|
|
Karcinom prsu - informovanost žen o možnostech sekundární prevence
Košáková, Dominika ; Černý, Andrej (vedoucí práce) ; Laštůvka, Zdeněk (oponent)
Tématem bakalářské práce je karcinom prsu, který se řadí mezi nejčastější nádorová onemocnění u žen v České republice. Tato práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Teoretická část byla zaměřena na popis problematiky týkající se karcinomu prsu. Zprvu čtenáře provádí anatomií a vývojem ženského prsu. Následují kapitoly, které čtenáře seznamují s různými druhy onemocnění prsu, a to buď onemocnění benigní nebo maligní. Dále tu jsou popsány rizikové faktory, příznaky onemocnění a současné metody diagnostiky a léčby karcinomu prsu. V poslední kapitole je vypracována primární, sekundární i terciální prevence karcinomu prsu. V praktické části byly stanovené dva hlavní cíle. Prvním bylo zjistit jaká je informovanost žen o sekundární prevenci a druhým bylo zjistit, zda se ženy prevenci aktivně věnují. Tyto dva cíle byly dále zkoumány pomocí devíti dílčích cílů. Výzkumné šetření se uskutečnilo pomocí anonymního, kvantitativního dotazníkového šetření, které probíhalo na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Sběr dat na klinice probíhal od 1.11.2022 do 31.3.2023 a uskutečnil se pomocí dotazníku, který byl zcela anonymní a obsahoval 25 otázek. Zkoumaný vzorek utvořilo 200 žen, které v průběhu sběru dat navštěvovaly výše zmíněnou kliniku. Data plynoucí z odpovědí respondentek byla...
|
|
|
Úloha chemoterapie, hormonální a biologické léčby v terapii nádoru prsu
BOUCHALOVÁ, Linda
Bakalářská práce se zabývá farmakologickou léčbou nádoru prsu. Nádory prsu jsou nejčastějším nádorovým onemocněním žen v České republice, proto je v úvodu věnována pozornost jeho incidenci a mortalitě. Dále teoretická část práce stručně popisuje základy anatomie a fyziologie prsu, vysvětluje rozdíly mezi nezhoubnými a zhoubnými nádory prsu a také je zaměřena na vznik a diagnostiku tohoto onemocnění. V kapitole, která se zabývá systémovou léčbou, je popisováno stěžejní téma práce - farmakologická terapie nádoru prsu, zahrnující chemoterapeutickou, hormonální a biologickou léčbu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit míru informovanosti pacientek o možných rizicích vyplývajících z podstoupení farmakologické léčby. Samotné nežádoucí účinky léčby jsou popsány v teoretické části práce.
|
|
|
Karcinom prsu u mužů
PEŠLOVÁ, Lucie
Tématem bakalářské práce je karcinom prsu u mužů. Karcinom prsu patří mezi nejčastější nádorové onemocnění u žen. Nádory prsní žlázy ale mohou postihovat i muže, i když velmi vzácně. Přibližný poměr mezi ženským a mužským onemocněním prsu je 100:1. Protože tato nemoc v mužské populaci není rozšířená, značnou část mužských pacientů ani nenapadne, že je může prsní karcinom také postihnout. Tato neznalost může být příčinou pozdní diagnostiky onemocnění i horší prognózy. První část bakalářské práce je zaměřena na teoretické informace s popisem anatomie prsu, se stručným přehledem o nádorovém onemocnění, jeho rozdělení a klasifikaci. Následně se věnuje rizikovým faktorům, jednotlivým přístrojovým modalitám sloužícím pro detekci onemocnění, zahrnuje samotnou terapii karcinomu prsu včetně bližších informací o léčbě radioterapií. Teoretická část je zpracována z odborných publikací, článků a internetových stránek formou literární rešerše. Praktická část bakalářské práce má dva cíle. První cíl má za úkol zjistit míru informovanosti mužů o karcinomu prsu celkově, se zaměřením na jejich povědomí o možném výskytu tohoto onemocnění v mužské populaci a případných příznacích a léčbě. Pro získání výsledků byl zhotoven anonymní dotazník s 21 otázkami, celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 58 mužů. Druhým cílem bylo provést analýzu počtu mužů a žen, kterým byla detekována rakovina prsu v období od ledna 2017 do prosince 2021. Získaná data byla následně porovnána s literaturou, která uvádí přibližný poměr mezi ženským a mužským onemocněním prsu 100:1. Data pro praktickou část pocházejí z počítačové databáze tří onkologických center, a to z Onkologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a z Onkologického oddělení Nemocnice Jihlava a.s. Soubor obsahoval celkem 30 pacientů a 4075 pacientek.
