|
|
Struktura a mechanické vlastnosti materiálů na bázi hořčíku zpracovaných metodou HPT
Poloprudský, Jakub ; Němec, Karel (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na zpracování čistého hořčíku metodou torze za vysokého tlaku (HPT). Tato metoda patří do skupiny metod intenzivní plastické deformace (SPD). Metody SPD jsou několik posledních desetiletí ve středu vědeckého zájmu. V teoretické části je snaha shrnout základní poznatky a principy metod SPD, a zejména metody HPT. Pokračování teoretické části nám představuje hořčík jako technický materiál a jaký vliv na jeho použití a vlastnosti by SPD metody mohly nabídnout. Tento trend je dále rozvinut ve snaze popsat vliv jednotlivých proměnných procesu HPT na vlastnosti čistého hořčíku a jeho slitin. V praktické části se klade důraz zejména na vliv počtu otáček procesu HPT. Vzorky byly zpracované 1/8, 1/4, 1/2, 1, 4 a 8 otáčkami při pokojové teplotě, rychlostí jedné otáčky za minutu, za současného působení tlaku 6GPa. Pozorována byla struktura a mechanické vlastnosti komerčně čistého hořčíku připraveného odléváním a tvářením, se zaměřením na rozdíly vyvolané vstupním materiálem. Struktura byla pozorována jak světelnou mikroskopií, tak metodou difrakce zpětně odražených elektronů (EBSD), se zaměřením na vývoj struktury, orientaci a velikost zrn. Oproti jiným pracím na podobné téma se zde klade důraz na pozorování průběhu mikrotvrdosti na axiální hraně vzorku. Výsledky měření tvrdosti ukazují prudký nárůst pevnosti již po 1/8 otáčky a postupné snižování rozptylu hodnot mikrotvrdosti, doprovázené nepatrným poklesem mikrotvrdosti s přibývajícím počtem otáček. Žádný předpokládaný trend ve vývoji mikrotvrdosti vzhledem ke vzdálenosti od kovadliny se neprojevil. Struktura pozorovaná pomocí EBSD vykazovala bimodální charakter, kdy větší zrna byla orientována ve stejném směru. Pro prvotní posouzení základních mechanických charakteristik materiálu byla navržena zkouška pomocí tříbodového ohybu.
|
|
|
Formulace nanočástic s terbinafinem
Mrázková, Nikola ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Studentka: Nikola Mrázková Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Milan Dittrich CSc. Název práce: Formulace nanočástic s terbinafinem V teoretické části je prezentován základní přehled o využití nanotechnologií ve zdravotnictví, charakteristika a rozdělení nanočástic, jejich použití ve farmakoterapii s důrazem kladeným na cílený transport léčiv. Těžiště práce je v experimentu. Byly připraveny částice submikronových rozměrů emulzní metodou za rozdělování rozpouštědla v emulzi typu o/v. Jako nosič byl použit terpolymer kyseliny DL-mléčné s kyselinou glykolovou větvený hvězdicovitě na tripentaerytritolu. Cílem bylo připravit co nejmenší nanočástice. Velikost a distribuce velikosti částic byly měřeny metodou PCS na přístroji ZetaSizer ZS. Byl testován vliv dvou různých koncentrací emulze, dvou typově odlišných emulgátorů a dvou koncentrací emulze na granulometrické parametry připravených částic. Byla sledována stálost parametrů při uchovávání nanodisperzí při snížené teplotě a ve zmraženém stavu po dobu 24 hodin po jejich přípravě. Byly monitorovány změny velikosti částic v disperzním médiu v různých intervalech po dobu 250 minut. Byly rozšířeny některé dosavadní praktické poznatky týkající se změn...
