|
| |
|
|
Rozpoznávají sýkory kukačku obecnou (\kur{Cuculus canorus}) od krahujce obecného (\kur{Accipiter nisus})?
ROTOVÁ, Alžběta
První část bakalářské práce je rešerší shrnující informace o hnízdním parazitismu, se zaměřením na nejběžnějšího evropského hnízdního parazita, kukačku obecnou (Cuculus canorus). Druhá část práce je experimentální a jsou v ní testovány reakce dvou druhů sýkor (Parus major a Cyanistes caeruleus), které nemají s parazitací kukačkou žádné zkušenosti, na prezentovanou atrapu dospělce kukačky. Vzhledem je kukačka obecná nápadně podobná krahujci obecnému (Accipiter nisus) za účelem ochrany před napadání drobnými pěvci. V práci byla testována teorie, že sýkory zaměňují kukačku za krahujce, což ovlivňuje míru obrany jejich hnízd.
|
|
|
Conspecific brood parasitism: a case study on the common pochard and the barn swallow
Petrželková, Adéla ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent) ; Guillemain, Matthieu (oponent)
Tato disertační práce se zabývá vnitrodruhovým hnízdním parazitismem u ptáků (VHP). VHP je alternativní reprodukční strategie, kdy parazitická samice klade vejce do hnízda cizí hostitelské samice stejného druhu. Parazitická samice následně hnízdo hostitele opouští a ušetří tak energii, kterou by jinak musela investovat do rodičovské péče. Jelikož mezi parazitickým a hostitelským vejcem či mládětem není znatelný morfologický rozdíl, je problematické VHP rozpoznat. Proto je pro jeho určení vhodné použít molekulární metodiku. VHP může být použit jako "a best-of-bad-job" strategie, kdy samice nemá vlastní hnízdo a vejce snáší pouze paraziticky, nebo o hnízdo přišla např. kvůli predaci. Další možnost je, že samice mohou zvýšit svoji fekunditu ("fecundity enhancement"). V tomto případe samice často klade parazitická vejce a později zakládá vlastní snůšku. V rámci této disertační práce byly studovány dva modelové druhy. Prvním druhem byla prekociální potápivá kachna - polák velký (Aythya ferina; Anseriformes; Anatidae). Parazitická vejce byla určena pomocí proteinového fingerprintingu a díky této metodě bylo také možné rozlišit vejce jednotlivých samic. Míra VHP byla u poláka velkého relativně vysoká (91 %, 72 %; Kapitola 1, 4). Velikost snůšky hostitelské samice byla negativně ovlivněna počtem cizích...
|
|
|
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
|
|
|
Role ultrafialového záření v komunikaci u ptáků
Šulc, Michal ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Albrecht, Tomáš (oponent)
Poměrně nedávno bylo zjištěno, že vizuální systém ptáků a lidí se nápadně liší, a to především ve schopnosti vnímat ultrafialové záření. Tato složka spektra výrazně ovlivňuje nejrůznější typy chování ptáků. UV reflexe může vypovídat o kvalitách samců, a proto samice často preferují jedince s výraznější UV ornamentací. Stejně tak rodiče mohou potravu nerovnoměrně rozdělovat mezi svá mláďata v závislosti na jejich reflexi ultrafialového záření. Nakonec i hostitelé hnízdních parazitů mohou využívat složku UV spektra k rozpoznávání parazitických vajec od svých vlastních. Cílem mé bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky vlivu UV záření na pohlavní výběr ptáků, na interakce mezi rodiči a mláďaty a na interakce mezi hnízdním parazitem a jeho hostitelem.
|
|
|
Vliv kvality hnízda na reprodukční úspěšnost u rákosníka velkého
Jelínek, Václav ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Ptačí hnízda představují pro rozmnožování drtivé většiny druhů ptáků klíčové struktury a měla by proto podléhat přírodnímu výběr. Selekční tlaky, které na velikost hnízda působí, popisuje šest hypotéz, jejichž platnost u rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) jsem ve své diplomové práci testoval. První dvě hypotézy - predační a parazitační - by měly vést ke zmenšování hnízda. Jejich vliv na rozměry hnízda se mi ovšem prokázat nepodařilo, ačkoliv v jednom ze studovaných let existuje mírná kontraintuitivní negativní závislost mezi měkkou výškou hnízda a pravděpodobností predace. Žádná podobná závislost nebyla nalezena u vlivu hnízdního parazitizmu. Jeho pravděpodobnost je ovlivněna pouze dvěma charakteristikami hnízdního místa a to viditelností hnízda z nejbližšího potenciálního pozorovacího bodu pro kukačku a vzdáleností od volné vody, kdy hnízda nacházející se hlouběji v rákosovém porostu trpí nižší mírou parazitace. Zbylé čtyři hypotézy popisují selekční tlaky na větší hnízda nebo některé z jejich funkčních částí. Platnost termoregulační hypotézy ani hypotézy stability hnízda se prokázat nepodařilo. Obdobně nebylo zjištěno, že by hnízdo fungovalo jako postkopulační signál kvality samice. Jedinou z těchto hypotéz, jejíž platnost se prokázat podařilo, je hypotéza ideální velikosti snůšky, kdy...
