|
|
Vliv pachu predátora na rychlost evakuace trávicího traktu invazního hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus)
BRYLLOVÁ, Vendula
V průběhu posledních 30 let hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus) kolonizoval značnou část evropského říčního systému a podobný trend lze pozorovat ve Velkých jezerech v Severní Americe. Souběžně se ovšem hlaváč černoústý na těchto lokalitách dostává pod silný predační tlak původních predátorů, který se ovšem jeví jako zanedbatelný pro destabilizaci jeho populací. Avšak kvantifikace nepřímého vlivu těchto predátorů na hlaváče černoústého stále chybí. Cílem předložené diplomové práce bylo odhalit vliv chemických signálů původního, troficky výše postaveného predátora (úhoře říčního - Anguilla anguilla) na rychlost evakuace trávicího traktu níže postaveného predátora - hlaváče černoústého. V rámci experimentu byli hlaváči testováni v prostředí: 1) bez chemických signálů (kontrolní skupina); 2) s chemickými signály původem od úhoře krmeného hlaváči s obohacením vody o alarmové feromony kůže hlaváčů (konspecifická úprava); 3) s chemickými signály původem od úhoře krmeného rousnicemi (heterospecifická úprava). Jednotlivé úpravy byly testovány na rychlost evakuace larev pakomárů v trávicím traktu hlaváčů. Rychlost evakuace trávicího traktu hlaváčů černoústých se v jednotlivých testovaných úpravách statisticky průkazně nelišila. Testovaná potrava byla u všech úprav evakuována do 9 hodin od počátku experimentu. Ze získaných výsledků vyplývá, že přítomnost chemických signálů od výše postaveného predátora (úhoře říčního), se současným výskytem či absencí alarmových feromonů původem z potravy (níže postaveného predátora), nemá vliv na rychlost evakuace trávicího traktu hlaváče černoústého, což se jeví jako další výhoda tohoto vysoce invazivního akvatického druhu při kolonizaci nových území.
|
|
|
Porovnání přežívání a růstu raka červeného a raka mramorovaného v teplotně suboptimálních podmínkách
DAVID, Jaroslav
Biologické invaze jsou stále významnějšími biologickými i ekonomickými hrozbami. Počty těchto invazí v čase stále stoupají a narušují tím původní biodiverzitu. V tomto experimentu jsme se zaměřili na dva druhy raků původem ze Severní Ameriky, a to na raka červeného a na raka mramorovaného, kteří patří mezi nejvýznamnější invazivní raky. Abychom zjistili, který z těchto druhů by měl být dominantní v trvale suboptimálních teplotních podmínkách (teplota vody 16 °C), provedli jsme experiment hodnotící jejich růst, mortalitu, poškození klepet a dozrávání v jednodruhových i smíšených obsádkách. Ukázalo se, že rychleji rostoucím druhem byl jednoznačně rak červený, který rostl nejrychleji ve smíšených obsádkách na úkor raka mramorovaného, který v těchto obsádkách naopak rostl pomaleji než v jednodruhových obsádkách. V přežívání v jednotlivých skupinách nebyly zaznamenány velké rozdíly, jednodruhová obsádka raka mramorovaného však přežívala přibližně o 15 % lépe, než ostatní skupiny. Poškození klepet bylo vyšší u raků červených, velký rozdíl byl zaznamenán mezi obsádkami raků mramorovaných, kdy ve smíšených obsádkách bylo poškození přibližně pětkrát vyšší. Na konci experimentu (týden 18) byli mezi raky červenými nalezeni tři pohlavně dospělí samci a jedna samice s bílkovinnými žlázami.
