|
|
Emergency Powers jako součást prezidentských pravomocí
Antonínová, Aneta ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Hudec, Jiří (oponent)
Prezident Spojených států se těší značnému množství pravomocí. Ty jsou zakotveny především v Ústavě nebo dále delegovány Kongresem, v průběhu vývoje prezidentské funkce ovšem docházelo k rozšiřování pravomocí, a to zejména v oblasti tzv. inherentních pravomocí, jež prezident odvozuje ze svého postavení hlavy výkonné moci. Mezi tyto pravomoci patří právě mimořádné pravomoci, které jsou předmětem této práce. Cílem této bakalářské práce je prozkoumat využití mimořádných prezidentských pravomocí, stejně jako analyzovat problémy, které jsou s jejich využíváním spojeny. Tyto problémy pramení z nejistého postavení mimořádných pravomocí v americkém politickém systému, a proto bude sledován i jejich vztah s ostatními složkami moci, zejména s Kongresem a Nejvyšším soudem.
|
|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
|
US Congress Oversight Power
Červinka, František ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Political Science U.S. Congress Oversight Power - ABSTRAKT Bachelor's Thesis Author of the Thesis: František Červinka Study programme: Political Science and International Relations Supervisor: PhDr. Věra Kotábová Year of the defence: 2021 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaobírá tématem implicitní pravomocí Kongresu USA provádět dohled a kontrolu. Ústava Spojených států výslovně neuvádí, co je to kontrola a dohled a jakým způsobem má být prováděna, cílem této práce je tedy prozkoumat teoretické pozadí obklopující kontrolu a dohled, genezi této pravomoci, techniky, procesy a nástroje. Zájem je věnován rozhodnutím Nejvyššího soudu USA vztahujícím se k problematice, dále specifickým procesům, skrze které jsou kontrolu a dohled vykonávány a hlubší pohled je pak věnován vyšetřovacímu procesu. Druhá část práce je zaměřená na analýzu dat ohledně počtu slyšení v Kongresu za posledních 12 let. Cílem je určit, zda existuje korelace mezi úrovní kontroly a dohledu vykonávanými Kongresem, stranickou většinou a stranickou příslušností Prezidenta, a jaké jsou nějaké pozorovatelné trendy identifikovatelné v pozorovatelné době. Závěr je, že navzdory tomu, že obě politické strany v Kongresu vykazují v průměru stejnou úroveň prováděné...
|
|
|
Executive privilege v politickém systému USA
Janoušková, Johana ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Labendz, Jacob Ari (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výsadní právo prezidenta Spojených států amerických, známé pod názvem executive privilege, na neposkytování informací Kongresu a potažmo veřejnosti. Primární použité teoretické koncepty jsou teorie unitární exekutivy a také model imperiálního prezidentství, zaměřený na vládní utajování, od autora Arthura M. Schlesingera. Mechanismus, kterým je výsada executive privilege uplatňována, je ukázán na dvou případových studiích. Prvním zkoumaným případem je nárokování výsady Georgem W. Bushem v roce 2008 v souvislosti s rozhodnutím Agentury pro ochranu životního prostředí neudělit státu Kalifornie povolení uplatňovat striktnější standardy pro hladiny skleníkových plynů z motorových vozidel, než stanovoval federální zákon. Druhým analyzovaným případem je nárokování executive privilege Barackem Obamou v roce 2012 v návaznosti na kongresové vyšetřování členů exekutivy, kteří byli spojeni s operací Fast and Furious. Práce rovněž zmiňuje aféru Watergate, která vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona a stala se formativní pro budoucí nahlížení na zkoumané privilegium. Jelikož výsada executive privilege není zmíněna v Ústavě Spojených států, práce předkládá mechanismy systému brzd a protivah, které jsou schopny výsadu omezit, a zkoumá, do jaké míry se tak děje. Schlesingerova...
|
|
|
Emergency Powers jako součást prezidentských pravomocí
Antonínová, Aneta ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Hudec, Jiří (oponent)
Prezident Spojených států se těší značnému množství pravomocí. Ty jsou zakotveny především v Ústavě nebo dále delegovány Kongresem, v průběhu vývoje prezidentské funkce ovšem docházelo k rozšiřování pravomocí, a to zejména v oblasti tzv. inherentních pravomocí, jež prezident odvozuje ze svého postavení hlavy výkonné moci. Mezi tyto pravomoci patří právě mimořádné pravomoci, které jsou předmětem této práce. Cílem této bakalářské práce je prozkoumat využití mimořádných prezidentských pravomocí, stejně jako analyzovat problémy, které jsou s jejich využíváním spojeny. Tyto problémy pramení z nejistého postavení mimořádných pravomocí v americkém politickém systému, a proto bude sledován i jejich vztah s ostatními složkami moci, zejména s Kongresem a Nejvyšším soudem.
|
|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
host ::
RSS.