|
|
Zvláštnosti ošetřovatelské péče o dítě do 6 let s popáleninami
KUČEROVÁ, Radka
Zvláštnosti ošetřovatelské péče o dítě do 6 let s popáleninami Současný stav Tato bakalářská práce se zabývá zvláštnostmi ošetřovatelské péče o dítě do 6 let s popáleninami. Děti patří do jedné z rizikových skupin ohrožených termickým poraněním. Popáleniny u dětí vznikají nejčastěji v domácím prostředí. Léčba popálenin je dlouhodobá a bolestivá, protože zahrnuje chirurgické výkony, jako je nekrektomie, nekrotomie a autotransplantace. Po zahojení popálenin vznikají jizvy, které mohou dítě poškodit fyzicky i psychicky. Následná rehabilitace vyžaduje trpělivost a důslednost. Teoretická část této práce se věnuje popáleninám u dětí. Zabývá se faktory ovlivňující závažnost popáleninového traumatu. Mezi tyto faktory patří mechanismus úrazu, lokalizace, rozsah, hloubka poranění a věk jedince. Dále se práce věnuje prvnímu ošetření popálené plochy dítěte, kde jsou popsána opatření nutné pro zabezpečení stavu dítěte. Léčba popálenin je rozdělena na konzervativní a chirurgickou. Cíle práce a výzkumné otázky Cílem této práce bylo analyzovat zvláštnosti ošetřovatelské péče o dítě do 6 let s popáleninami. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry uspokojí potřeby dítěte s popáleninami. K dosažení cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. Otázka 1: Jaké jsou zvláštnosti ošetřovatelské péče u dětí s popáleninami? Otázka 2: Jak probíhá následná péče u dětí s popáleninami? Otázka 3: Které hlavní potřeby je nutné uspokojit u dětí s popáleninami? Otázka 4: Jaká je problematika v uspokojování vyšších potřeb dítěte s popáleninami? Metodika práce V této bakalářské práce bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativní metodou, pomocí polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování. Před uskutečněním výzkumného šetření, bylo požádáno o souhlas hlavní a vrchní sestry na popáleninové klinice, které s výzkumným šetřením souhlasily. Rozhovory byly prováděny se šesti sestrami, které mají zkušenosti s ošetřováním dětí s popáleninami. Rozhovory probíhaly s každou sestrou zvlášť a byly zaznamenány písemnou formou. Pro účely rozhovoru bylo vytvořeno 29 stěžejních otázek (viz příloha 1) a další byly doplněny během rozhovoru v závislosti na odpovědích sester. Pozorování bylo zúčastněné a byly pozorovány čtyři sestry na oddělení JIP. Před samotným pozorováním byl sestaven pozorovací arch (viz příloha 2) a sestry byly sledovány během denních služeb. Výsledky Z výzkumného šetření vyplynulo, že ošetřovatelská péče o dítě s popáleninami má svá specifika. V rozhovorech sestry uváděly, že v rámci výživy je důležitý dostatek bílkovin a tekutin. Ohledně vylučování sestry uvedly, že pokud je popálen genitál, zavedou podle ordinace lékaře permanentní močový katétr, (dále jen PMK). Další specifika má léčba bolesti. Všechny sestry uvedly, že bolest kontrolují pravidelně. Kromě analgetik se zmínily i o alternativních metodách léčby bolesti. Další oblastí byl spánek. Všechny sestry odpověděly, že od rodičů zjišťují spánkové rituály, pro snadnější usínání dítěte. Na otázky týkající se potřeb dítěte, dělalo sestrám problém přesné vyjmenování potřeb. Nebyly schopny pojmenovat potřeby. Z výsledků pozorování bylo potvrzeno, že sestry dodržují zásady ošetřovatelské péče o dítě s popáleninami, tak jak uváděly při rozhovorech. Sestry dodržovaly aseptický přístup a zvýšenou hygienu genitálu při zavedeném PMK. Závěr Výzkumné šetření ukázalo, že sestry pracující na klinice popálenin jsou plně kvalifikovány v oblasti ošetřovatelské péče o popálené dítě. Sestry znají specifika ošetřovatelské péče, výživy, vyprazdňování, hygieny, spánku a potřeb dítěte. Jsou si vědomy, že u popálenin je důležité dodržovat aseptický přístup, což znamená používat sterilní a jednorázové pomůcky a ochranný oděv. Při rozhovorech se sestrami bylo obtížné získat informace ohledně potřeb dítěte a jejich uspokojování. Z rozhovorů a pozorování vyplynulo, že se sestry v rámci svých možností snaží uspokojovat potřeby dítěte.
