Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Haptický model pro zrakově znevýhodněné podle nástěnné malby zobrazující příběh Samsona a Dalily ze zámku Kratochvíle
VEŠKRNOVÁ, Iva
Předkládaná diplomová práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje zobrazování biblických námětů v historii umění od jejich počátků po období raného novověku, především v souvislosti s jihočeským zámkem Kratochvíle a jeho freskovou výzdobou. Dále se text zabývá zobrazováním příběhu Samsona a Dalily, který je též součástí maleb na stropě Malého zlatého sálu na zmíněném zámku. Ve spojitosti s praktickou částí práce je závěrečná kapitola teoretické stati zaměřena na problematiku nevidomých a slabozrakých osob včetně tvorby haptických modelů jako kompenzačních pomůcek pro tyto jedince. Vytvoření haptického modelu jako pomůcky pro nevidomé návštěvníky zámku Kratochvíle se stalo cílem praktické části práce. Jako předloha ke ztvárnění sloužila již zmíněná freska ztvárňující Samsona a Dalilu. Výsledný reliéf byl vytvořen z ostřené keramické hlíny a natřen akrylovou barvou. Model doprovází soubor skic, které posloužily k jeho zhotovení. Haptický model je určen primárně pro osoby se zrakovým postižením, ale poslouží i široké veřejnosti, neboť by měl být vystaven v expozici zámku Kratochvíle.
Pojetí biblické narace v českém umění 20. století od konce 40. let do počátku normalizace
Filipcová, Marie ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Jindra, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá především specifiky českého umění v období komunistické totality. Hlavním cílem bylo, zaměřit se na umělce, kteří se vlivem okolností ocitli na okraji kulturní společnosti. S touto situací se ale smířili, protože se nechtěli zpronevěřit přesvědčení a hodnotám, jež vyznávali. Zásadním společným bodem takto svobodné tvorby je výběr námětů. V našem případě se jedná o biblickou tématiku, která nejprve v 50. letech souvisela s vyrovnáním se s existencialistickými pocity. A později s hledáním výtvarného výrazu, který by obsahoval duchovní přesah. V první části se věnujeme ikonografickým paralelám. Ve druhé jednotlivým autorům a souvislostem, které určovaly jejich tvorbu. Skupinu autorů, zde tvoří ti, kteří se tématikou zabývali soustavněji. Patří mezi ně: Alén Diviš, Bohuslav Reynek, Ivan Sobotka, Věra Nováková, Mikuláš Medek, Jan Koblasa a Robert Piesen. Závěrem je připojeno pojednání týkající se soudobých filozofických tendencí, které jsou s tvorbou našich autorů spjaty.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.