|
|
The World of David Walliams and Roald Dahl's Children's Books. A Comparative Analysis
TŮMOVÁ, Eliška
Práce se prostřednictvím srovnávací analýzy prozaické tvorby dvou britských autorů dětské literatury pokusí popsat dynamiku vývoje tvorby pro dětské čtenáře v kontextu britské fantastické literatury. Na příkladech z děl současného autora D. Walliamse se práce bude zabývat tématy, motivy a způsobem vyprávění autora humorné dětské prózy v porovnání s literárním odkazem děl Roalda Dahla. Pozornost se soustředí na formu literární grotesky a nadsázky, která v kontextu tvorby pro dětské čtenáře otevírá kontroverzní témata v případě obou uvedených autorů.
|
|
|
Black Characters in British Literature of the 19th century
BENEŠOVÁ, Tereza
Cílem mé diplomové práce je analýza černošských postav v britské literatuře devatenáctého století. Pro tuto analýzu jsem vybrala Thackerayho román Vanity Fair, Mansfield Park a Sanditon Jane Austenové, Ivanhoe od Sira Waltera Scotta, Jane Eyre od Charlotte Bronteové, Wuthering Heights od Emily Bronteové a The Moonstone od Wilkie Collinse. Do své analýzy jsem také zařadila historické pozadí dané doby a shrnula jsem historii otroctví. Také jsem ve své práci brala v úvahu společenské otázky na toto téma.
|
|
|
The Monster in British Gothic Fiction
BUREŠOVÁ, Kateřina
V gotické literatuře devatenáctého století se často objevují různí netvorové, neboť se zaměřuje na temnější stránky lidské reality. Tato literatura je plná různých obludných a nadpřirozených bytostí, ze kterých pak jejich oběti mají strach a úzkost. Tyto postavy a jejich protějšky nám ale právě tímto ukazují, čeho se lidé v devatenáctém století báli, co jim nahánělo hrůzu a jaké byly hranice, které neměli překročit. Pronikají tak k samé podstatě lidského bytí a ukazují nám kulturu a její paradoxy v Británii té doby. Studiem takových zásadních postav jako jsou upíři v románu Drákula, Carmilla a básni Christabel, monstrum i jeho stvořitel v románu Frankenstein nebo zlověstní dvojníci v Obrazu Doriana Graye a Podivném případu Dr. Jekylla a pana Hyda nám tak umožňuje lépe pochopit myšlenkový svět tehdejších lidí. Klíčová
|
|
| |
|
|
The legend of the vampire in the works of 19th century British literature
Hezinová, Jana ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Postava upíra je jedním z nejsilnějších obrazu v současné kultuře. Používá se v knihách filmech, obchodním zboží a dokonce je s ním spojena celá subkultura zakořeněná v moderním pojetí gotiky. Proces rozvoje této postavy má dlouhou a složitou historii, která odráží rozvoj kultury a společnosti. Popularita této figury je částečně založená na její všestrannosti, přizpůsobivosti a schopnosti obsáhnout široké spektrum témat a prvků které reprezentují současnou společnost. Tato fascinace upířím toposem se také zaslouží na převedení této postavy z folkloru do literatury devatenáctého století, a na následné expanzi do populární literatury. Tato práce se snaží stručně obsáhnout ranní rozvoj postavy upíra v evropském kontextu a srovnat tento rozvoj s ranými projevy upíra v literatuře. Zaměří se zejména na projevy upíra v britské literatuře devatenáctého století. Práce se také pokusí ujasnit podstatu upíra, která je spojená s kulturními koncepty té doby. Bude také sledovat, jak se změny v tradičních výkladech projevují a jak jsou transformovány v konceptu městské gotiky. Zpřesnění základního pozadí struktury Viktoriánské společnosti, jak v politice, tak v ekonomii a mezilidských vztazích, bude přezkoumáno v souvislosti spojitosti těchto témat s postavou upíra. Práce se zaměří na rozbor hlavních obav a...
