|
|
Bioluminiscence obrněnek
Zahradníček, Ondřej ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Bioluminiscence je v přírodě poměrně rozšířeným jevem. Schopnost vyzařovat světlo má celá řada organismů. Cílem této bakalářské práce je shrnutí nejnovějších poznatků týkajících se bioluminiscence u obrněnek. Tyto organismy představují nejdůležitější protistní linii schopnou produkovat světelné záblesky. Jsou totiž zodpovědné za většinu bioluminiscence pozorované v povrchových mořích a oceánech. Bakalářská práce podrobně popisuje biochemickou reakci bioluminiscence, při které dochází k oxidaci substrátu (luciferinu) za přítomnosti enzymu luciferázy. V práci jsou představeny nejvýznamnější druhy světélkujících obrněnek, které často způsobují i toxické vodní květy. Následně se práce dotýká faktorů ovlivňujících intenzitu bioluminiscence. V neposlední řadě je v práci zmíněno, jak mohou obrněnky využít bioluminiscenci jako ochranu proti predátorům. Zábleskem světla mohou např. vylekat predátory nebo záblesk použijí jako "poplašný systém", kterým přilákají predátory svých predátorů. Klíčová slova: bioluminiscence, luciferin, luciferáza, obrněnka, záblesk světla
|
|
|
Danio rerio as a model of serious human diseases
Hason, Martina ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent) ; Divoký, Vladimír (oponent)
(SLOVENSKY) Za posledných päť desaťročí sa danio pruhované (Danio rerio) stalo užitočným modelovým organizmom v oblasti vývojovej biológie ako aj v štúdiu ľudských ochorení. Používanie dania v xenotransplantačných štúdiách sa stáva čoraz populárnejším a pokročilo smerom k skríningu protirakovinových liečiv. Zebričky sú obzvlášť vhodné pre high-throughput predklinický skríning liečiv vzhľadom na malú veľkosť ich embryí ako aj na vysoký podiel evolučne konzervovaných dráh, súvisiacich s rakovinou. Hodnotenie reakcie rakovinových buniek na liečivá in vivo musí byť rýchle a efektívne, aby mohlo znamenať pokrok pre personalizovanú medicínu. Stále však chýbajú metódy, ktoré by umožňovali rýchle a citlivé hodnotenie rastu nádorových buniek pre high-throughput skríning liečiv v in vivo modeloch. Navrhli sme a experimentálne overili novú bioluminiscenčnú skríningovú platformu, v ktorej sme použili embryá dania transplantované rakovinovými bunkami. Náš model by mohol byt vhodným riešením pre predklinické testovanie liečiv in vivo, prostredníctvom bioluminiscencie. V našich experimentoch sme použili luciferázu NanoLucTM , ktorá nám umožnila rýchly skríning protirakovinových inhibítorov. V porovnaní s konvenčným fluorescenčným signálom má bioluminiscenčný signál veľmi nízke pozadie a je preto vhodným, citlivým...
|
|
|
Dynamika degradace hodinového proteinu PER2 pomocí detekce bioluminiscence v reálném čase ve tkáňovém explantátu cirkadiánních hodin mPER2Luc myši
Stanislavová, Faustýna ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Doležel, David (oponent)
Hlavním oscilátorem cirkadiánních rytmů jsou suprachiasmatická jádra. Pomocí hodinových genů a jejich proteinových produktů (tvořících zpětnovazebné transkripčně- translační smyčky) představují významnou roli v řízení mnoha tělesných funkcích. Díky metodě využívající transgenní organismy byla měřena bioluminiscence, potažmo množství hodinového proteinu PER2. V této práci byl využit cykloheximid k inhibici proteosyntézy a k následnému sledování degradace tohoto hodinového proteinu v reálném čase. Protein byl měřen v explantátech suprachiasmatických jader dospělých myší, v suprachiasmatických jádrech fétů a v placentách. Dále byly porovnávány vlivy inhibitorů glykogensyntasykinasy 3b na dynamiku degradace proteinu PER2. Využit byl selektivní inhibitor CHIR-99021 a nespecifický inhibitor chlorid lithný. Z experimentu vyplývá, že inhibitor CHIR degradaci proteinu zpomaluje, a to ve všech použitých tkáních. Oproti tomu vliv nespecifického inhibitoru chloridu lithného nebyl jednoznačně určen. U fetálních jader byl jeho vliv na dynamiku degradace zpomalující, zatímco u dospělých jader byla degradace výrazně zrychlována. U explantátů placent nebyly pozorovány signifikantní výsledky. Výzkumy, zaměřující se na ovlivnění těchto hodinových genů, resp. jejich proteinů, by v budoucnu mohly být využity k...
