Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Úloha Evropské unie při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti
Pikna, Stanislav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Cílem této diplomové práce byla analýza úlohy Evropské unie při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti. Devadesátá léta 20. století představovala nejasnou a nejednoznačnou dekádu, v níž se OSN, NATO, ZEU nebo EU snažily přizpůsobit podmínkám radikálně proměněného bezpečnostního prostředí po skončení studené války. Skončením bipolárního soupeření přineslo příznivější podmínky pro účinnější fungování Rady bezpečnosti OSN a pro větší úlohu mezinárodních organizací při sdílení odpovědnosti za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Nedostatek vojenských nástrojů, které by podporovaly politické cíle Evropské unie, přispěl k úsilí rozvíjet vojenskou dimenzi aktivit Evropské unie. Zkušenost s krizí v Kosovu vedla od konce 90. let k zásadním změnám ve vývoji Evropské unie. Ta nabyla bezprecedentní vojenské kapacity, přijala svou bezpečnostní strategii k zakotvení jejich užití a od roku 2003 realizovala několik vojenských misí pod hlavičkou evropské bezpečnostní a obranné politiky. V současnosti se zdá, že lisabonská smlouva je dalším milníkem procesu profilování EU jako vojenského aktéra. Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol, přičemž každá z nich se zabývá různými aspekty vztahujícími se k problematice mezinárodního míru a bezpečnosti. První kapitola má teoretické zaměření. Jsou v ní...
Úloha Evropské unie při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti
Pikna, Stanislav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Cílem této diplomové práce byla analýza úlohy Evropské unie při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti. Devadesátá léta 20. století představovala nejasnou a nejednoznačnou dekádu, v níž se OSN, NATO, ZEU nebo EU snažily přizpůsobit podmínkám radikálně proměněného bezpečnostního prostředí po skončení studené války. Skončením bipolárního soupeření přineslo příznivější podmínky pro účinnější fungování Rady bezpečnosti OSN a pro větší úlohu mezinárodních organizací při sdílení odpovědnosti za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Nedostatek vojenských nástrojů, které by podporovaly politické cíle Evropské unie, přispěl k úsilí rozvíjet vojenskou dimenzi aktivit Evropské unie. Zkušenost s krizí v Kosovu vedla od konce 90. let k zásadním změnám ve vývoji Evropské unie. Ta nabyla bezprecedentní vojenské kapacity, přijala svou bezpečnostní strategii k zakotvení jejich užití a od roku 2003 realizovala několik vojenských misí pod hlavičkou evropské bezpečnostní a obranné politiky. V současnosti se zdá, že lisabonská smlouva je dalším milníkem procesu profilování EU jako vojenského aktéra. Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol, přičemž každá z nich se zabývá různými aspekty vztahujícími se k problematice mezinárodního míru a bezpečnosti. První kapitola má teoretické zaměření. Jsou v ní...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.