|
|
Plánování radioterapeutického výkonu
Slavíček, Tomáš ; Kolářová, Jana (oponent) ; Hrozek, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je uvést čtenáře do problematiky radioterapie, tedy poskytnout mu přehled základních metod a principů užívaných při léčbě onkologicky nemocných pacientů pomocí ionizujícího záření. První část práce je věnována fyzikálnímu popisu záření a způsobům jeho kvantifikace. Dále jsou zmíněny interakce záření s hmotou a účinky záření na živé buňky a tkáně. Následuje popis přístrojů užívaných při léčbě ionizujícím zářením a vysvětlení jednotlivých úkonů přípravy pacienta od lokalizace cílového místa až po vlastní ozáření. Závěrečná kapitola popisuje vytvořený program s grafickým prostředím, jež obsahuje klíčové prvky komerčních plánovacích systémů pro tvorbu ozařovacího plánu. Tento program využívá reálné CT snímky a poskytuje uživateli základní představu o tvorbě radioterapeutického plánu. Uživatel má k dispozici několik funkcí pro tvorbu a optimalizaci plánu. Výstupem programu je grafické znázornění prostorové distribuce dávky v těle pacienta.
|
|
|
4D radioterapie
RYBÁKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá 4D radioterapií. Čtyřrozměrná konformní radioterapie neboli 4D radioterapie se soustředí na pozicí ozařovaného objemu v aktuálním čase, která se mění především v souvislosti s dýchacími pohyby. Jejím hlavním principem je synchronizace záření s "měnícím se - pohybujícím se cílovým objemem". Využívána je u tumorů hrudníku, v léčbě karcinomů plic a levostranného karcinomu prsu. Technikou ozařování 4D radioterapie je Respiratory gating současně využívající radioterapii řízenou obrazem. Teoretická část práce popisuje jednotlivé prvky procesu přípravy k ozáření, hodnocení ozařovacího plánu, verifikační procesy v radioterapii a moderní ozařovací metody 3D konformní radioterapie. V rámci teoretického zpracování tématu je klíčovou součástí práce popis metod a vlastností 4D radioterapie, plánování léčby, výčet indikací vhodných pro 4D radioterapii a popis frakcionace léčby. V praktické části jsou porovnány ozařovací plány pacientek léčených 4D radioterapií na Radioterapeutickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. s ozařovacími plány častěji využívané konvenční 3D radioterapie. Na tomto oddělení se jedna z metod 4D radioterapie, technika s řízeným zadržením hlubokého nádechu (DIBH), využívá od roku 2019. Cílem praktické části bylo demonstrovat přínos využití 4D radioterapie v ozařování karcinomu levého prsu, byly porovnány dávky na kritické orgány (srdce, plíce, mícha) pacientek léčených s využitím Respiratory gating s dávkami na kritické orgány náhodně vybraných pacientek léčených konvenční 3D radioterapií. Výsledky práce a metodika pracoviště poukázaly především na fakt, že je volba 4D radioterapie podrobena důslednému výběru pacientek. Techniku Respiratory gating není vhodné využívat u pacientek, které jsou postiženy nepravidelným nebo obtížným dýcháním nebo nedostatečným oddálením stěny hrudníku od srdce při nádechu. Závěr práce podpořil tvrzení z literatury popisující výhodu využití Respiratory gating u levostranných karcinomů prsu z důvodu snížení radiační toxicity pro srdce. Ta může představovat např. rozvoj ischemické choroby srdeční nebo myokardiální fibrózu. Proto je nezbytné věnovat pozornost moderním metodám, které se tento nežádoucí důsledek ozařování prsu snaží eliminovat.
