|
|
Podpora soběstačnosti u hemiplegického pacienta po cévní mozkové příhodě
JIRKŮ, Lenka
Cévní mozková příhoda v současné době není onemocněním, které postihuje pouze starší lidi, ale čím dál tím častěji postihuje lidi v produktivním věku. Následky onemocnění jsou různorodé a liší se u nemocných jak v jejím rozsahu tak závažnosti. Proto toto onememocnění zásadně ovlivní dosavadní způsob života nemocného i jeho rodiny. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena hlabně na samostatné onemocnění.Čtenářům je zde přiblížena daná problematika tohoto onemocnění. je zde popsaná dělení mozkových příhod, rizikové faktory, diagnostika a léčba. Dále zásady ošetřovatelské péče o nemocné po cévní mozkové příhodě, podpora soběstačnosti, a také rehabilitace a její cíle. Druhá část tvoří výzkum. Je zde použita metoda dotazování technikou dotazníků. Dotazníky jsou zde použity dva pro respondenty pracující na lůžkovém oddělení zdravotnických zařízení a pro respondenty pracující v domácí péči. Tato část je zaměřena na získání informací a rozdílů o poskytování podpory soběstatečnosti v oblasti hygieny u hemiplegického pacienta po CMP a spolupráci s fyzioterapeutem, jak na lůžkovém oddělení tak i v domácí péči. dané výsledky by měli přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče o pacienty s CMP.
|
|
|
Cévní mozková příhoda a následná resocializace
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku resocializace u osob po cévní mozkové příhodě. Konkrétně jsem se v rámci výzkumu zaměřila na rozhovor s lidmi, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části se věnuji anatomicko-fyziologickému základu, rizikovým faktorům, charakteristice onemocnění, příznakům, příčinám, první pomoci, popisu jednotlivých typů cévní mozkové příhody a ucelené rehabilitaci, konkrétně léčebným, sociálním, pedagogickým a pracovním prostředkům rehabilitace. V praktické části jsem využila metod a technik kvalitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování a techniku pololořízeného rozhovoru. Cílovým souborem bylo 10 osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Rozhovory jsem zpracovala do případových studií ? kazuistik. V případových studiích jsem shrnula informace od osob, které toto onemocnění prodělaly. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat možnosti návratu do obvyklého způsobu života u vybraných sociálních skupin po cévní mozkové příhodě. V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla jsem hypotézy, které z výzkumu vyplývají. Předpokládaným využitím mé práce by mohlo být zmapování možnosti resocializace u osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Práce by mohla přispět ke zkvalitnění výuky na toto téma a napomoci k případné edukaci veřejnosti. Další možností využítí práce je snaha o vytvoření postupu, který by mohl být aplikován při resocializaci u osob po cévní mozkové příhodě.
|
|
|
Prevence a terapie spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě
TÁBORSKÁ, Žaneta
Spasticita je projevem mnoha neurologických onemocnění například dětské mozkové obrny, traumatického poranění mozku a míchy, roztroušené sklerózy a cévní mozkové příhody. Vznik spasticity není doposud zcela vyjasněn a mnoho definic se ji snaží vysvětlit. Spasticita může prohlubovat disabilitu nemocných i s minimální parézou. Spasticita má rozdílný klinický obraz u různých onemocnění CNS, ale i u různých pacientů se stejnou diagnózou, liší se také v průběhu času u jednoho a toho samého pacienta. Největším problémem v terapii spasticity tak je, že léčba fungující u jednoho pacienta, může zcela selhávat u druhého. Cílem této práce bylo uvést přehled současných možností v terapii spasticity. Terapeutické přístupy ke zmírnění spasticity jsou většinou součástí speciálních kinezioterapeutických metodik, jedná se například o antispastické polohování, volní relaxaci, pasivní pohyby, antispastický placing (Bobath koncept), relaxační techniky (PNF), aplikace dlah, dlouhodobý účinek tepla, ledování a další. Naopak ji prohlubují bolest, dekubity, subluxační postavení nejčastěji ramenního kloubu, psychický stres, močové infekce atd. V teoretické části jsem se zaměřila na řízení svalového tonu, patofyziologii, klinickou symptomatologii, diagnostiku a zejména prevenci a terapii spasticity. V praktické části jsem za pomoci kvalitativního výzkumu zjišťovala účinnost antispastické terapie. Pro sběr dat byla použita anamnéza, pozorování (kineziologický rozbor), kazuistika a sekundární analýza dat. Výzkum byl prováděn u dvou probandů s poškozením mozku na cévním podkladě. Zjišťovala jsem účinnost vybrané terapie u jednotlivých probandů a současně její vhodnou kombinaci. Zaměřila jsem se na oblast horní končetiny. U prvního pacienta se podařilo vhodnou kombinací jednotlivých metod pozitivně ovlivnit spasticitu a aktivní hybnost horní končetiny. U druhého pacienta v chronickém stádiu spasticity se ji podařilo ovlivnit vždy jen krátkodobě a výsledky se výrazně lišily v časovém průběhu. Terapii spasticity musí předcházet důkladná znalost patofyziologických mechanismů, neurofyziologie a především komplexní kineziologický rozbor. Terapeutický přístup by měl být vždy individuální, přiměřeně reagovat na změny klinického obrazu a používat vhodné kombinace terapeutických přístupů. Pokud je terapie spasticity úspěšná pozitivně ovlivní motorický deficit a sníží pacientovu disabilitu.
