|
|
Biologická využitelnost hořčíku a zinku z doplňků stravy
Lindovský, Patrik ; Křikala, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou doplňků stravy obsahující hořčík a zinek. V rámci analýzy byl zkoumán obsah aktivní látky a rozpustnost v simulované žaludeční šťávě. Metoda použita k analýze obsahu aktivní látky byla optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Tato metoda byla také použita při stanovení míry rozpustnosti aktivní látky. Bylo zkoumáno celkově třináct různých vzorků doplňků stravy, kdy všechny obsahovaly jako aktivní látku hořčík a čtyři z těchto vzorků navíc obsahovaly zinek. Všechny vzorky obsahovaly deklarované množství hořčíku. Množství zinku v doplňcích stravy bylo v souladu s obsahem uváděným na obalu. V některých vzorcích bylo stanoveno množství zinku nižší, avšak odchylka od deklarovaného množství nepřesahovala 14 %. Při testech rozpustnosti bylo zjištěno, že některé přípravky neobsahují vhodný typ obalu chránící aktivní látku, což může mít za příčinu zhoršení biologické využitelnosti.
|
|
|
Biologická využitelnost hořčíku a zinku z doplňků stravy
Lindovský, Patrik ; Křikala, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou doplňků stravy obsahující hořčík a zinek. V rámci analýzy byl zkoumán obsah aktivní látky a rozpustnost v simulované žaludeční šťávě. Metoda použita k analýze obsahu aktivní látky byla optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Tato metoda byla také použita při stanovení míry rozpustnosti aktivní látky. Bylo zkoumáno celkově třináct různých vzorků doplňků stravy, kdy všechny obsahovaly jako aktivní látku hořčík a čtyři z těchto vzorků navíc obsahovaly zinek. Všechny vzorky obsahovaly deklarované množství hořčíku. Množství zinku v doplňcích stravy bylo v souladu s obsahem uváděným na obalu. V některých vzorcích bylo stanoveno množství zinku nižší, avšak odchylka od deklarovaného množství nepřesahovala 14 %. Při testech rozpustnosti bylo zjištěno, že některé přípravky neobsahují vhodný typ obalu chránící aktivní látku, což může mít za příčinu zhoršení biologické využitelnosti.
|
|
|
Využití nanomateriálů pro zvýšení biodostupnosti doplňků stravy
Vašíčková, Kateřina
Bakalářská práce s názvem Využití nanomateriálů pro zvýšení biodostupnosti doplňků stravy se zabývá efektem vybraných doplňků stravy na lidský organismus a schopností zvýšení jejich biologické využitelnosti pro organismus pomocí nanotransportérů. Literární rešerše je zaměřena na zhodnocení problematiky biodostupnosti aktivních složek potravy. Dále jsou diskutovány přínosy i rizika užívání doplňků stravy, včetně konkrétních modelových doplňků, kterými byly kyseliny askorbová a listová. V praktické části byla dlouhodobě sledována stabilita komplexu bílkovinného nanotransportéru apoferritinu s přenášenou molekulou v různých světelných podmínkách (světlo, tma), teplotách (-20; 4; 20 a 37 C) a rozpouštědlech (ACS voda, PBS). Míra stability komplexu a předčasného uvolnění molekul byla detekována měřením absorbance a fluorescence. Změny velikosti a tvaru nanotransportéru byly sledovány pomocí dynamického rozptylu světla a transmisní elektronové mikroskopie. Jako optimální bylo stanoveno skladování ve tmě, při 4 C a v ACS vodě. Mimo to byla sledována schopnost vazby doplňku stravy na apoferritin. Kyselina askorbová o několika koncentracích (615; 308; 154; 77 a 38 ug/ml) byla úspěšně enkapsulována do apoferritinu, přičemž došlo k enkapsulaci až 39 % aplikovaných molekul. Kyselina listová byla navázána na povrch apoferritinu v pěti různých koncentracích (200; 100; 50; 25 a 13 uM) s vazebnou kapacitou až 61 %. Na závěr byl prokazatelně stabilní komplex apoferritinu s kyselinou listovou aplikován na buněčnou linii neuroblastomu UKF-NB4. Bylo zjištěno, že se vzrůstající koncentrací kyseliny listové na povrchu apoferritinu se zvyšovala internalizace tohoto komplexu do buněk. Bylo tak prokázáno zvýšení biologické využitelnosti navázané kyseliny listové a enkapsulovaných molekul buňkami prostřednictvím nanotransportéru. Výsledky této práce dokazují, že využití nanomateriálů je aplikovatelné na potravinářský sektor, přičemž lze dosáhnout zvýšení biodostupnosti aktivní látky při užívání doplňků stravy.
|
host ::
RSS.