|
|
Terapie jizvy po císařském řezu z pohledu fyzioterapie
CHROUSTOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce je věnována terapii jizvy po císařském řezu z pohledu fyzioterapie. Cílem mé práce bylo zmapovat možnosti fyzioterapeutických metod a aplikovat je v praxi, zhodnotit vliv terapie jizvy na pohybový systém probandek a také vytvořit edukační materiál v péči o jizvu. Teoretická část je věnována anatomii měkkých tkání a břišní stěny. Předkládám základní informace o porodu císařským řezem, zmiňuji jeho indikace, operační přístupy, samotnou techniku provedení i možné komplikace. V další části jsou shrnuty poznatky o jizvě, jednotlivých typech z hlediska časového i funkčního. V závěru teoretické části jsou popsané možné fyzioterapeutické metody v terapii jizev. Kapitola metodika zahrnuje vyšetřovací a terapeutické postupy, které byly využity v praktické části. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu v podobě kazuistik. Výzkumný soubor tvořily 3 probandky po porodu SC v odstupu 3, 5 a 6 let. Terapie trvala po dobu cca 3 měsíců. U probandek byl proveden vstupní kineziologický rozbor, na jehož základě byl stanoven plán terapie. Po uplynutí příslušné doby následoval výstupní kineziologický rozbor s porovnáním výsledků. Z nich vyplývá, že terapie jizvy měla pozitivní efekt na pohybový systém probandek, ať už ve smyslu lepšího vnímání vlastního těla, vymizení aktivní jizvy a s ní přidružených komplikací, či snížení hypersenzitivity jizvy. Tato práce by mohla být využita fyzioterapeuty, které daná problematika zajímá. Mohla by být dále uplatněna jako souhrn metod, které lze využít v terapii jizvy. A v neposlední řadě by mohla práce sloužit samotným ženám po porodu SC pro lepší pochopení samotné operace, hojení ran a jako návod v péči o jizvu.
|
|
| |
|
|
Vliv války na Ukrajině na porod a poporodní adaptaci novorozenců ukrajinských běženkyň
Jelínková, Johana ; Buslenko, Iuliia (vedoucí práce) ; Perebyinis, Daryna (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv války na Ukrajině na porod a porodní adaptaci novorozenců ukrajinských běženkyň. Zkoumané faktory jsou způsob porodu, krevní ztráta za porodu, porodní poranění a Apgar skore novorozence. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se věnuje anatomii ženské kostěné pánve, svalům pánevního dna, fyziologickému porodu, vaginálním operačním porodům, císařskému řezu. Dále se zabývá poporodní adaptací novorozenců, multikulturním ošetřovatelstvím a v neposlední řadě se zmiňuje o probíhající válce na Ukrajině. Praktická část práce je pojata jako výzkumné šetření, ke kterému bylo využito analytického sběru dat. Data k praktické části byla čerpána z NIS MEDEA na pracovišti Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Apolinářská 18, Praha 2. Získaná data byla zpracována za pomoci tabulek a grafů. Klíčová slova: běženec, císařský řez, novorozenec, operační porod, porod, porodní poranění
|
|
|
Názory žen na císařský řez
PUMPROVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce pojednává o názorech žen na císařský řez. Práce se skládá ze dvou částí - z části teoretické a části praktické. V teoretické části je popsán průběh vaginálního porodu. Dále jsme se zaměřili na popis císařského řezu. Další kapitola pojednává o péči porodní asistentky o ženu před císařským řezem a po císařském řezu. Také jsme zpracovali péči o jizvu po císařském řezu. Nakonec jsme se zaměřili na komplikace a následky po císařském řezu. V praktické části je popsáno výzkumné šetření. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jaký mají ženy názor na císařský řez. Byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Ženy preferují spíše vaginální porod než císařský řez. H2: Ženy si myslí, že císařský řez nemá vliv na zdraví dítěte. Pro dosažení cíle jsme zvolili kvantitativní výzkumné šetření pomocí dotazníku. V dotazníku bylo použito 19 otázek - uzavřené otázky a 1 otevřená otázka. Výzkumu se zúčastnilo 209 respondentek. Jednalo se o ženy aktivní na sociálních sítích. Dotazník byl určen pro všechny ženy bez ohledu věku. Odpovídat mohly ženy, které měly zkušenost s těhotenstvím a porodem nebo i ty, které tyto zkušenosti neměly. Výzkumu se zúčastnily ženy, které byly nebo nebyly těhotné. Nejvíce respondentek, 92 (44 %), bylo ve věku 18-25 let. Nejčastěji odpovědí na dokončené vzdělání byla střední škola s maturitou. Zhodnocení dotazníků probíhalo pomocí chí kvadrát testu. Hladina významnosti byla určena na 5 %. Ve výzkumném šetření odpovědělo 87,6 % žen, že by raději upřednostnili vaginální porod než císařský řez. Dle statistického šetření vyšla p-hodnota menší než 0,05, tedy potvrdila se hypotéza 1 "Ženy spíše preferují vaginální porod než císařský řez". Dále se pomocí otázek testovala hypotéza 2. 64,5 % žen odpovědělo, že si nemyslí, že by děti po císařském řezu měly horší imunitu než děti po vaginálním porodu. Dále si 82,5 % žen nemyslí, že by tyto děti trpěly více alergiemi. 60,4 % žen se domnívá, že císařský řez nemá vliv na kojení. 53,5 % uvedlo, že separace po císařském řezu nemá vliv na duševní zdraví dítěte. Dle statistického šetření vyšla p-hodnota menší než 0,05, z toho vyplývá, že se nám druhá hypotéza také potvrdila. Výsledky této práce by mohly být použity na seminářích pro porodní asistentky nebo v předporodních kurzech.
|
|
| |
|
| |
|
|
Reprodukční stárnutí a jeho odraz v porodnické praxi v Česku
Waldaufová, Eva ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Reprodukční stárnutí a jeho odraz v porodnické praxi v Česku Abstrakt Cílem práce je zmapování trendů v porodnické praxi v Česku v souvislosti s rostoucím věkem rodiček. Klíčovou otázkou je nárůst podílu porodů vedených císařským řezem. První část práce shrnuje dosavadní poznatky o vývoji plodnosti, popisuje vybrané souvislosti odkladu plodnosti, zdravotní rizika, zejména císařské řezy. Následně je analyzován vývoj plodnosti v Česku v letech 1989-2018 a vývoj podílu porodů císařským řezem v letech 1994-2018. Na základě individuálních anonymizovaných dat z Národního registru rodiček za r. 2018 je analyzován výskyt porodů císařským řezem s ohledem na věk rodiček a na další charakteristiky rodiček a novorozenců v Česku. Šance na porod císařským řezem jsou odhadnuty pomocí metody binární logistické regrese. Ukázalo se, že v posledních letech se zastavil růst porodů císařským řezem, i když věk rodiček a využití metod asistované reprodukce stále roste. Reprodukční stárnutí se odráží v nárůstu porodů císařským řezem, zároveň ale jeho výskyt ovlivňuje množství dalších proměnných. Klíčová slova: plodnost, odklad plodnosti, Česko, zdravotní stav, IVF, porod, císařské řezy
|
|
|
Časný kontakt matka a novorozenec při porodu císařským řezem
VÍTOVCOVÁ, Lucie
Práce Časný kontakt matka a novorozenec při porodu císařským řezem je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická první kapitola je zaměřena na císařský řez a jeho definici a důvod nárůstu císařských řezů. Druhá kapitola je věnována císařskému řezu a jeho vlivu na dítě a na psychiku ženy, která se často setkává se separací od dítěte. Další kapitola je věnována zásadám péče o fyziologického novorozence. Čtvrtá kapitola je věnována kontaktu matka a novorozenec. V této kapitole je nejprve řešen imprinting, což je vtištění obrazu matky do podvědomí dítěte. Dále je řešen attachment, který je popisován jako citová vazba k dítěti. A v neposlední řadě také bonding, tedy vytvoření biologické vazby mezi matkou a dítětem. Bonding je ještě více řešen dále. V kapitolách je například popsáno, jaké jsou výhody bondignu pro dítě nebo jak může probíhat bonding po císařském řezu. Poslední teoretická kapitola je věnována separaci, tedy jak působí na dítě, když je odtrženo od matky a co to s ním může udělat. Výzkum byl zaměřen na dva cíle, které souvisejí s časným kontaktem matka a novorozenec po císařském řezu. První cíl se zaměřuje na to, jak jsou naplňovány současné požadavky na kontakt fyziologických novorozenců a matek po císařském řezu. V tomto cíli je sledováno, kdy