|
|
|
"I am no bird; and no net ensnares me": Female Independence in the English Novel 1795 - 1820
Jiránková, Lucie ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
1 V devadesátých letech osmnáctého století se velmi osobitě změnil rámec ženských protestů proti nespravedlnostem, kterým byly ženy nuceny čelit, což nevyhnutelně vedlo k reflektování této změny v soudobé literatuře. Období, kterým se tato bakalářská práce zabývá, bylo vybráno k tomu, aby zachytilo počátky vzrůstajícího feministického hnutí, jež bylo typické pro romány tří autorek: Mary Haysové, Mary Wollstonecraftové a Jane Austenové. Cílem této práce je prozkoumat rozličné přístupy k získávání emoční, intelektuální, sociální a ekonomické nezávislosti. Mimoto práce pojednává i o dobové konstrukci ženskosti, o dobové debatě na téma přirozených práv člověka, o problému vzdělání, romantické lásky a citovosti. Úvodní kapitola popisuje historické pozadí konce osmnáctého století a detailně se dívá na pozici ženy v soudobé společnosti v rámci jejího rodinného a společenského postavení, ekonomické nezávislosti, vzdělání, formování charakteru a objektivizaci na manželském trhu. Tato část pracuje také s tím, jak se na ženu dívaly práce jakobínů (a také anti-jakobínů) a knihy věnované chování žen. V neposlední řadě představuje autorky a zkoumá, nakolik byly ovlivněné pojednáním od Mary Wollstonecraftové, A Vindication of the Rights of Woman. Druhá kapitola se zaměřuje na vyobrazení ženské nezávislosti v románu Mary...
|
|
|
"A Ball of String Full of Knots": Narrative Strategies in Jeanette Winterson's Early Novels and Their Later Development
Krejčí, Patrik ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je popsat způsob použití narativních strategií v románech Jeanette Wintersonové se zaměřením na jejich postupný vývoj. Konkrétně půjde o tyto romány: Oranges Are Not the Only Fruit, The Passion, Sexing the Cherry, Written on the Body, Art & Lies, Gut Symmetries and The PowerBook. Oranges Are Not the Only Fruit slouží jako zdroj témat pro všechny ostatní romány, a tudíž určuje dlouhodobé zaměření na problematiku spojenou s vypravěčstvím, časem a historií. Také obsahuje první naratologické experimenty, především vložené příběhy, které jsou pravděpodobně nejstěžejnější ze strategií, které Wintersonová využívá, jelikož se v nějaké podobě objevují v každém z jejích románů. Důležitým příspěvkem románů The Passion a Sexing the Cherry je jejich historické zasazení, které zvýrazňuje konflikt mezi představivostí (vypravěčstvím) a fakty (historií). Kromě toho se objevuje druhý vypravěč, a tím jsou romány obohaceny o nový pohled, což umožňuje skrze vzniklou dualitu problematizovat kategorii pohlaví. Ve zbývajících čtyřech románech Wintersonová dosahuje vrcholu svého experimentování, vzhledem k tomu, že posunují témata předchozích románů ještě dál, jako by zkoumala, jaké jsou meze vypravěčství. Spletitost narativní struktury se prohloubila, vypravěči jsou často nespolehliví a se zastřenými...
|
|
|
Jeanette Winterson`s Postmodern Historical Novels: Sexing the Cherry and The Passion as Historiografic Metafictions.
