|
|
Vyhodnocení efektu zavedení bolusu Kexxtone do bachoru dojnic na jejich výkonnost a zdravotní stav po otelení
LHOTA, Jiří
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit efekt aplikace monensinu ve formě intraruminálního bolusu Kexxtone před otelením krav na reprodukci, užitkovost a zdravotní stav v následující laktaci. Sledování probíhalo v zemědělském podniku ZD Velká Chyška v období od začátku srpna roku 2022 do poloviny března roku 2023. Do sledování bylo celkem zařazeno 118 dojnic. Přibližně 3 týdny před porodem proběhla aplikace bolusu Kexxtone spolu s obodováním tělesné kondice a při poporodní kontrole kolem 7. dne po porodu proběhl odběr krve z podocasní žíly rovněž s obodováním tělesné kondice. Do sledovaných ukazatelů byly zahrnuty následující údaje: věk při 1. otelení, pořadí hodnocené laktace, počet dnů při podání bolusu před porodem, BCS před otelením, BCS po otelení, laktační den při vyšetření, hodnota BHB v krvi, laktační den při 1. říji, laktační den při 2. říji, laktační den při 1. inseminaci, celkový počet inseminací, servis perioda, laktační den při 1. onemocnění, počet onemocnění, laktační den při vrcholu laktace, denní nádoj při vrcholu laktace a nádoj za 100 dní laktace, laktační den při kontrolním dnu, denní nádoj, % tuku, % bílkovin a poměr obsahu tuku a bílkovin v mléce v prvních 5 kontrolních dnech. Sledované ukazatele byly tříděny podle pořadí laktace, podání bolusu, BCS před otelením, hladiny BHB v krvi a poměru obsahu tuku a bílkovin při 1. a 2. kontrole užitkovosti. U skupiny krav, kterým byl aplikován bolus Kexxtone nedošlo k pozitivnímu vlivu na reprodukční ukazatele, neboť jejich hodnoty byly téměř shodné s kontrolní skupinou bez podání bolusu. Efekt se neprojevil ani u časnějšího výskytu 1. říje po otelení. U krav, kterým byl bolus podán, byla zjištěna nižší hladina BHB v krvi po porodu, nebyl zjištěn rozdílný poměr obsahu tuku a bílkovin v mléce v prvních dvou kontrolách po otelení a byl zaznamenán nižší výskyt onemocnění. Krávy s bolusem měly vyšší dojivost za prvních 100 dnů laktace o 142 kg mléka.
|
|
|
Vliv tělesné kondice dojnic na hladinu ketolátek v krvi
BEŇASOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit údaje o tělesné kondici holštýnských dojnic v době otelení a posoudit její vliv na hladinu ketolátek v krvi, potažmo výskyt ketózy. Sledování probíhalo ve vybraném zemědělském podniku v období od října 2017 do února 2019, celkem bylo sledováno 280 dojnic. V daném období byla hodnocena tělesná kondice v den otelení pomocí bodového kondičního skóre (BCS) a následně 10. laktační den byla měřena hladina B-hydroxybutyrátu (BHB) z krve. Zaznamenávány byly rovněž údaje o pořadí laktace, hmotnosti dojnice v den otelení, hmotnosti dojnice v 10. laktačním dni, obsah tuku a bílkoviny v mléce v 10. laktačním dni a denní nádoj v 10. laktačním dni. Průměrné BCS stáda bylo 3,7, maximální zaznamenaná hodnota dosahovala 5, minimální pak 2. Celkový výskyt ketózy na úrovni stáda při hranici BHB 1,0 mmol.l-1 byl 21,07 %, z toho se u 62,7 % jednalo o ketózu subklinickou a u 37,3 % případů o ketózu klinickou. Pomocí korelační analýzy byla zjištěna pozitivní závislost mezi pořadím laktace a