|
|
|
Zhodnocení přežívání a růstu dvou invazivních raků v teplotně suboptimálních podmínkách
MARKOVÁ, Kateřina
Biologické invaze nepůvodních druhů jsou jedním z nejzávažnějších faktorů ohrožujících globální biodiverzitu. Negativní vliv těchto invazí je nejvíce patrný především ve sladkovodních ekosystémech a zasahuje i populace původních druhů raků v Evropě. Dominance nepůvodních druhů raků nad těmi původními je poměrně dlouho známá a dobře popsaná, ale interakce mezi jednotlivými nepůvodními invazními druhy raků jsou prozkoumány podstatně méně. Jelikož rozšíření i počet nepůvodních druhů raků neustále narůstá, je zřejmé, že v Evropských vodách budou dominovat právě tito nepůvodní zástupci. Zatím však není zcela jasné, který z těchto invazních druhů a za jakých podmínek bude mít "navrch". Cílem této bakalářské práce bylo vypracování literárního přehledu se zaměřením na faktory negativně ovlivňující populace původních druhů raků, především pak problematiku nepůvodních raků a račího moru, který tito zástupci často přenášejí. Pozornost byla věnována významu teploty vody pro raky a vybraným druhům využitým v experimentální části této práce raku mramorovanému Procambarus virginalis (Lyko, 2017) a raku signálnímu Pacifastacus leniusculus (Dana, 1852). Experiment byl zaměřen na zhodnocení přežívání, růstu, poškození klepet a dospívání těchto druhů při teplotě vody ~16 °C, která je u raka signálního v rozmezí optimálních hodnot, ale u raka mramorovaného se jedná o suboptimální podmínky, kdy by však měl být stále schopný reprodukce. Pokud by se tyto druhy ve volné přírodě měli dostávat stále častěji do kontaktu, je důležité jejich vzájemné vztahy důkladněji pochopit.
|
|
|
Studie ekosystémových dopadů invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum)
Hladík, Marek ; Pergl, Jan (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá ekologickými dopady invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) ve Slavkovském lese. Jako významný invazní druh s negativním impaktem na lidské zdraví byl předmětem mnoha studií. Navzdory tomu je stále málo známo o jeho vlivu na invadovaný ekosystém. Předmětem mého výzkumu bylo hledat možné změny na stanovištích s H. mantegazzianum. Práce byla rozdělena na tři části: 1) mikroklimatická měření teplot a vlhkostí a jejich porovnávání mezi invadovanou a kontrolní vegetací, 2) vysévání modelových rostlin do invadovaných porostů a kontrolních porostů a porovnávání míry jejich klíčení a přežívání semenáčků a 3) studie vlivu přítomnosti H. mategazzianum na produkci semen modelového druhu. Má práce ukázala, že invaze Heracleum mantegazzianum mění mikroklimatické podmínky stanoviště. Jaký to může mít impakt na druhy invadovaných společenstev je však potřeba dále studovat. Vliv přítomnosti H. mantegazzianum na klíčení a přežívání vysévaných rostlin byl neprůkazný. Stejně tak se neprokázal dopad na množství produkovaných semen modelovou rostlinou.
|
|
|
Nepůvodní druhy rostlin a biotická rezistence kolonizovaných společenstev
Kubátová, Michaela ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Michaela Kubátová Nepůvodní druhy rostlin a biotická rezistence kolonizovaných společenstev Tato diplomová práce se zabývá problematikou nepůvodních rostlin a jejich vztahu k původním společenstvům. Ekologové si stále více uvědomují, že půdní organismy mohou mít vliv na rostlinná společenstva, protože jsou součástí procesů, které je ovlivňují. U nepůvodních druhů půdní organismy mohou ovlivnit úspěšnost invaze. Každý druh rostlin se liší v interakce s půdními organismy, tyto interakce mohou způsobit specifické zpětné vazby, které pak ovlivňují budoucí růst dalších rostlin. Podle Darwinovy naturalizační hypotézy by příbuzné druhy měli mít podobné nepřátele. To předpokládá menší úspěšnost invaze u nepůvodních rostlin příbuzných s domácími. Praktická část se skládá ze dvou pokusů, kde jsem v kontrolovaných podmínkách zkoumala pomocí zpětné vazby význam příbuznosti původních rostlin a jejich půdních organismů na růst tří druhů nepůvodních rostlin Impatiens, parviflora, Stenactis annua a Epilobium ciliatum. Byly použity vzorky půdy z lokalit s příbuzným a nepříbuzným druhem, tato půda byla použita jako inokulum pro pěstování první generace rostlin, kde byly původní příbuzné, nepříbuzné i nepůvodní rostliny. V druhé fázi se pěstovaly již jen nepůvodní druhy. Část vzorků půdy byla v obou pokusech upravena...
