|
|
Zhodnocení rycí aktivity prasete divokého v lesním prostředí
Růžičková, Eliška
Na 970 ha sledovaného území Hodonínské Dúbravy, jejíž součástí je i Národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava, bylo provedeno terénní šetření v podobě monitoringu rytí prasete divokého (Sus scrofa), aby byl objasněn rozsah vlivu prasete na lesní ekosystém. Předmětem zkoumání bylo čerstvé rytí prasete, proto se monitorování uskutečnilo po zimě, v jarním období roku 2022. Postupovalo se po vytvořených liniích rovnoměrně rozmístěných po ploše a zaznamenané rytí bylo zapsáno do GPS přístroje i do tabulkového formuláře. Celkem se sesbíralo 2298 záznamů s podrobnými informacemi o poryté ploše, vrstvě či například pokryvnosti vegetace. Tato data byla doplněna daty lesního hospodářského plánu od Lesů České republiky, s. p., a následovalo jejich vyhodnocení. Prasetem byly nejvíce preferovány středně staré borové porosty a dospělé dubové porosty a jeho činností především ovlivněny soubory lesních typů 1S a 1O. Ve valné většině bylo ryto do hloubky 25 cm a přednost prase dávalo půdnímu subtypu kambizem arenická. Podstatným faktorem spojeným s intenzitou rytí se stala vzdálenost od silnic a vodních toků.
|
|
|
Produkční a ekologický potenciál borových porostů na antropogenních půdách post-těžebních lokalit
Dragoun, Lukáš ; Merganič, Ján (vedoucí práce) ; Konopka, Bohdan (oponent)
Těžba nerostných surovin představovala základ rozvoje industriálních společností po celém světě. Má však zásadní dopad na krajinu a životní prostředí. Obnova území narušených těžbou nerostných surovin je aktuálním problémem zejména na velkých plochách po povrchové těžbě. V zájmovém území sokolovského regionu byla v letech 1969-1972 lesnicky rekultivována výsypka Antonín, kde byly za stejných podmínek založeny porosty různého druhového složení. Cílem práce je porovnání stavu smíšených borových porostů na antropogenní půdě výsypky více jak 40 let po jejich založení, zhodnocení jejich vhodnosti pro rekultivaci a popsání vlivu přimíšených listnatých dřevin na produkční a ekologický potenciál lokality. Na zkusných plochách byly změřeny základní dendrometrické a produkční veličiny, dále byla provedena dendrochronologická analýza hlavní dřeviny borovice lesní a zjištěn její tloušťkový přírůst. Na základě přírůstu tloušťky byla zhotovena toleranční analýza pro nejrizikovější faktor těchto lokalit - sucho. Jako nejvhodnější se v místních podmínkách jeví struktura borových porostů s příměsí lípy, které se vyznačují nejvyšším produkčním, půdotvorným a ekologickým potenciálem. Práce také poukazuje na dva důležité faktory, které pěstování porostů na výsypce zásadně ovlivnili. Jedná se o zanedbání výchovy, a tím výrazné narušení stability všech porostních skupin, a limitující přísun vody, způsobující výrazné poklesy v přírůstu bez ohledu na smíšení a charakter porostů.
|
host ::
RSS.