|
|
|
Problematika popáleninového traumatu u dětí
VOLOSHYN, Tetyana
Popáleniny v dětském věku patří k velmi častým úrazům. Hlubší popáleniny mohou mít komplikovaný vývoj a funkce popálených částí těla mají velmi negativní dopad na psychický stav pacienta. Tyto vážné úrazy dětí zatěžují organismus dlouhodobou hospitalizací. Úrazy, při kterých dochází ať už z pohledu tepelné energie buď působením slunečního záření, elektrického proudu, ohněm, přímým kontaktem s rozžhaveným tělesem a horkým předmětem nebo sáláním tepla při přenosu tepelné energie vzduchem z blízkosti horkého předmětu nebo ohně, vznikají často nedbalostí dospělých a následky popálenin provází dítě v dalších etapách jeho života. Bakalářská práce s názvem Problematika popáleninového traumatu u dětí, která je zpracována na čistě teoretickém podkladě, se snaží zachytit přehled dané oblasti se zaměřením na moderní přístupy k péči o děti od samého počátku úrazu až po následnou léčbu v domácím prostředí. Díky možnostem moderní medicíny a ošetřovatelství se zvyšuje kvalita péče a možnosti prevence těchto vážných úrazů. Velmi důležitá je péče o psychiku dítěte a jeho rodiny. V obecné rovině jsou zde popsány situace zapříčiňující život ohrožující popáleniny u dětí. Objasněním etiologie jednotlivých úrazů se lépe manifestuje důležitost preventivních programů a opatření, která mohou popáleninový úraz vyloučit. V první části textu najdeme i zmínku o anatomii a fyziologii kůže a jejích změnách při popáleninách. V další části pak najdeme zmínku o historii popálenin a vybavení lékárničky. Bez těchto základních poznatků by tato práce nebyla zcela kompletní. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat na základě dostupné literatury problematiku popáleninového traumatu u dětí. Práce byla zaměřená na příčiny vzniku a rizikové faktory, prevence a rozdělení popáleninového trauma u dětí na popáleniny, úžeh, úpal, poleptání, elektrotrauma, omrzliny a podchlazení. V další části se práce zaměřuje na komplexní léčbu a ošetřovatelskou péči jak ve zdravotnickém zařízení, tak i v domácím prostředí. K získání povědomí o současném stavu, který zachycují následující stránky, bylo zapotřebí prostudovat nemalé množství bibliografických publikací od odborníků v oboru traumatologie a pediatrie. Pro zpracování bakalářské práce byla využita metoda syntézy, návrhu a demonstrace. Využití těchto metod by mělo pomoci lépe se orientovat v dané problematice a vyznačit důležitost preventivních opatření a nedostatků v domácím prostředí. Snahou načtení velkého množství dat bylo podat podstatná fakta o dané problematice. Získané vědomosti jsou podrobně rozpracované do dílčích oddílů dle aktuálnosti. Ve své bakalářské práci se snažím krok za krokem předložit jasný plán a postupy, které pomohou k lepší orientaci v problematice popáleninového traumatu u dětí. Péče o děti s popáleninovým traumatem vyžaduje bezesporu multidisciplinární přístup. A nejen ony, ale i jejich nejbližší okolí, jako je rodina a přátelé. Bohužel i přes všechna opatření se stále setkáváme s úrazy, které jsou zapříčiněny nedbalostí rodičů, a tak nezbývá než doufat, že se tato situace brzy změní. V případě, že by zde byť jen jediný člověk našel potřebnou pomoc, tato práce splnila svůj účel. Bakalářská práce by mohla sloužit všem, kteří chtějí předcházet termickým úrazům dětí a využít postupy, které zlepšují jejich péči.