|
|
|
Role radiologického asistenta během vakuové biopsie
BEDNÁŘOVÁ, Anna
Mamografický screening je program, který má v ČR nejdelší historii a může se chlubit velmi dobrými výsledky. Cílem tohoto screeningu je nalézt nádor v prsu, který je ještě nehmatný a je v rozměrech několika málo milimetrů, a tím zajistit ženě ideální léčebné výsledky. Základní vyšetřovací metoda, jež se používá, je mamografický snímek. Po snímkování, v případě sporného nálezu, se provádí pro následné vyšetření prsu sonografie, snímky se spot kompresí CORE-CUT biopsie, vakuová biopsie a velmi sporadicky při daných indikacích i magnetická rezonance. Vakuová biopsie (SVAB) je v diagnostice prsních nádorů průlomové vyšetření. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak často se provádí vyšetření prsu pomocí vakuové biopsie. Dále pak zjistit věkovou strukturu žen a korelace mezi maligními a benigními nálezy. U věkových struktur bylo účelem zjistit neparametrickým testováním existenci vazby na normální rozdělení. Ke splnění testovacích a korelačních cílů byly zformulovány operacionalizované hypotézy. Pro bakalářskou práci byla data získána z archivačního systému Medicalc na EUC Klinice v Českých Budějovicích. Jelikož tato metoda se provádí na EUC Klinice krátce, byla data pro bakalářskou práci čerpána v rozmezí let 2020-2021. Analýzou dat bylo zjištěno, že stereotaktická vakuová biopsie (SVAB) byla za výše zmíněné období provedena celkem 118krát. Z výsledků vyplynulo, že vyšetření prsu pomocí vakuové biopsie má jasné indikace. Většinou se provádí na ověření vzniklých kalcifikací v prsu, zda tyto kalcifikace mají benigní původ, či jsou počátkem vznikajícího maligního procesu. Dále se pak SVAB provádí k ověřování lézí, které jsou patrné na mamografických snímcích a nemají jasný ultrazvukový kolerát, a nelze tak provést klasickou CORE-CUT biopsii.
|
|
|
Karcinom prsu u žen
STAŇKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se věnuje tématu karcinomu prsu u žen. Práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části práce je popsána nejprve anatomie celého prsu, symptomy a příčiny vzniku karcinomu prsu. Podrobně je popsána nejen diagnostika samotného nádoru, ale i léčba karcinomu prsu. Důležitým bodem této části je edukace žen porodní asistentkou o karcinomu prsu, a to zejména v prevenci tohoto onemocnění. V praktické části je popsáno kvantitativní výzkumné šetření. Cílem práce bylo zjistit informovanost žen o karcinomu prsu. Dalším cílem bylo zjistit, z jakých zdrojů ženy zjišťují informace o karcinomu prsu a prevenci tohoto onemocnění. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zněla: Starší ženy mají více znalostí týkající se karcinomu prsu než mladší ženy. Tato hypotéza se nepotvrdila. Druhá hypotéza byla stanovena: Ženy s vyšším vzděláním provádí samovyšetřování prsu oproti ženám s nižším vzděláním. Tato hypotéza se také nepotvrdila. Sběr dat se uskutečnil pomocí online dotazníku, který byl zcela anonymní. Dotazník byl složen z otevřených, uzavřených i polootevřených otázek. Výzkumný soubor tvořilo 300 žen aktivních na sociální síti Facebook a jiných internetových serverech ve věku od 15 - 75 let. Nejvíce žen odpovídalo v rozmezí 15 - 24 let. Data byla zpracována spolu s grafickým a tabulkovým vyhodnocením díky programu Microsoft Excel 2007. Dále byla data statisticky vyhodnocena za pomoci chí-kvadrát testu a Studentova T-testu. Z výsledných odpovědí byly vypracovány grafy a tabulky, které zobrazují odpovědi respondentek. Z výzkumného šetření vyplynulo, že jsou ženy o karcinomu prsu informovány. Nejčastějším zdrojem informací týkajících se karcinomu prsu byl internet, který byl uveden 163krát. Respondentky byly rozděleny do dvou skupin dle jejich věku, na mladší a starší skupinu, kdy mladší skupinu tvořily ženy od 15 - 44 let a starší skupinu tvořily ženy od 45 - 75 let věku. Ačkoliv mladších žen bylo dohromady 248 (82,7 %) a starších žen bylo 52 (17,3 %), ukázalo se, že věk nemá vliv na znalosti týkající se tohoto onemocnění, proto tato hypotéza 1 statistickým testem nebyla potvrzena. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že 196 (67,4 %) respondentek si provádí samovyšetření prsů. Z toho je 84 (42,86 %) žen ve věku od 15 - 24 let. Samovyšetření prsu naopak neprovádí 95 (32,6 %) respondentek, z toho je 56 (58, 95 %) žen také ve věku od 15 -24 let. Pojem samovyšetření prsu zná 291 (97 %) žen z 300 (100 %) žen a 1x měsíčně si toto samovyšetření prsu provádí 89 (45 %) žen. Celkem 180 (91,84 %) žen má dojem, že toto vyšetření provádí správně. Například 291 (97 %) žen vědělo, že mamografické vyšetření je rentgenologická metoda určená k zobrazení prsu a 213 (71 %) žen znalo, že je toto vyšetření hrazené pojišťovnou od 45 let věku. Výsledky bakalářské práce bude možné publikovat na odborných přednáškách či seminářích.