je matkám umožněn kontakt s fyziologickým novorozencem po císařském řezu a jak kontakty probíhají. Druhý cíl se zabývá tím, s jakými problémy se nejčastěji setkáme ve zdravotnických zařízení při naplňování vazby matka a novorozenec. V tomto cíli je popsáno, jaké jsou problémy při kontaktu matka a novorozenec a co by bylo tedy vhodné změnit. Výzkumná otázka se zabývá podnětem, jak jsou realizovány požadavky na kontakt matka a novorozenec po císařském řezu v praxi. Pro získání dat byl využit kvalitativní výzkum, technika polostrukturovaného rozhovoru, metoda dotazování. Výzkumným souborem jsou ženy na stanici šestinedělí, které jsou po porodu císařským řezem 48-96 hodin. Z výzkumu vyšlo najevo, že některé ženy si vůbec nepamatují, jak probíhal první kontakt s miminkem, neboť byly pod vlivem sedativ. Jiné si kontakt pamatují, ale přišlo jim líto, že jim bylo dítě jen přiváženo a nemohly si ho užít, tak jak by chtěly. Ženy při císařském řezu většinou postupují celkovou anestezii. Z celého výzkumného souboru (11 respondentek) měly svodnou anestezii pouze dvě respondentky. Některé ženy by si svodnou anestezii přály, ale neměly o ní dostatečné množství informací, a tak si raději zvolily cestu celkové anestezie. Jestliže je žena po celkové anestezii, často je pod vlivem sedativ a první kontakt s novorozencem si nemusí dostatečně pamatovat. Dochází také k nežádoucí separaci dítěte od matky, protože dítě je matce přiváženo pouze na kojení. Aby se zabránilo nežádoucí separaci po císařském řezu, je vhodná cesta svodné anestezie, která je šetrnější i pro dítě. A již na operačním sále ve svodné anestezii lze dítě přiložit na tělo matky, a tím vytvořit pouto biologické vazby, tedy bondingu. Aby si ženy raději zvolily cestu svodné anestezie, je nutné je včas edukovat. Edukovat o svodné anestezii by měli anesteziologové a porodníci.
|
|
|
Kojení u žen po porodu císařským řezem
MADARASZOVÁ, Lucie
Bakalářská práce nese název Kojení u žen po porodu císařským řezem. Práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. Teoretická část se zabývá císařským řezem, kdy blíže popisuje, jak se císařský řez provádí, z jakých indikací je k němu přistupováno, a jaká anestezie může být využita. Dále je zde popisováno, jakou péči vykonává porodní asistentka o ženu před a po císařském řezu, ale jsou zde také zmíněny komplikace, které se mohou v souvislosti s císařským řezem objevit. Dále je v teoretické části zmíněno období šestinedělí, kde se zaměřujeme na změny, které žena v tomto období prodělává nebo může prodělat. Významnou částí teoretické práce je kapitola laktace, ve které popisujeme anatomii prsů, k čemu laktace slouží, jaká je její fyziologie, jaké je složení mateřského mléka, ale také výhody kojení, jak pro novorozence, tak pro ženu. Dále se zde zabýváme rozvojem laktace, a s tím související technikou kojení, ale i komplikacemi kojení a alternativními metodami, jak podávat stravu novorozenci. Poslední kapitolou teoretické části je bonding a rooming in, kde vysvětlujeme tyto dva pojmy, uvádíme, jak a za jakých podmínek lze bonding s rooming in provést. Také je zde zmíněn a vysvětlen termín Baby Friendly Hospital. Pro bakalářskou práci byl stanoven cíl, kterým bylo zjistit, jaké mají ženy zkušenosti s laktací po porodu císařským řezem. Výzkumné otázky byly určeny: Jaký dopad má porod císařským řezem na kojení žen? Kde nejčastěji vyhledávají ženy pomoc v případě výskytu problému při kojení? Výzkum byl proveden pomocí kvalitativního šetření, kdy byly provedeny hloubkové individuální polostrukturované rozhovory. Ty byly vedeny se dvanácti ženami od 42. dne do 6. měsíce po porodu císařským řezem. Ženy byly před začátkem rozhovorů seznámeny s tématem a účelem rozhovorů. Respondentky byly ujištěny o zachování anonymity a o nakládání se získanými informacemi dle etických práv a norem. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie s podkategoriemi. První kategorie Kojení po s.c. se zabývala, jakým způsobem probíhal císařský řez, jaká byla použita anestezie, kdy došlo k prvnímu přiložení, jak často byly ženy s novorozencem v kontaktu, kdy nastoupila laktace, zda měly nějaké komplikace s kojení, ale také, kdo a jak důsledně, jim podal informace v souvislosti s technikou kojení. Druhá kategorie Vyhledání pomoci se zaměřovala na to, jestli ženy vyhledaly pomoc při komplikacích s kojením, zda poskytnuté informace byly dostačující, ale také, zda ženy stále kojí, či nikoli. Z výzkumného šetření vyplynulo, že po porodu císařským řezem kojilo devět respondentek, a nekojily tři. Pouze u dvou respondentek ze dvanácti se nedostavila laktace vůbec. Dále bylo zjištěno, že o technice kojení podávají nejčastěji informace porodní asistentky, kdy uvádějí smysluplné a dostačující informace. Z výzkumného šetření vyplynulo, že u devíti respondentek z dvanácti se objevila nějaká komplikace s kojením, nejčastěji jimi byla laktační krize a zánět prsu. S těmito komplikacemi ženy nejčastěji vyhledaly pomoc u obvodního gynekologa, který jim poskytl pro ně dostačující informace. Nejčastější odpovědí však bylo, že ženy nevyhledaly pomoc žádnou, takto ale odpovídaly respondentky, u kterých se komplikace neobjevila (R6, R8, R9) nebo respondentky, které odcházely již z porodnice bez laktace (R1, R2).
|
|
|
Názory žen na císařský řez z retrospektivního pohledu
KOVÁŘOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se věnuje ženám po císařském řezu a jejich názorům na tento operační zákrok. V teoretické části byla objasněna problematika císařského řezu, jeho definice, historie, druhy řezů a indikace, možné komplikace a druhy anestezie, jež mohou být využity při této operaci. Nedílnou součástí teoretické práce je ošetřovatelská péče porodních asistentek o ženu před výkonem, po výkonu a v průběhu šestinedělí, dále se zabývá kojením a péčí o novorozence po císařském řezu. Cílem pro výzkumnou část bylo zjistit názory žen na císařský řez z retrospektivního pohledu. Z tohoto cíle vyplynuly čtyři výzkumné otázky. První otázka zjišťovala, jak ženy rozuměly indikaci k císařskému řezu. Druhá otázka se věnovala spokojenosti žen s péčí porodní asistentky. Třetí otázka se zaměřila na první kontakt s novorozencem a čtvrtá na ovlivnění života žen po císařském řezu. K provedení výzkumné části bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Výzkum probíhal během měsíce března 2017 se sedmi respondentkami, které byly jeden rok až pět let po císařském řezu a souhlasily s poskytnutím rozhovoru. V průběhu polostrukturovaného rozhovoru bylo ženám položeno 15 otázek. Poté co byly rozhovory doslovně přepsány, byla provedena jejich analýza metodou kódování v ruce, neboli tužka a papír. Odpovědi žen byly označeny jednotlivými kódy a zařazeny do kategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že ženy mají pozitivní názor na císařský řez, považují ho za nejlepší volbu v dané situaci, která byla uskutečněna pro záchranu jejich dítěte. Přestože většina respondentek před operačním výkonem pociťovala strach, jejich souhlas k císařskému řezu by ani dnes neměnila. Pro více jak polovinu žen byly podané informace od lékaře dostačující a porozuměly jim. Téměř všechny ženy z dotazovaných byly spokojené s ošetřovatelskou péčí a informovaností od porodních asistentek a také s prvním kontaktem s novorozencem, jenž nastal do dvou hodin po zákroku. Ovšem nespokojenost vyjádřily v přístupu ke kojení a v této oblasti většina žen popisovala potíže. Ačkoliv více jak polovina žen odpověděla, že se necítily být omezeny operačním zákrokem, všechny dotazované využily během šestinedělí pomoci od rodinných příslušníků. Téměř všechny respondentky uvedly zvýšenou citlivost v jizvě, kterou pociťovaly nejméně půl roku po porodu. Bakalářská práce může sloužit porodním asistentkám pro inspiraci ke zlepšení ošetřovatelské péče. Dále může být přínosem studentkám porodní asistence pro jejich zlepšení v oblasti praxe. Výstupem z bakalářské práce je informační letáček o problematice císařského řezu určený pro těhotné ženy.
|
host ::
RSS.