|
|
|
Vyhodnocení faktorů závažnosti termického úrazu u dětí v rámci přednemocniční péče
JEŘÁBKOVÁ, Petra
Dětské úrazy jsou nepochybně již mnoho let hrozbou všech rodičů, zdravotníků i samotných dětí, které však často nemají možnost si ji ani uvědomit. Najednou jsou součástí kolotoče zvaného přednemocniční péče a jsou z nich pacienti, kteří se stali obětí vlastní hry, nepozornosti druhých či dokonce obětí dospělých. Jedním z velmi častých mechanismů dětských úrazů jsou popáleniny, nebo-li termické úrazy. V této diplomové práci jsme se rozhodli zabývat termickými úrazy ze strany těch, kteří s pacienty přichází do styku mezi prvními, a musí provézt vyhodnocení takového traumatu, na jehož základě zahájí léčebnou péči. Jedná se především o pracovníky zdravotnických záchranných služeb a vedle nich, také o absolventy Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Ti by rovněž měli mít povědomí o hodnocení popáleninového úrazu u dětí. Již z toho důvodu, že mnoho z nich se často objevuje na pozici zdravotníků na dětských táborech či pracují jako zdravotní sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Na základě konzultací s odbornou společností (MUDr. Robert Zajíček, Klinika popáleninové medicíny, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady) bylo zformulováno znění hypotézy: ?Edukace zdravotnického personálu zdravotnické záchranné služby a absolventů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity je neadekvátní a z něj pramení chyby v zajištění přednemocniční péče.? Na základě této hypotézy byly vytyčeny cíle diplomové práce: Cíl 1: Zjištění znalostí a praktických dovedností v hodnocení šesti základních faktorů popálenin pracovníky zdravotnických záchranných služeb a absolventů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Cíl 2: Vytvoření edukačního materiálu o zajištění přednemocniční péče u dětí s popáleninami.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s popáleninovým traumatem
HAVELKOVÁ, Martina
Pacient s popáleninovým traumatem je nenadále vytržen ze svého prostředí. Mnohdy je ohrožen na životě a ve většině případů se neobejde termický úraz bez trvalých následků. Pacienta s popáleninovým traumatem čeká dlouhodobá a náročná léčba, která skrývá četné chirurgické zákroky. Popáleninové trauma ovlivňuje somatickou stránku, ale zasahuje také velmi psychickou stránku člověka. Medicína zabývající se termickými úrazy je velmi specifická a zajímavá. Proto jsem si vybrala téma: Ošetřovatelská péče o pacienty s popáleninovým traumatem. Stanovili jsme si tři cíle, které byly splněny. Měli jsme zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s popáleninovým traumatem. Cíl jsme splnili pomocí ověření hypotézy H1: Sestry dodržují zásady hygienické péče u pacienta s popáleninovým traumatem. Tuto hypotézu jsme na podkladě výsledků potvrdili. Druhá hypotéza se také vztahuje k prvnímu cíli. H2: Sestry si jsou vědomy efektivnosti rehabilitačního ošetřovatelství v péči o klienta s popáleninovým traumatem. Hypotéza byla taktéž potvrzena. Druhý cíl byl zaměřen na zmapování rozdílu v ošetřovatelské péči o pacienta s popáleninovým traumatem na vzdušném lůžku a na běžném lůžku. Stanovená hypotéza zněla H3: Pro sestry je snadnější poskytovat ošetřovatelskou péči u pacienta s popáleninovým traumatem na vzdušném lůžku než na standardním lůžku. Zjistili jsme, že pro sestry není snadnější poskytovat péči u pacienta na vzdušném lůžku oproti standardnímu lůžku. Naopak jsme zjistili, že většina sester vnímá poskytování péče o pacienta na vzdušném lůžku jako fyzicky náročnější než při poskytování péče u pacienta na standardním lůžku. Hypotéza nebyla potvrzena. Třetí cíl byl určen na zmapování spolupráce multidisciplinárního týmu v péči o pacienta s popáleninovým traumatem. Výzkumným šetřením jsme ověřili hypotézu H 4: Sestry spolupracují s klinickým psychologem v péči o pacienta s popáleninovým traumatem. Vysoké procento sester uvedlo, že spolupracují s klinickým psychologem, proto byla hypotéza potvrzena. Třetí cíl určuje i další hypotéza H5: Sestry spolupracují s nutričním terapeutem v péči o pacienta s popáleninovým traumatem. Kdy opět většina respondentů kladně odpověděla. Hypotéza byla opět potvrzena.
