|
|
Význam CSR v přímém prodeji
Zoulová, Sabina ; Křečková Kroupová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mokrejšová, Veronika (oponent)
Práce se zabývá významem společenské odpovědnosti firem (CSR) v přímém prodeji. Teoretická část charakterizuje přímý prodej jako takový. Zaměřuje se na multilevel marketing, což je nejčastěji používaná forma přímého prodeje. Uvádí znaky, které nám pomohou odhalit nelegální systémy, jež se za multilevel pouze vydávají. Pomocí statistik poskytuje přehled o pozici přímého prodeje na trhu. Velká část je věnována ochraně spotřebitele. Do jisté míry ji může zaručit CSR, ale také Etický kodex a členství firmy v asociacích přímého prodeje. Praktická část obsahuje případovou studii. Problém je analyzován na největší společnosti přímého prodeje -- Avon Products. Cílem práce je potvrzení/vyvrácení hypotéz: "Při nákupu jsou pro zákazníky rozhodující jiné faktory než CSR firmy" a "Při výběru pracovní činnosti jsou pro lidi (distributory) rozhodující jiné faktory než CSR firmy". Vyhodnocení hypotéz proběhne na základě dotazníkového šetření, které má kvantitativní i kvalitativní část.
|
|
|
Radioterapie karcinomu prsu
TRAKALOVÁ, Barbora
Pod diagnózou C50 se skrývá nádorové onemocnění karcinom prsu. Je to nejčastější nádorové onemocnění u žen. Za rok 2009 bylo v České Republice nově diagnostikováno 5975 případů u žen a 1607 žen na toto onemocnění zemřelo. Existuje mnoho rizikových faktorů, které podmiňují vznik nádoru, jako je například dědičná dispozice, věk, menstruace, menopauza a další faktory. Zároveň existuje i mnoho faktorů, které můžeme my sami ovlivnit a onemocnění tak předcházet. Důležitá je i prevence, ať už ve formě samovyšetření prsu nebo mamografického screeningu, který je pojišťovnou hrazen od 45. roku. Léčba karcinomu prsu zahrnuje spoustu léčebných modalit, jako je například chirurgická, hormonální a biologická léčba, chemoterapie a radioterapie. Tato práce se podrobněji zabývá radioterapií, která je v léčbě tohoto onemocnění nenahraditelná. Radioterapie je léčba zhoubných i nezhoubných nádorů pomocí ionizujícího záření. Aby mohl být pacient ozářen, musí mu tým lékařů a radiologických asistentů vytvořit individuální ozařovací plán, ve kterém je přesně uveden cílový objem, kritické orgány, ozařovací technika, frakcionace a jednotlivé dávky záření, ozařovací poloha a spousta dalších údajů, které jsou potřebné k přesnému ozáření. Nejvyužívanější technikou při léčbě karcinomu prsu je technika dvou tangenciálních polí. Tato technika se využívá i v Nemocnici České Budějovice a.s., kde jsem vytvořila soubor 60 pacientek s karcinomem prsu léčených na onkologickém oddělení v roce 2011. Použito bylo celkem 536 verifikačních snímků, tedy 1608 hodnocení. V průběhu léčby by měl pacient zaujímat totožnou ozařovací polohu, které dosahujeme pomocí ozařovacích a fixačních pomůcek. Z různých důvodů však při jednotlivém ozařování dochází k malým či větším odchylkám od optimální polohy, tudíž dochází k možnosti ozáření jiného objemu, než je požadovaný cílový objem. Je nutné si uvědomit, že v průběhu léčby onkologických pacientů dochází často ke změně hmotnosti, změně tvaru těla pacienta a u pokročilých stádií třeba i změně fyzického stavu a pohyblivosti pacienta. Z tohoto důvodu u pacientů s karcinomem prsu může docházet k velkým odchylkám a to například v případě deformace prsu nebo při nadměrném hubnutí způsobeném léčbou. V Nemocnici České Budějovice a.s. je stanovena maximální povolená odchylka pro vertikální, laterální a longitudinální osu 0,7 cm a pro rotaci 3°. Získané hodnoty odchylek z verifikačních snímků jsem tedy zaznamenala do tabulky a následně do grafů, kde jsou zobrazeny průměrné odchylky a četnosti těchto odchylek v jednotlivých osách pro každé ozařovací pole. K největším odchylkám docházelo ve vertikální ose a průměrná odchylka v této ose byla 0,29 cm. Z celkového počtu hodnocení byla maximální povolená odchylka překročena pouze u 3 %, tedy u 45 odchylek. Snahou této práce bylo dokázat, že verifikační snímky umožňují předcházet případným chybám při ozařování. Tato hypotéza byla potvrzena, protože k překročení maximálních povolených odchylek došlo pouze u 3 % hodnocení. Díky verifikačním snímkům můžeme tedy odhalit nesprávnou ozařovací polohu, tudíž je ozářen pouze cílový objem a nedochází k ozařování okolní zdravé tkáně a kritických orgánů.