|
|
|
Speciální fyzioterapeutické postupy jako součást rekonvalescence u pacientů po cévní mozkové příhodě
KŘIVÁČEK, Jan
Práce se zabývá ``Speciálními fyzioterapeutickými postupy jako součástí rekonvalescence u pacientů po cévní mozkové příhodě.`` Zatímco ve většině vyspělých států byl v posledních 10-20 letech díky důsledné prevenci zaznamenán výrazný pokles úmrtnosti na centrální mozkové příhody, Česká republika patří stále mezi státy s vysokou úmrtností. Přitom stále velká část cévních mozkových příhod je následkem nevhodného životního stylu v kombinaci s nedostatkem pohybové aktivity a dalšími faktory. Právě využití aerobního tréninku je často opomíjenou součástí rekonvalescence, přestože je zřejmá souvislost kardiovaskulární výkonnosti s funkcí neuromuskuloskeletálního aparátu i psychologickými funkcemi. Cílem této bakalářské práce bylo ověřit význam a efektivitu aerobního tréninku jako součásti fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě. Práce se v teoretické části zabývá etiologií, rizikovými faktory, prevencí a klinickou symptomatologií cévní mozkové příhody a jednotlivými přístupy následné komplexní rehabilitace. Dále jsou uvedeny zásady zátěžové diagnostiky, reakce organismu na zátěž, změny kardiovaskulárních, ventilačních funkcí a aerobního tréninku. V experimentální části byl využit kvalitativní výzkum s metodikami: rozhovor,anamnéza, status praesens, hodnocení hemiplegie dle Chedoke, přímé pozorování,kazuistika a sekundární analýza dat. Výzkum byl proveden u pacientů po cévní mozkové příhodě, kteří byli hospitalizováni na Neurologickém a Rehabilitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Výsledky výzkumu prokázaly určitý trend naměřených hodnot ve smyslu adaptability k tréninkovému programu a pozitivní podíl na celkovém rehabilitačním procesu. Práce může být využita jako studijní a informační materiál pro širokou veřejnost, ale i studenty lékařských i nelékařských oborů, v neposlední řadě jako preventivní opatření před cévní mozkovou příhodou.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech, prevenci a příznacích cévní mozkové příhody
VYCHYTILOVÁ, Renata
Cévní mozková příhoda (CMP, iktus) je kritickým stavem v neurologii, kdy z důvodu poruchy krevního oběhu mozku dochází k ložiskovému, nebo celkovému poškození mozkových funkcí. Pouze 1/3 pacientů s touto diagnózou se zcela vyléčí. Možnosti zlepšení této situace jsou spatřovány především v časné hospitalizaci nemocných v akutním stadiu onemocnění a v docenění významu preventivní péče. Hlavními rizikovými faktory jsou věk, dědičnost, vysoký krevní tlak, ateroskleróza, diabetes mellitus, kouření, alkohol, drogy, obezita, stres, nedostatek fyzické aktivity, nesprávná výživa. Zásadní význam pro prevenci má úprava životního stylu s dostatečnou tělesnou aktivitou, správnou výživou a absencí kouření. Důležité jsou i předepsané preventivní prohlídky, které mohou včas odhalit vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu a diabetes mellitus. Nedílnou součástí prevence je také edukace veřejnosti se zaměřením na příznaky možné CMP a s nutností jednat v tomto případě urgentně, protože čas je pro léčbu iktu klíčový. Cílem této práce je zjistit informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech, prevenci a příznacích cévní mozkové příhody. Byly stanoveny tři hypotézy týkající se znalosti