|
|
O dědovi
Soukupová, Karolína ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Fišerová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu osobnosti prof. PaedDr. Jiřího Davida, CSc. v pozici teoretika výtvarné výchovy a jejího pedagoga. Jeho osobnost je zde zkoumána skrze biografickou metodu, kterou v práci představuji. O životě Jiřího Davida se můžeme dočíst mimo jiné z rozhovorů s lidmi z jeho blízkého okolí, kterými práce disponuje. V textu je také poodhalena osobní rovina vzpomínek na dědečka z období mého dětství. Didaktická část se soustředí na téma dětské tvorby v podobě zadaných úkolů v hodinách výtvarné výchovy. Jsou zde zohledněny cíle RVP. Výtvarná část zahrnuje sérii tužkou překreslených fotografií ze života dědečka, velkoformátový obraz s rostlinnými motivy a maketu autorské knížky. KLÍČOVÁ SLOVA Jiří David, výtvarná výchova, biografická metoda, rodina, kořeny
|
|
|
O dědovi.
Soukupová, Karolína ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Fišerová, Zuzana (oponent)
Práce se věnuje životu jednoho výjimečného dědečka i životům všech dědečků z pohledu jejich vnoučat. Jde o téma našeho vztahu a toho, jak mě, mou rodinu a také spoustu dalších lidí utvářel a rozvíjel. Důležitost může tedy čtenář také spatřit v představě toho, jakým způsobem formoval pojem výtvarné výchovy u nás. Jedná se tedy také o dědovo působení na spoustu učitelů a mimo jiné také o rozšíření jeho odkazu. Smysl práce by tedy měl spočívat primárně v připomenutí jeho textů i obrazů a tím jejich aktualizaci a otevírání dalších možností tvorby. V práci jsou popsány naše společné vzpomínky a to, čím, proč a jak jsme trávili čas. To a mnohé další je zachyceno také doprovodnými ilustracemi a obrazem na plátně. Zmíněno je rovněž jeho výtvarné pojetí didaktiky v očích dalších autorů. Záměrem práce je tedy obnovit jeho názory a věnovat se jeho svébytnému pojetí vývoje člověka v sociokulturním kontextu. V praxi by tyto informace mohly inspirovat a osvětlit další směry v současné pedagogice. KLÍČOVÁ SLOVA dědeček, vztah, rodina, výtvarná výchova, kreslení, kresby, umění, umělecké zájmy
|
|
|
Užití autobiografických motivů v dílech Edgara Dutky, Elišky Vlasákové a Antonína Bajaji
Pokorná, Jitka ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé Tato práce je komparací prozaických děl, v nichž se značnou měrou vyskytují autobiografické motivy. Jedná se konkrétně o díla Edgara Dutky, Elišky Vlasákové a Antonína Bajaji. Tito tři čeští autoři nebyli vybráni náhodně, spojuje je hned několik společných rysů. Jsou stejné generace, všichni narození počátkem 40. let 20. století, tudíž podstatnou část svého života - dětství, dospívání i velkou část produktivních let, prožili ve druhé polovině dvacátého století, což byla doba pestrá a plná zvratů, zejména co se politických a společenských událostí týče. Jejich společným tématem je dětství prožité právě v tomto pohnutém období. Své vzpomínky literárně zpracovávají, každý do trochu jiného tvaru, každý s různou dávkou intenzity a různou mírou přesnosti. Společné je jim to, že je jim inspirací jejich vlastní život, jejich konkrétní prožitky. Další vzájemné propojení těchto tří autorů spočívá v tom, že díla, o kterých je pojednáváno, vydali až po roce 2000, přestože samotné texty, popřípadě jejich části, vznikaly často už mnohem dříve - za totality. Psali do šuplíku. V neposlední řadě tyto autory spojuje i určitá prestiž, všichni tři získali za své dílo minimálně nominaci na významné ocenění v oblasti literární prózy. V beletristických pracích Edgara Dutky lze sledovat prolínání fikčních světů a zároveň...
|
|
|
Užití autobiografických motivů v dílech Edgara Dutky, Elišky Vlasákové a Antonína Bajaji
Pokorná, Jitka ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé Tato práce je komparací prozaických děl, v nichž se značnou měrou vyskytují autobiografické motivy. Jedná se konkrétně o díla Edgara Dutky, Elišky Vlasákové a Antonína Bajaji. Tito tři čeští autoři nebyli vybráni náhodně, spojuje je hned několik společných rysů. Jsou stejné generace, všichni narození počátkem 40. let 20. století, tudíž podstatnou část svého života - dětství, dospívání i velkou část produktivních let, prožili ve druhé polovině dvacátého století, což byla doba pestrá a plná zvratů, zejména co se politických a společenských událostí týče. Jejich společným tématem je dětství prožité právě v tomto pohnutém období. Své vzpomínky literárně zpracovávají, každý do trochu jiného tvaru, každý s různou dávkou intenzity a různou mírou přesnosti. Společné je jim to, že je jim inspirací jejich vlastní život, jejich konkrétní prožitky. Další vzájemné propojení těchto tří autorů spočívá v tom, že díla, o kterých je pojednáváno, vydali až po roce 2000, přestože samotné texty, popřípadě jejich části, vznikaly často už mnohem dříve - za totality. Psali do šuplíku. V neposlední řadě tyto autory spojuje i určitá prestiž, všichni tři získali za své dílo minimálně nominaci na významné ocenění v oblasti literární prózy. V beletristických pracích Edgara Dutky lze sledovat prolínání fikčních světů a zároveň...
|
host ::
RSS.