|
|
|
Alternativní reprodukční strategie a pohlavní výběr u vlaštovky obecné Hirundo rustica
Michálková, Romana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent) ; Svobodová, Jana (oponent)
Rozvoj molekulárních technik odhalil, že párovací systém u ptáků je mnohem složitější a komplexnější, než bylo původně předpokládáno. Jak samci, tak samice mohou využívat alternativní rozmnožovací strategie ke zvýšení svého vlastního reprodukčního úspěchu. V předložené práci jsme zdokumentovali výskyt hnízdního parazitismu (conspecific brood parasitism, CBP, 22 % hnízd), quasi-parazitismu (QP, 6.5 % hnízd) a mimo-párových paternit (extra-pair paternity, EPP, 51.2 % hnízd) u evropského poddruhu vlaštovky obecné (Hirundo rustica rustica). Na rozdíl od EPP a CBP, je quasi-parazitismus poměrně vzácný a byl popsán jen u několika druhů. Naše výsledky naznačují nenáhodnou distribuci QP, což z něj může činit, vedle EPP a CBP, třetí alternativní reprodukční strategii. Samčí ornamenty se pravděpodobně vyvinuly jako kondičně-závislé signály kvality svého nositele. V daném kontextu by tedy měla exprese takových znaků pozitivně korelovat s přežíváním jedince. Evoluční teorie předpokládá, že samice si k mimo-párovým kopulacím vybírají kvalitnější (více ornamentované) samce a mimo-párové paternity byly následně navrženy jedním z možných protagonistů v evoluci samčích pohlavních znaků. Evidence pro podporu tohoto tvrzení je však poměrně slabá. I přes intenzivní výzkum role EPP v pohlavním výběru se stále...
|
|
|
Conspecific brood parasitism: a case study on the common pochard and the barn swallow
Petrželková, Adéla ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent) ; Guillemain, Matthieu (oponent)
Tato disertační práce se zabývá vnitrodruhovým hnízdním parazitismem u ptáků (VHP). VHP je alternativní reprodukční strategie, kdy parazitická samice klade vejce do hnízda cizí hostitelské samice stejného druhu. Parazitická samice následně hnízdo hostitele opouští a ušetří tak energii, kterou by jinak musela investovat do rodičovské péče. Jelikož mezi parazitickým a hostitelským vejcem či mládětem není znatelný morfologický rozdíl, je problematické VHP rozpoznat. Proto je pro jeho určení vhodné použít molekulární metodiku. VHP může být použit jako "a best-of-bad-job" strategie, kdy samice nemá vlastní hnízdo a vejce snáší pouze paraziticky, nebo o hnízdo přišla např. kvůli predaci. Další možnost je, že samice mohou zvýšit svoji fekunditu ("fecundity enhancement"). V tomto případe samice často klade parazitická vejce a později zakládá vlastní snůšku. V rámci této disertační práce byly studovány dva modelové druhy. Prvním druhem byla prekociální potápivá kachna - polák velký (Aythya ferina; Anseriformes; Anatidae). Parazitická vejce byla určena pomocí proteinového fingerprintingu a díky této metodě bylo také možné rozlišit vejce jednotlivých samic. Míra VHP byla u poláka velkého relativně vysoká (91 %, 72 %; Kapitola 1, 4). Velikost snůšky hostitelské samice byla negativně ovlivněna počtem cizích...
|
|
|
Zrakové podněty v koevoluci hnízdního parazita a jeho hostitelů
Šulc, Michal ; Honza, Marcel (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent) ; Samaš, Peter (oponent)
Hnízdní parazitismus ptáků je ideální systém pro studium koevoluce druhů. U hnízdních parazitů i jejich hostitelů se v průběhu koevoluce vyvinuli zajímavé adaptace, které jim umožňují maximalizovat biologickou zdatnost. Evoluce těchto adaptací má charakter tzv. "závodů ve zbrojení", v nichž vývoj určitého znaku na straně hostitele ovlivňuje vývoj jiného znaku na straně parazita a naopak. V své disertační práci jsem se zabýval zejména dvěma takovými adaptacemi: rozpoznáváním cizích vajec na straně hostitele a napodobováním (mimikry) vzhledu hostitelských vajec na straně parazita. Obě tyto adaptace jsou ovlivněny zrakovými schopnostmi hostitelů a parazitů, a proto se všechny přiložené studie opírají o objektivní metodu hodnocení barev a modelování vnímání barev u ptáků, které se významně liší od jejich vnímání u lidí. Člověk například na rozdíl od ptáků nedokáže vnímat ultrafialové (UV) záření. Ptáci ale tuto část světelného spektra využívají při mnoha aktivitách (např. během námluv či hledání potravy). Zjistili jsme, že hostitelé hnízdních parazitů mohou UV záření využívat i při rozpoznávání cizích vajec. Nicméně se zdá, že tato složka spektra není pro hostitele klíčová (rukopis 1). Na vnímání barev mají značný vliv i světelné podmínky prostředí. Testovali jsme hypotézu, zda světelné podmínky v hnízdech...
|
|
|
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
|
host ::
RSS.