|
|
Vliv toxicity a ostatních vlastností výsypkových substrátů na růst rostlin
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává v krajině velké škody. Tento typ těžby je charakteristický tvorbou velkých vnějších výsypek. Na výsypkách jsou často substráty, které obsahují toxické látky nebo látky, které se zvětráváním stávají toxické pro rostliny a edafon. Tato práce má ukázat jaké vlastnosti substrátů jsou pro fytotoxicitu nejdůležitější. Pro výzkum byla vybrána lokalita zahrnující 3 druhy odlišných substrátů, terénní nerovnosti a lagunu uprostřed. Lokalita byla rozměřena do sítě bodů. Na jednotlivých bodech byl proveden test s rostlinou Sinapis alba a odebrána biomasa přirozeně rostoucí vegetace. Dále byl na bodech odebrán substrát a změřeny hodnoty pH, konduktivity a arsenu. Test se Sinapis alba byl zopakován v laboratorních podmínkách. Na lokalitě byly změřeny GPS souřadnice pro matematický model vytvořený v programu ArcGIS. Pokus ukázal na důležitost typu substrátu a jeho geologického popisu a dále pak na spojitost mezi depresí a hodnotami pH a konduktivity. Konduktivita a pH také korelují s hodnotami vzcházení Sinapis alba a biomasy přirozeně rostoucí vegetace.
|
|
|
Změny vlastností výsypkových substrátů během urychleného zvětrávání
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává na krajině nevratné následky. Při povrchové těžbě hnědého uhlí vznikají rozsáhlé plochy výsypek. Vznik půd je významně ovlivněn procesem zvětrávání matečné horniny. Na odebraných vzorcích nejčastějších substrátů byl proveden pokus s urychleným zvětráváním. Vzorky byly zalité destilovanou vodou, ponechaly se nasáknout, poté se zmrazily, rozmrazily a usušily. Tento cyklus byl zopakován dvacetkrát. Před pokusem a po pokusu byly změřeny hodnoty: pH, konduktivita, obsah organické hmoty ztrátou žíháním, zrnitost a nasáklivost. Před i po pokusu byl proveden test toxicity pro rostliny vysetím semen hořčice žluté (Sinapis alba). Pokus urychleného zvětrávání ukázal možný vývoj zvětrávání výsypkových substrátů v čase zejména posun pH k neurálním hodnotám, a zvýšení nasáklivosti materiálů, přes tyto změny nebyl zaznamenán posun v toxicitě některých půd pro rostliny.
|
|
|
Proměny oblasti v okolí Krušnohorské železnice v době industrializace
Monhartová, Monika ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnami kulturní krajiny a života lidí v době industrializace v oblasti kolem Krušnohorské železnice. Cílem práce je popsat, k jakým změnám zde v průběhu industrializace došlo a jaký vliv na ně mělo vybudování Krušnohorské železnice, která byla významným dopravním spojením hnědouhelné pánve se sousedním Saskem. Tato železnice byla nejen důležitou mezinárodní tratí, ale ovlivnila také rozvoj malých obcí, které na ní leží. Práce se soustředí na proměny těchto malých obcí a jejich okolí v období industrializace. V úvodní části práce jsou vysvětleny základní pojmy a vymezena a charakterizována zkoumaná oblast. Dále je uveden historický vývoj oblasti v předindustriálním období. V další části práce jsou již uvedeny hlavní proměny kulturní krajiny související s rozvojem dopravy a průmyslu. Kromě toho jsou zde také popsány změny společenské. Následně se práce zaměřuje blíže na obec Hrob, na které jsou podrobněji vysvětleny změny dané oblasti v souvislosti s vlivem Krušnohorské železnice. V poslední části je pouze stručně zachycen stav Krušnohorské železnice v současnosti.
|
|
|
Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA
Malá, Michaela ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent)
- Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA Bakalářská práce se zabývá zanikáním sídel v důsledku rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Zájmovou oblastí je velkolom Československé armády, který leží na hranici okresů Most a Chomutov. První část výzkumu je věnována změnám sídelní struktury obou okresů ve 20. století s důrazem na zanikání sídel. Koncentrace osídlení oblasti byla ovlivněna nejenom destrukcí sídelní struktury, ale také poválečným odsunem českých Němců a procesem urbanizace. Změny v osídlení okresů Most a Chomutov jsou v práci zpracovány i graficky. Další část práce se již zaměřuje na samotný velkolom ČSA a sídla zaniklá v důsledku jeho rozšiřování. Územní ekologické limity těžby stanovené v roce 1991 chrání sídla Horní Jiřetín a Černice před likvidací v důsledku postupu velkolomu ČSA. Problematika prolomení či neprolomení limitů je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu - analýzy rozhovorů se zástupci okolních obcí, občanských sdružení a těžební společnosti. Analýza rozhovorů je doplněna variantami možného budoucího vývoje krajiny okolí lomu podle Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje z roku 2005. Klíčová slova: sídelní struktura, těžba hnědého uhlí, zaniklá sídla, velkolom ČSA, okres Most, okres Chomutov
|
|
|
Proměny oblasti v okolí Krušnohorské železnice v době industrializace
Monhartová, Monika ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnami kulturní krajiny a života lidí v době industrializace v oblasti kolem Krušnohorské železnice. Cílem práce je popsat, k jakým změnám zde v průběhu industrializace došlo a jaký vliv na ně mělo vybudování Krušnohorské železnice, která byla významným dopravním spojením hnědouhelné pánve se sousedním Saskem. Tato železnice byla nejen důležitou mezinárodní tratí, ale ovlivnila také rozvoj malých obcí, které na ní leží. Práce se soustředí na proměny těchto malých obcí a jejich okolí v období industrializace. V úvodní části práce jsou vysvětleny základní pojmy a vymezena a charakterizována zkoumaná oblast. Dále je uveden historický vývoj oblasti v předindustriálním období. V další části práce jsou již uvedeny hlavní proměny kulturní krajiny související s rozvojem dopravy a průmyslu. Kromě toho jsou zde také popsány změny společenské. Následně se práce zaměřuje blíže na obec Hrob, na které jsou podrobněji vysvětleny změny dané oblasti v souvislosti s vlivem Krušnohorské železnice. V poslední části je pouze stručně zachycen stav Krušnohorské železnice v současnosti.
