Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Diafragmový výboj v roztocích organických barviv z hlediska elektrolytického rozkladu
Davidová, Jaroslava ; Brablec, Antonín (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá fyzikálními a chemickými jevy působícími na rozklad organických barviv v diafragmovém výboji, který je generován v kapalných roztocích. Protože byl v experimentech použit zdroj stejnosměrného vysokého napětí v kontinuálním režimu, objevuje se účinek elektrolýzy na rozklad barviva v diafragmovém výboji. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, kdy probíhá pouze elektrolýza (resp. kdy dochází k zapálení výboje), a které faktory ovlivňují bod zapálení. Dále bylo cílem provést rozklad vybraných potravinářských a textilních organických barviv pouze účinkem elektrolýzy. V teoretické části je uvedena teorie vzniku elektrického výboje v kapalných roztocích a popsány různé typy výbojů generované v kapalinách. Dále je v mé práci rozebrána rešerše na téma elektrických výbojů v kapalinách využívaných ve světě, využití diafragmového výboje a různé způsoby odstranění organických barviv z vodných roztoků. Nakonec je v této diplomové práci uvedena teorie elektrolýzy vodného roztoku elektrolytu, teorie UV-VIS spektroskopie a také jsou zde jednoduše popsány analytické metody vhodné pro detekci organických molekul. Experimentální část je zaměřena na popis experimentu, který byl prováděn v reaktoru s oddělenými elektrodovými prostory. Propojení obou prostorů bylo realizováno přepážkou rozdělující reaktor na dvě části, kde byla umístěna nevodivá diafragma s dírou o d = 0,4 mm uprostřed. Experimentální část obsahuje i popis chemikálií použitých v experimentech a je zde popsán i průběh jednotlivých experimentů. Nejprve byl zjištěn bod zapálení výboje v reaktoru (tj. stanovení fáze, kdy probíhá pouze elektrolýza bez jakéhokoli účinku výboje) tvorbou peroxidu vodíku a měřením dynamických elektrických charakteristik. Poté byl proveden rozklad vybraných barviv elektrolýzou. Protože rozklad barviv je doprovázen odbarvením, koncentrace barviva byla měřena na UV-VIS spektrometru v rozmezí vlnových délek 350–700 nm. Ve výsledkové části jsou porovnány různé faktory působící na bod zapálení, jako je druh použitého elektrolytu, počáteční vodivost, druh barviva, teplota roztoku a typ reaktoru (resp. objem roztoku). Z výsledků vyplývá, že nejvýznamněji ovlivňuje zapálení výboje počáteční vodivost roztoku. Po zjištění bodu zapálení byla provedena elektrolýza vybraných barviv, kde proud byl nastavován na 10 mA, elektrolyt byl použit NaCl, kterým se nastavovala počáteční vodivost na 500 µS/cm. Nakonec bylo provedeno srovnání rozkladu barviv v závislosti na dodávaném výkonu, kde bylo zjištěno, že samotná elektrolýza má pouze minimální účinnost (cca 15 %), a tudíž významně neovlivňuje rozklad barviv v diafragmovém výboji v kapalných roztocích.
Diafragmový výboj v roztocích organických barviv z hlediska elektrolytického rozkladu
Davidová, Jaroslava ; Brablec, Antonín (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá fyzikálními a chemickými jevy působícími na rozklad organických barviv v diafragmovém výboji, který je generován v kapalných roztocích. Protože byl v experimentech použit zdroj stejnosměrného vysokého napětí v kontinuálním režimu, objevuje se účinek elektrolýzy na rozklad barviva v diafragmovém výboji. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, kdy probíhá pouze elektrolýza (resp. kdy dochází k zapálení výboje), a které faktory ovlivňují bod zapálení. Dále bylo cílem provést rozklad vybraných potravinářských a textilních organických barviv pouze účinkem elektrolýzy. V teoretické části je uvedena teorie vzniku elektrického výboje v kapalných roztocích a popsány různé typy výbojů generované v kapalinách. Dále je v mé práci rozebrána rešerše na téma elektrických výbojů v kapalinách využívaných ve světě, využití diafragmového výboje a různé způsoby odstranění organických barviv z vodných roztoků. Nakonec je v této diplomové práci uvedena teorie elektrolýzy vodného roztoku elektrolytu, teorie UV-VIS spektroskopie a také jsou zde jednoduše popsány analytické metody vhodné pro detekci organických molekul. Experimentální část je zaměřena na popis experimentu, který byl prováděn v reaktoru s oddělenými elektrodovými prostory. Propojení obou prostorů bylo realizováno přepážkou rozdělující reaktor na dvě části, kde byla umístěna nevodivá diafragma s dírou o d = 0,4 mm uprostřed. Experimentální část obsahuje i popis chemikálií použitých v experimentech a je zde popsán i průběh jednotlivých experimentů. Nejprve byl zjištěn bod zapálení výboje v reaktoru (tj. stanovení fáze, kdy probíhá pouze elektrolýza bez jakéhokoli účinku výboje) tvorbou peroxidu vodíku a měřením dynamických elektrických charakteristik. Poté byl proveden rozklad vybraných barviv elektrolýzou. Protože rozklad barviv je doprovázen odbarvením, koncentrace barviva byla měřena na UV-VIS spektrometru v rozmezí vlnových délek 350–700 nm. Ve výsledkové části jsou porovnány různé faktory působící na bod zapálení, jako je druh použitého elektrolytu, počáteční vodivost, druh barviva, teplota roztoku a typ reaktoru (resp. objem roztoku). Z výsledků vyplývá, že nejvýznamněji ovlivňuje zapálení výboje počáteční vodivost roztoku. Po zjištění bodu zapálení byla provedena elektrolýza vybraných barviv, kde proud byl nastavován na 10 mA, elektrolyt byl použit NaCl, kterým se nastavovala počáteční vodivost na 500 µS/cm. Nakonec bylo provedeno srovnání rozkladu barviv v závislosti na dodávaném výkonu, kde bylo zjištěno, že samotná elektrolýza má pouze minimální účinnost (cca 15 %), a tudíž významně neovlivňuje rozklad barviv v diafragmovém výboji v kapalných roztocích.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.