|
|
|
Detekce mutací a intragenových přestaveb v genech BRCA1 a BRCA2 pomocí sekvenování a metody MLPA
PECHOVÁ, Kristýna
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala detekcí mutací v BRCA genech a jejich vlivem na vznik karcinomu prsu. Toto téma je v dnešní době velice důležité, protože právě karcinomy prsu jsou nejčastějším nádorovým onemocněním u žen v České republice (Weinberger a Zikán, 2016). V teoretické části jsem se zaměřila na karcinom prsu, především na jeho diagnostiku a následnou léčbu. Dále jsem se věnovala genetickému poradenství a vyšetření, které je pro diagnostiku dědičných forem karcinomů velmi důležité. Uvedla jsem základní informace týkající se BRCA genů a jejich bílkovinných produktů a shrnula jsem problematiku mutací v těchto genech a jejich souvislost s nádorovým onemocněním, zejména prsu a ovária. V praktické části jsem se věnovala vyšetření vybraných oblastí BRCA genů metodou Sangerova sekvenování. Dnes se BRCA geny vyšetřují metodou NGS, protože umožňuje prohlédnout všechny exony daného genu najednou, ale toto testování nebylo v mých laboratorních podmínkách možné provést, proto jsem zvolila metodu Sangerova sekvenování, která má však určitá kapacitní omezení. Pomocí metody PCR jsem připravila vzorky pro Sangerovo sekvenování, které následně provedla firma Genseq s.r.o. V poslední části své práce jsem zpracovala získané sekvence a provedla vyhodnocení výsledků. Sekvenační metodou jsem nechala vyšetřit celkem 20 anonymizovaných vzorků, z toho byla mutace přítomna u 4 vzorků - jedna byla patogenní, jedna benigní a dvě s nejasným významem.
|
|
|
Imunohistochemie karcinomu prsu
HYŽÍKOVÁ, Sabina
Ve své bakalářské práci se zabývám imunohistochemickým vyšetřením karcinomu prsu. Výzkum jsem prováděla na Oddělení patologie v Nemocnici Písek a.s. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám anatomickou strukturou prsu, klinickými příznaky, diagnostikou společně se zobrazovacími metodami. Dále rizikovými faktory, zahrnující genetické a hormonální aspekty. Prognózou a také prevencí vzniku nádorů a následnou léčbou tohoto onemocnění. Shrnula jsem obecnou klasifikaci nádorů představujících staging a grading. Také jsem popsala patologické struktury benigních a maligních lézí prsu. V praktické části jsem se zaměřila na to, jak funguje metoda imunohistochemie a především, jak vypadá celý histologický proces zpracování prsní tkáně. Pracovala jsem s celkem 218 bioptickými vzorky prsní tkáně, které byly touto metodou obarveny a stanovila jsem 5 markerů (estrogenové a progesteronové receptory, HER-2/Neu, Ki67 a E-cadherin), které byly při jejich diagnostice použity. Na základě negativity ER, PR a HER-2/Neu receptoru jsem vyhodnotila čtrnáct triple-negativních lézí. Hormonální receptory vykazovaly četné pozitivní výsledky více než negativní, naopak exprese HER-2/Neu vykazuje pouze mírně vyšší pozitivitu u sto dvaceti dvou případů ve srovnání se zbývajícími devadesáti šesti negativními případy. Výsledkem praktické části mé bakalářské práce byla zjištění, že nejčastějším histologickým podtypem nádorů prsu je invazivní duktální karcinom, který byl zastoupen sto devadesáti dvěma případy, dalším typem byl invazivní lobulární karcinom stanovený ve dvaceti dvou případech a šest duktálních karcinomů in situ. Cílem mé bakalářské práce bylo představit stručný popis problematiky karcinomu prsu a poukázat na zastoupení nejčastěji diagnostikovaných podtypů, a také popsat provedení metody, která je typická pro detekci receptorů spojených s karcinomem prsu.