|
|
|
Metody sledování buněčných procesů v reálném čase
Švecová, Iva ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Groušl, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je poskytnout přehled metod využívaných ke sledování procesů v živých buňkách v reálném čase se zaměřením na sledování signálních drah. První, neobsáhlejší část práce se zabývá metodami využívajícími fluorescenci, poté se zmíníme také o bioluminiscenčních metodách a metodách nevyžadujících značení. V sekci o fluorescenčních metodách si nejprve představíme typy fluoroforů a příslušné způsoby značení. Následně se podíváme na jednotlivé přístupy. Začneme dvěma způsoby designu biosenzorů, následovat budou tři metody umožňující sledování kinetiky molekul, poté se seznámíme s metodou FLIM využívanou ke sledování prostředí kolem fluoroforu a skončíme s dvěma technikami vylepšujícími rozlišení. U každé techniky si vysvětlíme její princip a uvedeme si příklady využití. Na závěr se podíváme na příklad sledování signální dráhy.
|
|
|
Využití bioluminiscenčních, histologických a imunohistochemických technik při studiu lokalizace produktů genové exprese v tkáních hmyzu
PAUCHOVÁ, Lucie
Reportérovými geny běžně užívanými v molekulární biologii jsou geny enzymů katalyzující bioluminiscenční reakce. Tyto genové markery se uplatňují zejména při studiu oscilace genových produktů v centrálním oscilátoru cirkadiánních hodin. Tato práce zdokonalila techniku, pomocí které lze sledovat změnu exprese cirkadiánního genu period na úrovni jednoho neuronu v mozku Drosophila melanogaster, využitím bioluminiscenčních markerů. Kromě toho byla práce zaměřena na lokalizaci nově identifikovaného neuropeptidu TEFLa v různých vývojových stádiích ploštice Pyrrhocoris apterus. Tento neuropeptid byl detekován v mozcích nymf i dospělců, v posteriorní části středního střeva dospělců a v gonádách larev. U embryí byl nalezen v oblasti okrajů uzavírajícího se amnionového obalu. Syntéza TEFLa neuropeptidu ve střevě dospělců je kontrolována cirkadiánními rytmy. Zjištění distribuce tohoto peptidu je prvním krokem ke specifikaci jeho funkce.
|
|
|
Denní změny intenzity emise fotonu z lidských rukou
Cifra, Michal ; Van Wijk, E. ; Koch, H. ; Bosman, S. ; Van Wijk, R.
Spontánní ultra-slabá emise fotonu ve viditelné oblasti byla změřena na dlani a dorzální straně levé a pravé ruky pomocí nízko šumového fotonásobiče. K studiu dynamiky této emise fotonu v průběhu 24 hodin, emise fotonu byla měřena v intervalech 2 hodin v 5 experimentech. Průměrná intenzita emise fotonu v rozsahu 24 hodin se lišila jak mezi subjekty, tak i mezi měřenými lokacemi. Fluktuace inetzity emise fotonu v průběhu 24 byly vyšší na dorzálních stranách rukou než na dlaních.
|
|
|
Lidská spontanní emise fotonu v průběhu 24 hodin
Cifra, Michal ; Van Wijk, E. ; Van Wijk, R.
Ultra-slabá spontanní emise fotonu ve viditelné oblasti byla měřena z dlaní a dorzálních stran lidských rukou každé 2 hodiny v 5 experimentech v rozsahu 24 hodin pomocí nízko šumového fotonásobiče. Dorzální strany rukou vykazují vyšší fluktuace intensity emise fotonu jako dlaně rukou. Z Fourierovy analýzy naměřených dat byly zjištěné cykly fluktuace emise s periodami 1 den, 6-8 hodin až 3-4 hodiny.
|
|
|
Dynamika spontánní emise fotonu z lidského těla v průběhu 24 hodin
Cifra, Michal
Spontánní utra-slabá emise fotonu ve viditelné oblasti byla změřena na dlani a dorzální straně levé a pravé ruky pomocí nízko šumového fotonásobiče. K studiu dynamiky této emise fotonu v pruběhu 24 hodin, emise fotonu byla měřena v intervalech 2 hodin v 5 experimentech. Průměrná intenzita emise fotonu v rozsahu 24 hodin se lišila jak mezi subjekty, tak i mezi měřenými lokacemi. Fluktuace inetzity emise fotonu v průběhu 24 hod. byly vyšší na dorzálních stranách rukou než na dlaních.
|
|
| |
host ::
RSS.