|
|
Biosorpční schopnosti termofilních kultur
Zichová, Miroslava ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je studium biosorpce těžkých kovů mědi, olova a zinku termofilními bakteriemi rodu Geobacillus – G. thermodenitrificans CCM 2566 a G. thermocatenulatus CCM 2809. Biosorpce byla prováděna ve vsádkovém uspořádání s mícháním pro každý kov zvlášť. Zkoumán byl vliv pH, koncentrace biomasy a počáteční koncentrace kovu na sorpční kapacitu bakterií. U obou bakterií bylo pro biosorpci měďnatých iontů optimální pH 5, pro biosorpci olovnatých iontů pH 4 a zinečnatých pH 5. Sorpční kapacita obou bakterií byla vyšší při nižších koncentracích biomasy a zvyšovala se s rostoucí počáteční koncentrací kovu. Porovnáním sorpčních kapacit bylo zjištěno, že bakterie G. thermocatenulatus má větší sorpční potenciál než G. thermodenitrificans.
|
|
|
Využití hub bílé hniloby při bioremediaci polutantů
Nedvědická, Žaneta
Farmaceuticky aktivní látky jsou významnou skupinou polutantů a kvůli jejich všudypřítomnosti v životním prostředí a obtížné degradaci vzrostl zájem vědecké komunity o tuto problematiku. Alternativní možností k dosavadním postupům degradace těchto látek je působení hub bílé hniloby, a to díky jejich účinnému nespecifickému enzymatickému systému. Praktická část práce byla zaměřena na prokázání schopnosti biodegradace za pomoci šesti kmenů hub bílé hniloby Phellinus rhamni, Schizophyllum communae, Phellinus robustus, Ganoderma resinaceum, Phanerochaete chrysosporium a Trametes versicolor. Na základě screeningu založeného na posouzení růstového potenciálu a degradačních schopností z uvedených zástupců hub byl vybrán kmen Trametes versicolor. Tento kmen byl v experimentální části použit pro biodegradaci vybraných farmaceuticky aktivních látek, a to ve formě nejpoužívanějších nesteroidních, protizánětlivých, volně dostupných léčiv aspirinu a paralenu. Během provedených experimentů byl v čase spektrofotometricky sledován úbytek koncentrací léčiv a aktivita lakasy jakožto zástupce ligninolytických enzymů podílejících se na degradaci farmaceuticky aktivních látek, a to v živném médiu při kultivaci s Trametes versicolor. Během několikadenních experimentů byla houba schopna rozložit obě studovaná léčiva, což bylo prokázáno jejich 100% degradací v médiu. Úbytek koncentrací léčiv byl doprovázen zvyšováním lakasové aktivity. Výsledky prokázaly, že za testovaných experimentálních podmínek byla lakasa aktivním extracelulárním enzymem a biosorpce, pravděpodobně i intracelulární enzymy také přispívaly k odstranění farmaceuticky aktivních látek. Na základě naměřených dat z provedených experimentů se Trametes versicolor řadí mezi vhodné kandidáty pro dekontaminaci v praxi a mohla by být uplatněna například při snižování ekotoxikologického dopadu polutantů přítomných v odpadních vodách, v potravinářském, textilním, kosmetickém i farmaceutickém průmyslu.
|
|
|
Může hlíva ústřičná ovlivnit toxicitu průsakových vod?
Ciencialová, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou skládkování a průsakovými vodami ze skládky komunálního odpadu. Úvodní část je zaměřená na teoretický popis skládky- popis skládkování, dělení skládek, legislativní požadavky. Podrobněji je zde dále popsána ekotoxikologie a bisorpce. Druhá část diplomové práce obsahuje informace o skládce Kuchyňka, popis přírodních podmínek lokality, metodiku, jaká byla použita při zjišťování toxicity průsakových vod ze skládky a použití hlívy ústřičné ke snížení toxicity průsakových vod ze skládky. V závěru je zhodnocen vliv hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) na toxicitu průsakových vod ze skládky. Jsou zde porovnány výsledky pokusu před použitím hlívy ústřičné a po jejím použití na průsakových vodách.
|
|
|
Biosorpční schopnosti termofilních kultur
Zichová, Miroslava ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je studium biosorpce těžkých kovů mědi, olova a zinku termofilními bakteriemi rodu Geobacillus – G. thermodenitrificans CCM 2566 a G. thermocatenulatus CCM 2809. Biosorpce byla prováděna ve vsádkovém uspořádání s mícháním pro každý kov zvlášť. Zkoumán byl vliv pH, koncentrace biomasy a počáteční koncentrace kovu na sorpční kapacitu bakterií. U obou bakterií bylo pro biosorpci měďnatých iontů optimální pH 5, pro biosorpci olovnatých iontů pH 4 a zinečnatých pH 5. Sorpční kapacita obou bakterií byla vyšší při nižších koncentracích biomasy a zvyšovala se s rostoucí počáteční koncentrací kovu. Porovnáním sorpčních kapacit bylo zjištěno, že bakterie G. thermocatenulatus má větší sorpční potenciál než G. thermodenitrificans.
|
host ::
RSS.