|
|
|
Vliv toxicity a ostatních vlastností výsypkových substrátů na růst rostlin
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává v krajině velké škody. Tento typ těžby je charakteristický tvorbou velkých vnějších výsypek. Na výsypkách jsou často substráty, které obsahují toxické látky nebo látky, které se zvětráváním stávají toxické pro rostliny a edafon. Tato práce má ukázat jaké vlastnosti substrátů jsou pro fytotoxicitu nejdůležitější. Pro výzkum byla vybrána lokalita zahrnující 3 druhy odlišných substrátů, terénní nerovnosti a lagunu uprostřed. Lokalita byla rozměřena do sítě bodů. Na jednotlivých bodech byl proveden test s rostlinou Sinapis alba a odebrána biomasa přirozeně rostoucí vegetace. Dále byl na bodech odebrán substrát a změřeny hodnoty pH, konduktivity a arsenu. Test se Sinapis alba byl zopakován v laboratorních podmínkách. Na lokalitě byly změřeny GPS souřadnice pro matematický model vytvořený v programu ArcGIS. Pokus ukázal na důležitost typu substrátu a jeho geologického popisu a dále pak na spojitost mezi depresí a hodnotami pH a konduktivity. Konduktivita a pH také korelují s hodnotami vzcházení Sinapis alba a biomasy přirozeně rostoucí vegetace.
|
|
|
Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA
Malá, Michaela ; Ženka, Jan (oponent) ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce)
- Zánik sídel v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí v okresech Most a Chomutov - příklad velkolomu ČSA Bakalářská práce se zabývá zanikáním sídel v důsledku rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Zájmovou oblastí je velkolom Československé armády, který leží na hranici okresů Most a Chomutov. První část výzkumu je věnována změnám sídelní struktury obou okresů ve 20. století s důrazem na zanikání sídel. Koncentrace osídlení oblasti byla ovlivněna nejenom destrukcí sídelní struktury, ale také poválečným odsunem českých Němců a procesem urbanizace. Změny v osídlení okresů Most a Chomutov jsou v práci zpracovány i graficky. Další část práce se již zaměřuje na samotný velkolom ČSA a sídla zaniklá v důsledku jeho rozšiřování. Územní ekologické limity těžby stanovené v roce 1991 chrání sídla Horní Jiřetín a Černice před likvidací v důsledku postupu velkolomu ČSA. Problematika prolomení či neprolomení limitů je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu - analýzy rozhovorů se zástupci okolních obcí, občanských sdružení a těžební společnosti. Analýza rozhovorů je doplněna variantami možného budoucího vývoje krajiny okolí lomu podle Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje z roku 2005. Klíčová slova: sídelní struktura, těžba hnědého uhlí, zaniklá sídla, velkolom ČSA, okres Most, okres Chomutov
|
|
|
Změny vlastností výsypkových substrátů během urychleného zvětrávání
Zadinová, Radka ; Bartuška, Martin (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Povrchová těžba uhlí zanechává na krajině nevratné následky. Při povrchové těžbě hnědého uhlí vznikají rozsáhlé plochy výsypek. Vznik půd je významně ovlivněn procesem zvětrávání matečné horniny. Na odebraných vzorcích nejčastějších substrátů byl proveden pokus s urychleným zvětráváním. Vzorky byly zalité destilovanou vodou, ponechaly se nasáknout, poté se zmrazily, rozmrazily a usušily. Tento cyklus byl zopakován dvacetkrát. Před pokusem a po pokusu byly změřeny hodnoty: pH, konduktivita, obsah organické hmoty ztrátou žíháním, zrnitost a nasáklivost. Před i po pokusu byl proveden test toxicity pro rostliny vysetím semen hořčice žluté (Sinapis alba). Pokus urychleného zvětrávání ukázal možný vývoj zvětrávání výsypkových substrátů v čase zejména posun pH k neurálním hodnotám, a zvýšení nasáklivosti materiálů, přes tyto změny nebyl zaznamenán posun v toxicitě některých půd pro rostliny.
|
|
|
Udržitelný rozvoj jako klíčová strategie k řešení problémů těžby hnědého uhlí v regionu Sokolovsko
Jiroušková, Radka ; Škorňa, David (vedoucí práce) ; Silovská, Hana (oponent)
Bakalářská práce popisuje koncept udržitelného rozvoje v teorii a praxi, přičemž v praxi se zaměřuje na region Sokolovsko a jeho specifika. Cílem práce je stanovit, jak region Sokolovsko v rámci strategie udržitelného rozvoje čelí dopadům těžby hnědého uhlí. Analyzuje zejména dopady těžební činnosti na region a pomocí konceptu udržitelného rozvoje hledá možná řešení a doporučení pro jeho rozvoj. Těžištěm práce je případová studie, při které jsou prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťovány názory místních aktérů na jednotlivé oblasti udržitelného rozvoje. Z regionální analýzy a výsledků výzkumu vychází závěrečná doporučení pro budoucí rozvoj regionu.
|
host ::
RSS.