|
|
|
Vztah kojení a výskyt CA prsu
HALUZOVÁ, Jaroslava
Cílem této studie bylo zjistit, co ženy s CA prsu vědí o ochranném vlivu kojení a jak dlouho kojily, zjistit zda znají rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění. Dále bylo cílem zjistit, jaké vědomosti o ochranném vlivu kojení mají ženy v šestinedělí, jak dlouho plánují kojit, kdy, od koho a jaké informace o kojení dostávají. Při zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum. Metodou sběru dat byly polo-strukturované rozhovory. Rozhovory bylo zjištěno, že o ochranném vlivu kojení vědí ženy a CA prsu velice málo, většina jich nikdy od nikoho informace nedostlaly, pouze některé slyšely či četly. Vztah kojení a výskyt CA probyl prokázán, protože pouze jedna žena kojila více než jeden rok. Znalosti žen o rizikových faktorech jsou minimální. Většinou udávaly 3 rizikové faktory, což jsou znalosti nedostačující a svědčí o nutnosti osvěty v oblasti prevence. V této oblasti je úloha porodní asistentky a dětské sestry nezastupitelná. Z druhé části výzkumu bylo zjištěno, že edukace o kojení v porodnici je nedostatečná, sestry poskytují informace pouze o technice kojení a péči o prsy. Informace o ochranném vlivu kojení dostaly ženy na předporodních kurzech, některé je získaly na internetových stánkách či v tisku. Šestinedělky plánují kojit průměrně 11,5 měsíce, což svědčí o velice pozitivním postoji ke kojení svých dětí.
|
|
|
Zobrazovací metody v diagnostice prsní žlázy
RADOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice onemocnění prsní žlázy. Rakovina prsu patří k nejčastějším zhoubným novotvarům, které postihují převážně ženy. Nemusí se však jednat vždy jen o karcinom, ale patří sem též benigní léze, které se mohou u žen objevit. Cílem práce je zpracování a porovnání zobrazovacích metod využívaných při diagnostice prsu v radiologii a jejich analýza z hlediska úlohy radiologického asistenta. Předpokládám, že nezastupitelnou úlohu v diagnostice prsní žlázy má mamografie, která klade vysoké nároky zejména na přesnost práce radiologického asistenta. Z důvodu upřesnění diagnózy se často využívá i sonografického vyšetření prsů včetně provádění biopsie či značení léze pod sonografickou kontrolou. Svůj přínos prokazuje i stále častěji využívaná metoda vyšetření prsů pomocí magnetické rezonance, která je pro radiologického asistenta metodou technicky nejnáročnější. Ve své práci vycházím ze spektra zobrazovacích metod využívaných na Radiologickém oddělení Nemocnice Písek, a. s., a pracuji se souborem pacientek vyšetřených tímto pracovištěm, na kterém pracuji zatím jako všeobecná sestra. Jednotlivé metody porovnávám z hlediska jejich diagnostického přínosu, výhod a nevýhod, časové a finanční náročnosti jednotlivých vyšetření a nároků na úlohu radiologického asistenta. Výsledky zpracovávám statisticky. Výsledkem práce je potvrzení hypotézy, že v mamodiagnostice hraje hlavní a zatím nezastupitelnou roli mamografie, která je ve většině případů první metodou zobrazující patologické změny v prsní tkáni. Jedná se o vyšetření časově i finančně méně náročné. Nároky na radiologického asistenta jsou v tomto případě kladeny zejména na přesné provádění projekcí a na specifický přístup k vyšetřovaným ženám. Mamografické vyšetření v některých případech doplňuje předchozí vyšetření prsů ultrazvukem včetně bioptického vyšetření pod sonografickou kontrolou. V důsledku rychlého technického rozvoje a přístrojového i personálního vybavení radiodiagnostických pracovišť je patologický nález v prsní žláze stále častěji zobrazován i metodou magnetické rezonance, zejména pak v případě karcinomů před operací či při vyšetřování prsů s prsními implantáty. Metoda magnetické rezonance je však technicky, finančně i časově náročnější. Z pohledu práce radiologického asistenta klade vysoké nároky na jeho odbornost a technickou zdatnost. Zpracováním této práce jsem vytvořila přehled možností zobrazovací techniky v diagnostice prsní žlázy, zhodnotila v praxi výhody a nevýhody jednotlivých metod.
|
|
| |
|
| |
|
|
Compare the Cost of Breast Cancer Treatment with Conventional and Biological Methods
Falisová, Katarína ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Jankůj, Miroslav (oponent)
Léčba onkologických pacientů je v dnešní době díky novým technologiím vysoce nákladná. Podle demografických údajů a analýz obyvatelstvo České republiky stárne a je vysoce pravděpodobné, že tyto náklady ještě porostou. Je proto nutné pomocí farmakoekonomických analýz hledat optimální řešení léčby. Cílem práce je objasnit pojem farmakoekonomika, rakovina a rakovina prsu. Pomocí demografických údajů zhodnotit stav onkologických pacientů do budoucna, určit výši výdajů na léčbu rakoviny prsu a pomocí modelové pacientky trpící tímto onemocněním určit výši nákladů na biologickou a klasickou metodu léčby.
