichů, anebo jestli je možné, aby ke změnám mikrostruktur docházelo v závislosti na jejich rozdílné ekologii. Klíčová slova: mikrostruktury, schránky měkkýšů, vliv fylogeneze, vliv ekologie, uhličitan vápenatý, měkkýši, plži, mlži
|
host ::
RSS.