|
|
Moderní odrůdový sortiment broskvoně obecné a možnosti uplatnění v pěstitelské praxi
Grund, Martin
Cílem bakalářské práce bylo teoreticky prostudovat pěstitelské a pomologické vlastnosti broskvoně. Prozkoumat tradiční odrůdy používané v intenzivních sadech na našem území a odrůdy moderní, které by mohly obohatit stávající sortiment. V experimentální části v genofondu na ZF v Lednici bylo hodnoceno 10 odrůd, u kterých byly sledovány termíny počátku a plného kvetení, bohatost kvetení a tvar květů. Pozorování proběhlo v roce 2020 a 2021, hodnoceny byly vždy 3 stromy od každé odrůdy, ze kterých byla vypočítána průměrná hodnota. Získané hodnoty z jednotlivých let byly následně porovnány.
|
|
|
Hodnocení vybraných znaků perspektivních odrůd broskvoní
Horsáková, Jana
Disertační práce se zabývá hodnocením vybraných znaků perspektivních odrůd broskvoní zařazených do genofondové kolekce a poloprovozního pokusu. Hodnocení probíhalo v letech 2011 až 2013. Práci lze rozdělit na tři tématické celky. První celek se zabývá problematikou zdravotního stavu, konkrétně sledováním výskytu fytoplazmy evropské žloutenky peckovin (ESFY) a viru šarky švestek (PPV). Druhý celek je zaměřen na fyziologické jevy probíhající v květních pupenech (dormance, mikrosporogeneze, mrazuodolnost) a třetí celek se zabývá pomologickou charakteristikou odrůd a ekonomickým hodnocením odrůd, které jsou už do pěstitelské praxe zavedeny. V literární části je popsán původ a rozšíření broskvoní, světová produkce broskví a současná situace v České republice, uvedena je zde také kapitola o šlechtění broskvoní. Dále jsou zařazeny kapitoly charakterizující dormanci, mikrosporogenezi a mrazuodolnost. Literární část zahrnuje také obsahové a zdraví prospěšné látky v plodech broskvoní. V poslední kapitole jsou popsány choroby způsobující u broskvoní ekonomicky významné ztráty. V experimentální části byl hodnocen výskyt a symptomy fytoplazmy ESFY a synergismus mezi PPV a ESFY. Zkoumán byl také vliv infekce PPV na obsah celkových polyfenolických sloučenin a antioxidační aktivitu v plodech. Dále byl hodnocen výstup z dormance, průběh mikrosporogeneze a mrazuodolnost květních pupenů. Podstatnou částí práce bylo pomologické hodnocení vybraných odrůd z kolekce genofondu a hodnocení odrůd v poloprovozních podmínkách. Z výsledků vyplývá, že ve výsadbách broskvoní se na stromech infikovaných fytoplazmou ESFY objevují různé symptomy této choroby závislé na genotypu hostitele. Synergismus mezi virem šarky švestky (PPV) a fytoplazmou evropské žloutenky peckovin (ESFY) nebyl jednoznačně prokázán. Infekce PPV má za následek zvýšený obsah antioxidační aktivity i celkových polyfenolů v plodech broskvoní. Dle termínu ukončení endogenní dormance lze odrůdy rozdělit do 3 skupin, a to na odrůdy s raným výstupem, odrůdy se středním výstupem a odrůdy s pozdním výstupem z dormance. Sledované odrůdy se liší jak délkou trvání, tak datem nástupu jednotlivých fází mikrosporogeneze. Průběh dormance i mikrosporogeneze je u jednotlivých odrůd odlišný a je ovlivněn meteorologickými podmínkami daného roku. Existují rozdíly v mrazuodolnosti mezi jednotlivými odrůdami broskvoní. Největší míra mrazuodolnosti byla stanovena u odrůdy 'Lesiberian'. Sledované odrůdy broskvoní vykazují rozdíly v řadě pomologických, biologických i hospodářských znaků. Ze sledovaného souboru odrůd lze označit za perspektivní odrůdy 'Venus', 'Fantasia', 'Fidelia', 'Neve' a 'W 14', přičemž nejlepšího hodnocení dosáhla odrůda 'Venus'. Na základě hodnocení odrůd přímo z pěstitelské praxe byla stanovena jako nejlepší odrůda 'Symphonie', která dosahuje stabilně vysokých výnosů a vyznačuje se dobrým zdravotním stavem. Jako středně vhodné odrůdy pro pěstitelskou praxi byly stanoveny odrůdy 'Fidelia' a 'Orion'.