|
|
|
Společenstvo bentických organismů na dolním toku Ohře, Labe a jejich přítocích
MUSIL, Martin
Cílem práce byl popis aktuálního stavu zasažených a nezasažených bentických společenstev na hlavním toku a přítocích Labe a Ohře invazí nepůvodních druhů - zejména hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus) a raka pruhovaného (Faxonius limosus). Získávání vzorků do této práce probíhalo od dubna 2018 do srpna 2018, předchozí monitoring morfologie toků proběhl v listopadu 2017. Do této práce byly vybrány dva přítoky Labe (Milešovský potok a Ploučnice) a jeden přítok Ohře (Čepel). Na každém přítoku byly monitorovány dva 100 m dlouhé úseky (spodní - potenciálně dotčený a horní referenční). V blízkosti ústí přítoků byl zároveň monitorován 100 m dlouhý úsek hlavního toku. Sledována byla celková morfologie daného toku a základní fyzikální a chemické parametry vody, společenstvo zoobentosu, výskyt raků a společenstvo ryb. Bentická společenstva horních úseků sledovaných toků byla méně dotčená vlivem biologických invazí. Biodiverzita bentických společenstev na horních úsecích byla bohatší ve srovnání se spodními úseky. Výskyt hlaváče černoústého ovlivňoval bentická a rybí společenstva na dotčených lokalitách. Na úseku Labe v Děčíně byl zcela dominantním druhem a na dolním úseku Ploučnice se jím stával.
|
|
|
Porovnání raka mramorovaného a raka pruhovaného: přímá interakce a kompetice o zdroje
MAN, Milan
Biologické invaze nepůvodních druhů jsou jedním z nejzávažnějších faktorů ohrožujících globální biodiverzitu. Negativní vliv těchto invazí je nejvíce patrný především v případě sladkovodních ekosystémů a původních račích populací, které zde žijí. Obecně vyšší dominance nepůvodních druhů raků nad těmi původními je poměrně dobře a dlouho známá, interakce mezi jednotlivými nepůvodními druhy raků jsou však významně méně zkoumány. Přitom jejich rozšíření je stále významnější a je zřejmé, že právě nepůvodní druhy raků budou v evropských vodách dominovat. Zatím však není zcela jasné, který z těchto raků bude úspěšnější. Cílem této diplomové práce bylo vypracování literárního přehledu na téma mezidruhových interakcí u raků s důrazem na původní a nepůvodní druhy raků vyskytující se v Evropě. Experimentální část práce byla zaměřena na porovnání přímých interakcí a kompetice o úkryt v Evropě široce rozšířeného raka pruhovaného Faxonius limosus (Rafinesque, 1817) a nově stále častěji se vyskytujícího raka mramorovaného Procambarus virginalis Lyko, 2017. Tyto druhy se ve volné přírodě setkávají stále častěji, o jejich vzájemných přímých interakcích a kompetici o zdroje je však stále minimum dostupných informací. Při agonistických interakcích zvítězil rak mramorovaný ve významně více soubojích než rak pruhovaný v nepřítomnosti i v přítomnosti úkrytu. Raci mramorovaní sice ustanovili významně větší dominanci nad samicemi raka pruhovaného v nepřítomnosti i v přítomnosti úkrytu, nikoliv však nad samci. Je také důležité říci, že přítomnost úkrytu snižuje počet soubojů a také jejich celkové trvání. V dominanci ustanovené obsazením úkrytu nebyl mezi raky mramorovanými a raky pruhovanými zjištěn žádný významný rozdíl. Rak mramorovaný je přesto díky své agresivitě schopen konkurovat jiným nepůvodním druhům raků, případně je ze sladkovodních systémů vytlačit.