|
|
|
Popáleniny jako ošetřovatelský problém
KROPÍKOVÁ, Eva
Popáleniny jako ošetřovatelský problém je název této bakalářské práce, která se rozděluje na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá obecným popisem kůže a jejími funkcemi, příčinami popálenin, jejich rozsahem a hloubkou, zásadami první pomoci, rehabilitací a léčbou popálenin, infekcí u popálenin, ošetřovatelskou péčí, ošetřovatelskými problémy, ošetřovatelskými postupy, zásadami bariérové péče, edukací, psychologickou problematikou.V praktické části této bakalářské práce jsou zpracovány tři cíle, které byly předem stanoveny. Cílem bylo zmapování postupů, které používají sestry při ošetřování popálených ploch. Druhým cílem bylo zjistit, jaké problémy sestry vidí v péči o pacienty s popáleninami. Třetím cílem bylo zjistit, zda sestry edukují pacienty s popáleninami. V praktické části byla ke sběru dat použita metoda kvantitativního výzkumu, která probíhala výzkumnou formou dotazníků obsahujících 34 otázek, které byly zcela anonymní. Dotazníky byly rozdány po nemocnicích v Jihočeském kraji. Výzkumného šetření se za pomoci dotazníků zúčastnila Nemocnice Písek, a. s., Nemocnice Prachatice, a. s., Nemocnice Tábor, a. s., Nemocnice České Budějovice, a. s. Respondentkami byly zdravotní sestry pracující na chirurgických odděleních. K dosažení cílů byly vytvořeny čtyři hypotézy. H1: Sestry používají moderní způsoby hojení ran při popáleninách. H2: Sestry vnímají jako ošetřovatelský problém komunikaci s pacienty s popáleninami. H3: Sestry vidí problém s dodržováním ošetřovatelské bariérové péče u pacientů s popáleninovým traumatem. H4: Sestry edukují pacienty s popáleninami.
|
|
|
Znalost laické první pomoci u pedagogických pracovníků základních škol.
JEŘÁBKOVÁ, Iva
V první části bakalářské práce je popsána laická první pomoc u nejčastěji se vyskytujících případů poruch zdraví. Dále je v této části popsáno, podle jakých zákonů jsou pedagogové povinni se v problematice první pomoci vzdělávat. Součástí druhé části bakalářské práce je výzkum, který byl prováděn na několika náhodně vybraných základních školách v Plzeňské a Jihočeském kraji. Cílem práce bylo zjistit úroveň znalosti laické první pomoci u pedagogických pracovníků na základních školách a zmapovat četnost a charakteristiku poskytované první pomoci na základní škole. Sběr dat byl proveden kvantitativní formou, metodou dotazování, technikou dotazníku. Dotazníky byly rozdány pedagogickým pracovníkům na základních školách. Výsledkem výzkumu je nedostatečná orientace pedagogů v oblasti nových poznatků (resuscitace, hadí uštknutí a epilepsie). Jednání pedagogů by bylo v těchto případech zastaralé. V ostatních otázkách převládly správné odpovědi nad těmi špatnými. Zajímavým výsledkem je zjištění, že téměř všichni z dotazovaných pedagogů mají zájem o kurz první pomoci.