rizikových faktorů, prevence a příznaků cévní mozkové příhody. Pro tuto práci byla zvolena metoda dotazování, technikou dotazníku. Dotazník byl sestaven na základě informací získaných z odborné literatury, byl anonymní, určen pro laickou veřejnost a obsahoval 25 uzavřených, otevřených a polozavřených otázek, které nabízely výběr z konkrétních odpovědí i možnost doplnit vlastní názor respondentů. Sledovaným souborem byla laická veřejnost kraje Vysočina. Celkem bylo osloveno 200 respondentů během měsíce února a března 2010. Kritériem pro výběr respondentů byla laická (nezdravotnická) veřejnost, která neprodělala CMP, bez ohledu na věk a vzdělání. Návratnost dotazníků byla 83% z původního počtu. Pro neúplnost údajů bylo vyřazeno 22 dotazníků. Celkem bylo ke zpracování údajů zařazeno 145 dotazníků. Hypotézy se potvrdily, cíl práce byl splněn. Byla zjištěna dobrá informovanost dotázaných respondentů v oblasti rizikových faktorů a prevence a nedostatečné povědomí o příznacích iktu. Výsledky budou publikovány na odborných seminářích určených zdravotnickým pracovníkům v nemocničních a ambulantních zařízeních, kteří mohou přispět ke zkvalitnění informovanosti veřejnosti. Dále budou výsledky práce použity jako podklad pro seminář o problematice CMP a její prevence určený pro laickou veřejnost.
|
|
|
Možnosti fyzioterapeutické léčby u osob po cévní mozkové příhodě
KUBÁTOVÁ, Radka
Předložená bakalářská práce se nazývá {\clq}Možnosti fyzioterapeutické léčby u osob po cévní mozkové příhodě`. Tato práce byla zaměřena na zmapování rehabilitačně {--} ošetřovatelské péče u pacientů po cévní mozkové příhodě a na popis možností současné rehabilitační péče u pacientů po cévní mozkové příhodě. Práce pojednává o možnostech fyzioterapeutické léčby a o spolupráci ošetřovatelského a rehabilitačního personálu. Cílem práce je popis rehabilitační péče u pacientů po cévní mozkové příhodě, který je v práci doložen kazuistikami pacientů. Dalším cílem práce je zmapování rehabilitačně - ošetřovatelské péče, které je doloženo kvantitativním výzkumem, dotazníkovou metodou. Cílem práce bylo vytvořit vhodný metodický materiál pro využití komplexní rehabilitační péče u pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, v akutním stádiu. Dalším cílem práce bylo zjistit míru spolupráce a informovanosti pracovníků v rehabilitačně {--} ošetřovatelském procesu. Pro zjištění cílů byl využit kvalitativní výzkum. Byla použita metoda zúčastněného pozorování, polostandardizovaný rozhovor, analýza dokumentů. Doplňujícím materiálem je kvantitativní výzkum, u něhož byla využita metoda dotazníků. Výzkum byl proveden u pacientů po cévní mozkové příhodě, kteří byli hospitalizováni na neurologickém oddělení v Českých Budějovicích. Doplňující kvantitativní výzkum, pomocí dotazníkové metody byl proveden na neurologických a interních odděleních v Českých Budějovicích, Příbrami a Českém Krumlově. Na základě výzkumu byly vytvořeny metodické postupy rehabilitační péče u pacientů po cévní mozkové příhodě v akutním stádiu a zjištěny nedostatky v informovanosti a spolupráci ošetřovatelského a rehabilitačního personálu. Práce bude využita jako informační a studijní materiál pro všechny pracovníky podílející se na léčbě pacientů po cévní mozkové příhodě, ale také pro laickou veřejnost. Informace mohou být předány formou přednášek, letáků, atd.