|
|
|
Odhad ekologického vlivu hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus) na makrozoobentos dolního Labe pomocí funkční odpovědi potravního chování: vliv velikosti predátora
RYTÍŘ, Jan
Hlaváč černoústý Neogobius melanostomus (Pallas, 1814), původem z Ponto - Kaspické oblasti, se v posledních desetiletích výrazně rozšířil v oblastech severoamerických Velkých jezer a evropských říčních systémů. Tato malá bentická ryba představuje pro napadené akvatické ekosystémy velkou hrozbu, a to jak díky kompeticí o potravní zdroje, habitaty, tak přímou predací na bentických organismech. Cílem BP bylo shrnutí dostupných informací z oblasti biologických invazí a nepůvodních druhů se zvláštním zřetelem na hlaváče černoústého a problematiku funkčních odpovědí. V praktické části pak byl experimentálně zhodnocen pomocí série pokusů typu "functional response" potenciální vliv hlaváče černoústého jako predátora a jeho velikosti (3 velikostní kohorty: malí = 3,0 - 3,5 g; střední = 5 - 5,5 g; velcí = 8,0 - 8,5 g) na berušku vodní, Asellus aquaticus (Linnaeus, 1758) (6 koncentrací: 2, 8, 20, 35, 60, 90 ks.box-1) jako vybraného zástupce makrozoobentosu tvořícího významnou složku potravy hlaváče. Všechny velikostní kohorty hlaváče černoústého vykazovaly funkční odpověď typu 2. Nejvyšší efektivitu při vyhledávání kořisti (search rate) mají velcí jedinci, statisticky průkazně nižších hodnot je pak dosahováno v případě tohoto parametru u středních a malých jedinců (p 0,001). Nejdéle zpracovávají potravu malí jedinci, statisticky průkazně nižších hodnot je pak dosahováno v případě handling time u středních a velkých jedinců (p 0,001). U velkých jedinců se křivka funkční odpovědi vyznačovala strmějším sklonem a rychlejším dosažením limitní hodnoty (asymptoty křivky). Per capita vliv středních a velkých jedinců (na základě hodnoty asymptoty funkční odpovědi) se nelišil, u kohorty malých jedinců dosáhl nižší hodnoty. V souhrnu lze tak soudit, že velikostní kohorta velkých jedinců hlaváče černoústého tak představuje pro společenstvo makrozoobentosu nejvyšší potenciální dopad. Pro více přesné zhodnocení a odhad skutečného dopadu tohoto rybího predátora na bentická bezobratlá společenstva řeky Labe, je však nezbytné výsledky BP zkombinovat s terénními daty o celkové velikosti populace predátora, její velikostní skladby a sezónní proměnlivosti.
|
|
|
Nepůvodní druhy rostlin a biotická rezistence kolonizovaných společenstev
Kubátová, Michaela ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Michaela Kubátová Nepůvodní druhy rostlin a biotická rezistence kolonizovaných společenstev Tato diplomová práce se zabývá problematikou nepůvodních rostlin a jejich vztahu k původním společenstvům. Ekologové si stále více uvědomují, že půdní organismy mohou mít vliv na rostlinná společenstva, protože jsou součástí procesů, které je ovlivňují. U nepůvodních druhů půdní organismy mohou ovlivnit úspěšnost invaze. Každý druh rostlin se liší v interakce s půdními organismy, tyto interakce mohou způsobit specifické zpětné vazby, které pak ovlivňují budoucí růst dalších rostlin. Podle Darwinovy naturalizační hypotézy by příbuzné druhy měli mít podobné nepřátele. To předpokládá menší úspěšnost invaze u nepůvodních rostlin příbuzných s domácími. Praktická část se skládá ze dvou pokusů, kde jsem v kontrolovaných podmínkách zkoumala pomocí zpětné vazby význam příbuznosti původních rostlin a jejich půdních organismů na růst tří druhů nepůvodních rostlin Impatiens, parviflora, Stenactis annua a Epilobium ciliatum. Byly použity vzorky půdy z lokalit s příbuzným a nepříbuzným druhem, tato půda byla použita jako inokulum pro pěstování první generace rostlin, kde byly původní příbuzné, nepříbuzné i nepůvodní rostliny. V druhé fázi se pěstovaly již jen nepůvodní druhy. Část vzorků půdy byla v obou pokusech upravena...
|
|
|
Studie ekosystémových dopadů invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum)
Hladík, Marek ; Pergl, Jan (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá ekologickými dopady invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) ve Slavkovském lese. Jako významný invazní druh s negativním impaktem na lidské zdraví byl předmětem mnoha studií. Navzdory tomu je stále málo známo o jeho vlivu na invadovaný ekosystém. Předmětem mého výzkumu bylo hledat možné změny na stanovištích s H. mantegazzianum. Práce byla rozdělena na tři části: 1) mikroklimatická měření teplot a vlhkostí a jejich porovnávání mezi invadovanou a kontrolní vegetací, 2) vysévání modelových rostlin do invadovaných porostů a kontrolních porostů a porovnávání míry jejich klíčení a přežívání semenáčků a 3) studie vlivu přítomnosti H. mategazzianum na produkci semen modelového druhu. Má práce ukázala, že invaze Heracleum mantegazzianum mění mikroklimatické podmínky stanoviště. Jaký to může mít impakt na druhy invadovaných společenstev je však potřeba dále studovat. Vliv přítomnosti H. mantegazzianum na klíčení a přežívání vysévaných rostlin byl neprůkazný. Stejně tak se neprokázal dopad na množství produkovaných semen modelovou rostlinou.
|
host ::
RSS.