|
|
|
Úroveň znalosti první pomoci u laické veřejnosti
RYBÁČEK, Jan
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma Úroveň znalosti první pomoci u laické veřejnosti. První pomocí se rozumí soubor jednoduchých postupů, které pokud jsou poskytnuty správně a včas, významným způsobem zvyšují šanci na přežití postiženého. Práce se zabývá problematikou znalostí první pomoci u laické veřejnosti. Její teoretická část se zabývá základními aspekty problematiky první pomoci, včetně postupů u vybraných stavů ohrožujících život. V praktické části jsou přehledně zpracovány získané výsledky, které jsou následně porovnávány s jinými autory v diskuzi. Data pro výzkumnou část této práce byla sbírána v Jihočeském kraji ve městech České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice, Třeboň, a Vimperk. Výzkumný soubor byl tvořen náhodně vybranými respondenty laické veřejnosti v Jihočeském kraji. Pro získání dat byl použit kvantitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Na základě jeho vyhodnocení byly potvrzeny nebo vyvráceny předem stanovené hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, jaké má laická veřejnost teoretické znalosti o poskytování první pomoci a dále, zda úroveň znalosti roste se zvyšujícím se vzděláním. Posledním cílem pak bylo vyhodnotit, proč se někteří lidé bojí nebo nechtějí první pomoc poskytnout. Z výzkumu vyplývá, že úroveň znalostí první pomoci u laické veřejnosti není dostatečná. Patrné ovšem je, že úroveň znalosti první pomoci roste se zvyšujícím se vzděláním. Dále bylo zjištěno, že hlavním důvodem pro neposkytnutí první pomoci je neznalost postupů první pomoci. Výsledky této bakalářské práce je možné využít pro poskytovatele vzdělávání v oblasti první pomoci. Dále může být práce použita při realizaci dalších výzkumů a v rámci informování veřejnosti.
|
|
|
Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči
PAJURKOVÁ, Romana
Obsahem mé bakalářské práce s názvem Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči je stručné shrnutí teorie této problematiky s provedeným výzkumem, který má za úkol potvrdit znalost zdravotnických záchranářů v přístupu k těmto poraněním. Teoretická část se zabývá vybranými tepelnými traumaty: hypertermie, popáleniny, hypotermie a omrzliny. U každého z těchto stavů je popsána jednoduchá patofyziologie, rozdělení, příznaky, případně rizika, laická první pomoc a odborná přednemocniční neodkladná péče. Při práci s literaturou byla nejvíce využita technika obsahové analýzy odborných monografií a časopisů v elektronické podobě. Praktická část se pak zabývá výzkumem se záměrem zjistit úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v této problematice z hlediska patofyziologie termických poranění a postupů při jejich ošetřování v přednemocniční neodkladné péči. K ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn metodou dotazování technikou anonymního dotazníku a rozdán do oblastních středisek zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. Z celkového počtu 100 rozdaných dotazníků jich bylo navráceno 82, návratnost tedy byla 82 %. Výsledky výzkumu jsou v této práci uvedeny prostřednictvím grafů s výsledky vyjádřeny v procentech. Hypotézy, které byly určeny na počátku výzkumu, se potvrdily. Praktické dovednosti i teoretické znalosti záchranářů Moravskoslezského kraje ve vysoké míře odpovídají odborným literárním pramenům a postupům. Samozřejmě se objevily i odpovědi nesprávné, ale jejich počet u žádné otázky nepřevyšoval 50 %. I přesto bych ale ráda uveřejnila obsah své teoretické práce například na internetových stránkách se záměrem stručného a jasného seznámení s touto problematikou tak, aby posloužila jako návod v případě malé nevědomosti. I my, zdravotníci, jsme přece jen lidé a občas chybujeme. Proto si myslím, že je důležité vědět, kde najít pomoc, když si nejsme úplně jisti.