|
|
|
Struktura a mechanické vlastnosti materiálů na bázi hořčíku zpracovaných metodou HPT
Poloprudský, Jakub ; Němec, Karel (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na zpracování čistého hořčíku metodou torze za vysokého tlaku (HPT). Tato metoda patří do skupiny metod intenzivní plastické deformace (SPD). Metody SPD jsou několik posledních desetiletí ve středu vědeckého zájmu. V teoretické části je snaha shrnout základní poznatky a principy metod SPD, a zejména metody HPT. Pokračování teoretické části nám představuje hořčík jako technický materiál a jaký vliv na jeho použití a vlastnosti by SPD metody mohly nabídnout. Tento trend je dále rozvinut ve snaze popsat vliv jednotlivých proměnných procesu HPT na vlastnosti čistého hořčíku a jeho slitin. V praktické části se klade důraz zejména na vliv počtu otáček procesu HPT. Vzorky byly zpracované 1/8, 1/4, 1/2, 1, 4 a 8 otáčkami při pokojové teplotě, rychlostí jedné otáčky za minutu, za současného působení tlaku 6GPa. Pozorována byla struktura a mechanické vlastnosti komerčně čistého hořčíku připraveného odléváním a tvářením, se zaměřením na rozdíly vyvolané vstupním materiálem. Struktura byla pozorována jak světelnou mikroskopií, tak metodou difrakce zpětně odražených elektronů (EBSD), se zaměřením na vývoj struktury, orientaci a velikost zrn. Oproti jiným pracím na podobné téma se zde klade důraz na pozorování průběhu mikrotvrdosti na axiální hraně vzorku. Výsledky měření tvrdosti ukazují prudký nárůst pevnosti již po 1/8 otáčky a postupné snižování rozptylu hodnot mikrotvrdosti, doprovázené nepatrným poklesem mikrotvrdosti s přibývajícím počtem otáček. Žádný předpokládaný trend ve vývoji mikrotvrdosti vzhledem ke vzdálenosti od kovadliny se neprojevil. Struktura pozorovaná pomocí EBSD vykazovala bimodální charakter, kdy větší zrna byla orientována ve stejném směru. Pro prvotní posouzení základních mechanických charakteristik materiálu byla navržena zkouška pomocí tříbodového ohybu.
|
|
|
Vliv rozpouštědla na velikost polyesterových nanočástic
Königová, Eliška ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Studentka: Eliška Königová Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Milan Dittrich CSc. Název práce: Vliv rozpouštědla na velikost polyesterových nanočástic V teoretické části jsou popsány metody výroby nanočástic a jejich charakterizace. Dále se teoretická část věnuje biodegradabilnímu polymeru kyseliny glykolové a kyseliny mléčné a zvláště pak nanočásticím z tohoto polymeru. Hlavní pozornost byla zaměřena na experiment, ve kterém byly řešeny některé relevantní technologické parametry přípravy biodegradabilních částic z terpolymeru kyseliny DL-mléčné, kyseliny glykolové a tripentaerythritolu emulzní metodou typu o/v. Snahou bylo připravit co nejmenší nanočástice dostatečně standardním a robustním postupem. Byla hledána optimální koncentrace cetrimidu jako emulgátoru. Byl hodnocen vliv koncentrace emulze, koncentrace polyesterového nosiče a terbinafinu jako modelového léčiva na granulometrické parametry částic. Pro případné praktické využití metody byl granulometricky vyhodnocen faktor uchovávání vzorků disperzí při snížené teplotě a po přidání mannitolu.
|
|
|
Formulace nanočástic s terbinafinem
Mrázková, Nikola ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Studentka: Nikola Mrázková Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Milan Dittrich CSc. Název práce: Formulace nanočástic s terbinafinem V teoretické části je prezentován základní přehled o využití nanotechnologií ve zdravotnictví, charakteristika a rozdělení nanočástic, jejich použití ve farmakoterapii s důrazem kladeným na cílený transport léčiv. Těžiště práce je v experimentu. Byly připraveny částice submikronových rozměrů emulzní metodou za rozdělování rozpouštědla v emulzi typu o/v. Jako nosič byl použit terpolymer kyseliny DL-mléčné s kyselinou glykolovou větvený hvězdicovitě na tripentaerytritolu. Cílem bylo připravit co nejmenší nanočástice. Velikost a distribuce velikosti částic byly měřeny metodou PCS na přístroji ZetaSizer ZS. Byl testován vliv dvou různých koncentrací emulze, dvou typově odlišných emulgátorů a dvou koncentrací emulze na granulometrické parametry připravených částic. Byla sledována stálost parametrů při uchovávání nanodisperzí při snížené teplotě a ve zmraženém stavu po dobu 24 hodin po jejich přípravě. Byly monitorovány změny velikosti částic v disperzním médiu v různých intervalech po dobu 250 minut. Byly rozšířeny některé dosavadní praktické poznatky týkající se změn...
|
host ::
RSS.