hladinou BHB v krvi (r=0,15, p=0,01), kdy vyšší pořadí laktace mělo pozitivní dopad na hladinu ketolátek. Korelační analýzou byl vyhodnocen pozitivní vliv poměru tuk/bílkovina v mléce na hladinu BHB (r=0,31, p=0,00). Rovněž mezi hodnotou BCS při otelení a hladinou BHB v krvi 10. laktační den byla zjištěna pozitivní závislost (r=0,14 , p=0,02). V rámci negativní energetické bilance po otelení byl zjištěn pozitivní vztah mezi BCS při otelení a ztrátou tělesné hmotnosti (r=0,17 , p=0,00), tento fakt, že těžší krávy a tedy i krávy s vyšším BCS mobilizují více tukových zásob potvrdily i pozitivní vztahy mezi hmotností při otelení a ztrátou tělesné hmotnosti (r=0,47 , p=0,00) a mezi hmotností při otelení a poměrem tuk/bílkovina v mléce (r=0,27, p=0,00). Hmotnost při otelení měla průkazný vliv i na užitkovost (r=0,19, p=0,00). Pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu byl zjištěn pozitivní vliv výskytu ketózy na užitkovost (p=0,02) a také na obsah tuku v mléce (p=0,02).
|
|
|
Možný vliv patogenů na fitness vybraných druhů kachen
Langrová, Anna ; Votýpka, Jan (oponent) ; Musil, Petr (vedoucí práce)
V letech 2007-2009 bylo odchyceno celkem 76 ptáků, především hnízdících samic. Ptáci byli vyšetřeni na přítomnost virů ptačí chřipky a protilátek proti těmto virům, dále na přítomnost bakterií Borrelia burgdorferi s. l. a Anaplasma phagocytophilum a prvoka Leucocytozoon simondi v krvi a také na přítomnost vývojových stádií střevních parazitů v trusu. Ve 4 případech byly izolovány viry ptačí chřipky a více než 80% vyšetřených ptáků bylo pozitivních na protilátky. Bakterie B. burgdorferi s. l. a A. phagocytophilum byly nalezeny ve 2 a v 1 případě. Prvok L. simondi nebyl v krevních roztěrech vyšetřovaných ptáků detekován. Ze vzorků trusu byly izolovány cysty rodů Eimeria a Tyzzeria a vajíčka rodů Capillaria, Amidostomum a Echinuria. Pro průkazné výsledky statistických analýz byly získané soubory dat nedostatečné.
|
|
|
Vliv plavání na tělesnou kondici u pacientů s transversální míšní lézí
NOSKOVÁ, Petra
V teoretické části jsou shromážděné informace o poranění míchy, možných komplikacích a léčbě, informace o vlivu plavání a vodního prostředí na fyzickou kondici, tělesné struktury, činnost svalstva a dechové funkce. Součástí teoretické části jsou také informace o metodické řadě terapie pohybem ve vodě, využívané u tělesně handicapovaných. Cílem praktické části bylo zhodnotit vliv pravidelného plavání na fyzickou kondici a dechové funkce u pacientů s míšní lézí.
|
|
|
Vliv kondice prasnic na jejich následnou reprodukční užitkovost
FRÜHAUF, Václav
Cílem diplomové práce bylo analyzovat kondici prasnic a posoudit její vliv na reprodukční ukazatele. Pro hodnocení kondice byla použita subjektivní čtyřbodová metoda. Vliv kondice na hmotnost selat ve vrhu od narození do odstavu nebyl prokázán. Prasnice zařazené do hladové kondice měly delší délku mezidobí. Úroveň poklesu živé hmotnosti prasnic v průběhu laktace neměla výrazný vliv na počet selat ve vrhu. Nejvyšší ztráty selat od porodu do odstavu byly zjištěny na prvních třech vrzích. Pro optimální podmínky chovu je potřeba, aby se prasnice co nejvíce přiblížily chovné (optimální) kondici.
|
host ::
RSS.