|
|
Architektura ekofarem v České republice
Pohanková, Lucie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Dýr, Petr (oponent) ; Doc.Ing.arch.Jarmila Húsenicová,Ph.D. (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Nové zemědělské stavby v České republice se v minulosti staly výsadou v lepším případě stavebních techniků a inženýrů, v horším případě pouze investora. Zatímco architekti či osvícení projektanti s invencí a citem pro architekturu do jejich projekce zasahovali velmi zřídka. V praxi upřednostňovaný a realizovaný mylný názor, že jde o čistě účelové stavby s ekonomicky nejvýhodnějším typovým řešením, kde vnější vzhled budovy a její působení v krajině hraje jen malou roli, znamenal obrovskou chybu, která zohyzdila tvář mnoha vesnic. S postupným rozvojem ekologického a trvale udržitelného zemědělství je nasnadě, aby se do navrhování těchto staveb vrátila myšlenka, invence a cit osazení stavby do krajiny. Jakým způsobem postupovat při návrhu nové nebo dostavbě původní ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se při návrhu zaměřit je postatou této disertační práce. Cílem práce je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy nebo nových staveb na stávající ekofarmě za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, využití obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství a jejich ověření na konkrétních realizovaných příkladech v České republice a sousedních státech Evropy. Kde jinde by se měly uplatnit principy ekologické architektury více než při výstavbě ekofarem. Navíc ekofarma skýtá veliké množství funkcí a s tím souvisejících rozličných provozů s požadavky na specifické prostory. To je bonus navíc, druhová pestrost výstavby a možnost kreativity v architektonických řešeních. Ta je pak omezena především funkčností stavby, legislativními, hygienickými, požárními i provozními předpisy, se kterými se každý návrh musí vypořádat. Ekofarmy jsou fenomén, ale i budoucností trvale udržitelného zemědělství České republiky. Nejen produkční stránka ekofarem, ale i zanedbaný stavební fond si právem zaslouží pozornost odborníků. Pouze ekofarma se správnou komplexně vytvořenou stavební a energetickou koncepcí na ekologických principech se stává dobře fungující soběstačnou jednotkou spjatou s koloběhem přírody, okolní krajinou a regionální tradicí.
|
|
|
Perspektivy využití matolin révy vinné ve zpracovatelských technologiích
Koptová, Zuzana
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit perspektivy využití a zpracování matolin révy vinné. Existuje celá řada možností pro využití tohoto produktu. Lze je využít například k výrobě grappy, krmiva pro hospodářská zvířata, kompostu, oleje apod. Praktická část je zaměřena na experimentální stanovení vybraných fyzikálních parametrů (vlhkosti matolin, objemové hmotnosti matolin, podílu třapin v hroznech, podílu semen a slupek v matolinách) u zvolených vzorků matolin. Uvedené parametry byly zkoumány u matolin odrůd Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Chardonnay, Frankovka, Cabernet Moravia a Dornfelder a to z ročníku 2014 a 2015, u kterých byl velmi rozdílný vývoj počasí. Zjištěné hodnoty byly vyobrazeny v grafech a byly zkonfrontovány s výsledky autorů literárních zdrojů. Ze zjištěných výsledků lze uvést například následující mezní hodnoty. Průměrná vlhkost matolin všech zkoumaných odrůd v roce 2014 činila 65 %, v roce 2015 pak 66 %. Vlhkost matolin červených odrůd byla nepatrně nižší než u bílých. Nejvyšší hodnotu objemové hmotnosti vykazovala v obou letech odrůda Dornfelder (693 kg.m-3 v roce 2014, 724 kg.m-3 v roce 2015). Podíl třapin u vybraných odrůd kolísal v roce 2014 od 3,9 % (Chardonnay) do 6,2 % (Cabernet Moravia). Průměrná hodnota podílu semen byla 27 % v roce 2014 a v roce 2015 pak 28,5 %. Průměrný podíl slupek činil 73 % v roce 2014 a 71,6 % v roce 2015.
|
|
|
Architektura ekofarem v České republice
Pohanková, Lucie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Dýr, Petr (oponent) ; Doc.Ing.arch.Jarmila Húsenicová,Ph.D. (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Nové zemědělské stavby v České republice se v minulosti staly výsadou v lepším případě stavebních techniků a inženýrů, v horším případě pouze investora. Zatímco architekti či osvícení projektanti s invencí a citem pro architekturu do jejich projekce zasahovali velmi zřídka. V praxi upřednostňovaný a realizovaný mylný názor, že jde o čistě účelové stavby s ekonomicky nejvýhodnějším typovým řešením, kde vnější vzhled budovy a její působení v krajině hraje jen malou roli, znamenal obrovskou chybu, která zohyzdila tvář mnoha vesnic. S postupným rozvojem ekologického a trvale udržitelného zemědělství je nasnadě, aby se do navrhování těchto staveb vrátila myšlenka, invence a cit osazení stavby do krajiny. Jakým způsobem postupovat při návrhu nové nebo dostavbě původní ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se při návrhu zaměřit je postatou této disertační práce. Cílem práce je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy nebo nových staveb na stávající ekofarmě za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, využití obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství a jejich ověření na konkrétních realizovaných příkladech v České republice a sousedních státech Evropy. Kde jinde by se měly uplatnit principy ekologické architektury více než při výstavbě ekofarem. Navíc ekofarma skýtá veliké množství funkcí a s tím souvisejících rozličných provozů s požadavky na specifické prostory. To je bonus navíc, druhová pestrost výstavby a možnost kreativity v architektonických řešeních. Ta je pak omezena především funkčností stavby, legislativními, hygienickými, požárními i provozními předpisy, se kterými se každý návrh musí vypořádat. Ekofarmy jsou fenomén, ale i budoucností trvale udržitelného zemědělství České republiky. Nejen produkční stránka ekofarem, ale i zanedbaný stavební fond si právem zaslouží pozornost odborníků. Pouze ekofarma se správnou komplexně vytvořenou stavební a energetickou koncepcí na ekologických principech se stává dobře fungující soběstačnou jednotkou spjatou s koloběhem přírody, okolní krajinou a regionální tradicí.
|
host ::
RSS.