|
|
|
Hodnocení vzájemného synergismu fytoplazmy ESFY a viru šarky švestky (PPV) u meruněk a broskvoní
Vašková, Barbora
Hodnocení vzájemného synergismu fytoplazmy ESFY a viru šarky švestky (PPV) u meruněk a broskvoní. Tato práce se zabývá společným působením Candidatus phytoplasmy prunorum a Plum Pox virus. Obě choroby jsou celosvětově rozšířené a velice nebezpečné. Jedinou známou ochranou je prevence. Evropská žloutenka peckovin je způsobována Candidathus Phytoplasma Prunorum. Candidathus Phytoplasma Prunorum je mikroorganismus bez buněčné stěny, který je taxonomicky řazen Tenericutes třídy Mollicutes. Nemoc šarky švestky je způsobována Plum Pox virus. Plum Pox virus je mikroorganismus patřící do Potyviridae třídy Potyvirus. Na ústavu ovocnictví na Zahradnické fakultě Mendelovi univerzity na MENDELEU v Lednici byl roku 2014 založen dlouhodobý experiment zkoumající interakci fytoplazmy ESFY a PPV. Tento výzkum se zabývá možným synergickým efektem (PPV a ESFY). Symptomy obou chorob byly pozorovány každé dva týdny a zapisovány do tabulky. Jelikož se jednalo o dlouhodobý výzkum, výsledky jsou pouze dílčí. Klíčová slova: Synergický efekt, křížová ochrana, meruňky, broskvoně, PPV, fytoplazma ESFY
|
|
|
Současná úroveň poznání genomu druhu Prunus persica (L.) Baatsch.
Chaloupský, Pavel
Předložená práce obsahuje souhrn o dosažené úrovni poznání genomu broskvoně (Prunus persica [L.] Batsch.). Druh P. persica je řazen do čeledi Rosaceae, která je členěna na několik dalších rodů. Tento druh spadá do rodu slivoň (Prunus), který sdružuje i další významné druhy. Broskvoň jedním z nejnáročnějších ovocných druhů, je však pěstována v mírném podnebném pásu na všech kontinentech a má neopomenutelný ekonomický význam. Díky svému významu a vhodným vlastnostem je broskvoň geneticky dobře charakterizovaným druhem. Velkou mírou se na současné úrovni poznání druhu P. persica podílely metody molekulární genetiky. Moderní molekulární metody umožňují rychlou identifikaci úseků DNA -- markerů. Molekulární markery mají široké uplatnění k sestavení genetických profilů, konstrukci genových map, dosažení šlechtitelských cílů a dalším aplikacím.
|
|
|
Možnosti ovlivnění násady plodů broskvoní řezem
Hurtajová, Zuzana
Tato bakalářská práce se zabývá styly a metodikou ovlivnění násady plodů u broskvoní řezem. Zaobírá se jednotlivými způsoby řezu a jeho ovlivněním kvality a množství plodů. Poukazuje na způsoby řezu jednotlivými způsoby s co nejmenšími možnými zásahy do života stromu v závislosti na volbě odrůdy v různých klimatických podmínkách. Pouze řezem se nedá kvalita ani množství plodů ovlivnit, proto se tato práce zabývá i probírkou plodů, jelikož je nedílnou součástí v pěstování broskvoní k dosažení kvalitní úrody.
|
host ::
RSS.