|
|
Vliv aplikace bioefektorů na přístupnost fosforu v substrátu a na výnosy rajčat
Beranová, Martina ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Hanč, Aleš (oponent)
V České republice se v několika posledních letech více snažíme zaobírat zvýšením efektivity příjmu fosforu pro rostliny ve směru zvýšení jeho přístupnosti. V našich podmínkách zemědělství můžeme tvrdit, že fosfor se pro rostliny stává nedostatkovou živinou. Většina půdního P je zabudována v obtížně rozpustných sloučeninách, omezujících možnosti jeho příjmu. Proto vznikají technologie schopné fosfor pro rostliny zpřístupnit. Jednou z těchto technologii jsou tzv. Bioefektory.
Cílem práce bylo prokázat účinnost bioefektorů na zvýšení mobility fosforu a ostatních vybraných živin v půdě chudé na P a tím i zvýšení výnosů a odběrů živin rajčaty.
V rámci práce byly použity bioefektory obsahující následující mikroorganismy: Trichoderma harzianum, kmen T22, Bacillus amyloliquefaciens, kmen FZB42 (RhizoVital), Pseudomonas sp. (Proradix) a kombinace Trichodermy harzianum s Bacillus subtilis s přidanými mikroprvky Zn a Mn (Combifector). Byl sledován vliv přidaných bioefektorů na výšku, hmotnost nadzemní hmoty a výnos plodů rajčat; obsah přístupných makroprvků a vybraných mikroprvků v substrátu a dále pak celkový obsah makroprvků a vybraných mikroprvků v plodech rajčat.
Z výsledků nádobových pokusů s rajčaty realizovaných ve skleníku ČZU v Praze, můžeme vyvodit následující tvrzení: a) ve většině sledovaných parametrů nebyly zaznamenány statisticky průkazné rozdíly mezi variantami, b) obsah hořčíku v substrátu byl průkazně vyšší u varianty Trichoderma ve srovnání s variantou Proradix, avšak pouze při nízké hladině významnosti 0,05, c) celkový obsah síry v plodech u varianty Trichoderma, byl průkazně nižší ve srovnání s variantami Proradix a Combifector, a to při hladině významnosti 0,01.
Závěrem lze konstatovat, že aplikace bioefektorů ve většině případů nevedla ke statisticky průkazné změně sledovaných parametrů. Stále je však nutné hledat strategie pro efektivnější využívání půdního fosforu i fosforu z dodaných hnojiv. Proto lze pro další výzkum doporučit zejména testování bioefektorů v půdách s různými vlastnostmi a hlubší mikrobiologické rozbory, sloužící k pochopení mechanismů účinnosti a k určení životaschopnosti produktů.
|
|
|
Testování bioefektorů na mobilitu fosforu v půdách
Holečková, Zlata ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Potřeba zvýšit zemědělskou produkci se v průběhu posledních šedesáti let projevila masivním používáním minerálních hnojiv. Vzhledem k nárůstu světové populace se očekává růst poptávky po krmivech a potravinách, omezená dostupnost produktivní zemědělské půdy, a vzrůstající závislost na minerálních hnojivech. Je tedy důležité nalézt alternativní strategie pro výživu rostlin. V roce 2012 vznikl projekt spolupráce několika univerzit v Evropě. Projekt se týká využití bioefektorů v rostlinné výrobě. Využití těchto látek by mělo přispět ke snížení vstupů minerálních hnojiv používaných v zemědělství a ke správnému využívání půdy. Disertační práce bude zahrnovat testování v reálných podmínkách různých zeměpisných poloh. Hlavním cílem je rozvíjet nové přístupy k využívání tzv. bioefektorů založených na základě působení živých mikroorganismů a aktivních přírodních látek. Bioefektory mohou být v závislosti na půdně-klimatických podmínkách nástrojem k překonání omezení dostupnosti živin. Mohou obsahovat mikroorganismy (bakterie, houby) a aktivní přírodní sloučeniny (výluhy z půdy či kompostu, mikrobiální zbytky, rostlinné výtažky, metabolity z biologických procesů, sušenou hmotu bylin či mořských řas). Tyto produkty jsou vyvíjeny pro široké spektrum plodin (např. kukuřice, pšenice a rajčata). Jejich efektivita spočívá v mobilizaci živin z hůře přístupných forem v půdě. Práce je zaměřena zejména na vliv bioefektorů na různé formy fosforu v půdě. Fosfor v půdě patří mezi nezastupitelné prvky nezbytné pro růst a vývin rostlin. Přes jeho nezbytnost v rostlinném metabolismu je jeho obsah v půdě poměrně nízký. Vyšší obsah fosforu je u většiny půd převážně v povrchových vrstvách, protože se zde vyskytuje zvýšená biologická aktivita způsobující akumulaci organického materiálu. Vliv má často i aplikace organických a minerálních hnojiv. Obsah půdního fosforu se však může měnit v závislosti na mateční hornině, textuře a hospodařením s půdou (poměr a druh dodaného P a způsob kultivace půd). Uvedené vlivy působí i na relativní obsahy organických a minerálních forem fosforu. Z hlediska vazeb P v půdě můžeme vytvořit tyto tři základní skupiny: anorganické sloučeniny fosforu, organicky vázaný fosfor a výměnně sorbovaný fosfor. Množství fosforu vázaného v jednotlivých frakcích závisí především na době aplikace hnojiva včetně vlivu i dříve provedených zásahů. Z uvedených důvodů jsou nutné podrobnější analýzy jednotlivých forem fosforu v půdě po aplikaci minerálních hnojiv spolu s bioefektory. V rámci této disertační práce budou založeny nádobové i polní pokusy, ze kterých budou odebrány půdní a rostlinné vzorky z každé varianty. Vzorky budou následně analyzovány a bude v nich měřen obsah fosforu.
