|
|
Právní rámec ochrany přímých zahraničních investic v režimu bilaterálních investičních smluv a evropského práva
Moškvan, Dominik ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je analyzovat údajný střet bilaterálních investičních smluv uzavřených mezi členskými státy Evropské unie s právem Evropské unie, a taktéž jeho případný dopad na evropské investiční prostředí. Bilaterální investiční smlouvy jsou v rozporu s právem Evropské unie ze dvou důvodů. Za prvé je to ustanovení umožňující urovnávání sporů formou rozhodčího řízení, což vylučuje soudní přezkoumání ze strany EU a nerespektuje výlučnost a autonomii práva EU. Dále jsou nekompatibilní klauzule zajišťující preferenční zacházení s investory, které jsou v konfliktu se zásadou zákazu diskriminace, protože k nim mají přístup pouze investoři ze států s uzavřenou investiční smlouvou. Preferenční zacházení uvedené v bilaterálních smlouvách je třeba buď jednostranně rozšířit na investory ze všech členských státu Evropské unie, nebo je v plném rozsahu zrušit. Dokud bilaterální investiční smlouvy však nebudou anulovány, zůstávají v platnosti. Investiční prostředí v Evropské unii je vystaveno riziku přechodně snížené právní jistoty. Důvodem je dichotomie arbitrážního řízení a národních soudů, která doposud nedala vzniknout závazné interpretaci práva EU, protože rozhodčí soudy nejsou považovány za soudy členského státu ve smyslu článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie. Souběh těchto paralelních, nicméně...
|
|
|
Právní rámec ochrany přímých zahraničních investic v režimu bilaterálních investičních smluv a evropského práva
Moškvan, Dominik ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je analyzovat údajný střet bilaterálních investičních smluv uzavřených mezi členskými státy Evropské unie s právem Evropské unie, a taktéž jeho případný dopad na evropské investiční prostředí. Bilaterální investiční smlouvy jsou v rozporu s právem Evropské unie ze dvou důvodů. Za prvé je to ustanovení umožňující urovnávání sporů formou rozhodčího řízení, což vylučuje soudní přezkoumání ze strany EU a nerespektuje výlučnost a autonomii práva EU. Dále jsou nekompatibilní klauzule zajišťující preferenční zacházení s investory, které jsou v konfliktu se zásadou zákazu diskriminace, protože k nim mají přístup pouze investoři ze států s uzavřenou investiční smlouvou. Preferenční zacházení uvedené v bilaterálních smlouvách je třeba buď jednostranně rozšířit na investory ze všech členských státu Evropské unie, nebo je v plném rozsahu zrušit. Dokud bilaterální investiční smlouvy však nebudou anulovány, zůstávají v platnosti. Investiční prostředí v Evropské unii je vystaveno riziku přechodně snížené právní jistoty. Důvodem je dichotomie arbitrážního řízení a národních soudů, která doposud nedala vzniknout závazné interpretaci práva EU, protože rozhodčí soudy nejsou považovány za soudy členského státu ve smyslu článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie. Souběh těchto paralelních, nicméně...
|
|
|
The Interaction between Bilateral Investment Treaties and EU Law
Hrabčáková, Barbora ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Vzťah bilaterálnych investičných dohôd a práva EÚ V súčastnosti prebieha v rámci Európskej únie záasdná zmena v oblasti regulácie zahraničných investícií spočívajúca v presune (niektorých) kompetencií v danej obalsti z členských štátov na Európsku úniu, a to ako súčasť širiš iniciatívy s konečným cieľom vytvoriť spoločnú európsku investičnú politiku, ktorá, je arguemntované, môže eventuálne nahradiť systém bilaterálnych ivnestičných dohôd uzavretých medzi členskými a tretími štátmi. Od vstupu Lisabonskej zmluvy v účinnosť je Európska únia výlučne kompetentná regulovať priame zahraničné investície vo vzťahu k tretím štátom a to na základe vloženia pojmu "priamych zahraničných investícií" do znenia čl. 207 odst. 1 Zmluvy o fungovaní Euróspekj únie upravujúceho spoločnú obchodnú politiku, v ktorej, v súlade s čl. 3 odst. 1 písm. e), má Európska únie výlučnú právomoc. Aj keď znenie článku vyzerá na prvý pohľad jasne, existuje niekoľko otázok, predovšetkým vo veci rozsahu novej výlučnej kompetencie Európskej únie, ktoré doposiaľ neboli vyriešené. Po prvé, problematika rozsahu foriem zahraničných investícií, ktoré by mali byť regulované Európskou úniou v rámci novej kompetencie, je nejasná. Boli vznesené argumenty, že výlučná kompetencia sa vzťahuje len na priame zahraničné investície, zatiaľ čo iné formy, v...
|
host ::
RSS.