|
|
|
Schopnost poskytnutí první laické pomoci studentů středních škol ve Zlínském kraji
SURÁ, Kristýna
V posledních letech se pojem první pomoc stává nedílnou součástí našeho života. Vlivem stále se zrychlujícího způsobu života jsem svědky každodenních dopravních nehod, nehod při extrémních sportech a stále se zhoršující životní styl jsou příčinou vzniku náhlých chorob. Studenti středních škol, tedy věková skupina 15 {--} 19 let jsou v období téměř bezstarostného života. Jejich zájem je často směřován především na sporty či jiné zábavy, při kterých se mohou stát svědkem události vyžadující jejich zásah a poskytnutí první pomoci. Proto se ve své práci věnuji tématu schopnosti poskytování první laické pomoci studentů středních škol ve Zlínském kraji. Výzkum probíhal na středních školách v Uherském Brodě pomocí dotazníkového šetření kvantitativního výzkumu. Prvním cílem bylo zjistit znalosti, dovednosti a úroveň v oblasti poskytování první pomoci. První hypotéza, kterou jsem stanovila, předpokládala nedostatečné znalosti v první pomoci. Z výzkumu vyplívá 73% úspěšnost. Hypotéza byla tedy vyvrácena. Dále jsem kladla za cíl identifikovat míru zájmu studentů o vzdělávání v první pomoci ve svém volném čase. Studenti nejvíce preferují Český červený kříž, členství u dobrovolných hasičů a skautu. Členství v takových kroužcích se objevuje sporadicky. Druhá hypotéza měla ověřit zájem studentů o vzdělání v první pomoci. Jak vyplívá z dotazníku, zájem mají, ale pouze ve škole při vyučování. A posledním cílem byla analýza obsahu výuky první pomoci na středních školách. Všechny střední školy se věnují tomuto tématu v rámci vyučování. Na odborných školách se jedná o proškolování tzv. Bezpečnosti práce. Na střední odborné škole bývají přizvány studentky ze střední zdravotnické školy k seznámení studentů s první pomocí. Na gymnáziu se tomuto tématu věnují celý školní rok v rámci tzv. cvičení z biologie. Pro ještě lepší výsledky bych navrhovala nejen prohlubování teoretických znalostí, ale i praktický nácvik přístupu k raněnému, základů komunikace s postiženým či raněným. Doporučila bych zlepšit atraktivitu kroužků nabízející proškolení v oblasti první pomoci např. vhodnými názornými pomůckami.
|
|
|
Termická poranění u dospělých osob
BĚTÁKOVÁ, Pavlína
Popáleniny jsou úrazem, který je právoplatně považován za jeden z nejtěžších úrazů v oblasti lidské traumatologie. Tento druh termického poranění již zmařil mnoho lidských životů a zanechal řadu psychických i fyzických následků. Zranění tohoto charakteru vyžadují nejkomplikovanější, nejdelší a tím pádem i nejnákladnější léčbu. Někteří popálení klienti jsou doživotně znetvořeni jizvami a postupně si začínají uvědomovat své sociální omezení. Zásadní úlohu v takovém případě sehrává dobré rodinné zázemí a současně i vnímavý postoj okolí, který má rozhodující vliv na kvalitu pacientova života. V důsledku tohoto poranění má většina osob tendenci izolovat se od společnosti a současně měnit i svůj hodnotový systém a životní styl. Z psychického hlediska bývají nejzávažnější případy, kdy působením termické noxy došlo k zasažení a zohyzdění tváře. Takto postižený člověk je frustrován pohledy cizích osob, u nichž jeho vzhled vzbuzuje jen pocit dvojího druhu- odpor nebo soucit. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat úroveň znalostí popálených osob o preventivních opatřeních a o laické první pomoci při termických úrazech. Výzkumný soubor tvořili klienti Kliniky popáleninové medicíny v Královských Vinohradech, kteří byli v důsledku termického úrazu hospitalizováni nebo ambulantně ošetřeni v období od 1. 8. do 31. 10. 2007. Sběr dat byl proveden technikou anonymního dotazníku. Za tímto účelem jsem požádala o spolupráci personál Kliniky popáleninové medicíny, který se ochotně ujal funkce zprostředkovatele a dotazníky dále rozdával klientům starším osmnácti let s termickým úrazem. Z celkového počtu 150 dotazníků bylo klienty vyplněno a navráceno 95 dotazníků (63,34%), které byly použity pro zpracování výzkumné části bakalářské práce. Závěrečnou částí této práce bude zpracování návrhu informačního letáku, zabývajícího se primární prevencí a poskytováním laické první pomoci při termických úrazech, který příp. lze aplikovat v rámci určitých preventivních programů nebo v oblasti dalšího výzkumu.
|
host ::
RSS.