|
|
|
Verifikace nastavení cílového objemu v radioterapii
LHOTÁKOVÁ, Vendula
Tato bakalářská práce pojednává o verifikaci nastavení cílového objemu v radioterapii. Vzhledem k pokroku technologií poukazuje na nutnost využití verifikačních systémů pro zajištění kvality léčby. Cílem bakalářské práce v teoretické části je shrnout a popsat využívané zobrazovací technologie pro verifikaci nastavení cílového objemu. Cílem praktické části je analyzovat odchylky v pozici cílového objemu při IMRT technice ozařování prostaty, analýza je primárně zaměřená na nové funkce v korekci pozice ozařovacího stolu. Teoretická část práce představuje zařízení využívaná pro verifikaci cílového objemu. Shrnuje informace o dvou základních metodách v radioterapii, kterými jsou teleterapie a brachyterapie. Vysvětluje rozdíly mezi rentgenovými a radionuklidovými ozařovači a urychlovači částic. Stručně popisuje konstrukci lineárního urychlovače a shrnuje ozařovací techniky využívané v radioterapii. Pro praktickou část byla data získána z výsledků korekce pozice cílového objemu při verifikačním snímkování na oddělení radioterapie v Nemocnici České Budějovice. Pro analýzu odchylek byl vybrán soubor 50 pacientů, kteří se v loňském roce 2018 léčili na oddělení radioterapie s karcinomem prostaty. U těchto subjektů bylo během radioterapie, vyjma denního MV-kV snímkování, zhotoveno celkem 417 verifikačních CT. Ze získaných CT obrazů byla vyhodnocena odchylka v zaměření cílového objemu a provedena patřičná korekce ozařovacího stolu a tím i pacienta. Korekce pozice ozařovacího stolu umožňuje pohyb celkem v 6 osách, které jsou v práci blíže popsány. Z výsledků nashromážděných dat vyplývá, že korekce nastavení ozařovaného objemu je nutností a je hojně využívána, a to ve všech 6 osách. Bylo zjištěno, že funkce stolu Lat, Lng, Rnt a Vrt jsou využívány takřka stoprocentně a novější funkce stolu Pitch konkrétně v 95,03% a využití funkce Roll v 92,64%. Denní verifikační CBCT bylo provedeno u 10% pacientů z pozorovaného souboru. Standardní frekvence použití verifikačního CBCT na oddělení radioterapie v NEMČB, pro pacienty ozařované na oblast prostaty, je přibližně 7 - 9 CBCT během léčby, kam se řadí CBCT vyšetření při prvním nastavení a následně ještě dvakrát během prvního týdne léčby, pak už jen jednou týdně po dobu radioterapie. Výsledky analýzy prokázaly hojné využití nově zavedených možností v korekci pozice ozařovacího stolu i celkové zpřesnění v zaměřování cílového objemu. Právě dané zpřesnění a tím i zkvalitnění poskytované léčby zářením umožňuje změny ve velikosti zakreslovaných cílových objemů, a to jejich zmenšení. V důsledku tohoto faktu se pak zákonitě snižuje objem zdravé ozářené tkáně a pro pacienta to znamená (nebo může znamenat) snížení výskytu nebo míry závažnosti nežádoucích účinků radioterapie. Výsledky výzkumu a závěr mohou sloužit ke zhodnocení kvality verifikačního procesu v radioterapii, spojeného s instalací nových technologií na daném pracovišti, případně jako podklad ke článku publikovanému v odborných časopisech.
|
|
|
Plánování radioterapeutického výkonu
Slavíček, Tomáš ; Kolářová, Jana (oponent) ; Hrozek, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je uvést čtenáře do problematiky radioterapie, tedy poskytnout mu přehled základních metod a principů užívaných při léčbě onkologicky nemocných pacientů pomocí ionizujícího záření. První část práce je věnována fyzikálnímu popisu záření a způsobům jeho kvantifikace. Dále jsou zmíněny interakce záření s hmotou a účinky záření na živé buňky a tkáně. Následuje popis přístrojů užívaných při léčbě ionizujícím zářením a vysvětlení jednotlivých úkonů přípravy pacienta od lokalizace cílového místa až po vlastní ozáření. Závěrečná kapitola popisuje vytvořený program s grafickým prostředím, jež obsahuje klíčové prvky komerčních plánovacích systémů pro tvorbu ozařovacího plánu. Tento program využívá reálné CT snímky a poskytuje uživateli základní představu o tvorbě radioterapeutického plánu. Uživatel má k dispozici několik funkcí pro tvorbu a optimalizaci plánu. Výstupem programu je grafické znázornění prostorové distribuce dávky v těle pacienta.
|
|
|
Vliv použití techniky IMRT u tumorů hlavy a krku na velikost dávky v kritických a cílových objemech
WOLFOVÁ, Barbora
Tato práce porovnává dvě techniky plánování ozařování v oblasti hlavy krku. A to techniku konvenčního ozařování a techniku IMRT - Intesity modulated radiotherapy. S rozvojem nových technologií v oblasti ozařovacích pří-strojů se významně roz{$\neg$}šiřují i možnosti vlastní léčby zhoub-ných nádorů. Revolučním průlomem v tomto pro{$\neg$}cesu je zave-dení techniky IMRT, proto se ve své práci zabývám jejími vý-hodami v porovnání s konvenční ozařovací technikou. Zaměřila jsem se hlavně na rozložení dávky v cílových objemech a kritických orgánech a to konkrétně na slinné žlázy a míchu. Oblast hlavy a krku představuje oblast s tkáněmi o rozdíl-né radiosenzitivitě a ra{$\neg$}diotoleranci, jejichž poškození má navíc značný dopad na pacienta. Proto je tato oblast z hlediska vý-hod, které IMRT v porovnání s konvenčními technikami nabí-zí, vhodnou lokalizací. V budoucnu může vést tato technika k eskalaci dávky při zacho{$\neg$}vání srovnatelné toxicity. V práci jsem hodnotila 10 plánů ze souboru nemocných s tumorem v oblasti hlavy a krku pomocí DVH {--} Dose Volume Histogram. Jednotlivé plány jsem vyhodnocovala a to zvlášť plány konvenční a IMRT. Soustředila jsem se na srovnání mean dose a následné po-rovnání dávky v 5% a 95% ozařovaného objemu - PTV, ma-ximální dávky na míchu a dávky v 50% ozářeného objemu slinných žláz u jednotlivých plánů.
|
|
| |
host ::
RSS.