|
|
Studie vlivu geometrie zastavovačů růstu trhliny na stabilitu integrálního panelu křídla pomocí metody konečných prvků
Moštěk, Daniel ; Augustin, Petr (oponent) ; Katrňák, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje posouzení vlivu čtyř rozměrových parametrů specifického typu zastavovače růstu trhliny na zlepšení únosnosti integrálního panelu křídla v tlaku metodou konečných prvků. Zlepšení únosnosti bylo zejména posuzováno z hlediska přidané hmotnosti zastavovačů růstu trhliny. Zastavovače růstu trhliny se skládají z tzv. terminálu a tzv. postranních větví. Součástí práce je rešerše problematiky ztráty stability vyztužených panelů v tlaku a přehled typů zastavovačů růstu trhliny. V praktické části práce popisuje vytvořené MKP modely zkoumaných variant a dosažené výsledky, které následně zhodnocuje. Bylo dosaženo závěru, že zkoumané parametry související s terminálem mají významný vliv na zvýšení únosnosti a jsou efektivní z hlediska přidané hmotnosti. Zkoumané parametry ovlivňující postranní větve se naopak ukázaly jako relativně málo významné a hmotnostně neefektivní.
|
|
|
Ocelobetonové tlačené pruty z materiálů vysokých pevností
Röder, Václav ; Štěpánek, Petr (oponent) ; Studnička,, Jiří (oponent) ; Vičan,, Josef (oponent) ; Karmazínová, Marcela (vedoucí práce)
Hlavním cílem této disertační práce je ověření vzpěrné pevnosti ocelobetonových tlačených prutů z materiálů vysokých pevností. Disertační práce je rozdělena do čtyř hlavních bloků, které se vzájemně prolínají. První blok shrnuje současný stav problematiky tlačených prutů. Základem jsou elementární teorie a výzkumy, přičemž úkolem tohoto shrnutí je snaha o pochopení a odvození normativních postupů, které jsou praktickým využitelným výsledkem. Druhý blok se zabývá teoretickou analýzou ocelobetonového prutu, především zkoumáním jednotlivých vlivů na vzpěrnou pevnost. Vyústěním prvního a druhého bloku je analytická algebraická rovnice pro určení vzpěrné pevnosti prutu. Třetí blok se zabývá numerickou analýzou, která si klade za cíl vytvoření a kalibrace výstižného numerického modelu tlačeného prutu. Numerický model slouží k verifikaci teoretických analýz a zkoumání chování prutu při namáhání osovou silou. Poslední blok se zabývá experimentálním ověřením předešlých analýz. Testovány jsou různé typy ocelobetonových sloupů, přičemž byly užity oceli s mezí kluzu do 455 MPa a betony s krychelnou mezí pevnosti do 102 MPa. Experimentální výsledky potvrdily vysokou spolehlivost při působení osového tlaku. U všech zkušebních těles došlo k vybočení prutu jako celku typickému při vzpěrném tlaku. Závěrem a posledním krokem bylo vyhodnocení a porovnání výsledků získaných ze všech čtyř bloků. Bylo zjištěno, že návrhové předpisy pro určení vzpěrné pevnosti ocelobetonových prutů jsou konzervativní a neumožňují ekonomické využití příznivých vlastností vysokopevnostních materiálů.
|
|
|
Ocelobetonové tlačené pruty z materiálů vysokých pevností
Röder, Václav ; Štěpánek, Petr (oponent) ; Studnička,, Jiří (oponent) ; Vičan,, Josef (oponent) ; Karmazínová, Marcela (vedoucí práce)
Hlavním cílem této disertační práce je ověření vzpěrné pevnosti ocelobetonových tlačených prutů z materiálů vysokých pevností. Disertační práce je rozdělena do čtyř hlavních bloků, které se vzájemně prolínají. První blok shrnuje současný stav problematiky tlačených prutů. Základem jsou elementární teorie a výzkumy, přičemž úkolem tohoto shrnutí je snaha o pochopení a odvození normativních postupů, které jsou praktickým využitelným výsledkem. Druhý blok se zabývá teoretickou analýzou ocelobetonového prutu, především zkoumáním jednotlivých vlivů na vzpěrnou pevnost. Vyústěním prvního a druhého bloku je analytická algebraická rovnice pro určení vzpěrné pevnosti prutu. Třetí blok se zabývá numerickou analýzou, která si klade za cíl vytvoření a kalibrace výstižného numerického modelu tlačeného prutu. Numerický model slouží k verifikaci teoretických analýz a zkoumání chování prutu při namáhání osovou silou. Poslední blok se zabývá experimentálním ověřením předešlých analýz. Testovány jsou různé typy ocelobetonových sloupů, přičemž byly užity oceli s mezí kluzu do 455 MPa a betony s krychelnou mezí pevnosti do 102 MPa. Experimentální výsledky potvrdily vysokou spolehlivost při působení osového tlaku. U všech zkušebních těles došlo k vybočení prutu jako celku typickému při vzpěrném tlaku. Závěrem a posledním krokem bylo vyhodnocení a porovnání výsledků získaných ze všech čtyř bloků. Bylo zjištěno, že návrhové předpisy pro určení vzpěrné pevnosti ocelobetonových prutů jsou konzervativní a neumožňují ekonomické využití příznivých vlastností vysokopevnostních materiálů.
|
|
| |
host ::
RSS.