|
|
| |
|
|
Změna kvality života žen s diagnostikovaným karcinomem prsu
HOLANOVÁ, Gabriela
Odborné statě i články v komerčních médiích, mají {--}li v nadpisu karcinom prsu, charakterizují jej v naprosté většině jako epidemiologicky závažný jev. Tento fakt nelze zpochybnit vzhledem k incidenci tohoto nádorového onemocnění žen (v minimální míře i mužů). V současnosti jsou ale nemocní v daleko větší míře spolukoordinátory léčby, než tomu bývalo dříve. Studie i empirické zkušenosti v tomto kontextu ukazují, že rozhodujícími nejsou pro pacienta pouze kvantitativní aspekty života {--} jeho délka, ale stále více nemocných upřednostňuje kvalitu přežívání. Klasická medicína pod tíhou takových zjištění směřuje k modifikaci léčebných postupů právě ve vztahu k udržení jisté kvality života onkologicky nemocných. Proto i ona v zadáních oboru psychoonkologie mapuje míru takové úrovně, hledá preference nemocných v závislosti na typu nádoru, na stadiu choroby, na individuálních emočních postojích apod. Psychoonkologie se stává rovnocenným partnerem radiologie, chirurgie, patologie, onkologie i psychologie samotné při pomoci pacientům. Smysluplnou se ukázala možnost provést psychoonkologické šetření v centru diagnostiky a léčby rakoviny prsu žen Mamografie Nemocnice Písek, a.s. a data zpracovat formou diplomové práce. V teoretické části byla definována východiska karcinomu prsu klasickou medicínou {--} diagnostika, léčba, následná péče. Byly definovány obecné emoční mapy při střetu s diagnosu rakoviny. Zmíněny byly metody určování kvality života nemocných v historických i současných trendech. Popsána byla zvolená metodika formou parciálně anonymních dotazníků a charakterizován šetřený soubor 128 žen. Cílem práce bylo sledovat u žen s diagnostikovaným karcinomem prsu vývoj partnerských vztahů, vztahů v širší rodině, interpersonálních vztahů na pracovišti a srovnat kvantifikovatelné parametry s dobou před stanovením diagnosy. Mapování somatických (únava, bolest, poruchy spánku, zažívací obtíže) a psychosociálních faktorů určujících kvalitu života nemocných žen bylo majoritní osou sledování a šetření. Tyto cíle byly vestavěny do definovaných hypotéz, které se týkaly zmíněných otázek v kontextu současného stavu chápání pomoci lidem s onkologickou diagnosou: karcinom prsu není pouze závažným somatickým problémem, ale též problémem psychosociálním, přičemž psychoonkologie v této chvíli není oborem systémově začleněným do komplexního onkologického řešení pacientů. Z dat vyplývá, že se na kvalitě života ze somatických vlivů nejvíce podílí negativně vnímaná únava, následovaná až posléze bolestí. Z psychických vlivů dominuje deprese, úzkost, poruchy spánku. V psychosociální sféře je jednoznačně dominantně významná pro kvalitu života sociální opora a dle literatury se může podílet dokonce i na délce přežití. Jako nedostatečnou byla z dat zřetelná absence psychoonkologické pomoci v časných fázích po zjištěné nemoci i při případné recidivě. Diplomová práce nebyla samoúčelnou. Svědčil o tom zájem i podpora personálu mamografického centra. Pokud se podaří začlenit psychoonkologické intervence do souboru modalit uplatňujících se v šíři léčby rakoviny prsu, pak data budou každodenně znamenat pomoc postiženým ženám. Při zobecnění pak lze tímto nastínit cestu i v chápání komplexnosti péče a řešení dalších onkologických diagnos a postupů.
|
|
|
PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY ONEMOCNĚNÍ KARCINOMEM PRSU U ŽEN
PRSKAVCOVÁ, Hana
Bakalářskou práci tvoří část teoretická a výzkumná. Práce seznamuje s hlavní myšlenkou práce, holistickým vnímáním jedince. Dále krátce seznamuje s teoretickým základem onemocnění karcinomem prsu ve svých medicínských a psychologických souvislostech. Přibližuje problematiku sociálního fungování a životní situace pomocí popisu změn v sociálních vztazích. Na závěr připomíná praktičtější aspekty problému. Ve výzkumné části se práce zabývá změnou sociálního fungování žen, toto hodnotí na základě kvalitativního výzkumu prováděného pomocí rozhovorů pomocí návodu. V závěru se věnuje nejen výsledkům výzkumu, ale také případným rezervám výzkumu a připomínkám k teoretické části práce.
|
host ::
RSS.