|
|
|
Poruchy řeči u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) z pohledu sestry
TALÁROVÁ, Libuše
Bakalářská práce pojednává o cévních mozkových příhodách (CMP) a jejich důsledcích pro pacienta. Zvláštní pozornost byla věnována poruchám řeči, které jsou druhým nejčastějším následkem CMP. Cílem šetření bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál má informace o problematice poruch řeči, zda je ochotný pracovat s klientem dle doporučení klinického logopeda a zda ošetřovatelský personál má vytvořeny podmínky pro práci s klientem. Všechny uvedené cíle byly splněny. Pro šetření byly použity metody kvantitativní a to analýza počtu poruch řeči na počet případů CMP za období červenec 2008 - únor 2009 a dotazník pro ošetřovatelský personál. Šetření probíhalo na interních a neurologických odděleních Nemocnice Blansko. Z výsledků šetření vyplynulo, že sestry nemají informace o poruchách řeči a dále, že na každém oddělení by měl být určen aspoň jeden pracovník, který by byl proškolen klinickým logopedem a ve spolupráci s ním se věnoval péči o pacienty.
|
|
|
Soběstačnost u pacienta po cévní mozkové příhodě
VANĚK, Filip
Ve své bakalářské práci jsem se zabýval změnou soběstačnosti u pacienta po cévní mozkové příhodě (CMP). Výzkum se týkal sester pracujících na oddělení neurologie, odděleních následné péče a sester v agenturách domácí péče a dále pacientů, kteří jsou po CMP. Vybral jsem si toto téma proto, že CMP představují závažný medicínsko-společenský a druhotně i ekonomický problém. V současnosti představují třetí nejčastější příčinu smrti jak v České republice tak i v jiných vyspělých zemích. Proto zasluhují zvýšenou pozornost, která jim dosud v praxi není dostatečně věnována.
|
|
|
Délka hospitalizace ve vztahu k vývoji soběstačnosti u pacientů po CMP
KALUŽOVÁ, Lenka
Cévní mozková příhoda je způsobena porušením cévního zásobení mozku krví a představuje v dnešní době medicínský, společenský a ekonomický problém. V současnosti jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí a současně nejčastější příčinu psychického a fyzického handicapu. Bakalářská práce seznamuje s mechanismy vzniku cévní mozkové příhody, rizikovými faktory, které se podílejí na vzniku onemocnění. Dále práce seznamuje s projevy cévní mozkové příhody dle jednotlivých typů postižení. Šetření bylo prováděno kvalitativní metodou, kdy soběstačnost pacienta byla hodnocena pomocí standardizovaného testu soběstačnosti (Bartelův test) a technikou pozorování. Bartelův test byl vyhotoven při přijetí pacienta a následně při jeho propuštění z nemocniční péče. Pacienti z výzkumného souboru byli sledováni každý den hospitalizace a jejich úspěchy nebo neúspěchy v nácviku soběstačnosti byly zpracovány ve dvanácti kazuistikách. Cílem práce bylo zjistit průměrnou dobu hospitalizace potřebnou k dosažení soběstačnosti v denních aktivitách. Z výsledků bakalářské práce vyplývají následující hypotézy: 1. U pacientů mladšího věku je průměrná doba hospitalizace delší než u starších pacientů. 2. Návrat k soběstačnosti je rychlejší, pokud sestry pacientům umožní vykonávat dané činnosti samostatně. 3. Rychlejšího návratu k soběstačnosti dosahují ti pacienti, kteří vědí, že budou odcházet do domácího ošetřování.
|
|
|
Ergoterapie u osob po cévní mozkové příhodě ve VRÚ Slapy nad Vltavou
ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka
Tématem své bakalářské práce jsem si vybrala Ergoterapii u osob po cévní mozkové příhodě ve VRÚ Slapy nad Vltavou. Cílem práce jsem si stanovila popsat přínos ergoterapie u těchto osob. Má práce se proto má zabývat následujícími problémy. A) Charakterizovat ergoterapii u osob po cévních mozkových příhodách, B) Popsat, jak probíhá ergoterapie ve VRÚ Slapy nad Vltavou, C) Zjistit vliv ergoterapie na soběstačnost, poruchy motoriky, senzitivity a symbolických funkcí u osob po cévních mozkových příhodách.
|
host ::
RSS.