|
|
|
Mamodiagnostika - postoj a informovanost
HRBKOVÁ, Jana
Ročně je diagnostikováno přes 7000 případů karcinomu prsu, což z tohoto onemocnění dělá nejčastější zhoubné onemocnění u žen v České republice. I přes trvale rostoucí incidenci, mortalita stagnuje a v poslední době má i tendenci mírného poklesu. Mezi nejčastější zobrazovací metody prsů patří mamografie a ultrazvuk. V roce 2002 byl v České republice zaveden celoplošný mamografický screening, který napomáhá zachytit karcinom již v časném klinickém stádiu. Toto preventivní vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění všem ženám od 45 let věku v intervalu 1x za 2 roky. V sekundární prevenci hraje velkou roli i samovyšetření prsů. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat prevenci karcinomu prsu a informovanost o mamodiagnostice u žen od 18 let. Data potřebná pro svoji práci jsem získala z dotazníkového šetření. Elektronický dotazník, který jsem vytvořila na internetové stránce www.vyplnto.cz, vyplnilo celkem 533 respondentek. Výsledky dotazníku jsem zpracovala do výsečových grafů. U otázek č. 10-23, které byly zaměřené na informovanost, jsem také do sloupcových grafů zpracovala procentuální zastoupení správných odpovědí podle věkové kategorie. Díky získaným datům jsem mohla odpovědět na výzkumné otázky. V první jsem se tázala, která věková skupina má nejmenší povědomí o problematice prevence karcinomu prsu a o mamodiagnostice; a v druhé, zda si více jak 50 % dotazovaných žen provádí samovyšetření prsů. Vyhodnotila jsem, že nejstarší věková skupina, tj. respondentky ve věku 65 a více let, má nejmenší povědomí o problematice prevence karcinomu prsu a o mamodiagnostice. Z dotazníku také vyplynulo, že více jak 50 % dotazovaných žen si provádí samovyšetření prsů.
|
|
|
Characterization and modulation of MitoTam-induced cell death in breast carcinoma cells
Hrysiuk, Mariia ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Dráber, Peter (oponent)
Poslední roky sice přinesly mnoho průlomových objevů v protirakovinném výzkumu a terapiinádorovýchonemocnění, jako je rakovina prsu (RP), tyto však stále představují jednu z hlavních zdravotních hrozeb na celém světě. Rakovinné buňky obvykle získávají rezistenci vůči aktivaci regulované buněčné smrti (RBS), jako je na kaspázách závislá apoptóza. Mezi nová látky indukující RBS patří také do mitochondrií cílený tamoxifen - MitoTam, na který se tato práce zejména zaměřuje. V panelu RP buněk jsme určili jejich profily energetických (mitochondriální respirace vs. glykolýza) drah a expresi vybraných proteinů souvisejících s RBS (Western blotting) a pomocí časosběrného monitorování buněčným analyzátorem Lumascopem LS 720 jsme analyzovali jejich citlivost na MitoTamem aktivovanou RBS. Zjistili jsme, že buňky RP preferující glykolýzu jako MDA-MB-231 jsou odolnější vůči MitoTamu než na mitochondríální respiraci vice závislé MDA-MB-453. Většina testovaných RP buňky však může být zcitlivěna k MitoTamem indukované RBS BH3mimetiky, jako je na BCL-XL cílený A1155463 a některými sloučeniny modulujícími buněčný metabolismus, jako je inhibitor laktátdehydrogenázy (R)-GNE-140, zejména v preinkubačním módu. Také další sloučeniny modulující metabolismus, jako je inhibitor pyruvátdehydrogenázových kináz JX06, významně...
|
|
| |
host ::
RSS.