|
|
|
Využití kompostů, vermikompostů a jejich výluhů společně s bioefektory při pěstování rostlin.
Bouček, Jiří ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce je vyhodnotit vliv podmínek při kompostování a vermikompostování biologicky rozložitelných odpadů, variabilního složení na fyzikálně-chemické vlastnosti výluhů z kompostů a vermikompostů. Sledován bude z tohoto pohledu zejména obsah základních živin a huminových látek a případný výskyt rizikových prvků. Současně bude za stejným účelem sledováno také zastoupení různých skupin mikroorganismů v těchto výluzích, v jejich vzorcích bude stanovována i enzymatická aktivita. Výluhy budou paralelně připravovány za přístupu i bez přístupu kyslíku při různých poměrech vstupní suroviny a vyluhovadla, přičemž jednotlivé varianty budou vzájemně porovnávány z hlediska výše uvedených vlastností. Reálný efekt výluhů po jejich aplikaci na rostlinu, resp. na půdu (včetně posouzení fungicidního efektu extraktů) bude hodnocen v rámci nádobových pokusů. Účinek výluhů bude při nádobových pokusech zároveň porovnán s komerčně dodávanými bioefektory.
|
|
|
Vliv aplikace bioefektorů na přístupnost fosforu v substrátu a na výnosy rajčat
Beranová, Martina ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Hanč, Aleš (oponent)
V České republice se v několika posledních letech více snažíme zaobírat zvýšením efektivity příjmu fosforu pro rostliny ve směru zvýšení jeho přístupnosti. V našich podmínkách zemědělství můžeme tvrdit, že fosfor se pro rostliny stává nedostatkovou živinou. Většina půdního P je zabudována v obtížně rozpustných sloučeninách, omezujících možnosti jeho příjmu. Proto vznikají technologie schopné fosfor pro rostliny zpřístupnit. Jednou z těchto technologii jsou tzv. Bioefektory.
Cílem práce bylo prokázat účinnost bioefektorů na zvýšení mobility fosforu a ostatních vybraných živin v půdě chudé na P a tím i zvýšení výnosů a odběrů živin rajčaty.
V rámci práce byly použity bioefektory obsahující následující mikroorganismy: Trichoderma harzianum, kmen T22, Bacillus amyloliquefaciens, kmen FZB42 (RhizoVital), Pseudomonas sp. (Proradix) a kombinace Trichodermy harzianum s Bacillus subtilis s přidanými mikroprvky Zn a Mn (Combifector). Byl sledován vliv přidaných bioefektorů na výšku, hmotnost nadzemní hmoty a výnos plodů rajčat; obsah přístupných makroprvků a vybraných mikroprvků v substrátu a dále pak celkový obsah makroprvků a vybraných mikroprvků v plodech rajčat.
Z výsledků nádobových pokusů s rajčaty realizovaných ve skleníku ČZU v Praze, můžeme vyvodit následující tvrzení: a) ve většině sledovaných parametrů nebyly zaznamenány statisticky průkazné rozdíly mezi variantami, b) obsah hořčíku v substrátu byl průkazně vyšší u varianty Trichoderma ve srovnání s variantou Proradix, avšak pouze při nízké hladině významnosti 0,05, c) celkový obsah síry v plodech u varianty Trichoderma, byl průkazně nižší ve srovnání s variantami Proradix a Combifector, a to při hladině významnosti 0,01.
Závěrem lze konstatovat, že aplikace bioefektorů ve většině případů nevedla ke statisticky průkazné změně sledovaných parametrů. Stále je však nutné hledat strategie pro efektivnější využívání půdního fosforu i fosforu z dodaných hnojiv. Proto lze pro další výzkum doporučit zejména testování bioefektorů v půdách s různými vlastnostmi a hlubší mikrobiologické rozbory, sloužící k pochopení mechanismů účinnosti a k určení životaschopnosti produktů.
|
host ::
RSS.