Araslanova, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
V 19. a na začátku 20. století se literární teoretici domnívali, že historie jako vědecká reflexe historických události je založena na skutečných faktech, jejichž existence může být potvrzena písemnými důkazy. Pod vlivem poststrukturalismu a jeho idejí o textualitě reality však pozdější teoretici začali tyto pojmy zpochybňovat, a poprvé se objevily myšlenky o tom, že tyto písemné důkazy nemohou být vnímané objektivně. Tyto myšlenky se promítly do dalšího předpokladu, že historie je konstrukce - diskurz vytvořený dějepiscem, který "předává" historická fakta ostatním. Proto je z pohledu postmodernismu historie spíš subjektivní, než objektivní pojem. Pod vlivem těchto myšlenek se historické romány vyvinuly v novou formu, v nový typ "fiktivní historie". Linda Hutcheonová tuto novou formu postmoderního historického románu nazývá historiografickou metafikcí. Hutcheonová používá tento výraz pro popis fikce, která je historická a zároveň metafikční: jde o specifickou formu metafikce, která "poukazuje na svůj status jakožto artefakt", a tak vyvolává otázky na vztah mezi fikcí a realitou. Takové fikce "se zařazují do historického diskurzu", přičemž zároveň tvrdí, že jsou fiktivní. Zpochybňují odlišnost historie a fikce tím, že poukazují na společné prvky psaní literárních děl a historických záznamů; mají...
|
|
|
"Am I Not a Man and a Brother?": Representations of Slavery in the West Indies and Abolitionist Rhetoric on the Road to Emancipation
Bartová, Nikola ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato práce se zabývá literaturou spojenou se zrušením otroctví v britských koloniích. Práce se zabývá tématem abolicionistického hnutí ze společenské, kulturní a literárně historické perspektivy od počátku až do zrušení otroctví v britských koloniích v Karibiku v roce 1833 Zákonem o ukončení otroctví. Práce je zaměřená na diskurz rasy a otroctví. Vybraní autoři reprezentují rozdílné názory a perspektivy, jelikož práce obsahuje jak představitele sentimentální poezie, tak cestopisy i autobiografie otroků. Hlavním cílem je určit a vymezit strategie abolicionistického diskurzu a rétorické postupy, které byly používány, a to zejména při utváření obrazu Afričanů a jak hegemonický diskurz sentimentalismu ovlivnil jejich psaní. První část práce se zabývá utvořením teoretického základu a definováním literárních tradic a zvyků z osmnáctého století, definice sentimentálního diskurzu a filosofie osvícenství. To bude dáno do kontextu s definicí "orientalismu" Edwarda Saida a také teorie "černého Atlantiku" od Paula Gilroye, která umožní definovat prostor mezi Británií, Afrikou a Karibikem, kde se historie otroctví v Británii odehrála. Teoretický základ bude doplněn historickým přehledem otroctví a jeho zrušení v Británii a jejích koloniích. Následující kapitoly se zabývají literární odpovědí na otroctví v...
|
|
|
Transformation of the Gothic in Nineteenth-Century British Literature and Culture
Mikulová, Martina ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
diplomové práce Přestože někteří kritici považují rok 1820 za konec gotické tvorby, gotika, jako žánr i jako estetické zaměření, je stále patrná i v naší současnosti. Pravděpodobně nejlepší způsob jakým přistupovat ke gotice v literární sféře je prostřednictvím příkladů takzvaného gotického toposu, který vychází z původních gotických textů osmnáctého století. V průběhu století devatenáctého, které z historicko-kulturní perspektivy samo oplývá gotickou atmosférou, prošla gotická literární tvorba významnými změnami a vývojem. Přesto že si udržela hlavní prvky tohoto žánru, převážně zasazení příběhů do izolovaných míst a charakteristických typů postav, lze zároveň v příkladech textů vypozorovat do jaké míry jsou tyto prvky pozměněny. Šest vybraných děl - Frankenstein, Upír, Jana Eyrová, Na Větrné Hůrce, Carmilla a Drákula - rovněž spojuje další důležitý aspekt, a to monstrozita, která se zdá být jakousi fyzickou interpretací vnitřní zrůdnosti lidských bytostí, či celé kultury. Bez ohledu na to, jak jsou tato díla na první pohled odlišná, všechna obsahují typické gotické prvky, ve kterých spočívá podobnost těchto děl, a které je spojují s gotickou minulostí. Konkrétně se tato diplomová práce bude zabývat vývojem britské gotické literatury devatenáctého století. Nejprve nahlédne na obecnější kulturní...
|
host ::
RSS.